Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 A 56/2022 - 185

než přihlášení se k trvalému pobytu v obci. Dále se zabýval výlučně tím, zda volební praktika spočívající v přihlášení více osob k trvalému pobytu těsně před komunálními volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy s konkrétními kandidáty, měla reálný vliv na to, jakého volebního výsledku dosáhla volební strana, která tyto kandidáty navrhla, a zda zjištěná skutečnost znamenala porušení ústavních principů demokratických voleb. Ústavní soud potvrdil, že vnímání otázky trvalého bydliště občanů ve volebních věcech jako záležitosti čistě evidenční, a nikoliv faktické, odpovídá konstantní judikatuře Ústavního soudu. Zdůraznil nicméně, že je třeba pečlivě zkoumat, zda přihlášení k trvalému pobytu není zcela účelovým jednáním ve vztahu ke vzniku aktivního volebního práva, které porušuje smysl a účel § 10 zákona o evidenci obyvatel, tedy obchází zákon o evidenci obyvatel i zákon o volbách. Hromadnou účelovou změnou trvalého pobytu před konáním voleb může dojít k nežádoucímu ovlivňování volebních výsledků (účelem podmínky trvalého pobytu ve vztahu k volebnímu právu ve volbách do zastupitelstev obcí je, aby právo volit měli jen obyvatelé, kteří tvoří relativně trvalou součást územního společenství osob), proto je třeba zabývat se tím, zda existují závažné a důvodné pochybnosti o úmyslu nově přihlášených osob se na území obce trvale zdržovat. Volební soudy proto musí účel změny trvalého pobytu posuzovat materiálně, a to ve vztahu k účelovosti takové změny a jejímu dopadu na výsledky voleb.

45. V nálezu ze dne 4. 5. 2011, sp. zn. , Ústavní soud připustil, že ve věcech volebních je třeba pojem místa trvalého pobytu vykládat materiálně, aniž by nicméně definoval materiální obsah trvalého pobytu. Jeví se nicméně, že ústředním pojmem materiálního pojímání trvalého pobytu je faktické pouto obyvatele k obci. O existenci pouta přitom nesvědčí sama subjektivní vůle osoby v podobě zápisu mezi občany obce, ale musí být odpovídajícím způsobem objektivně vyjádřena. Dále zopakoval význam posuzování účelu změny místa trvalého pobytu, jelikož i v této věci se jednalo o posouzení praktiky spočívající v hromadné změně místa trvalého pobytu velkého množství osob krátce před volbami („noví“ občané byli přihlášeni do bytu jednoho kandidáta ve volbách nacházejícího se v hotelu).

46. Výše reprodukované úvahy stvrdil Ústavní soud i v nálezu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. .

47. V nálezu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. , se Ústavní soud zabýval sice pasivním volebním právem ve volbách do zastupitelstev obcí, ovšem za jiných skutkových okolností. V dané věci totiž do zastupitelstva obce kandidovaly osoby, které ke dni konání voleb nebyly hlášeny k trvalému pobytu na území dané obce. Ústavní soud v nálezu připomněl svůj náhled na podmínku hlášení k trvalému pobytu v obci, který rozvinul ve výše uvedených nálezech. Zdůraznil, že úzký vztah či faktické pouto kandidáta k obci lze ověřovat pouze ve vztahu ke kandidátům, kteří jsou přihlášeni k trvalému pobytu v obci (tedy splňují formální podmínku trvalého pobytu). Za občana obce ovšem nelze považovat osobu, byť by v obci žila a byla s ní hluboce spjatá, která není na jejím území hlášena k trvalému pobytu (tedy nesplňuje formální podmínku trvalého pobytu).

48. Z judikatury Ústavního soudu plyne, že místo trvalého pobytu jakožto evidenční údaj podle zákona o evidenci obyvatel je východiskem pro posouzení aktivního a pasivního volebního práva konkrétní osoby ve volbách do zastupitelstev obcí. Korektiv v podobě zkoumání skutečného vztahu mezi obcí a osobou, která v ní je hlášena k trvalému pobytu, má místo tam, kde existuje podezření z účelového jednání, jehož cílem je ovlivnit výsledek voleb.

49. Návrh navrhovatelky vychází z toho, že pro posouzení, zda určité osobě svědčí aktivní a pasivní volební právo v konkrétní obci, je určující, kde tato osoba fakticky bydlí (uspokojuje bytovou potřebu). Ještě zřetelněji toto argumentační východisko vystupuje do popředí z repliky, v níž navrhovatelka vykládá pojem „trvalé bydliště“ a „bydliště“. Takový přístup ovšem dezinterpretuje závěry Ústavního soudu, a to zejména tím, že odhlíží od kontextu, v němž Ústavní soud k těmto závěrům dospěl. Judikaturu Ústavního soudu nelze vykládat tak, že z hlediska volebního práva je určující materiální vnímání trvalého pobytu. To jednoznačně plyne z nálezu sp. zn. , podle něhož hledisko materiálního pobytu působí pouze jednosměrně, a to jako ochrana před nekalými volebními praktikami, jejichž účelem je ovlivnit výsledky voleb. Ústavní soud rovněž hovoří o poutu osoby k obci, přičemž toto pouto nelze redukovat pouze na otázku bydlení (tedy bydliště), neboť život je podstatně pestřejší. Pojem trvalý pobyt je odvozen od slovesa pobývat, nikoliv bydlet. Osoba může pobývat na různých místech, a to za různým účelem (bydlení, výkon zaměstnání či jiné ekonomické činnosti, návštěva rodiny a příbuzných, rozličné formy odpočinku, výkon zájmové činnosti apod.). S ohledem na požadavek „trvalosti“ pobytu jsou pochopitelně relevantní pouze ty aktivity, které mají dlouhodobý charakter, tedy vykazují jistou míru stálosti. V tomto směru lze poukázat na § 10 odst. 1 zákona o evidenci obyvatel, jenž předpokládá, že si občan zvolí trvalý pobyt zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Pokud tedy navrhovatelka redukuje materiální pojetí trvalého pobytu toliko na otázku bydliště (bydlení), nelze jí přisvědčit. Pojem bydliště a trvalý pobyt nejsou synonymem a nelze je zaměňovat, byť se částečně jejich obsah překrývá (bydliště je jedním z alternativních znaků trvalého pobytu). Zákon o volbách a obecní zřízení, jejichž relevantní ustanovení jsou výše citovaná, pracují s pojmem trvalý pobyt, nikoliv bydliště. Pro posouzení návrhu tedy není určující, jak civilní soudy vykládají pojem bydliště ve smyslu , neboť aktivní ani pasivní volební právo se od tohoto pojmu neodvíjí.

50. Koncepce registrace kandidátníy vylučuje, aby registrační úřad prověřoval, zda kandidát skutečně bydlí na adrese svého trvalého pobytu. Odpůrce 1 ve svém vyjádření popsal, že ve vztahu ke splnění podmínky volitelnosti spočívající v trvalém pobytu na území města Poděbrady prověřoval toliko to, jaké místo trvalého pobytu má kandidát evidované v základních registrech. Registračním úřadem je pověřený obecní úřad [ zákona o volbách], jenž nemůže mít ze své úřední činnosti spolehlivé poznatky o tom, kde osoby skutečně bydlí. O registraci kandidátníy se nevede řízení, jehož by se účastnily třetí osoby; není zde tedy nikdo, kdo by mohl relevantním způsobem předestřít skutečnosti zpochybňující materiální správnost údaje

o místu trvalého pobytu uvedeného v základních registrech (registru obyvatel). Zásadním způsobem omezená možnost registračního úřadu seznat, zda kandidát není hlášen k trvalému pobytu na určité adrese pouze formálně, pochopitelně nebrání tomu, aby tyto skutečnosti byly předneseny v řízení před soudem, v důsledku čehož je soud prvním orgánem veřejné moci,

jenž se touto otázkou zabývá.

51. Pestrost života ve vztahu k otázce materiálního trvalého pobytu přiléhavě vystihl Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, v usnesení ze dne 6. 11. 2018, čj. – 38, podle nějž u kandidáta vždy „nelze hovořit o jediném místu ve smyslu místa, kde by měl rodinu, rodiče, obydlí, zaměstnání a kde by se výhradně zdržoval s úmyslem zdržovat se trvale, jak o tom hovořil Ústavní soud v nálezu ze dne 13. 9. 1994, sp. zn. . Taková situace je však v dnešní moderní, dynamické době nikoli ojedinělá. Naopak lidí, jejichž život není soustředěn na jednom místě – lidí, kteří se stěhují či dojíždí za prací, případně, kteří v průběhu týdne nepobývají na jednom místě, vlastní více nemovitostí, pracují z domova či na vícero postech a současně jsou angažováni ve veřejném životě, jejichž děti navštěvují školy nikoli v místě faktického bydliště, ale tam, kde je to pro celou rodinu organizačně výhodné, stále přibývá. Přesně o takový případ jde u zvoleného kandidáta. Za rozhodující soud v projednávané věci považoval, že faktické pouto zvoleného kandidáta k městu Česká Lípa nebylo ničím vyvráceno. Zvolený kandidát ve městě pobývá dlouhodobě, ač také dojíždí za rodinou mimo město, má zde nadále evidován trvalý pobyt, dříve ve městě také pracovně působil. Především je ale po dobu více než 10 let spjat s veřejným děním v městě Česká Lípa a správou jeho záležitostí, neboť od roku 2006 působí jako zastupitel, ve dvou volebních obdobích zastával také funkci druhého místostarosty. Svou dlouhodobou veřejnou angažovaností tak dává najevo, že jeho svazek s městem není jen formálním a nemíní jej ukončit. Uvedené skutečnosti svědčí proti účelovosti jeho přihlášení k trvalému pobytu v České Lípě, které by zvolený kandidát učinil, aby obcházel zákon o volbách do zastupitelstev obcí. Právě zmíněné okolnosti nepochybně stály za dosažením potřebného počtu preferenčních hlasů, které zvoleného kandidáta vynesly do čela kandidátníy volební strany Nezávislí a soukromníci a zajistily mu zisk mandátu. Soud dodává, že v rámci volné soutěže volebních stran

o přízeň voličů nic nebránilo, aby samy tyto strany poukázaly na možné formální sepjetí kandidáta s městem, do jehož zastupitelstva chce být zvolen. Bylo by pak pouze na voličích, jak s takovou informací při volbě samotné naloží.“

52. Návrhu navrhovatelky na vyškrtnutí některých kandidátů na kandidátníě odpůrkyně 2 by bylo možné vyhovět pouze tehdy, pokud by bylo prokázáno, že kandidát nemá žádnou faktickou vazbu k městu Poděbrady a je v něm hlášen k trvalému pobytu výlučně za účelem možnosti výkonu volebního práva (ať již aktivního, nebo pasivního). V replice nicméně sama navrhovatelka připouští, že kandidáti mají k městu materiální vztah, ovšem pouze ekonomického a politického charakteru.

53. Ve vztahu ke všem třem kandidátům, jejichž skutečné bydliště navrhovatelka zpochybnila, je třeba zdůraznit, že mají dle tvrzení navrhovatelky fakticky bydlet v obcích nacházejících se v blízkém okolí Poděbrad (do 6 km od Poděbrad). Město Poděbrady je ve vztahu k těmto obcím nejen správním centrem. Podle , o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem, do správního obvodu obce s pověřeným obecním úřadem Poděbrady spadá území mj. obcí X, X a X. Podle , o stanovení správních obvodů obcí s rozšířenou působností, území obvodů hlavního města Prahy a příslušnosti některých obcí do jiného okresu, spadají území výše uvedených obcí do správního obvodu obce s rozšířenou působností Poděbrady. Město Poděbrady dále plní ve vztahu k těmto obcím funkci „střediskové“ obce (nachází se tam supermarkety, specializované obchody, poskytovatelé běžných služeb, ordinace lékařů, školky, školy, kino, divadlo, restaurace a kavárny, koupaliště, zimní stadion, pracovní místa). V Poděbradech se nachází dopravní uzel (autobusové nádraží, vlakové nádraží), který využívají obyvatelé okolních obcí pro cestování hromadnou dopravou nejen v rámci okresu (např. do okresního města Nymburk), ale i do vzdálenějších měst (Praha, Hradec Králové, Kolín). Obyvatelé těchto okolních obcí, v nichž se nachází jen část základní infrastruktury a občanského vybavení, nutně musí uspokojovat své základní životní potřeby, vykonávat ekonomickou činnost (např. výkonem zaměstnání či podnikání), rozvíjet sociální vztahy a realizovat kulturní život a sportovní vyžití mimo území těchto obcí, přičemž město Poděbrady je přirozeným centrem tohoto regionu, kde je uspokojování těchto potřeb možné. Nelze se domnívat, že přestěhováním z Poděbrad do X, X či X ztrácí osoba, která před tím v Poděbradech žila (bydlela), pouto k tomuto městu, stává se indiferentní vůči vývoji a dění ve městě Poděbrady, tedy naprostým cizincem. Situace v městě Poděbrady a její změny mají pochopitelně přímý dopad i na obyvatele okolních obcí, kteří ve městě realizují některé své životní potřeby.

54. V případě všech tří kandidátů je zřejmé, že jsou hlášeni k trvalému pobytu v městě Poděbrady nepřetržitě několik let, v poslední třech letech u nich nedošlo ke změně místa trvalého pobytu. Karel Růžek i Miloslav Hájek jsou hlášeni k trvalému pobytu v Poděbradech od svého narození. Mgr. Tomáš Maux je hlášen k trvalému pobytu v Poděbradech od roku 2018 (tedy od svých 24 let), přičemž k trvalému pobytu v Poděbradech byl hlášen i ve věku od 0 do 10 let. I kdyby snad přihlášení k trvalému pobytu v Poděbradech v roce 2018 bylo možné považovat za účelové, od té doby již uplynuly 4 roky, během nichž Mgr. Maux vykonával funkci zastupitele města Poděbrady (a předsedy kontrolního výboru), tedy zásadním způsobem se podílel na správě věcí veřejných týkajících se města Poděbrady. Okolnosti, za nichž se přihlásil k trvalému pobytu ve městě Poděbrady v roce 2018, tak nemohou být v současnosti významné (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ).

55. Pokud jde o vztah Karla Růžka k městu Poděbrady, v řízení bylo prokázáno, že od svého narození je hlášen k trvalému pobytu na území tohoto města, kde má i své sídlo jakožto osoba samostatně výdělečně činná. V letech 2002 – 2013 provozoval ve městě čajovnu. V letech 2010, 2014 a 2018 kandidoval do Zastupitelstva města Poděbrady a byl zvolen náhradníkem. Výpovědí Karla Růžka a listinnými důkazy bylo prokázáno, že v letech 2006 až 2018 byl členem komise města Poděbrady pro životní prostředí a veřejnou zeleň, a to po část období ve funkci předsedy této komise.

O životní prostředí v Poděbradech se zajímá i tím, že je členem spolku Angrešt, z.s., v letech 2019 až 2022 byl členem statutárního orgánu tohoto spolku (jeho výpověď podporují listinné důkazy týkající se spolku Angrešt). Dále bylo prokázáno, že je členem přírodovědeckého spolku při Polabském muzeu v Poděbradech. Ačkoliv bylo prokázáno, že Karel Růžek v současnosti bydlí v X, vzdálené cca 6 km od Poděbrad, kde vlastní rodinný dům, v němž je sídlo jeho čerstvě založené společnosti, je zřejmé, že má skutečné pouto k městu Poděbrady, v němž podnikal a v jehož veřejném životě se stále angažuje. Skutečnost, že „večeří, spí a snídá“ v jiné obci, nevede ke ztrátě skutečného pouta k městu Poděbrady.

56. Ke vztahu Miloslava Hájka k městu Poděbrady bylo prokázáno, že je od svého narození hlášen k trvalému pobytu na území tohoto města. Na adrese hlášeného pobytu vlastní jeho rodina dům, kde má spolu s dalšími členy rodiny podnikatelské sídlo. Sama navrhovatelka v doplnění návrhu uvedla, že pan Hájek jezdí pravidelně z místa svého skutečného bydliště v X do Poděbrad, kde má prodejnu Včelín a vydává zásilky PPL a Zásilkovna. Tvrzení navrhovatelky, že pan Hájek provozuje prodejnu Včelín a výdejny zásilek v Poděbradech, nebylo v řízení prokázáno, z výpovědi svědka L. vyplynulo, že prodejnu a výdejny provozuje třetí osoba, které pan Hájek přenechal tyto prostory k užívání, neboť pan Hájek v současnosti nepodniká. Bylo nicméně prokázáno, že pan Hájek pracuje pro společnost Městská realitní Poděbrady, která vykonává správu městského bytového fondu (viz výpověď svědka L., kontakty na pana Hájka uvedené na webových stránkách města Poděbrady a webové stránky společnosti Městská realitní Poděbrady, a.s.). Je zřejmé, že ekonomickou činnost vykonává právě v Poděbradech. Součástí veřejného života v Poděbradech je pan Hájek dlouhodobě, je členem zastupitelstva od roku 2006 (s výjimkou volebního období od 2014 do 2018). V řízení nebylo spolehlivě prokázáno, kde pan Hájek skutečně bydlí, resp. v převážné míře bydlí. To však nemá soud za podstatné. I kdyby totiž soud plně přisvědčil tvrzení navrhovatelky, že pan Hájek bydlí (tedy uspokojuje svoji bytovou potřebu) v X, jeho ekonomická činnost se uskutečňuje ve městě Poděbrady (a pro město Poděbrady) a angažuje se v politickém dění v Poděbradech. Nebylo tedy prokázáno, že by pan Hájek neměl skutečné pouto k městu Poděbrady.

57. Pokud jde o vztah Mgr. Tomáše Mauxe k městu Poděbrady, bylo prokázáno, že v dětství bydlel v Poděbradech, poté v X. Vzhledem k absenci školských zařízení v X nemá soud důvod pochybovat o pravdivosti tvrzení odpůrkyně 2, že Mgr. Maux navštěvoval v Poděbradech mateřskou školu, základní školu a poté i gymnázium (to je ostatně potvrzeno i výpovědí Mgr. Mauxe a článkem z Nymburského deníku ze dne 24. 2. 2012). Od roku 2018 je zastupitelem města Poděbrady, vykonává funkci předsedy kontrolního výboru. Je zřejmé, že Mgr. Maux dřívějším pobytem na území města Poděbrady a školní docházkou realizovanou v Poděbradech získal skutečné pouto k městu Poděbrady, které po ukončení školní docházky v Poděbradech reálně projevil tím, že se od roku 2018 účastní politického života ve městě jako zastupitel a předseda kontrolního výboru. Mgr. Maux při své výpovědi objasnil, za jakých okolností reálně bydlel od roku 2015 na adrese náměstí X, a X. Z jeho výpovědi nicméně rovněž vyplynulo, že v současnosti v Poděbradech nebydlí, neboť byt, který dříve užíval, je v rekonstrukci, takže jej lze využívat jen ke krátkodobému pobytu (přespání), přijede-li z Prahy, kde je zaměstnán a bydlí u své přítelkyně, do Poděbrad k plnění svých povinností plynoucích z výkonu funkce v orgánech města Poděbrady. I kdyby soud přisvědčil tvrzení navrhovatelky, že Mgr. Maux reálně neuspokojuje svoji bytovou potřebu v Poděbradech, ať již proto, že reálně bydlí u svých rodičů v X, jak tvrdí navrhovatelka, nebo proto, že reálně bydlí v Praze, jak vyplynulo z jeho výslechu, nevylučuje to, že další „centrum zájmů“ má v Poděbradech. Ani v jeho případě nebylo prokázáno, že by neměl skutečné pouto k městu Poděbrady.

58. Soud tedy shrnuje, že ačkoliv by bylo možné navrhovatelce přisvědčit, že jí označení kandidáti na kandidátníě odpůrkyně 2 nebydlí ve městě Poděbrady, neznamená to, že nemohou mít v Poděbradech trvalý pobyt v materiálním slova smyslu. Bylo prokázáno, že kandidáti mají skutečný vztah k městu Poděbrady, přičemž postačuje, že se jedná o vztah související s jejich ekonomickou činností, veřejným životem či uspokojováním jiných životních potřeb s výjimkou bydlení. Soud odmítá přijmout zužující pohled na život, který prezentuje navrhovatelka v návrhu

a replice. Místem trvalého pobytu v materiálním slova smyslu nelze rozumět pouze místo, kde osoba fakticky uspokojuje svoji bytovou potřebu. Soud naopak připouští, že osoba může mít několik „center zájmů“ v různých obcích. Pro splnění podmínky volitelnosti do zastupitelstva obce postačí, jestliže jedno z těchto „center zájmů“ se nachází v obci, v níž je osoba hlášena k trvalému pobytu. V případě Mgr. Tomáše Mauxe, Karla Růžka a Miloslava Hájka nebylo zjištěno, že by neměly jedno z „center zájmů“ v Poděbradech, tedy postrádali skutečné pouto k tomuto městu. Nebylo ani zjištěno, že by jejich jednání (ponechání evidenčního údaje o místu trvalého pobytu ve městě, kde již reálně nebydlí) bylo účelové, tedy motivováno snahou ovlivnit výsledky voleb.

59. Navrhovatelka ve prospěch svého právního názoru na výklad podmínky volitelnosti v podobě trvalého pobytu argumentuje tím, že zájmy osob bydlících v jiném městě nekorespondují se zájmy města Poděbrady a jeho skutečných občanů (tj. osob fakticky bydlících ve městě). Tomu nemůže soud přisvědčit. Přístup kandidátů do zastupitelstva města k řešení otázek veřejného života v městě jistě není primárně formován tím, kde daný kandidát bydlí, nýbrž především jeho osobnostními vlastnostmi, znalostí místních poměrů a problémů, odbornými znalostmi a schopnostmi kandidáta a jeho přístupem k životu. Skutečnost, že kandidát faktický bydlí v jiné obci, neznamená, že by postrádal loajalitu k městu Poděbrady a upřednostňoval zájmy obce, v níž má bydliště, na úkor Poděbrad. Považuje-li navrhovatelka postup odpůrkyně 2 a kandidátů uvedených na její kandidátníě za nevhodný, nemorální či snad skandální, nic jí nebrání v tom, aby tuto otázku tematizovala ve volební kampani a snažila se jejím prostřednictvím přesvědčit voliče o nedostatku morálních kvalit těchto kandidátů.

Závěr a náklady řízení

60. Soud uzavírá, že Mgr. Tomáš Maux, Karel Růžek a Miloslav Hájek splňují podmínku volitelnosti dle ve spojení s zákona o volbách. Odpůrce 1 tedy nepochybil, jestliže je nevyškrtl z kandidátníy odpůrkyně 2 podle zákona o volbách,

nýbrž naopak tuto kandidátníu jako celek zaregistroval pro volby. Soud návrh navrhovatelky jako nedůvodný zamítl.

61. Soud neprovedl důkaz informací o stavbě č. p. X v Poděbradech a fotografiemi vztahujícími se k této stavbě (založeny na č. l. 12 a 13 soudního spisu), neboť tyto důkazní prostředky se týkají domu na adrese náměstí X, Poděbrady, kde nemá žádný z kandidátů hlášený trvalý pobyt. Dále neprovedl důkaz výslechem sousedů manželů N. bydlících na adrese X ani místním šetřením v místech evidovaného trvalého pobytu a faktického bydliště kandidátů, jejichž registraci navrhovatelka zpochybnila. S ohledem na právní názor, který soud zaujal k rozhodující otázce, nebylo zapotřebí postavit na jisto, kde kandidáti skutečně uspokojují svoji bytovou potřebu. Provádění těchto důkazních prostředků by bylo neúčelné. Soud neprovedl pro neúčelnost důkaz projevem Ing. S. na debatě zastupitelů, neboť Ing. S. není kandidátem odpůrkyně 2 a projev týkající se jeho osobní situace není pro posouzení projednávaného návrhu právně významný. Pro nadbytečnost soud neprovedl důkaz tím, že by zatelefonoval paní K., aby ústně zopakovala, co napsala ve svém prohlášení jakožto místopředsedkyně výboru společenství vlastníků jednotek. Skutečnost, že pan Růžek v bytovém domě nebydlí, byla prokázána nejen písemným prohlášením paní K., ale též svědeckou výpovědí pana Růžka. Důkaz výslechem svědka Miloslava Hájka soud neprovedl s ohledem na jeho aktuální zdravotní stav, který mu neumožňuje podat svědeckou výpověď. K posouzení existence skutečného pouta pana Hájka k městu Poděbrady však postačovaly ostatní provedené důkazní prostředky.

62. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , podle kterého v řízení ve věcech volebních nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná ( ).

Usnesení nabývá právní moci dnem jeho vyvěšení na úřední desce soudu ( ).

Praha 23. srpna 2022

Mgr. Tomáš Kocourek, Ph.D., v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. R.