Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 A 70/2022 - 38

5

USNESENÍ

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudkyň JUDr. Petry Kamínkové a JUDr. Jitky Hroudové ve věci

navrhovatelky volební strana DOLNÍ

jednající volebním zmocněncem JUDr. P. K.

bytem X

a účastníků řízení 1) Magistrát hlavního města Prahy

sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01, Praha 1

2) sdružení nezávislých kandidátů Občané Dolních Počernic

jednající volebním zmocněncem JUDr. K. L.

bytem X

o návrhu na zrušení registrace kandidátníy sdružení nezávislých kandidátů Občané Dolních Počernic pro volby do Zastupitelstva městské části Praha – Dolní Počernice konané ve dnech 23. a 24. září 2022 a na uložení povinnosti sdružení nezávislých kandidátů Občané Dolních Počernic

takto:

I. Návrh na zrušení registrace kandidátníy sdružení nezávislých kandidátů Občané Dolních Počernic pro volby do Zastupitelstva městské části Praha – Dolní Počernice konané ve dnech 23. a 24. září 2022 se zamítá.

II. Návrh na uložení povinnosti sdružení nezávislých kandidátů Občané Dolních Počernic zdržet se jakéhokoli šíření „novin“ v tištěné i elektronické podobě, odstranit „noviny“ ze svých webových stránek a na žádné jiné platformě je nepublikovat se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci a obsah podání účastníků

1. Návrhem doručeným soudu dne 9. 8. 2022 se navrhovatelka podle , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů (dále jen „“) ve spojení s a odst. 4 , , ve znění pozdějších předpisů domáhá zrušení registrace kandidátníy sdružení nezávislých kandidátů Občané Dolních Počernic (dále jen „“) pro volby do Zastupitelstva městské části Praha – Dolní Počernice konané ve dnech 23. a 24. září 2022, která byla provedena rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „volební orgán“) ze dne 5. 8. 2022, č. j. MHMP 1401575/2022. Navrhovatelka dále požaduje, aby soud uložil zdržet se jakéhokoli šíření „novin“ v tištěné i elektronické podobě, odstranit „noviny“ ze svých webových stránek a na žádné jiné platformě je nepublikovat.

2. Svůj návrh odůvodňuje tím, že o ní šíří pomluvy, a to prostřednictvím publikace „OBČANÉ DOLNÍCH POČERNIC – Volební noviny“ (dále jen „Volební noviny“) šířené na internetu i v tištěné podobě. K žalobě dokládá Volební noviny a kopii webových stránek . Navrhovatelka v této věci podala již devět trestních oznámení. Navrhovatelka podrobně rozvádí, proč považuje šířená tvrzení za nepravdivá, a popisuje újmu způsobovanou těmito tvrzeními jednotlivým osobám. Svůj návrh na zrušení registrace kandidátníy odůvodňuje tím, že představuje hrozbu pro demokratický vývoj samosprávy městské části v příštím volebním období a nemělo by mít možnost se o hlasy voličů ucházet. Dále uvádí, že by mělo být institucionálně zabráněno pokračovat v nezákonné činnosti spočívající v šíření pomluv prostřednictvím tištěné a elektronické verze Volebních novin.

3. Volební orgán ve svém vyjádření uvedl, že na kandidátníě ani v jejích přílohách neshledal žádné vady. Smyslem soudního přezkumu registračního řízení je zabránit situaci, kdy by správní orgán umožnil kandidovat i tomu, kdo nesplňuje zákonné podmínky. Argumentace navrhovatelky je z tohoto pohledu zcela nepřípadná, neboť neobsahuje žádnou námitku směřující proti postupu registračního úřadu či průběhu registračního řízení. Podaný návrh se pohybuje zcela mimo rámec i mimo rámec soudního přezkumu rozhodnutí o registraci kandidátníy. S ohledem na absenci námitek v tomto směru navrhuje návrh odmítnout.

4. ve svém vyjádření uvedlo, že návrh je zmatečný a neobsahuje žádné důvody, pro které mohl registrační úřad kandidátníu odmítnout. Důvody odmítnutí stanoví taxativně . Dále odkázalo na četnou judikaturu správních soudů, podle níž je registrační úřad oprávněn odmítnout kandidátníu sdružení nezávislých kandidátů toliko v případě nesplnění náležitostí kandidátníy, či pokud nebyla podána v souladu se zákonem stanovenou procedurou. Návrh na zrušení rozhodnutí o registraci tedy logicky musí obsahovat právě takové námitky, které by mohly vést k odmítnutí kandidátníy podle . Navrhovatelka však žádnou takovou okolnost neuvedla. Proto je třeba podaný návrh zamítnout. Pokud jde o část petitu požadující, aby soud rozhodl o zdržovacím a odstraňovacím nároku ohledně Volebních novin, v této části navrhuje návrh odmítnout jako nepřípustný, neboť o něm správní soud v řízení podle rozhodnout nemůže.

5. Navrhovatelka v replice uvedla, že postup volebního orgánu nezpochybňuje. Nesouhlasí však s tím, že by se v rámci registračního procesu nemohla dovolávat ochrany proti šíření pomluv ze strany . Pomluvy podle svého vyjádření nemohla řešit v rámci občanskoprávního sporu, neboť až do 11. 8., kdy obdržela ke kontrole kandidátníy, nebylo jisté, zda mají Volební noviny vztah k reálnému volebnímu subjektu, neboť jsou anonymní. Teprve nyní je odpovědnost zřejmá. Znovu pak poukazuje na nepravdivost tvrzení obsažených ve Volebních novinách.

6. Dokumenty předložené v rámci registračního řízení obsahují kandidátníu, prohlášení kandidátů, petici na podporu volební strany – sdružení nezávislých kandidátů podle , potvrzení o podání kandidátníy, výpisy kandidátů, zmocněnce a vybraných voličů z informačních systémů, záznam o výsledku přezkumu podané kandidátníy a příloh a rozhodnutí o registraci.

Posouzení návrhu soudem

7. Soud ověřil, že návrh byl podán včas ( ), osobou k tomu oprávněnou (tamtéž) a splňuje všechny formální požadavky na něj kladené ( a ).

8. Podle platí, že „[r]egistrační úřad ve lhůtě do 48 dnů přede dnem voleb do zastupitelstva obce rozhodne

a) o registraci kandidátníy splňující náležitosti podle tohoto zákona

b) o odmítnutí kandidátníy, jestliže není podána podle nebo kandidátní neobsahuje náležitosti podle a nápravy nelze dosáhnout postupem podle odstavců 1 a 2; (…)“

9. Z citovaného ustanovení vyplývá, že volební orgán posuzuje výhradně to, zda byla kandidátní podána v souladu s a zda obsahuje náležitosti podle téhož zákona. Na základě výsledků tohoto posouzení a zvážení, zda lze případně dosáhnout nápravy podle a 2 , pak volební orgán buď shledá kandidátníu bezvadnou a rozhodne o její registraci, nebo kandidátníu odmítne. Jinou možnost postupu mu citované ustanovení nedává.

10. V této souvislosti soud upozorňuje na konstantní judikaturu soudů rozhodujících ve správním soudnictví, která se vytvořila ve vztahu k registraci kandidátních listin pro obecní volby. Krajský soud v Brně v usnesení ze dne 14. 9. 2006, č. j. -43, vyslovil, že „[r]egistrační úřad v procesu projednání a registrace kandidátních listin podle , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, rozhoduje bez možnosti diskrece a musí registrovat kandidátníu, jsou-li splněny zákonné podmínky ( nebo cit. zákona). Soud v řízení podle a odst. 4 vychází pouze ze skutkových zjištěních vztahujících se k náležitostem kandidátníy.“ V usnesení ze dne 10. 9. 2010, č. j. -18, publ. pod č. 2171/2011 Sb. NSS, Krajský soud v Brně doplnil, že „[r]egistrační úřad je oprávněn odmítnout kandidátníu sdružení nezávislých kandidátů toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. v případě, že kandidátní nebyla podána v souladu se zákonem stanovenou procedurou ( až , o volbách do zastupitelstev obcí). V opačném případě je povinen registraci kandidátníy provést.“ Podobně též Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 10. 9. 2014, č. j. -30, dostupném na www.nssoud.cz, shledal, že

„[r]ole registračního úřadu v procesu registrace kandidátních listin volebních stran sdružení nezávislých kandidátů ve volbách do obecních zastupitelstev je významně limitována kogentní právní úpravou, která restriktivně omezuje možnosti postupu registračního úřadu. Podle citovaného ustanovení zákona o volbách do zastupitelstev obcí (nenastane-li situace předpokládaná v téhož zákona) registrační úřad může po přezkoumání kandidátních listin toliko provést registraci kandidátníy splňující zákonné náležitosti, nebo odmítnout kandidátníu (pouze však v případě, že ta není podána v souladu se zákonem nebo neobsahuje zákonné náležitosti, popř. v případě, že politická strana nebo politické hnutí je součástí více volebních stran pro volby do téhož zastupitelstva obce). Zákon o volbách explicitně nestanoví, že by mezi označené důvody pro odmítnutí kandidátníy volební strany sdružení nezávislých kandidátů patřila i podobnost názvu s jinou volební stranou. Jinými slovy, registrační úřad může odmítnout registraci kandidátníy sdružení nezávislých kandidátů pouze za zákonem stanovených důvodů, mezi které patří nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. její nepodání v souladu se zákonem stanovenou procedurou. Ze shora citovaného ustanovení zákona o volbách tedy vyplývá, že registrační úřad musí bez možnosti jakékoli diskrece registrovat kandidátníy, jsou-li jinak splněny zákonné podmínky.“

11. Lze tedy shrnout, že judikatura vyjadřuje jednotný právní názor, že volební orgán je oprávněn odmítnout registraci kandidátníy toliko v případě nesplnění zákonných náležitostí kandidátníy, resp. v případě, že kandidátní nebyla podána v souladu se zákonem; v opačném případě rozhoduje volební orgán bez možnosti diskrece a je povinen registraci kandidátníy provést. Směrem k navrhovatelce soud dodává, že popsané limity se vztahují nejen na volební orgán při rozhodování o registraci kandidátníy, nýbrž také na soud v řízení o ochraně ve věcech registrace, jak je upraveno v Je totiž vyloučeno, aby soud rozhodující o návrhu na zrušení registrace kandidátníy zkoumal jiná kritéria, než která posuzuje při rozhodování o registraci volební orgán, neboť by to narušovalo právní jistotu a rovnost mezi kandidujícími volebními stranami pouze na základě toho, zda byl podán návrh na zrušení registrace, či nikoli. Soud proto konstatuje, že v řízení podle a odst. 4 je oprávněn posuzovat pouze to, zda byla kandidátní podána v souladu se zákonem (konkrétně s ) a zda obsahuje všechny zákonem vyžadované náležitosti (tj. zda splňuje požadavky ). Jiné skutečnosti ani volební orgán, ani soud zkoumat nemohou.

12. Vycházeje z výše uvedených úvah soud konstatuje, že veškeré námitky, které navrhovatelka uplatnila v návrhu, se zcela míjejí s tím, co může být v tomto soudním řízení hodnoceno. Navrhovatelka totiž de facto uvádí toliko to, že ji pomlouvá. To však nic nemění na skutečnosti, že kandidátní byla podána v souladu s příslušnými ustanoveními . Navrhovatelka ostatně žádné takové porušení nenamítá.

13. S ohledem na tyto skutečnosti soud uzavírá, že volební orgán postupoval zcela správně, pokud poté, co shledal, že kandidátní je bezvadná, podle rozhodl o její registraci. Návrh navrhovatelky na zrušení této kandidátníy soud vyhodnotil jako nedůvodný, a proto jej výrokem I. zamítl. V souladu s soud o návrhu rozhodl usnesením v patnáctidenní lhůtě od okamžiku jeho podání, a to bez nařízení jednání.

14. Návrh žalobkyně, aby soud uložil zdržet se jakéhokoli šíření Volebních novin v tištěné i elektronické podobě, odstranit je ze svých webových stránek a na žádné jiné platformě je nepublikovat, soud odmítl pro nedostatek pravomoci podle

15. Pravomoc správních soudů je vymezena v a Správní soudy poskytují ochranu veřejným subjektivním právům, nikoliv právům vyplývajícím ze soukromoprávních vztahů. Základní tři žalobní typy, vyjmenované v až c) s. ř. s, slouží k ochraně před zásahem (v nejširším slova smyslu), jehož původcem je správní orgán. Nejčastějšími případy, kdy soud odmítá návrh pro nedostatek pravomoci, jsou návrhy směřující proti subjektům, které vůbec nejsou správním orgánem, nebo proti subjektům, které sice někdy vykonávají činnost správního orgánu, ovšem v dané věci nevystupovaly jako správní orgán (typicky soudy při své rozhodovací činnosti, nebo policejní složky vystupující jako orgán činný v trestním řízení, nebo správní orgán spravující svěřený majetek - rozsudek NSS 3 Ans 9/2005-114), nebo proti správním orgánům, jejichž rozhodnutí se týká soukromoprávních vztahů (viz Kühn, Z., Kocourek, T. a kol. . Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 361). V projednávané věci jde o první z těchto případů, neboť není správním orgánem a právě jemu má být dle navrhovatelky uložena povinnost.

16. Při posuzování otázky pravomoci správních soudů nejde o to, zda konkrétní správní soud, u nějž bylo řízení zahájeno, může věc projednat, nýbrž o to, zda by jej mohl projednat některý ze správních soudů v ČR. Nedostatek pravomoci soudu je neodstranitelný a brání věcnému projednání návrhu. Soud proto v tomto případě bez dalšího návrh odmítl, aniž by se pokoušel o odstranění nedostatku této podmínky řízení (kterou objektivně odstranit nelze).

17. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 93 odst. 4 s. ř. s, podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků na náhradu nákladů řízení právo (výrok III.).

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky ( ).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Praha 22. 8. 2022

JUDr. Ludmila Sandnerová v. r.

předsedkyně senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje V. B.