Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
60 Ad 11/2022 - 36.pdf
PDF · 0 B
No categories available
60 Ad 11/2022 - 36
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: H. Č., narozená dne
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížova 1292/25, Praha
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 31. 5. 2022, č.j. X
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 22. 2. 2022, čj. X, zamítla žádost žalobkyně o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Žalobkyni totiž poklesla její pracovní schopnost z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 30 %.
2. Žalovaná napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně.
II. Shrnutí žaloby
3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 30. 6. 2022 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
4. Namítla, že její zdravotní stav se dále zhoršuje. Má velký problém si s ohledem na své onemocnění najít práci, která by pro ni nepředstavovala další stres. V osobním životě se jí psychika také zhoršuje v důsledku osobních potíží. Proto žádá o přiznání invalidity prvního stupně.
5. S ohledem na zhoršení jejího zdravotního stavu jí byla také zvýšena medikace a bylo jí dáno doporučení vyhledat psychoterapeuta.
III. Shrnutí vyjádření žalované
6. Žalovaná ve svém vyjádření odkázala na relevantní právní úpravu a shrnula dosavadní průběh řízení spolu s obsahem posudkových hodnocení žalobkyně. Zopakovala, že posudkoví lékaři v případě žalobkyně dospěli k závěru, že se nejedná o invaliditu.
7. S ohledem na nesouhlas s posouzením jejího zdravotního stavu žalobkyně navrhuje, aby soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí.
IV. Podstatný obsah spisu
8. V rozhodnutí ze dne 22. 2. 2022 žalovaná vyšla z posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Český Krumlov ze dne 15. 11. 2021, ze kterého plyne, že žalobkyně trpí smíšenou úzkostně depresivní poruchou u akcentované osobnosti, deterioraci kognitivních funkcí VBS krční páteře, bez omezené dynamiky a kořenového postižení na podkladě degenerativních změn. Dále má anamnesticky pravostranný lumboischiadický syndrom s kořenovým drážděním L3-L5, hypothyeorizu na substituci, anamnesticky panhysterektomie s poškozením pravého ureteru (2021). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 30 %.
9. V řízení o námitkách žalovaná vyšla z posudku o invaliditě ze dne 29. 4. 2022. Posudkový lékař žalované v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je smíšená anxiozně depresivní porucha v terénu akcentace osobnostních rysů, bez progrese, objektivně kompletně orientována v realitě, nepsychotická, nesuicidální, neagresivní, PMT v normě, myšlení koherentní, bez bludů, bez poruch vnímání, bez paranoidity. Dle zdravotnické dokumentace je u ní též chronický algický vertebrogenní syndrom krční a bederní páteře při degenerativních změnách, na CT bez herniace či protruze disků, bez senzomotorického deficitu. Dospěl k závěru, že žalobkyně trpí lehkým funkčním postižením dle kapitoly V položky 5b vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity) s poklesem pracovní schopnosti o 20 %. Pro další navýšení neshledal důvod a uzavřel, že žalobkyně není invalidní.
10. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání (protokol i posudek ze dne 11. 10. 2022 jsou založeny na č. l. 19-29 soudního spisu). Z těchto podkladů je patrné, že žalobkyně byla jednání komise přítomna. Posudková komise vycházela z dokumentace ve správním spise a žalobkyní předložených lékařských zpráv. V průběhu jednání byla žalobkyně vyšetřena odborným lékařem (psychiatrem). Posudková komise dospěla k závěru, že se u žalobkyně jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Jeho rozhodující příčinou byla v době vydání napadeného rozhodnutí porucha přizpůsobení pod obrazem úzkostně depresivním v terénu akcentace osobnostních rysů. Žalobkyně je dle komise schopna pracovního zařazení s vyloučením zejména práce kladoucí zvýšené nároky na psychické funkce, dále nevhodná nadměrná zátěž páteře (tj. vyloučení těžké fyzické práce, zvedání a přenášení těžkých břemen). Byla schopna práce lehčího charakteru s uvedenými omezeními. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole V položce 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity o posuzování invalidity, kde je míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí od 1520 %. Komise stanovila pokles na 20 %. Zvolila horní hranici míry poklesu s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení. Nebyl zjištěn důvod pro úpravu míry postižení (§ 3 vyhlášky o posuzování invalidity). Ztotožnila se tedy s posudkovým lékařem žalované a napadeným rozhodnutím.
V. Průběh jednání
11. Žalobkyně v průběhu jednání konaném dne 30. 1. 2023 podrobně popsala své zdravotní potíže a vyjádřila přesvědčení, že jsou závažnější, než jak věc posoudila žalovaná (v obdobném duchu se vyjádřil i bratr žalobkyně, který byl jednání přítomen coby její doprovod). Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 11. 10. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 10). Účastníci řízení žádné důkazní návrhy nevznesli.
VI. Právní hodnocení krajského soudu
12. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s.).
13. Žaloba není důvodná.
14. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
15. Krajský soud předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.
16. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti lékaře – psychiatra. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, a to na základě podkladové dokumentace a na základě osobního vyšetření žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je porucha přizpůsobení pod obrazem úzkostně depresivním v terénu akcentace osobnostních rysů. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole V položce 5b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u níž je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 15-20 %, přičemž s přihlédnutím k tíži uvedeného zdravotního postižení komise zvolila horní hranici rozmezí, tj. 20 %. Neshledala důvod využít korekční faktory dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.
17. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 20% pokles její pracovní schopnosti. Za podstatné krajský soud považuje také to, že posudek se ve výsledném hodnocení odpovídajícího stupně invalidity shoduje s posudkem o invaliditě pořízeným v rámci námitkového řízení. Nutno podotknout, že i kdyby posudková komise přistoupila k využití tzv. korekčních faktorů dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity, pak i v takovém případě by míra snížení pracovní schopnosti žalobkyně činila maximálně 30 %, což stále neodpovídá žádnému stupni invalidity.
18. Dle shora citovaného § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o žádný stupeň invalidity; správní orgány proto nepochybily, pokud žádost žalobkyně zamítly.
VII. Závěr a náklady řízení
19. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
České Budějovice 30. ledna 2023
JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.