Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 A 93/2020 - 37

4

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci

žalobce:

proti

žalovanému:

K. Y. S, nar. X

X

zastoupený JUDr. Robertem Jehnem, advokátem

se sídlem Washingtonova 1567/25, Praha 1 – Nové Město

Ministerstvo vnitra

se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 – Holešovice

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 7. 2020, č. j. OAM-1178-17/ZR-2020,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 3 000 Kč, který mu bude vyplacen z účtu Městského soudu v Praze k rukám jeho právního zástupce JUDr. Roberta Jehne, advokáta, a to ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

IV. Zástupce žalobce JUDr. Robert Jehne, advokát, se vyzývá, aby ve lhůtě do tří dnů od doručení tohoto usnesení sdělil soudu číslo svého bankovního účtu, popřípadě svůj požadavek na poukázání předmětné částky poštovní složenkou.

Odůvodnění:

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání rozhodnutí uvedeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým žalovaný podle , o pobytu cizinců, ve znění účinném od 1. 7. 2020 (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), z důvodů uvedené v stejného zákona zrušil platnost zaměstnanecké karty žalobce (I. výrok), stanovil žalobci lhůtu k vycestování v déle 60 dnů od právní moci rozhodnutí a udělil mu výjezdní příkaz se stejnou délkou platnosti (II. výrok).

2. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou splněny podmínky řízení podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a zda tedy lze věc samu meritorně projednat.

3. Podle se ve správním soudnictví lze domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon. Jedná se o projev zásady subsidiarity soudního přezkumu. Řízení ve správním soudnictví je totiž koncipováno až jako následný prostředek ochrany veřejných subjektivních práv, který by neměl nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy. Tato zásada je pro jednotlivé typy žalob upřesněna v , a Před použitím některého z typů žalob je tedy nutné nejprve vždy vyčerpat opravné prostředky nebo jiné procesní prostředky nápravy, které jsou k dispozici v řízení před správním orgánem (srov. např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 5. 2014, č. j. -278, č. 3071/2014 Sb. NSS).

4. Jde-li o řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. , lze žalobou napadat přímo rozhodnutí správního orgánu prvního stupně jen tehdy, je-li výjimečně správní řízení zvláštním zákonem konstruováno jako jednostupňové. Není-li tomu tak, má nevyčerpání dostupných řádných opravných prostředků žalobcem za následek nepřípustnost žaloby. Takovou žalobu soud podle odmítne, nejedná-li se o situaci, kdy rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu žalobcových práv změněno k opravnému prostředku jiného [srov. in fine ].

5. byl do zákona o pobytu cizinců doplněn , který nově stanovil, že rozhodnutí ministerstva vydané z důvodu uvedeného v […] nabývá právní moci jeho oznámením. V tomto znění byl účinný od 31. 7. 2019 do 1. 8. 2021, tedy i v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí (23. 7. 2020). Záměr zákonodárce bylo vyloučit dvojinstančnost řízení u vyjmenovaných rozhodnutí, které mohou být vydány podle zákona o pobytu cizinců, a tím zrychlit proces zrušení trvalého pobytu (nebo obdobného oprávnění) cizinci především v případech, kdy spáchal na území České republiky úmyslný trestný čin. K úspěchu tohoto záměru se vyjádřil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 20. 8. 2020, č. j. -21, č. 4078/2020 Sb. NSS, ve kterém uvedl, že „se ztotožňuje se závěry krajského soudu, že ze samotného textu novelizovaného § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců nelze vyloučení odvolání dovodit. Úvahy vycházející z právní teorie, že rozhodnutí v právní moci nelze napadat řádným opravným prostředkem (formální aspekt právní moci), na které stěžovatel poukazuje v kasační stížnosti, jsou sice obecně platné, avšak nemohou překonat situaci nastolenou zvláštní právní úpravou, k níž došlo neuváženým zásahem zákonodárce do zákona o pobytu cizinců a která s ohledem na znění § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců ve svých důsledcích znamená připuštění odvolání i proti těmto pravomocným rozhodnutím. Úvahám stěžovatele, že novela sice nevyloučila právo na odvolání výslovně, ale fakticky ano, nelze přitakat, neboť právo na odvolání opírající se o výslovné znění § 170b odst. 1 zákona o pobytu cizinců nemůže být popřeno textem § 168 odst. 3 zákona, jehož znění o odvolání vůbec nepojednává.“ Tento rozsudek následoval Nejvyšší správní soud i ve své další rozhodovací činnosti (srov. rozsudky ze dne 2. 9. 2020, č. j. -27, ze dne 3. 9. 2020, č. j. -15, ze dne 25. 9. 2020, č. j. -43, ze dne 30. 9. 2020, č. j. -21, ze dne 1. 10. 2020, č. j. -29, ze dne 15. 10. 2020, č. j. -31, či ze dne 9. 11. 2020, č. j. -17). I přes úmysl zákonodárce nebyla v daném období u rozhodnutí vyjmenovaných v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců platně vyloučena možnost podat odvolání.

6. Jedním z rozhodnutí vyjmenovaných v § 168 odst. 3 zákona o pobytu cizinců bylo i rozhodnutí dle § 37 odst. 1 písm. a) zákona o pobytu cizinců, tedy rozhodnutí, které je předmětem přezkumu nyní posuzované věci. Pro přípustnost žaloby tak měl žalobce podat odvolání proti napadenému rozhodnutí, vyčkat (či domoci se) vydání rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) jakožto odvolacího správního orgánu (§ 170a odst. 2 zákona o pobytu cizinců) a žalobu podat až proti rozhodnutí o odvolání. Nepostupoval-li tak žalobce a napadl přímo rozhodnutí prvostupňového správního orgánu, je jeho žaloba nepřípustná, neboť nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem [ ]. Městský soud proto podanou žalobu odmítl dle ve spojení s

7. Městský soud nemohl postupovat podle , dle kterého podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti jeho rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Byl-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas. Žalovaný sice žalobce v napadeném rozhodnutí poučil, že dané rozhodnutí podle zákona o pobytu cizinců nabývá právní moci oznámením a není tak proti němu možné podat odvolání, avšak žalobce přesto dne 3. 8. 2020 odvolání podal. V daném odvolání mimo jiné namítal, že podle rozhodovací praxe správních soudů je odvolání přípustné i přes znění zákona o pobytu cizinců. Městský soud se výzvou ze dne 14. 9. 2022 žalovaného dotázal, zda o daném odvolání bylo rozhodnuto. Přípisem ze dne 20. 9. 2022 žalovaný soudu sdělil, že podané odvolání ani spisový materiál nebyl Komisi postoupen, odvolání nebylo projednáno a nebylo o něm rozhodnuto. Tato nečinnost správních orgánů však nic nemění na tom, že odvolání podáno bylo, proto nejsou dány podmínky pro postup podle (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 2. 2016, č. j. -96). Proti nečinnosti správních orgánů se nicméně žalobce může bránit prostředky, které mu k tomu právní řád dává ( in fine , , ve znění pozdějších předpisů).

8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto v souladu s , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

9. Žalobce za žalobu zaplatil soudní poplatek ve výši 3 000 Kč. Jelikož byla žaloba odmítnuta, aniž by jejímu odmítnutí předcházelo jednání, městský soud rozhodl o vrácení tohoto soudního poplatku dle věty poslední , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Třicetidenní lhůta k vrácení tohoto poplatku vychází z stejného zákona.

10. Soud zároveň vyzval zástupce žalobce k poskytnutí součinnosti při vrácení žalobcem uhrazeného soudního poplatku. Soud upozorňuje, že soud vrátí soudní poplatek na účet, který mu sdělí oprávněná osoba, případně (není-li to možné) na sdělenou adresu poštovní poukázkou. V případě, že číslo účtu oprávněná osoba soudu nesdělí či se nepodaří vyplatit částku na sdělenou adresu, má se za to, že oprávněná osoba neposkytla součinnost potřebnou ke splnění dluhu a nedojde k prodlení věřitele.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha 19.12.2022

Mgr. Gabriela Bašná v.r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem provedla: S. K.