Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
4 Azs 235/2022 - 24.pdf
PDF · 0 B
No categories available
4 Azs 235/2022 - 24
[11] Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval v bodu 8 usnesení ze dne 17. 2. 2021, č. j. 7 Azs 328/2020 -27, „oproti jiným azylovým řízením je u řízení o mezinárodní ochraně v případě bezpečných zemí původu zdůrazněno důkazní břemeno žadatelů. Jelikož se dodržování mezinárodních závazků a neporušování práv vlastních občanů u bezpečných zemí původu presumuje, leží odpovědnost za prokázání opaku právě na žadatelích. Shodný závěr Nejvyšší správní soud vyslovil již v rozsudku ze dne 30. 9. 2008, č. j. 5 Azs 66/2008 - 70, publ. pod č. 1749/2009 Sb. NSS: Institut bezpečné země původu zakotvený v § 2 odst. 1 písm. a) zákona o azylu [pozn. soudu - dnes písm. k)] a v čl. 29 a 30 procedurální směrnice totiž stanoví presumpci nedůvodností žádostí osob přicházejících z dané země - srov. § 16 odst. 1 písm. d) zákona o azylu (...) [pozn. soudu - dnes § 16 odst. 2]. Jinými slovy, žadatel o mezinárodní ochranu přicházející z bezpečné země původu musí prokázat, že v jeho konkrétním případě tento stát za bezpečnou zemi původu považovat nelze, což v důsledku znamená, že musí prokázat, že mu hrozí větší riziko pronásledování nebo vážné újmy než ostatním osobám v obdobném postavení. Jak bylo uvedeno výše, obdobné podmínky nejsou u standardních žádostí o mezinárodní ochranu (minimálně, pokud jde o zkoumání podmínek pro udělení azylu podle § 12 písm. b) zákona o azylu) vyžadovány, a tudíž označení určité země za bezpečnou zemi původu v podstatě zvyšuje důkazní břemeno na straně žadatelů o mezinárodní ochranu.“
[12] Bylo tedy na stěžovateli, aby prokázal, že v jeho případě tato domněnka neplatí. Označení Gruzie za bezpečnou zemi původu přitom přeneslo břemeno tvrzení a břemeno důkazní na stranu stěžovatele, že Gruzii nelze ve vztahu k jeho osobě považovat za bezpečnou zemi původu. Stěžovatel však v kasační stížnosti pouze zcela obecně vyjádřil obavy o zachováních svých lidských práv a o svoje zdraví a život v Gruzii, o níž uvedl, že se nejedná o zemi zcela bezpečnou. Neuvedl tedy žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možno usuzovat na hrozbu pronásledování či vážné újmy a tedy nepovažovat Gruzii vůči stěžovateli za bezpečnou zemi původu. Obecné obavy stěžovatele uvedené v kasační stížnosti tedy neodůvodňují přijetí závěru, že by Gruzie pro stěžovatele nebyla bezpečnou zemí původu. Žádné ze stěžovatelových tvrzení v kasační stížnosti navíc ani nesouviselo s oblastí Abcházie nebo Jižní Osetie, které nejsou podle vyhlášky č. 328/2015 Sb. považovány za bezpečné.
[13] Stěžovatel v kasační stížnosti zmínil rovněž obavy ze strany závadových fyzických osob, tj. obavu z jednání soukromých osob. K obavám z pronásledování a výhrůžek ze strany soukromých osob a též k podmínkám nemožnosti domoci se náležité ochrany od státu se však již Nejvyšší správní soud mnohokrát vyjádřil (srov. např. rozsudky ze dne 31. 10. 2003, č. j. 4 Azs 23/2003 -65, ze dne 18. 12. 2003, č. j. 6 Azs 45/2003 -49, ze dne 10. 3. 2004, č. j. 3 Azs 22/2004 -48, ze dne 11. 3. 2004, č. j. 6 Azs 8/2003 -44, ze dne 22. 12. 2005, č. j. 6 Azs 479/2004 -41, nebo dne 10. 2. 2006, č. j. 4 Azs 129/2005 -54). Stěžovatel však v kasační stížnosti neuvádí žádné skutečnosti, z kterých by bylo možno dovozovat naplnění předpokladů pro udělení mezinárodní ochrany v takových případech.
[14] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Nejvyšší správní soud proto nepřistoupil k meritornímu přezkumu kasační stížnosti a podle § 104a s. ř. s. s. ř. s. ji odmítl pro nepřijatelnost. Pro úplnost Nejvyšší správní soud poznamenává, že se jedná o případ odlišný od věci postoupené rozšířenému senátu usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 5. 2022, č. j. 5 Azs 200/2021–51.
[15] Nejvyšší správní soud již nerozhodoval o žádosti žalobce o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Dospěl totiž k závěru, že o ní není třeba rozhodovat, jelikož při rozhodnutí o samotné kasační stížnosti v běhu lhůty pro rozhodnutí o odkladném účinku je to již nadbytečné, neboť obecně může přiznání odkladného účinku kasační stížnosti přinést ochranu jen do doby rozhodnutí o této stížnosti.
[16] Jelikož kasační stížnost byla odmítnuta pro nepřijatelnost, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť stěžovatel nebyl v řízení úspěšný a žalovanému náklady přesahující náklady jeho běžné úřední činnosti nevznikly (§ 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 23. září 2022
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu