Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
60 Ad 16/2022 - 36.pdf
PDF · 0 B
No categories available
60 Ad 16/2022 - 36
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobce: D. S., narozený dne
bytem
proti
žalovanému: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2022, čj. X
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 25. 3. 2022, čj. X, podle § 38 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění žalobci přiznala od 14. 2. 2022 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 9 392 Kč. Žalobce byl shledán invalidním, neboť dle posudku Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor ze dne 21. 1. 2022 z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu klesla jeho pracovní schopnost o 35 %.
2. Žalovaná napadeným rozhodnutím změnila původní rozhodnutí tak, že podle § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění přiznala žalobci invalidní důchod prvního stupně od 12. 2. 2022.
II. Shrnutí žaloby
3. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 7. 9. 2022 žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích.
4. Uvedl, že se neztotožňuje s napadeným rozhodnutím. V jeho zdravotní dokumentaci je opakovaně uvedeno, že se nemůže spolehnout na nohu (pociťuje též chladnost, bolí ho klouby a kyčle) z důvodu zdravotního úrazu. Následně v červenci 2022 došlo ke zlomenině krčku stehenní kosti vlevo a zhoršení zdravotního stavu – otokům a bolestem hlezna.
III. Shrnutí vyjádření žalované
5. Žalovaná ve vyjádření nejprve uvedla obecná východiska a následně zrekapitulovala dosavadní průběh řízení. Je přesvědčena, že po zhodnocení veškeré předložené zdravotní dokumentace a prohlídkách posudkových lékařů byl posouzen a zjištěn zdravotní stav žalobce. Při činění posudkových závěrů vyšla ze zjištěných diagnóz.
6. Subjektivní úvahy žalobce a jeho vlastní hodnocení jeho zdravotního stavu žalovaná nepovažuje za důvod pro změnu stupně invalidity či data jejího vzniku. Všechny tyto okolnosti musejí být objektivně zjištěny. V podrobnostech žalovaná odkázala na odůvodnění napadeného rozhodnutí. S ohledem na žalobu pak navrhla, aby krajský soud případně pro zjištění skutkové stavu vyžádal posudek od posudkové komise.
7. Žalovaná nicméně setrvala na svých závěrech a navrhla, aby krajský soud žalobu zamítl.
IV. Podstatný obsah spisu
8. V rozhodnutí ze dne 25. 3. 2022 žalovaná vycházela z posudku lékařky Okresní správy sociálního zabezpečení Tábor ze dne 21. 1. 2022, ze kterého plyne, že se u žalobce jedná o trvalé následky po pracovním úrazu - bimaleolární zlomeniny levého hlezna, léčené osteosyntézou, později došlo k vynětí šroubů. Již u něj skončila veškerá léčba, zůstává omezen v hybnosti do krajních poloh. Na končetinu se nemůže spolehnout, je značně omezena její funkce a je omezeno vykonávání některých aktivit. Lékařka vyhodnotila, že u žalobce nastal dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav z důvodu postižení uvedeného v kapitole XV oddíle B položce 13b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Pokles pracovní schopnosti stanovila o 35 %.
9. V řízení o námitkách žalovaná vyšla z posudku o invaliditě ze dne 14. 6. 2022. Posudkový lékař žalované v něm na základě všech dosavadních podkladů dospěl k závěru, že u žalobce nastalo středně těžké omezení funkce končetiny jako následek zlomeniny. Zcela se ztotožnil s posouzením posudkové lékařky a taktéž žalobcovo postižení podřadil pod postižení uvedené v kapitole XV oddíle B položce 13b přílohy k vyhlášce k posuzování invalidity. Jedná se o postižení s poklesem pracovní schopnosti v rozmezí 30-35 %. Podmínky jsou podle něj splněny hraničně, neboť u žalobce nejsou těžké deformity, nejsou popisovány atrofie, proto si přihlédnutím k žalobcově předešlé práci zvolil horní hranici (35 %). K využití korekčních faktorů posudkový lékař nepřistoupil, protože žalobce netrpí významnější komorbiditou.
10. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 14. 11. 2022 jsou založeny na č. l. 25-30 soudního spisu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobce byl jednání komise přítomen. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise a žalobcem předložených lékařských zpráv. V průběhu jednání byl vyšetřen odborným lékařem (ortopedem). Posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobce jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Jeho rozhodující příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí dysfunkce levé dolní končetiny v oblasti kotníku, a to na podkladě poúrazové artrózy levého hlezna. K úrazu došlo 19. 12. 2020 (dle podkladů se jednalo o pracovní úraz). Bimaleolární fraktura byla léčena osteosyntézou, pro subluxaci byla nutné re osteosyntéza. Hojení bylo komplikované se Sudeckovým syndromem. Žalobce chodí s oporou (francouzskými holemi) a používá ortézu. Postižení označila komise za středně těžké. Komise se zcela ztotožnila s kritériem, podle kterého žalobce hodnotili oba posudkoví lékaři, a to dle kapitoly XV oddílu B položky 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Je tedy hodnocen posudkovým kritériem určeným pro funkční postižení po zlomeninách kostí dolní končetiny s trvajícím středně těžkým funkčním postižením. Komise zvolila horní hranici taxačního rozmezí tohoto postižení, tedy shodně s posudkovými lékaři 35 %. Zdravotní postižení přitom není takového stupně, závažnosti a rozsahu, aby odůvodňovalo stanovení vyšší míry poklesu pracovní schopnosti. Co se týče data vzniku invalidity, komise nemá důvod jej měnit, neboť k určenému datu byl zdravotní stav žalobce stabilizovaný. K žalobcem namítané zlomenině krčku pak posudková komise uvedla, že pro posouzení invalidity není rozhodná. Nemá totiž charakter dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu, nýbrž pouze dočasné pracovní neschopnosti. Zlomenina krčku je důvodem pro výplatu nemocenských dávek, nikoliv invalidizaci. Ostatní poruchy zdravotního stavu pracovní potenciál nelimitují.
V. Průběh jednání
11. Žalobce v průběhu jednání konaném dne 30. 1. 2023 podrobně popsal své zdravotní potíže a vyjádřil přesvědčení, že jsou závažnější, než jak věc posoudila žalovaná. Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 14. 11. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 10). Důkazní návrhy žalobce krajský soud zamítl, neboť se jednalo o listiny vzniklé po datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Žalovaná žádné důkazní návrhy nevznesla.
VI. Právní hodnocení krajského soudu
12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).
13. Žaloba není důvodná.
14. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
15. K samotnému věcnému posouzení krajský soud uvádí, že rozhodnutí o změně stupně invalidity je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je plný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.
16. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru ortopedie. Přihlédla také ke všem relevantním a předloženým lékařským zprávám. Posudková komise stanovila, že v případě žalobce došlo k poklesu invalidity o 35 %.
17. Posudková komise vyšla z toho, že žalobce trpí dysfunkcí levé dolní končetiny v oblasti kotníku, a to na kvůli poúrazové artróze levého hlezna. Dále vzala v potaz i žalobcem tvrzené okolnosti, tedy další žalobcem tvrzené potíže s končetinou včetně zlomeniny krčku a v posudku s nimi výslovně pracuje. Uzavřela ovšem, že byť způsobila dočasnou pracovní neschopnost, nejedná se o důvod k invalidizaci.
18. Posudková komise žalobcovo zdravotní postižení podřadila kapitole XV oddílu B položce 13b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Je tedy hodnocen posudkovým kritériem určeným pro funkční postižení po zlomeninách kostí dolní končetiny s trvajícím středně těžkým funkčním postižením. Komise zvolila horní hranici taxačního rozmezí tohoto postižení, tedy shodně s posudkovými lékaři.
19. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35% pokles jeho pracovní schopnosti. Nutno podotknout, že i kdyby posudková komise přistoupila k využití tzv. korekčních faktorů dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, pak i v takovém případě by míra snížení pracovní schopnosti žalobce činila maximálně 45%, což stále odpovídá prvnímu stupni invalidity.
20. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobce jedná o první stupeň invalidity; správní orgány proto nepochybily.
VII. Závěr a náklady řízení
21. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobce ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce nebyl ve věci úspěšný a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobce je osvobozen od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 30. ledna 2023
JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.