Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 Afs 195/2022 - 35

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: FAGOFARMA s.r.o., IČO: 021 32 559, se sídlem Londýnská 730/59, Praha 2, zast. Mgr. Rostislavem Šustkem, advokátem, se sídlem Pařížská 204/21, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu, se sídlem Na Františku 1039/32, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 5. 2020, č. j. MPO 22854/20/61200/313, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 6. 2022, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení o kasační stížnosti 4.114 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Rostislava Šustka, advokáta.

Odůvodnění:

I. Přehled dosavadního řízení

[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl žádost žalobkyně o poskytnutí dotace vedenou pod registračním č. CZ.01. 1. 02/0.0/0.0/19_262/0020013.

[2] Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala žalobu, v níž popsala dosavadní průběh řízení o její žádosti a namítla, že rozhodnutí žalovaného je odůvodněno vágně a stroze, v důsledku čehož je obtížně srozumitelné a zcela nepřesvědčivé. Odůvodnění rozhodnutí žalovaného označila žalobkyně za vnitřně rozporné, neboť se v něm uvádí, že navýšení částky dotace není přípustné, avšak žalovaný dále nekonzistentně tvrdí, že změna ve výši dotace byla žalobkyní provedena a již ji nelze opravit. Rozhodnutí žalovaného by proto mělo být zrušeno pro nepřezkoumatelnost.

[3] Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným rozsudkem rozhodnutí žalovaného zrušil z důvodu nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Ztotožnil se s žalobkyní, že odůvodnění napadeného rozhodnutí nelze přezkoumat z důvodu chybějícího popisu relevantních podkladů, zvážení zjištěných okolností ve vztahu k otázce plnění kritérií přijatelnosti s formálními náležitostmi, i ve vztahu k přezkumu žádosti, a také chybějících úvah ve vztahu k ukončení administrace žádosti žalobkyně. V daném případě jakýkoli popis předchozího uvážení žalovaného totiž absentuje. Odůvodnění rozhodnutí neobsahuje důvody učiněného výroku, ani neobsahuje podklady, na jejichž základě žalovaný rozhodl, je prosté úvah a myšlenkových pochodů, jimiž se žalovaný při hodnocení podkladů a výkladu právních předpisů ubíral a podle nichž měl rozhodnout. Nezbytnou jeho součástí by také mělo být vypořádání se s návrhy, námitkami a vyjádřeními žalobkyně. Tyto atributy napadené rozhodnutí nemá.

II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně

[4] Proti tomuto rozsudku městského soudu podal žalovaný (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost. Namítl, že městský soud při hodnocení přezkoumatelnosti rozhodnutí stěžovatele vytrhává jednotlivé části rozhodnutí z kontextu. V rozhodnutí je uvedeno, jakého jednání se žalobkyně dopustila a jaké pravidlo stanovené stěžovatelem tímto jednáním bylo porušeno. Rozhodnutí dále vysvětluje, proč nelze stav způsobený žalobkyní v žádosti o podporu již napravit. Zároveň je sděleno, v jakém dokumentu je uvedené pravidlo obsaženo, a z jakého podkladu tedy stěžovatel při rozhodování vycházel.

[5] K závěru městského soudu, že důvodem nepřezkoumatelnosti rozhodnutí stěžovatele je rovněž to, že jeho obsahem není ani zmínka o schválení předběžné žádosti o podporu a není v něm uvedené datum podání žádosti o podporu a na co byla podpora požadována, stěžovatel uvedl, že datum podání žádosti o podporu v jeho rozhodnutí uvedeno je. Kromě data jejího podání byla žádost o podporu v rozhodnutí stěžovatele identifikována svým registračním číslem, pod kterým je vedena v MS 2014+. Žádost o podporu je tak zcela jednoznačně identifikována a stěžovateli není vůbec zřejmé, proč by mělo být nutné dále uvádět, na co byla dotace touto žádostí požadována, resp. jak by to přispělo k přezkoumatelnosti jeho rozhodnutí. Předmět řízení byl v napadeném rozhodnutí vymezen zcela jednoznačně, nezaměnitelným způsobem, a to i pro žalobkyni. Popis toho, na jaký účel byla dotace požadována, by nic dalšího v tomto směru nepřinesl. Požadavek na uvedení účelu, na který byla dotace požadována, v napadeném rozhodnutí jde nad zákonný rámec požadavků kladených na správní rozhodnutí.

[6] Ohledně předběžné žádosti o podporu pak stěžovatel uvádí, že tzv. předběžná žádost o podporu nebyla vůbec podána, a tedy ani nemohla být v napadeném rozhodnutí nijak zmíněna. Stěžovateli není z napadeného rozsudku zřejmé, jak soud k závěru o nutnosti uvádět cokoli o předběžné žádosti o podporu dospěl.

[7] Stěžovatel popsal, jakým způsobem jsou podávány žádosti o podporu, a namítl, že žalobkyně dobře věděla, k jaké výzvě žádost podala. Ze strany žalobkyně se jedná pouze o účelovou argumentaci vedenou snahou zrušit rozhodnutí stěžovatele, a nikoli o skutečné neporozumění tomu, co je „příslušná Výzva“. Není nutné, aby k nevyhovění žádosti o podporu vedlo pouze pochybení žalobce podle konkrétního ustanovení rozpočtových pravidel. Stěžovatel ve výzvě (resp. její příloze) stanovil požadavky (maximálně 2 vrácení k opravě, zákaz navyšování částky dotace), které žalobkyně porušila.

[8] Napadený rozsudek je sám nepřezkoumatelný v části týkající se argumentace ohledně zkratky MS 2014+. Městský soud opakovaně uvedl, že tuto zkratku a pojem depeše , o rozpočtových pravidlech, nezná. Zřejmě se však jedná o opomenutí jiné existující zákonné úpravy, , o podpoře regionálního rozvoje, jehož stanoví, že monitorovací systém se mj. používá k vyhlašování výzev, podávání žádostí o dotace, podávání změnových hlášení a dalších obdobných dokumentů. V souladu s tím slouží informační systém k doručování rozhodnutí v řízení o poskytnutí dotace, jakož i dalších dokumentů, které se doručují žadateli. Stěžovatel i žalobkyně tak uvedený systém musí v souladu se zákonem používat, a to k vyhlášení příslušné výzvy, k podání žádosti o podporu a k administraci celého projektu. Systém je jim proto znám, včetně funkcionalit, tj. depeší. V průvodním dopise ze dne 12. 8. 2020, č. j. MPO 539087/20/61010/61000, který stěžovatel doručil městskému soudu spolu s vyjádřením k žalobě, se uvádí, že jednotlivé dokumenty ze správního spisu jsou evidovány v elektronické podobě v informačním systému operačního programu. Soud tak obdržel upozornění, že se jedná o výtisk těchto listin (nebo v případě žádosti o podporu, či žádosti o změnu o jejich tiskovou sestavu, neboť k jejich samotnému vytvoření dochází v souladu se zákonem právě v MS 2014+). Pokud městský soud nevěděl, o jaký informační systém jde, mohl se kdykoliv na tuto informaci stěžovatele dotázat. Pokud rozhodnutí stěžovatele neosvětlovalo zkratku MS 2014+, takový požadavek jde nad rámec požadavků kladených na správní rozhodnutí a nejedná se o nedostatek odůvodnění, který by mohl způsobit nesrozumitelnost rozhodnutí ve vztahu k žalobkyni. Není zřejmé, proč by mělo správním rozhodnutí vysvětlovat užití informačního systému, které ukládá přímo zákon.

[9] Žalobkyně ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že stěžovatel se v kasační stížnosti dopouští toho, co vytýká soudu  vytrhává jednotlivé části odůvodnění z kontextu. Ačkoliv městský soud v odůvodnění rozsudku komplexně a přesvědčivě odůvodnil své závěry o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí stěžovatele, stěžovatel si vybral pouze dílčí výtky městského soudu týkající se schválení předběžné žádosti o podporu a označení výzvy VII. Stěžovatel zjevně není srozuměn s nároky, které jsou na rozhodnutí vydávané orgány veřejné správy kladeny právním řádem. Stěžovatel totiž zastává názor, že byť některé pojmy užité v rozhodnutí nebyly užity přesně, žalobkyni jako adresátovi rozhodnutí muselo být zřejmé, co je jimi myšleno. Z odůvodnění napadeného rozsudku však vyplývá, že důvodem pro zrušení rozhodnutí stěžovatele je právě absence úvah a hodnocení zjištěných skutečností vedoucí k závěru o porušení pravidel žalobkyní, které mohlo způsobit zamítnutí její žádosti o poskytnutí dotace. Sám stěžovatel mimoděk připouští, že tyto úvahy v rozhodnutí absentovaly, neboť je prezentuje teprve nyní v kasační stížnosti.

[10] Ke stěžovatelem vytýkané nepřezkoumatelnosti rozsudku v části odůvodnění týkající se užití zkratek „MS 2014+“ a „depeše“ žalobkyně uvedla, že městský soud neuvádí, že by stěžovatel nemohl předmětný systém využít, nýbrž že správní spis neobsahoval doručenku listin adresovanou žalobkyni v tomto systému. To však stěžovatel nepopírá, když teprve v kasační stížnosti avizuje založení úplné sestavy „depeší“ do soudního spisu. Nedostatky ve vysvětlení pojmů „depeše“ a „MS 2014+“ nebyly zásadním důvodem pro zrušení rozhodnutí stěžovatele.

III. Posouzení kasační stížnosti

[11] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti a konstatoval, že byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu přípustná, a za stěžovatele v souladu s jedná zaměstnankyně s vysokoškolským právnickým vzděláním. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti dle a 4 , v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů. Neshledal přitom vady podle , k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti.

[12] Kasační stížnost není důvodná.

[13] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti rozsudku městského soudu, kterou stěžovatel spatřoval v argumentaci městského soudu ohledně zkratky MS 2014+. Pokud by tato námitka byla důvodná, již tato okolnost samotná by musela vést ke zrušení napadeného rozsudku.

[14] Za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů jsou považována zejména taková rozhodnutí soudu, u nichž není z odůvodnění zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při hodnocení skutkových i právních otázek a jakým způsobem se vyrovnal s argumenty účastníků (srov. např. rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2004, č. j. ). Soudy však nemají povinnost reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit. Jejich úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, č. j. ). Podstatné je, aby se správní soud ve svém rozhodnutí vypořádal se všemi stěžejními námitkami účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i vypořádání některých dílčích a souvisejících námitek (rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2014, č. j. ).

[15] Nejvyšší správní soud konstatuje, že v tomto ohledu nelze považovat napadený rozsudek městského soudu za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů či pro nesrozumitelnost. Městský soud totiž v bodu 43 kasační stížností napadeného rozsudku uvedl, že vyjádření žalovaného o tom, že nesplnění kritéria přijatelnosti a formální náležitosti žádosti bylo žalobkyni oznámeno prostřednictvím informačního systému MS 2014+ dne 19. 2. 2020 nemůže ověřit, neboť správní spis neobsahuje žádnou doručenku o seznámení žalobkyně s listinami v něm uvedenými a současně rozhodnutí stěžovatele zkratku MS 2014+ neosvětluje a citovanou zkratku nezná ani zákonná úprava zákona o rozpočtových pravidlech. V bodu 49 rozsudku městský soud dále uvedl, že zákon o rozpočtových pravidlech nezná pojem depeše. Tyto závěry městského soudu jsou formulované přehledně, srozumitelně a vyplývá z nich, na základě čeho k nim městský soud dospěl, a tudíž nejsou nepřezkoumatelné. Pokud stěžovatel poukazuje na existenci monitorovacího systému a jeho funkci, tyto závěry městského soudu to nijak nevyvrací. Ani , o podpoře regionálního rozvoje, na který stěžovatel poukazuje, nezmiňuje pojmy MS2014+ a depeše.

[16] Nejvyšší správní soud se dále zabýval argumentací stěžovatele, kterou brojil proti závěru městského soudu, že je rozhodnutí stěžovatele stiženo vadou nepřezkoumatelnosti.

[17] K náležitostem odůvodnění správních rozhodnutí se Nejvyšší správní soud již mnohokrát vyslovil ve své judikatuře. Poukázat lze např. na rozsudek ze dne 13. 6. 2007, č. j. , v němž zdejší soud konstatoval, že „[o]bsahem odůvodnění rozhodnutí je především rozbor a zhodnocení podkladů rozhodnutí, správní orgán musí uvést, jakými úvahami se při jejich hodnocení řídil, dále jakými úvahami se řídil při výkladu právních předpisů a jejich jednotlivých ustanovení, jakož i to, proč byly aplikovány způsobem, který vedl k výslednému rozhodnutí.“ V odstavci 18. rozsudku ze dne 30. 7. 2013, č. j. , pak Nejvyšší správní soud uvedl, že „podle , , musí správní orgán v odůvodnění uvést důvody výroku, podklady pro jeho vydání, úvahy, kterými se řídil při jejich hodnocení a při výkladu právních předpisů, a informace o tom, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníků a s jejich vyjádřením k podkladům rozhodnutí. Smyslem a účelem odůvodnění je ozřejmit, proč správní orgán rozhodl, jak rozhodl, neboť jen tak lze ověřit, že důvody rozhodnutí jsou v souladu s právem a nejsou založeny na libovůli (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 1997, sp. zn. , č. 24/1997 Sb. ÚS).“

[18] Stěžovatel v odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí uvedl, že „správní orgán zhodnotil veškeré relevantní podklady, zvážil všechny zjištěné okolnosti a skutečnosti týkající se vedeného správního řízení a dospěl k závěru, že výše uvedená žádost o poskytnutí dotace je nevyhovující. Žádost nesplnila kritéria přijatelnosti a formální náležitosti. Tato skutečnost Vám byla oznámena prostřednictvím informačního systému MS 2014+ dne 19. 2. 2020. Dne 4. 3. 2020 jste podali žádost o přezkum. Vzhledem ke skutečnosti, že Vaše žádost o přezkum byla shledána nedůvodnou, Vám Řídící orgán oznamuje, že ukončuje administraci Vaší shora označené žádosti. Hlavní důvody, pro které nebylo Vaší žádosti o podporu vyhověno: 1. Žadatel v rámci druhé opravy Žádosti o podporu navýšil částku dotace, což je v rozporu s dokumentem Pravidla pro žadatele a příjemce z OP PIK  obecná část, č. j.: MPO 94483/19/61010/61000, s platností ode dne 19. 12. 2019. Uvedený dokument na str. 51 uvádí, že po schválení Předběžné žádosti o podporu a podání Žádosti o podporu nelze částku dotace navýšit. 2. Jelikož se jednalo o druhou (tj. poslední opravu, kterou příslušná Výzva umožňuje), nebyla již další oprava Žádosti o podporu možná. Vzhledem k výše uvedenému nebylo Žádosti o přezkum vyhověno. Z těchto důvodů správní orgán rozhodl, jak je ve výroku tohoto rozhodnutí uvedeno.“

[19] Nejvyšší správní soud neshledal důvodnou námitku stěžovatele, že městský soud vytrhává jednotlivé části rozhodnutí žalovaného z kontextu, neboť městský soud sice hodnotil rozhodnutí žalovaného z hlediska jeho přezkoumatelnosti po částech, zároveň jej však vyhodnotil z téhož hlediska jako celek. Nejvyšší správní soud v této souvislosti konstatuje, že tento postup přezkumu rozhodnutí žalovaného zvolený městským soudem považuje v posuzované věci za vhodný z hlediska srozumitelnosti a přehlednosti.

[20] Stěžovateli lze přisvědčit potud, že v jeho rozhodnutí jsou uvedeny důvody, pro které nevyhověl žádosti žalobkyně o podporu (navýšení částky dotace v rozporu s Pravidly a nemožnost provedení opakované opravy navýšené částky dotace). Uvedení těchto důvodů však neznamená, že neobstojí důvody nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného zmíněné městským soudem, tj. že z rozhodnutí žalovaného nelze seznat, které relevantní podklady žalovaný hodnotil, které okolnosti a skutečnosti zjistil ve správním řízení, v čem konkrétně žádost o podporu nesplnila kritéria přijatelnosti a v čem byly formální náležitosti žádosti o podporu vadné. Uvedené důvody nepřezkoumatelnosti svého rozhodnutí stěžovatel v kasační stížnosti ani nezpochybnil. Z níže uvedeného dále vyplývá, že obstojí rovněž další, stěžovatelem v kasační stížnosti zpochybněné důvody, které městský soud vedly ke zrušení rozhodnutí žalovaného pro nepřezkoumatelnost.

[21] Nejvyšší správní soud v návaznosti na výše uvedené konstatuje, že rozhodnutí správního orgánu (žalovaného) by mělo obstát samo o sobě, tj. měly by v něm být alespoň stručně uvedeny podklady, zjištěné skutečnosti, jejich hodnocení a úvahy, kterými se správní orgán řídil při hodnocení důkazů a výkladu právních předpisů, podle kterých rozhodl, a závěry, na základě nichž rozhodnutí vydal. V souladu s požadavky na odůvodnění rozhodnutí správních orgánů není, pokud je třeba obsah rozhodnutí interpretovat či jinak vyjasňovat pomocí obsahu správního spisu. V posuzované věci není v rozhodnutí stěžovatele uvedeno, z čeho vyplývá jeho závěr, že žádost žalobkyně nesplnila kritéria přijatelnosti a formální náležitosti a z jakých důvodů byla žádost žalobkyně o přezkum shledána nedůvodnou.

[22] Jedním z důvodů, který městský soud vedl k závěru o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného (bod 46 napadeného rozsudku) je, že žalovaný se nezmiňuje o schválení předběžné žádosti o podporu ani o tom, kdy podala žalobkyně žádost o podporu. Skutečnost, že rozhodnutí stěžovatele nezmiňuje schválení předběžné žádosti o podporu, stěžovatel v kasační stížnosti nezpochybnil. Namítl v této souvislosti pouze to, že datum podání žádosti o podporu je v jeho rozhodnutí uvedené na třetím řádku. Z obsahu rozhodnutí žalovaného Nejvyšší správní soud zjistil, že na tomto místě je uvedeno, že stěžovatel rozhodl v řízení o poskytnutí dotace zahájeném dne 14. 1. 2020. Nejvyšší správní soud si je vědom toho, že datum zahájení řízení a datum podání žádosti o podporu by mělo být v naprosté většině případů stejné, neboť Pravidla v bodu 1. zvláštní části stanoví způsob podání žádosti o podporu formou elektronických formulářů, kterou jsou k dispozici v internetové aplikaci ISKP14+. To však neznamená, že nemohou nastat případy, kdy se datum zahájení řízení a datum podání žádosti o podporu budou od sebe lišit např. v důsledku nedodržení této formy podání, nebo závad v elektronických systémech, a proto nelze bez dalšího tato data považovat za totožné a je třeba mezi nimi rozlišovat. Závěr městského soudu, že rozhodnutí žalovaného nezmiňuje, kdy podala žalobkyně žádost o podporu, je tudíž správný.

[23] Stěžovatel rovněž namítl, že žádost o podporu byla jednoznačně identifikována svým registračním číslem, a nebylo proto nutné uvádět, na co byla dotace požadována. Z rozhodnutí žalovaného je vskutku zřejmé, o jaké žádosti bylo rozhodováno, neboť v němž byla specifikována svým registračním číslem. To, že je z rozhodnutí stěžovatele zřejmý jeho předmět, však nevyvrací další výše uvedené důvody, pro které je rozhodnutí stěžovatele nepřezkoumatelné. Nejvyšší správní soud dodává, že uvedení konkrétního účelu žádosti by přispělo k přehlednosti, přesnosti a tudíž i přesvědčivosti rozhodnutí žalovaného.

[24] Stěžovatel dále argumentoval tím, že tzv. předběžná žádost o podporu nebyla vůbec podána, a tedy ani nemohla být v napadeném rozhodnutí nijak zmíněna. K tomu Nejvyšší správní soud v prvé řadě uvádí, že stěžovatel ve svém rozhodnutí výslovně uvedl, že „po schválení Předběžné žádosti o podporu a podání žádosti o podporu nelze částku dotace navýšit.“ Stěžovatel tedy na předběžné schválení žádosti výslovně poukázal, avšak neuvedl v této souvislosti již nic dalšího. Městský soud proto nepochybil, když konstatoval, že stěžovatel se o schválení předběžné žádosti o podporu nezmiňuje. Na základě výše uvedeného Nejvyšší správní soud nepřisvědčil stěžovateli ani v tom, že z napadeného rozsudku není zřejmé, jak soud k závěru o nutnosti uvádět cokoli o předběžné žádosti o podporu dospěl.

[25] Důvodná není ani námitka stěžovatele, v níž zpochybňuje závěr městského soudu ohledně nekonkrétnosti výzvy, na kterou je odkazováno v rozhodnutí stěžovatele. Z obsahu rozhodnutí žalovaného totiž vskutku není jasné, o jakou výzvu se jednalo, neboť tato výzva není specifikována svým obsahem, datem či číslem jednacím. Obsah rozhodnutí by měl obstát sám o sobě a není na místě jej dovozovat či jakkoli doplňovat z obsahu správního spisu. Obsah výzvy, na kterou stěžovatel poukazuje a případná znalost žalobkyně ohledně této výzvy, nic nemění na tom, že z rozhodnutí žalovaného není zřejmé, o jakou výzvu se jedná.

[26] Nejvyšší správní soud rovněž nepřisvědčil závěru stěžovatele, že posouzení údajné nepřezkoumatelnosti jeho rozhodnutí městským soudem je velmi jednostranné a bylo provedeno na základě nesprávně zjištěných a posouzených skutečností. Městský soud totiž uvedl přehledně a srozumitelně konkrétní důvody, pro které shledal rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelné, a stěžovatel tyto důvody v kasační stížnosti nevyvrátil.

[27] Závěrem kasační stížnosti stěžovatel brojil proti výtce městského soudu, že rozhodnutí stěžovatele neosvětlovalo zkratku MS 2014+. Stěžovateli lze přisvědčit potud, že neosvětlení této zkratky nepředstavuje nedostatek odůvodnění, který by mohl sám o sobě způsobit nesrozumitelnost jeho rozhodnutí. Žalobkyni je existence tohoto systému nepochybně známa, již proto, že v žalobě poukazuje na výpis z tohoto systému. To však nic nemění na správnosti závěru městského soudu o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného, který je založený na jiných nedostatcích rozhodnutí žalovaného. Neosvětlení zkratky MS 2014+ městský soud zmínil toliko pro úplnost. Nejvyšší správní soud v návaznosti na výše uvedené uzavírá, že se závěrem městského soudu o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného se ztotožňuje.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

[28] Nejvyšší správní soud shledal nedůvodnými stěžovatelem uplatněné námitky. Nejvyšší správní soud tedy dle věty druhé kasační stížnost zamítl.

[29] O nákladech řízení o kasační stížnosti pak Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s ve spojení s Procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu odměny právního zástupce za jeden úkon právní služby (vyjádření ke kasační stížnosti ze dne 3. 8. 2022) podle a ve spojení s ve výši 3.100 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč ( ). Zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH, proto se odměna a náhrada hotových výdajů zvyšují o částku odpovídající této dani, tj. o 21 % Celkově tedy je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení o kasační stížnosti 4.114 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. října 2022

Mgr. Aleš Roztočil

předseda senátu