Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 A 42/2022 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Rutsche a soudkyň JUDr. Martiny Kűchlerové Ph.D., a Mgr. Heleny Konečné ve věci

žalobce: A. M.

zastoupen Mgr. Tomášem Novotným, advokátem

sídlem Havlíčkovo náměstí 91, Havlíčkův Brod

proti

žalovanému: Krajský úřad Kraje Vysočina

sídlem Žižkova 1882/57, Jihlava

za účasti: B. M.

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. dubna 2022, č. j. KUJI 34913/2022, sp. zn. OUP 90/2022 Ši,

takto:

I. Rozhodnutí Krajského úřadu Kraje Vysočina ze dne 19. dubna 2022, č. j. KUJI 34913/2022, sp. zn. OUP 90/2022 Ši, a rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod ze dne 10. ledna 2022, č. j. MHB_ST/38/2022/Ha, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 11 228 Kč, a to do deseti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět řízení

1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 19. dubna 2022, č. j. KUJI 34913/2022, sp. zn. Ši (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo z části změněno a zčásti potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Havlíčkův Brod, jako správního orgánu prvního stupně, ze dne 10. ledna 2022, č. j. MHB_ST/38/2022/Ha (dále jen „prvoinstanční rozhodnutí“). Prvoinstančním rozhodnutím bylo zastaveno řízení zahájené dne 20. 12. 2021 na základě žádosti, kterou podal žalobce a paní B. M. ve věci oplocení pastviny na pozemcích parc. č. XA, XB, XC, XD, XE, XF, XG, XH, XCH, XI, XJ a XK (dále jen „předmětné pozemky“), jelikož žalobce nepřiložil k žádosti o dodatečné povolení stavby projektovou dokumentaci ve smyslu , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

II. Podstata obsahu žaloby

2. Po stručném shrnutí dosavadního vývoje správního řízení žalobce vyjádřil své přesvědčení, že napadené rozhodnutí není v souladu se . Konkrétně citoval znění , přičemž zdůraznil větu: „V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle a až 115; ohledání na místě je povinné“. Dále poukázal na odbornou literaturu, z níž lze citovat závěr, že: „podáním žádosti o dodatečné povolení stavby se přerušuje řízení o odstranění stavby, přičemž taková žádost nemusí být úplná. V takovém případě musí stavební úřad podatele vyzvat k jejímu doplnění (srov. )“ in ONDRA, Martin. Provádění staveb a jejich změn. Praha: Leges, 2020. Praktik (Leges). ISBN 978-80-7502-411-4. Poslední žalobcem uvedená citace pochází ze stanoviska ombudsmana ze dne 1. 7. 2020, sp. zn. 6517/2019/VOP, které uvádí, že: „Stavební úřad jedná v rozporu s požadavkem přiměřenosti zásahu do právní sféry adresátů veřejné správy, pokud pouze za použití jazykového výkladu vyzývá žadatele o dodatečné povolení ‘‘černé‘‘ stavby oplocení, aby k žádosti doložil ověřenou (autorizovanou) dokumentaci. Při řádné formě povolení stavby ‘‘oplocení“ je přitom takový požadavek zákonem prakticky vyloučen ( ve spojení s ).“

3. S ohledem na uvedené má žalobce za to, že žalovaný nepostupoval v souladu se , neboť žalobce nevyzval k doplnění žádosti o dodatečné povolení stavby o projektovou dokumentaci a nestanovil mu za tím účelem přiměřenou lhůtu. Dále je podle žalobce na místě uvažovat o nezákonnosti požadavku na doložení projektové dokumentace, neboť ta se podle něj v případě stavby oplocení nezpracovává.

4. Žalovanému pak rovněž vytkl, že nebylo provedeno ohledání na místě, ačkoli je podle povinné. Žalovaný tak ve věci pochybil, když uvedená pochybení správního orgánu I. stupně nezohlednil. S ohledem na vše výše uvedené navrhl žalobce zrušení napadeného rozhodnutí.

III. Vyjádření žalovaného

5. Žalovaný k projednávané věci předně odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a dále konstatoval, že oplocení posuzované v projednávaném případě by bylo možné umístit pouze na základě územního rozhodnutí o umístění stavby, jelikož nejsou splněny podmínky pro zjednodušený postup vedoucí k vydání územního souhlasu. Konkrétně je překážkou vydání územního souhlasu s umístěním posuzovaného oplocení jeho umístění mimo zastavěné území obce, stejně jako skutečnost, že hraničí s veřejně přístupnou účelovou komunikací. Dále žalovaný citoval ustanovení a uvedl, že k žádosti o dodatečné povolení stavby vyžadující územní rozhodnutí musí žadatel předložit podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. Bylo tudíž nutné předložit dokumentaci stavby pro vydání územního rozhodnutí ve smyslu vyhlášky , o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

6. Podle názoru žalovaného pak zákonodárce nepřipojení dokumentace k žádosti o dodatečné povolení stavby považuje za závažnou vadu podání, a taková žádost pak není způsobilá k projednání a postup stavebního úřadu pro takový případ je stanoven . S citací znění pak žalovaný konstatoval, že rozlišuje situace, kdy není k žádosti předložena dokumentace stavby a kdy nemá žádost požadované náležitosti. Žalobce pak ke své žádosti nepřiložil jakékoli přílohy. Důvodová zpráva ke pak navíc uvádí, že pokud není k žádosti připojena projektová dokumentace, není taková žádost schopná projednání a stavební úřad tak nebude ani oznamovat zahájení stavebního řízení. Usnesení o zastavení řízení se oznamuje pouze stavebníkovi a správní orgán postupoval v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

7. K námitce neprovedení ohledání na místě žalovaný uvedl, že povinnost k jeho provedení má pouze v případě podání tzv. dokonalé, tedy projednatelné žádosti, jelikož účelem ohledání je porovnání skutečného stavu stavby s její projektovou dokumentací.

8. K nepředložení projektové dokumentace v příslušné lhůtě žalovaný zrekapituloval průběh řízení o odstranění stavby předmětného oplocení zahájeného opatřením ze dne 22. 1. 2019 a uzavřel, že ve zmíněném řízení nebylo nařízeno odstranění stavby oplocení, a to z důvodu, že osoba, vůči níž bylo řízení vedeno, nebyla vlastníkem posuzované stavby. V nyní posuzovaném řízení, jehož zahájení oznámil opatřením ze dne 30. 1. 2021, obdržel stavební úřad dne 20. 12. 2021 žádost žalobce o dodatečné povolení stavby oplocení. Žalobce zároveň sdělil, že potřebnou dokumentaci, jakož i další náležitosti doloží k výzvě stavebního úřadu. Žalovaný uvedl, že skutečnost, že se jedná o shodné oplocení, vyplývá z textu odvolání ze dne 17. 1. 2022, v němž je uvedeno: „žádost o dodatečné povolení již jednou byla podána a dokumentace k ní se tedy nachází ve spise stavebního úřadu“.

9. Žalovaný dále konstatoval, že žádost o dodatečné povolení stavby byla podána včas, avšak nebyl k ní doložen ani jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle . K nepředložení dokumentace a ke lhůtě pro její předložení žalovaný citoval z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2021, vydaného v řízení vedeném pod sp. zn. , a uzavřel, že 30 denní lhůta k předložení dokumentace je v běžných případech dostačující. S ohledem na uvedené považuje žalovaný svůj postup za souladný se zákonem a své rozhodnutí za správné a zákonné. Navrhl proto zamítnutí žaloby.

IV. Skutkové a právní závěry krajského soudu

10. Krajský soud přezkoumal žalované rozhodnutí podle části třetí, hlavy první a druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání při splnění podmínek dle ustanovení , neboť žalobce na výzvu soudu nevyjádřil svůj nesouhlas a žalovaný s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasil výslovně. Krajský soud přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného správního orgánu, přičemž rozsah jeho přezkumu byl vymezen žalobními body. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

Skutkový stav věci

11. Dne 20. 12. 2021 podal žalobce Městskému úřadu Havlíčkův Brod žádost podle o dodatečné povolení stavby oplocení pastviny na předmětných pozemcích x. V žádosti uvedl, že potřebnou dokumentaci, jakož i veškeré další náležitosti, doloží k výzvě stavebního úřadu. Dne 10. 1. 2022 vydal správní orgán I. stupně prvoinstanční rozhodnutí, jímž řízení o dodatečném povolení stavby oplocení zastavil.

12. Proti prvoinstančnímu rozhodnutí podal žalobce včasné odvolání, o němž žalovaný rozhodl napadeným rozhodnutím.

Právní závěry

13. Krajský soud předesílá, že není smyslem soudního přezkumu podrobně opakovat již jednou vyřčené, a proto se může soud v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 7. 2007, čj. -130, publikovaný pod č. 1350/2007 Sb. NSS, či rozsudky téhož soudu ze dne 2. 7. 2007, čj. -86, a ze dne 29. 5. 2013, čj. -47; všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu citovaná v tomto rozsudku jsou dostupná na www.nssoud.cz).

14. Dále připomíná, že podle soud přezkoumává napadené výroky žalovaného rozhodnutí v mezích žalobních bodů. V řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu tak platí dispoziční zásada. Rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona.

15. Podle , stavební úřad v řízení o dodatečném povolení stavby postupuje přiměřeně podle a až 115. Subsidiárně se na základě použije také u. Povinností žadatele o dodatečné stavební povolení je v první řadě podat řádně vyplněnou žádost na předepsaném formuláři včetně povinných příloh. Řízení o žádosti je podle zahájeno dnem, kdy žádost nebo jiný návrh, kterým se zahajuje řízení, došel věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. tak spojuje zahájení řízení i se žádostí, která nemá všechny předepsané náležitosti. Žádost musí mít podle náležitosti uvedené v a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Podle je jednou z povinných příloh k žádosti o stavební povolení též projektová dokumentace zpracovaná projektantem.

16. Pokud nemá žádost předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, pomůže správní orgán podle žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Podle odst. 3 téhož ustanovení správní orgán neprojedná zjevně právně nepřípustnou žádost a řízení zastaví. Pokud k žádosti o stavební povolení není připojena projektová dokumentace či pokud není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad takovou žádost neprojedná a řízení zastaví podle . Pokud žádost neobsahuje požadované náležitosti, stavební úřad vyzve stavebníka k jejímu doplnění a řízení za tímto účelem přeruší ( ).

17. Z právní úpravy vyplývá, že nejde-li o vady zásadního charakteru, správní orgán v souladu s , a principem dobré správy pomůže žadateli nedostatky odstranit (srov. POTĚŠIL, L. a kol. – online komentář. 4. aktualizace. Praha: C. H. Beck, 2015). O vady zásadního charakteru by se jednalo např. v případě, že by byla žádost zjevně právně nepřípustná. V takovém případě by nebylo možné nedostatky odstranit. Je přitom logické, že výzva k odstranění vad žádosti bude cílit především na žadatele o „řádné“ stavební povolení či na žadatele o dodatečné povolení stavby v případě, že se bude jednat o chyby formální povahy, které lze jednoduše opravit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2018, č. j. – 47). Krajský soud se domnívá, že takovouto vadou je i nepřiložení projektové dokumentace.

18. Jak bylo uvedeno výše, projektová dokumentace je jedna z povinných příloh k žádosti o dodatečné stavební povolení. Nepřiloží-li žadatel projektovou dokumentaci, stavební úřad jej na základě musí vyzvat, aby žádost doplnil, a poučí jej o následcích jejího nedoplnění. Je pravdou, že stanovuje, že stavební úřad žádost, ke které není připojena projektová dokumentace, neprojednává a řízení zastaví. Takový postup však může zvolit až po té, co poskytne žadateli prostor tuto vadu odstranit. Opačný výklad by byl v rozporu s obecnými zásadami správního řízení, neboť správní orgán je povinen umožnit účastníku řízení uplatňovat jeho práva ( ), postupovat v součinnosti s ním a podle možností účastníkům vycházet vstříc ( ). Účelem povinnosti přiložit k žádosti zákonem předepsané přílohy je zajistit stavebnímu úřadu dostatek relevantních podkladů pro věcné posouzení záměru stavebníka. Povinnosti dle a s nimi související ustanovení nelze vykládat nepřiměřeně formalisticky, ale je třeba se zaměřit na účel dané právní úpravy. Toho je v případě nepřipojení projektové dokumentace k žádosti o (dodatečné) stavební povolení dosaženo právě výzvou s poskytnutím lhůty pro její doložení, nikoli okamžitým zastavením řízení o dodatečném povolení stavby bez dalšího. Ustanovení tak představuje speciální důvod pro zastavení řízení o žádosti (nad rámec obecných důvodů pro zastavení správního řízení obsažených v ), jak uvedl i Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne 12. 3. 2021, č. j. – 56.

19. Při výkladu je třeba si také uvědomit, že vyplněním žádosti o stavební povolení stavebník plní svoji povinnost tvrzení. Přiložením dokladů k žádosti pak plní svoji povinnost důkazní. Důsledkem neunesení důkazního břemene, tedy neprokázáním tvrzeného, může být, neleží-li v konkrétním případě břemeno důkazní na správním orgánu, pouze nedůvodnost žádosti. Nedoložení podkladů by proto bez existence tohoto ustanovení nutně nemuselo být považováno za vadu žádosti, která by odůvodňovala zastavení řízení. Absence projektové dokumentace však představuje takovou překážku věcného projednání žádosti o dodatečné stavební povolení, že ji označuje za důvod k zastavení řízení. To však až v situaci, kdy žadatel svou žádost nedoplní ani dodatečně, neboť se sice jedná o vadu významnou, nicméně odstranitelnou. Nejdříve tak stavební úřad musí v souladu s vyzvat stavebníka k jejímu doplnění a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu. S ohledem na to, že v posuzovaném případě se tak nestalo a řízení o dodatečném povolení stavby bylo bez dalšího zastaveno, nepostupovaly správní orgány v souladu se zákonem a žalobcova námitka poukazující na absenci výzvy k doplnění žádosti o dodatečné stavební povolení je tak důvodná.

20. Naopak nedůvodnou soud shledal žalobcovu námitku brojící proti tvrzení správních orgánů, že pro povolení stavby oplocení na předmětných pozemcích je nezbytné dodat dokumentaci potřebnou pro vydání územního rozhodnutí. Jak žalovaný správně uvádí, podle rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžaduje oplocení do výšky 2 metrů, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím a které se nachází v zastavěném území nebo zastavitelné ploše. Podle lze vydat území souhlas, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše a poměry v území se oplocením podstatně nemění. Z projektové dokumentace, konkrétně z bodů B/1 a) a b) souhrnné technické zprávy, která je součástí správního spisu, však vyplývá, že předmětné pozemky se nachází mimo zastavěné a zastavitelné území obce. Nadto oplocení na některých předmětných pozemcích, konkrétně se jedná o pozemky parc. č. XL, XM a XF, tedy veřejně přístupnou komunikací. Ze zmíněných okolností vyplývá, že dostatečným podkladem pro vydání rozhodnutí o dodatečném povolení stavby může být toliko projektové dokumentace potřebná k vydání územního rozhodnutí. Nelze tak přisvědčit žalobci, že by požadavek správních orgánů na zpracování projektové dokumentace byl nezákonný. Tato žalobcova námitka tak není důvodná.

21. Soud s ohledem na zrušení napadeného i prvoinstančního rozhodnutí nehodnotil námitku vytýkající prvostupňovému správnímu orgánu, že před rozhodnutím o žádosti neprovedl obligatorní obhlídku místa. V se mj. uvádí, že v řízení „o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle a až 115; ohledání na místě je povinné“. Označené ustanovení stanovuje stavebnímu úřadu v řízení o žádosti o dodatečné povolení stavby výslovně povinnost provést ohledání na místě. Tato povinnost ovšem připadá do úvahy až v okamžiku, kdy má stavební úřad k dispozici veškerou projektovou dokumentaci související s podanou žádostí, aby ji mohl při ohledání na místě porovnat se skutečným stavem stavby a případně odstranit vzniklé pochybnosti. Jelikož po zrušení jak napadeného tak prvoinstančního rozhodnutí bude správní řízení pokračovat, může žalobce své výtky a návrhy uplatnit právě v něm.

V. Závěr a náklady řízení

22. Krajský soud proto podle , zrušil pro vady řízení rozhodnutí žalované ze dne 19. 4. 2022, č. j. KUJI 34913/2022, neboť žalovaný podstatně porušil ustanovení o řízení před správním orgánem, a to mělo za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé. S ohledem na skutečnost, že v projednávané věci došlo k pochybení, tedy k nevyzvání žalobce k doložení projektové dokumentace, již v řízení před správním orgánem I. stupně, navíc v případě kdy žalovaný soudu zaslal správní spis, který projektovou dokumentaci obsahoval, shledal krajský soud důvod i pro zrušení rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve smyslu V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem, který vyslovil soud ve zrušujícím rozsudku ( ), tedy zejména posoudí dostatečnost projektové dokumentace oplocení postaveného na předmětných pozemcích, případně vyzve žalobce k předložení příslušné projektové dokumentace a poučí žalobce o následcích nesplnění takové výzvy.

23. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalobce, krajský soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem, jehož odměna vychází z , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ten učinil ve věci dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žalobního návrhu) po 3 100 Kč ( ve spojení s advokátního tarifu), k tomu má nárok na úhradu 2 režijních paušálů po 300 Kč ( advokátního tarifu), tj. celkem 9 800 Kč. To vše vyjma SOP zvýšeno o 21% DPH, tedy DPH z daňového základu 6 800 Kč činí 1 428 Kč. Krajský soud uložil vyčíslené náklady v celkové výši 11 228 Kč zaplatit k rukám zástupce žalobce, neboť jde o advokáta ( za použití ).

24. O náhradě nákladů řízení osoby zúčastněné na řízení krajský soud rozhodl podle Osoba zúčastněná na řízení nadto žádné náklady řízení nepožadovala.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Hradec Králové 22. září 2022

JUDr. Jan Rutsch v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: R. V.