Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
8 Azs 233/2022 - 41.pdf
PDF · 0 B
No categories available
8 Azs 233/2022 - 41
[15] Lze tedy shrnout, že v případě přiznání odkladného účinku kasační stížnosti mohou stěžovatelky požádat, aby žalovaný rozhodl o jejich strpění na území v režimu zákona o azylu. Nelze odhlédnout ani od toho, že naopak v případě nepřiznání odkladného účinku stěžovatelky nebudou mít v průběhu řízení o kasační stížnosti pobytové oprávnění plynoucí ze zákona o azylu, tedy by de facto buď musely odcestovat, anebo na území ČR nadále pobývat neoprávněně, k čemuž stěžovatelky nelze nutit prostřednictvím možnosti bránit se proti případnému rozhodnutí o správním vyhoštění (usnesení NSS ze dne 18. 8. 2011, čj. 5 As 73/2011100 ). S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že první podmínka pro přiznání odkladného účinku je v případě stěžovatelek splněna. Pokud by totiž kasační stížnosti nebyl odkladný účinek přiznán, není jasné, zda by stěžovatelky mohly získat jiné oprávnění pobývat na území ČR. Naopak přiznání odkladného účinku je předpokladem případného získání pobytového titulu výslovně předpokládaného zákonem o azylu (usnesení NSS ze dne 9. 9. 2022, čj. 8 Azs 183/2022 -37).
[16] Dále se Nejvyšší správní soud zabýval naplněním druhé výše vymezené podmínky, tedy zdali by ztráta pobytového oprávnění, resp. nucené vycestování představovalo pro stěžovatelky nepoměrně větší újmu, než jaká může přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti vzniknout jiným osobám. Stran tvrzené nutnosti zůstat na území České republiky až do pravomocného rozhodnutí soudu o kasační stížnosti s ohledem na možnost osobně se účastnit probíhajícího řízení o kasační stížnosti, Nejvyšší správní soud připomíná usnesení rozšířeného senátu NSS z 16. 6. 2020 čj. 8 Azs 339/2019 -38, bod 61, podle něhož „[o]becně vyjádřený zájem cizozemského stěžovatele na osobní účasti v řízení o kasační stížnosti či jeho právo být v kontaktu s advokátem a s tím související ochrana spravedlivého procesu nemohou být samy o sobě bez dalších individuálních okolností důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti.“ Vzhledem k tomu, že stěžovatelky nepoukázaly na případné specifické okolnosti jejich věci, je nutno na danou věc plně uplatnit shora uvedený názor rozšířeného senátu. Nejvyšší správní soud doplňuje, že v řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatelky zastoupeny advokátem, o jehož ustanovení si ostatně požádaly. V kasačním řízení nadto není pro uplatnění práva na projednání věci zpravidla osobní přítomnost stěžovatele nutná (§ 109 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ).
[17] Stěžovatelka a) jako další důvod svědčící pro přiznání odkladného účinku uvedla, že stěžovatelky b) a c) jsou její nezletilé dcery. Starší z nich (ročník narození 2011) v H. navštěvuje základní školu, mladší je dvouleté batole (ročník narození 2020). Vzhledem k tomu, že povinnost vycestovat by se vztahovala i na obě nezletilé stěžovatelky, pro starší by znamenala přerušení školní docházky, a vzhledem ke komplikacím spojeným s jejich vycestováním (stěžovatelky v zemi původu nemají zázemí, do něhož by se mohly vrátit), by tak samotné vycestování do země původu znamenalo závažnou újmu, která odůvodňuje přiznání odkladného účinku jejich kasační stížnosti. Nejvyšší správní soud totiž nezjistil (a neuvádí to ani žalovaný), že by odkladný účinek vedl k zásahu do práv třetích osob, naopak je zcela evidentní, že k takovému zásahu může docházet jeho nepřiznáním. Proto je v tomto ohledu namístě před samotným posouzením kasační stížnosti stěžovatelkám umožnit setrvat na území ČR.
[18] Nejvyšší správní soud pro úplnost dodává, že stěžovatelky v návrhu rovněž tvrdily, že nebude-li kasační stížnosti přiznán odkladný účinek, nebude mít pro ně případné pozdější vyhovující rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve věci samé již žádný význam, neboť se budou těžko domáhat opětovného vstupu na území České republiky. Tomuto tvrzenému důvodu pro přiznání odkladného účinku Nejvyšší správní soud nepřisvědčil, neboť státní příslušníci Gruzie s biometrickým pasem jsou osvobozeni od vízové povinnosti při překročení hranic státu Evropské unie pro pobyty nepřekračující 90 dnů (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. 11. 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, příloha II). Návrat stěžovatelek do České republiky by byl proto i v budoucnu možný (srov. usnesení NSS ze dne 25. 4. 2022, čj. 6 Azs 70/2022 -36).
[19] Co se týče třetí výše vymezené podmínky pro přiznání odkladného účinku, tedy rozporu s důležitým veřejným zájmem, žalovaný ve vztahu k ní nic neuvedl, byť je to právě on, kdo by tak měl činit (srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, čj. 52 Ca/2003 -144, č. 87/2004 Sb. NSS). K otázce možného rozporu s důležitým veřejným zájmem se Nejvyšší správní soud vyjádřil již v usnesení ze dne 19. 11. 2014, čj. 1 Azs 160/2014 -25, v němž dospěl k závěru, že „pokud jde o možný rozpor s důležitým veřejným zájmem, je opět nutné poměřit na jedné straně újmu hrozící stěžovateli v případě nepřiznání odkladného účinku, a na straně druhé důležité zájmy společnosti. Pro zamítnutí návrhu přitom nepostačuje pouze existence kolidujícího veřejného zájmu, jak by se mohlo zdát z doslovného výkladu § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Toto ustanovení nutno vykládat ústavně konformním způsobem, a proto je třeba za pomoci testu proporcionality vážit intenzitu hrozícího zásahu do základního práva svědčícího žalobci s intenzitou narušení veřejného zájmu“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 8. 2008, čj. 5 As 17/2008 -131, č. 1698/2008 Sb. NSS). Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by přiznání odkladného účinku mělo být v rozporu s nějakým důležitým veřejným zájmem. Lze uvést, že samotné přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nepředstavuje dlouhodobou úpravu pobytu stěžovatelek na území ČR.
[20] Z výše uvedených důvodů Nejvyšší správní soud návrhu stěžovatelek vyhověl. Přiznal tedy kasační stížnosti odkladný účinek, což je předpokladem toho, aby stěžovatelky mohly získat pobytový titul dle zákona o azylu (viz bod [14] tohoto usnesení). Zbývá doplnit, že rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku je rozhodnutím dočasné povahy a nelze z něj jakkoli předjímat budoucí meritorní rozhodnutí o podané kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. 8 As 26/200576 , č. 1072/2007 Sb. NSS). Rovněž lze dodat, že usnesení o odkladném účinku s ohledem na svůj procesní charakter nezakládá překážku věci rozhodnuté, a proto v případě posunu ve skutkových okolnostech lze o návrhu na přiznání odkladného účinku rozhodnout i opětovně, stejně jako lze již přiznaný odkladný účinek i bez návrhu zrušit, odpadnou-li v mezidobí důvody pro jeho přiznání (§ 73 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 16. listopadu 2022
Jitka Zavřelová
předsedkyně senátu