Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
55 Ad 5/2022 - 31.pdf
PDF · 0 B
No categories available
55 Ad 5/2022 - 31
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou v právní věci
žalobkyně: P. K.
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 21. 4. 2022, č. j. X
takto:
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 21. 4. 2022, č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobou doručenou dne 29. 4. 2022 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobkyně domáhá přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým Česká správa sociálního zabezpečení na základě námitek rozhodla tak, že změnila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 13. 1. 2022, pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 písm. a) zákona o důchodovém pojištění byla žádost žalobkyně o invalidní důchod zamítnuta a současně byla zastavena výplata invalidního důchodu vyplácená na základě předběžně vykonatelného rozhodnutí ze dne 13. 1. 2022. Rozhodnutí bylo změněno, neboť pokles pracovní schopnosti u žalobkyně v rámci námitkového řízení byl stanoven ve výši 25 %. Rozhodnutím žalované ze dne 13. 1. 2022 č. j. X byla žalobkyně shledána invalidní pro invaliditu I. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost o 35 %. Proti tomuto rozhodnutí, kterým byl žalobkyni přiznán invalidní důchod I. stupně podala žalobkyně námitky, neboť měla za to, že splňuje předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu III. stupně.
2. Žalobkyně v žalobě uvádí, že posudkový lékař učinil závěr, aniž by podrobně zkoumal její zdravotní stav, kdy nebyla ani na jednání přizvána. Takže si lékař nemohl učinit řádnou představu o jejím zdravotním stavu. Dále žalobkyně poukázala na zdravotní postižení a na zdravotní problémy, kterými trpí. Má za to, že by jí měl být přiznán invalidní důchod III. stupně, a to na dobu 1 roku, aby si mohla své zdravotní problémy dořešit. Proto se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Soud řízení doplnil o posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, kdy posudková komise v posudku ze dne 30. 8. 2022 stanovila diagnózu, že u žalobkyně se jedná zejména o invazivní duktální karcinom prsu vpravo, kdy žalobkyně byla operována dne 1. 4. 2020, o adjuvantní hormonoterapii, která byla již ukončena pro nežádoucí účinky a o Stp.adnexektomie oboustranně a lobulární karcinom prsu vlevo, dále o fatgrafting hrudníku a korekce jizvy právě strany hrudníku dne 16. 8. 2022.
4. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR došla k závěru, že se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla v době vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ nádorová duplicita ve smyslu invazivního duktálního karcinomu prsu vpravo (pT1c pN0 M0 G2) a lobulárního karcionomu prsu vlevo (carcinoma in situ 2 mikroložiska), kdy byla uskutečněna radikální operační řešení tj. mastektomie vpravo 1. 4. 2020 a vlevo 10. 3. 2021 a exstirpace sentinel. lymfatických uzlin oboustr. byla provedena dne 15. 12. 2020 a adnexektomie tj. operační odstranění vejcovodů a vaječníků oboustranně. Adjuvantní hormonoterapie musely být ukončeny pro nežádoucí účinky. Žalobkyně byla schopna práce lehkého charakteru. Vhodné se jeví plné využití středoškolského vzdělání a získaných pracovních zkušeností. Rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu odpovídala k datu vydání napadeného rozhodnutí zdravotnímu postižení uvedenému v kapitole II. odd. A položka 1b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., ve znění platném v době vydání napadeného rozhodnutí, kde je míra poklesu pracovní neschopnosti stanovena na 15 – 25 %, komise tento pokles stanoví na 25 %. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí volí horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení s přihlédnutím k nádorové duplicitě s poměrně krátkým odstupem od opakovaných radikálních operačních řešení. Vzhledem k dalším zdravotním postižením, zejména k polyartralgiím a vertebrogenním potížím komise využila § 3 vyhlášky 359/20009 Sb., v platném znění a zvýšila horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti o dalších 10 % na celkovou hodnotu 35 % míry poklesu pracovní schopnosti. K datu vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb. Šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb., nešlo o invaliditu druhého nebo třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) nebo c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění zákona č. 306/2008 Sb.
5. V dané záležitosti soud postupoval podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen s.ř.s.), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
6. Podle § 39 odst. 1 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odst. 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.
7. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu § 77 odst. 2 s.ř.s. a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.
8. Soud tedy zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. Posudek vypracovaný posudkovou komisí v rámci tohoto soudního řízení uvedené podmínky splňuje.
9. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované, zejména z doplnění dokazování posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ze dne 30. 8. 2022, dle něhož jde u žalobkyně o invaliditu prvního stupně, jestliže pokles její pracovní schopnosti představuje 35 % od 10. 10. 2021.
10. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění, a proto soud napadené rozhodnutí zrušil podle § 78 odst. 1 s.ř.s. pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení, neboť žalobkyně splňuje zákonné předpoklady pro dávku ve formě invalidního důchodu prvního stupně, a to od 10. 10. 2021.
11. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s., kdy žalobkyně byla v řízení úspěšná, ovšem v souvislosti s tímto řízením žalobkyni žádné náklady řízení nevznikly, proto jí nebyla náhrada nákladů řízení přiznána.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
České Budějovice 26. září 2022
Mgr. Helena Nutilová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje G. K.