Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 147/2022 - 21

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Miluše Doškové v právní věci žalobce: Ing. J. H., proti žalovanému: Finanční úřad pro Liberecký kraj, se sídlem 1. máje 97, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 4. 2022, č. j. 541808/22/2607-00460-607648, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 17. 8. 2022, č. j. -17, o námitce podjatosti vznesené žalobcem ve věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. ,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce v řízení o kasační stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 17. 8. 2022, č. j. -17, které je u Nejvyššího správního soudu vedeno pod sp. zn. , namítl podjatost soudců 4. senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Jiřího Pally, Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové, a také soudců 3. senátu Nejvyššího správního soudu, JUDr. Jaroslava Vlašína, Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého (v souladu s rozvrhem práce měl ve věci jednat 4. senát Nejvyššího správního soudu a v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze členů tohoto senátu mohl být senát doplněn některým ze soudců 3. senátu). Námitku podjatosti u jmenovaných soudců žalobce vznesl, „neboť se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům a jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti“.

[2] K námitce se výslovně vyjádřili soudci 4. senátu Nejvyššího správního soudu a žádný z nich přitom neshledal důvody zavdávající pochybnosti o jejich nepodjatosti.

[3] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že námitka podjatosti není důvodná.

[4] Záruka rozhodování věci nezávislým a nestranným soudcem patří mezi součásti práva na spravedlivý proces (d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Nestrannost soudce je jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát (y). Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (shodně též nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[5] Podle , (dále jen „“) jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. -16).

[7] V projednávané věci žalobce vyjádřil pouze obecnou výhradu k možné podjatosti uvedených soudců, což nelze považovat za dostatečný důvod pro vyloučení soudce z rozhodování ve věci. O míře obecnosti dané námitky svědčí také to, že žalobce hovoří o „zástupcích účastníků řízení“, přičemž žádní takoví zástupci tu ani (přinejmenším dosud) nejsou. Nadto žalobce své četné námitky podjatosti (proti soudcům různých správních soudů) vznáší mechanicky, obecně a sériově bez toho, aby je opřel o konkrétní skutečnosti týkající se projednávané věci a soudců povolaných v dané věci rozhodovat (k tomu, že takové námitky Nejvyšší správní soud již opakovaně jako nedůvodné posoudil, viz např. usnesení ze dne 28. 11. 2019, č. j. -28, či ze dne 9. 5. 2019, č. j. -14, a mnohá jiná). Stejně posoudil Nejvyšší správní soud i nyní předloženou námitku podjatosti.

[8] Reálné pochybnosti o (ne)podjatosti namítaných soudců může totiž s ohledem na výše uvedené vyvolat pouze konkrétní tvrzení žalobce týkající se vztahu soudců k projednávané věci, jejím účastníkům či zástupcům. Žalobce však Nejvyššímu správnímu soudu žádné takové tvrzení o podjatosti namítaných soudců nesdělil.

[9] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud v posuzované věci k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby soudci JUDr. Jiří Palla, Mgr. Aleš Roztočil a Mgr. Petra Weissová byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí shora uvedené věci.

[10] S ohledem na skutečnost, že jmenovaní soudci 4. senátu nebyli vyloučeni z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, nerozhodoval již Nejvyšší správní soud o námitce podjatosti vznesené i vůči soudcům zastupujícího 3. senátu Nejvyššího správního soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. října 2022

Mgr. Eva Šonková

předsedkyně senátu