Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

141 A 12/2021 - 116

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

4

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátu složeném z předsedy Ing. Mgr. Martina Jakuba Bruse a soudců JUDr. Martiny Vernerové a JUDr. Jiřího Derfla ve věci

žalobce:

Žatecký spolek Handicap z. s., IČO: 26595575,

sídlem Stavbařů 2696, 438 01 Žatec,

proti

žalovanému:

Zastupitelstvo Ústeckého kraje,

sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem,

o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 2 000 Kč, která bude žalobci vyplacena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Žalobou na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) podanou u zdejšího soudu dne 8. 11. 2021 se žalobce domáhal, aby soud určil, že usnesení Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 6. 9. 2021, č. j. 025/9Z/2021, bylo nezákonné, aby toto usnesení zrušil a uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci náklady řízení. Předmětným usnesením žalovaný rozhodl o vyřazení služeb odborné sociální poradenství (ID 8187057), sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (ID 2266383) a terénní programy (ID 5355584) poskytovatele Žatecký spolek Handicap z. s. (tj. žalobce) ze Základní sítě sociálních služeb Ústeckého kraje (dále jen „základní síť“) k 31. 12. 2021 a vyslovil, že služby nezařazené do základní sítě neobdrží pověření Ústeckého kraje k zajištění dostupnosti poskytování sociálních služeb zařazených do základní sítě s účinností od 1. 1. 2022.

2. Před vlastním projednáním žaloby soud nejprve zkoumal, zda je vůbec dána pravomoc soudů rozhodujících ve správním soudnictví o věci rozhodnout.

3. Podle platí, že „[v]e správním soudnictví poskytují soudy ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem a rozhodují v dalších věcech, v nichž tak stanoví tento zákon.“ Z vyplývá, že „[s]oudy ve správním soudnictví rozhodují o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy orgánem moci výkonné, orgánem územního samosprávného celku, jakož i fyzickou nebo právnickou osobou nebo jiným orgánem, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy, (dále jen "správní orgán").“ Podle písmene c) téhož ustanovení rozhodují soudy ve správním soudnictví také o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu.

4. Z konstrukce citovaných ustanovení, jakož i na ně navazujících ustanovení , vyplývá, že, aby určitá věc spadala do pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví, musí se týkat ochrany veřejných subjektivních práv, popř. dalších věcí, o nichž tak stanoví První otázkou tedy je, zda žalobou napadeným aktem bylo vůbec dotčeno veřejné subjektivní právo žalobce, popř. zda se jedná o „jinou věc“ ve smyslu , o které se ve správním soudnictví rozhoduje na základě toho, že tak výslovně stanoví (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2004, č. j. -68).

5. V projednávané věci žalovaný rozhodl o vyřazení výše uvedených služeb žalobce ze Základní sítě sociálních služeb Ústeckého kraje. Žalovaný postupoval podle a h) , o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), z nichž vyplývá, že kraj zajišťuje dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb a určuje síť sociálních služeb na území kraje. V souladu s a 2 , o krajích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) ve spojení s a odst. 2 písm. d) a w) téhož zákona tak kraj činí v samostatné působnosti. Z výše uvedeného vyplývá, že rozhodování o zajištění dostupnosti sociálních služeb pro občany kraje včetně rozhodování o tom, zda služby určitého poskytovatele sociálních služeb budou zařazeny do základní sítě kraje nebo z této sítě vyřazeny, spadá do samostatné působnosti kraje.

6. Soud zdůrazňuje, že povinností kraje je zajistit dostupnost sociálních služeb v podobě konkretizované zákonem o sociálních službách. Této povinnosti odpovídá veřejné subjektivní právo fyzických osob na zajištění poskytování sociálních služeb podle § 38 zákona o sociálních službách (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 5. 2019, č. j. -117, případně nález Ústavního soudu 23. 1. 2018, sp. zn. ). Poskytovatel sociálních služeb je však podle názoru zdejšího soudu pouze prostředníkem mezi krajem a fyzickou osobou, pomocí něhož kraj plní svou povinnost zajistit dostupnost sociálních služeb. Při rozhodování o konkrétní podobě a charakteru sociálních služeb, jakož i při volbě konkrétních kroků k zajištění dostupnosti těchto služeb, má zastupitelstvo kraje širokou míru uvážení s tím, že jeho konečné rozhodnutí závisí na výsledku hlasování demokraticky zvolených zastupitelů kraje. Může se proto jednat o ryze politické rozhodnutí. ani tak podle názoru soudu nezakládají právo poskytovatele sociálních služeb, aby byly jím poskytované služby zařazeny do základní sítě sociálních služeb kraje, resp. aby z této základní sítě nebyly vyřazeny. Lze tedy konstatovat, že takové veřejné subjektivní právo právní řád České republiky nezná.

7. Podle názoru soudu existuje mezi krajem a poskytovatelem sociálních služeb ryze soukromoprávní vztah. Neplní-li kraj v rámci tohoto vztahu své závazky, může se žalobce domáhat ochrany u soudu rozhodujícího v občanském soudním řízení (např. žalobou na plnění). Soud dále podotýká, že vyřazením služeb poskytovaných žalobcem ze základní sítě sociálních služeb nedošlo k omezení žalobce v možnosti poskytovat sociální služby; oprávnění k poskytování sociálních služeb totiž vzniká rozhodnutím o registraci vydaným registrujícím orgánem a zaniká rozhodnutím o zrušení této registrace (srov. § 78 a násl. zákona o sociálních službách). Aktem napadeným žalobou v projednávané věci nedošlo ke zrušení žalobcovy registrace, tudíž může i nadále vykonávat svou činnost v oblasti poskytování sociálních služeb.

8. Soud uzavírá, že poskytovatel sociálních služeb nedisponuje veřejným subjektivním právem, aby jím poskytované služby byly zařazeny do sítě sociálních služeb na území kraje ve smyslu § 95 písm. h) zákona o sociálních službách, resp. aby nebyly z této sítě vyřazeny. Neexistence veřejného subjektivního práva způsobuje, že soud rozhodující ve správním soudnictví nemá pravomoc k tomu, aby o této žalobě rozhodl. Nedostatek pravomoci soudu představuje neodstranitelný nedostatek podmínky řízení, a proto soud žalobu podle odmítl.

9. Z důvodu odmítnutí žaloby soud současně v souladu s větou první nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

10. Jelikož řízení skončilo odmítnutím žaloby před prvním jednáním, soud podle věty poslední , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) rozhodl rovněž o vrácení žalobcem zaplaceného soudního poplatku za podání žaloby v částce 2 000 Kč. Tato částka bude žalobci vrácena z účtu krajského soudu ve lhůtě stanovené v zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek za předběžné opatření soud žalobci vrátit nemohl, neboť tento soudní poplatek byl konzumován tím, že soud o návrhu na vydání předběžného opatření rozhodl usnesením ze dne 15. 12. 2021, č. j. -87.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 611/6, 657 40 Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Ústí nad Labem 14. září 2022

Ing. Mgr. Martin Jakub Brus, v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.