Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Az 30/2022 - 33

35. S žalobcem pak lze souhlasit, že mezi okolnosti hodné zvláštní zřetele je podle judikatury třeba zařadit i tvrzení o existenci partnera či druha na území ČR (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 1. 2017, č. j. – 44), v nyní posuzovaném případě konkrétně partnera, o jehož žádosti o udělení mezinárodní ochrany je na území ČR vedeno řízení. Není proto pravdou, jak tvrdí žalovaný, že se v tomto případě vůbec neměl povinnost zabývat možností aplikace čl. 17 nařízení Dublin III z toho důvodu, že partner žalobce nesplňuje podmínky definice čl. 2 nařízení Dublin III. Podle názoru soudu naopak tuto povinnost měl, protože v případě žalobce vyvstaly důvody hodné zvláštního zřetele – existence partnera, na něhož nelze aplikovat definici rodinného příslušníka dle čl. 2 písm. g) nařízení Dublin III, ale se kterým žalobce v zemi původu žil ve společné domácnosti, nemohli však uzavřít sňatek ani registrované partnerství a tím svůj svazek oficiálně stvrdit, protože to není v Ruské federaci možné.

36. Žalovaný v napadeném rozhodnutí však pouze stručně uzavřel, že nenašel řádné důvody pro aplikaci čl. 17, a nezabýval se okolnostmi konkrétně uvedenými žalobcem – tedy tím, že žalobce má v ČR partnera, který zde požádal o mezinárodní ochranu, a nezabýval se ani tím, že partner žalobce proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany podal žalobu ke Krajskému soudu v Brně (řízení je vedeno pod sp. zn. ), o níž ke dni rozhodnutí soudu, tj. 8. 11., dosud nebylo zdejším soudem rozhodnuto (rozhodují žalovaného ve věci partnera žalobce bylo zdejším soudem zrušeno dne 16. 11. 2022, pod č.j. -92). Žalovaný přitom musel v době vydání napadeného rozhodnutí vědět, že byla partnerem žalobce podána žaloba proti rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, neboť ji podal dne 25. 7. 2022, napadené rozhodnutí pak bylo vydáno žalobcem až dne 29. 8. 2022. Žalovaný tedy nesprávně odkázal na tvrzení žalobce, že v případě přemístění žalobce do Španělského království pojede jeho partner s ním, když věděl, že partner žalobce nemůže opustit ČR, dokud nebude o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany definitivně rozhodnuto (§ 49a odst. 2 zákona o azylu).

37. Žalovaný měl tedy zvážit možnost využití diskrečního oprávnění stanoveného v čl. 17 nařízení Dublin III a případný negativní závěr řádně odůvodnit, což však podle zdejšího soudu neudělal. Žalovaný se nevěnoval vztahu žalobce a jeho partnera, ani se nevěnoval dostatečně tomu, že ohledně žádosti o udělení mezinárodní ochrany partnerovi žalobce nadále probíhá řízení o udělení mezinárodní ochrany v ČR, a pouze odkázal na prohlášení žalobce, že v případě přemístění žalobce do Španělska pojede jeho partner s ním.

38. Podle názoru krajského soudu tedy měl žalovaný zohlednit rodinné vazby žalobce s jeho partnerem, ač nejsou sezdáni v oficiálním svazku. Uvedená rodinná vazba sice není v nařízení Dublin III explicitně vyjádřena, její posouzení však může spadat pod čl. 17 tohoto nařízení, kdy na základě diskrečního oprávnění obsaženého v čl. 17 měl žalovaný posoudit tento rodinný vztah, nadto v situaci, kdy je sice již negativně rozhodnuto o žádosti partnera žalobce o udělení mezinárodní ochrany v ČR, avšak byla podána žaloba ke krajskému soudu, který o žalobě rozhodnul dne 16. 11. 2022.

39. Co se týče žalobní námitky týkající se nedostatků azylového řízení ve Španělsku, krajský soud konstatuje, že žalovaný se ve svém rozhodnutí zabýval kvalitou španělského azylového řízení, přičemž vycházel z Informace OAMP, Španělsko – Azylový systém ze dne 23. 8. 2022. Z informace je patrné, že v řízeních dochází k průtahům a azylová střediska bývají někdy přeplněná, avšak v této souvislosti se jinak neobjevují žádné další negativní informace. Ubytování je poskytováno všem žadatelům o mezinárodní ochranu až do vyčerpání maximální doby 18 měsíců. Z uvedeného materiálu pak nikterak nevyplývá, že by nedostatky nastíněné žalobcem byly systémového charakteru. Podle názoru soudu tak žalovaný vycházel z aktuálních a dostatečných informací o španělském azylovém řízení, z nichž nevyplynuly žádné závažné systémové nedostatky, které by mohly na žalobce negativně dopadnout v případě jeho přesunu do Španělska. Uvedené odůvodnění žalovaného v napadeném rozhodnutí tak soud považuje za dostatečné.

VI. Závěr a náklady řízení

40. Ze všech shora uvedených důvodů krajský soud rozhodl o žalobě tak, že jí v plném rozsahu vyhověl a napadené rozhodnutí zrušil s tím, že se věc vrací žalovanému k dalšímu řízení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

41. V dalším řízení o žádosti o udělení mezinárodní ochrany je žalovaný vázán právním názorem krajského soudu obsaženým v tomto rozsudku ( )

42. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení , podle kterého nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci úspěšný žalobce o přiznání náhrady nákladů řízení nepožádal a krajský soud ani ze spisu nezjistil, že by mu nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodnul, že se mu náhrada nákladů řízení nepřiznává (výrok II. rozsudku). Žalovaný byl v řízení neúspěšný, a proto právo na náhradu nákladů nemá (výrok III. rozsudku).

Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvojím vyhotovení u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno dne 1. listopadu 2022

JUDr. Petr Polách, v.r.

samosoudce