Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 152/2022 - 29

- 30

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase a soudců Lenky Krupičkové a Davida Hipšra v právní věci žalobkyně: L. M., zastoupena JUDr. Irenou Strakovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 287/18, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1643/3, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2022, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyni se vrací zaplacené soudní poplatky v celkové výši 6 000 Kč, které budou vyplaceny k rukám její zástupkyně JUDr. Ireny Strakové, advokátky, z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím ze dne 1. 3. 2022, č. j. MV291784/SO2022, žalovaná zamítla odvolání žalobkyně a potvrdila rozhodnutí Ministerstva vnitra ze dne 10. 1. 2022, č. j. OAM1434/ MK2021. Uvedeným rozhodnutím Ministerstvo vnitra zamítlo žádost žalobkyně o prodloužení doby platnosti modré karty, neboť existuje důvodné nebezpečí, že by mohla při svém dalším pobytu na území České republiky závažným způsobem narušit veřejný pořádek.

[2] Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně žalobu u Městského soudu v Praze, který ji usnesením ze dne 19. 4. 2022 postoupil Krajskému soudu v Praze (dále též „krajský soud“). Ten následně žalobu odmítl pro opožděnost. Uvedl, že rozhodnutí žalované bylo tehdejšímu zástupci žalobkyně doručeno dne 1. 3. 2022. Třicetidenní lhůta k podání žaloby podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů proto uplynula dne 31. 3. 2022. Žaloba však byla podána až dne 3. 4. 2022. Lhůta pro podání žaloby tedy nebyla zachována, pročež krajský soud podle , (dále též „“) žalobu odmítl.

[3] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti usnesení krajského soudu kasační stížnost z důvodů uvedených v a d) Zdůraznila, že v České republice žije se svým manželem a dvěma nezletilými dětmi. Prodloužení jejího pobytového oprávnění jí bylo zamítnuto na základě utajovaných informací, které podle ní obsahují skutečnosti, jejichž zdrojem je žádost Ruské federace o její vydání k trestnímu stíhání. Krajský soud nevzal při svém rozhodování v potaz existenci skutečností, které zakládaly zákonný důvod k přerušení řízení, případně k žádosti o jeho obnovu. Bylo totiž rozhodnuto, že vydání stěžovatelky do Ruské federace za účelem trestního stíhání je nepřípustné. Stěžovatelka je přesvědčena o tom, že tento vývoj je důvodem pro obnovu řízení. Správní orgány nemohly rozhodnout předtím, než bylo ukončeno řízení ve věci jejího vydání do Ruské federace, neboť podkladem jejich rozhodnutí byla právě žádost Ruské federace o její vydání k trestnímu stíhání. Stěžovatelka dále uvedla, že podstatou bezpečnostního rizika není podmínka trestní zachovalosti, nýbrž pravděpodobnost existence bezpečnostního rizika. Odkazovala rovněž na rozhodnutí týkající se vydání jejího manžela. Navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Kasační stížnost stěžovatelka spojila s návrhem na přiznání odkladného účinku.

[4] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázala na své rozhodnutí a usnesení krajského soudu. Dále pak upozornila na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2022, č. j. , kterým byla pro nepřípustnost odmítnuta kasační stížnost manžela stěžovatelky, přičemž se jedná o skutkově totožnou věc. Vyjádřila rovněž nesouhlas s přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti.

[5] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou přípustnosti kasační stížnosti. Podle není kasační stížnost přípustná, opíráli se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl.

[6] Důvody pro podání kasační stížnosti taxativně vymezuje V nyní projednávané věci by však byla jediným přípustným důvodem kasační stížnosti nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu podle s. ř. s, jelikož žaloba byla krajským soudem odmítnuta pro opožděnost.

[7] Kasační argumentace ale tímto směrem vůbec nesměřuje. Stěžovatelka nijak nebrojí proti závěru krajského soudu o opožděnosti žaloby. Pouze stručně popisuje svou životní situaci a následně se věcně vymezuje proti závěrům rozhodnutí žalované a tvrdí, že byly dány důvody pro přerušení nebo obnovu řízení.

[8] Tato tvrzení tedy nijak nereagují na rozhodovací důvody napadeného usnesení, s jejichž obsahem se zcela míjí (srov. v podobné situaci téže právní zástupkyně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 9. 2020, č. j. a ze dne 7. 9. 2022, č. j. ).

[9] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka opřela svou kasační stížnost jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , vyhodnotil ji Nejvyšší správní soud jako nepřípustnou ( ). Proto ji podle ve spojení s odmítl (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 9. 2009, č. j. ).

[10] Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu stěžovatelky na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, protože o tomto mimořádném opravném prostředku bylo rozhodnuto bez zbytečného prodlení po nezbytném poučení účastníků řízení a obstarání dalších podkladů nutných pro rozhodnutí.

[11] O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylali kasační stížnost odmítnuta.

[12] Vzhledem k tomu, že stěžovatelka na účet soudu složila částku 6 000 Kč jako poplatek za řízení o kasační stížnosti (5 000 Kč) a za návrh na přiznání odkladného účinku (1 000 Kč), Nejvyšší správní soud současně rozhodl o vrácení těchto soudních poplatků stěžovatelce podle věty poslední , o soudních poplatcích (dále též „zákon o soudních poplatcích“). Podle tohoto ustanovení soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek, bylli návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut. Ve smyslu zákona o soudních poplatcích se soudní poplatky vrací ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým bylo o vrácení rozhodnuto.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 12. října 2022

Tomáš Foltas

předseda senátu