Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

1 As 199/2022 - 22

- 24

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy, soudkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudce JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobce: T. K., zastoupen Mgr. Zdeňkem Machem, advokátem se sídlem Dr. Skaláka 1447/10, Přerov, proti žalovanému: Krajský úřad Olomouckého kraje, se sídlem Jeremenkova 40a, Olomouc, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2020, č. j. KUOK 91851/2020, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 24. 5. 2022, č. j. , o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Kasační stížnosti se nepřiznává odkladný účinek.

II. Žalobci se ukládá zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Podanou kasační stížností žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadá v záhlaví označený rozsudek, kterým Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci zamítl jeho žalobu. Stěžovatel se domáhal zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl jeho odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Hranice (dále jen „stavební úřad“). Tímto rozhodnutím stavební úřad zamítl žádost stěžovatele o vydání dodatečného povolení stavby „Zemědělská stavba – seník na pozemku parc. č. 3463 v katastrálním území Střítež nad Ludinou“ (dále jen „stavba“).

[2] Stěžovatel současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Uvedl, že v návaznosti na pravomocné zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby bude stavební úřad pokračovat v řízení o nařízení odstranění stavby. Pokud by v tomto řízení stavební úřad rozhodl tak, že je stěžovatel povinen stavbu odstranit, představoval by výkon takového rozhodnutí újmu nepoměrně větší, než jaká může vzniknout jiným osobám přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti (např. náklady na odstranění a případné znovuvybudování stavby v řádech statisíců až milionů korun).

[3] Žalovaný ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že stěžovateli v nyní posuzované věci nehrozí bezprostřední újma, neboť rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby má za následek pouze pokračování v řízení o nařízení odstranění stavby. Zatím mu tedy žádná povinnost stavbu odstranit nevznikla. Žalobce může nadále účinně hájit svá práva právě v pokračujícím řízení o nařízení odstranění stavby. Navrhl proto, aby Nejvyšší správní soud odkladný účinek kasační stížnosti nepřiznal.

[4] Podle [k]asační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Ustanovení až 5 se užije přiměřeně. Podle lze odkladný účinek přiznat, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Podle se přiznáním odkladného účinku pozastavují do skončení řízení před soudem účinky napadeného rozhodnutí.

[5] Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je mimořádným institutem, kterým Nejvyšší správní soud prolamuje před vlastním rozhodnutím ve věci samé právní účinky pravomocného rozhodnutí krajského soudu, na které je třeba hledět jako na zákonné a věcně správné, dokud není případně jako celek zákonným postupem zrušeno. Přiznání odkladného účinku proto musí být vyhrazeno pro ojedinělé případy, které zákonodárce vyjádřil v

[6] Po zhodnocení důvodů uvedených stěžovatelem a okolností projednávané věci dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nejsou v daném případě splněny, neboť pravomocné rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dodatečné povolení stavby nezakládá povinnost stěžovatele stavbu odstranit. Nelze přitom jakkoli předjímat výsledek řízení o nařízení odstranění stavby. V tomto ohledu Nejvyšší správní soud souhlasí s žalovaným, že stěžovatel má nadále možnost se odstranění stavby účinně bránit v pokračujícím řízení před stavebním úřadem, případně prostřednictvím opravných prostředků podle , , či žalobou podle

[7] Z předeslaných důvodů Nejvyšší správní soud proto podle ve spojení s kasační stížnosti odkladný účinek nepřiznal.

[8] Soud závěrem zdůrazňuje, že z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti nelze dovozovat jakékoli závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (srov. usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, čj. , č. 1072/2007 Sb. NSS).

[9] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku, a sice podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích, ve výši 1 000 Kč. Podle zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Povinnost zaplatit soudní poplatek za podání návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [ zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, čj. ]. Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku II. tohoto usnesení uvedeno.

[10] Poplatek lze zaplatit buď vylepením kolků na příslušném tiskopisu (viz příloha), nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 370346127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1010419922. Do zprávy pro příjemce uveďte název stěžovatele. Nebudeli soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 6. října 2022

JUDr. Josef Baxa

předseda senátu

Vyhovuji výzvě a zasílám v kolkových známkách určený soudní poplatek.

podpis .................................................

Místo pro nalepení kolkových známek: