Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 A 40/2022 - 45

- 4 -

USNESENÍ

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Dvořáka a soudců Mgr. Ondřeje Bartoše a Mgr. et Mgr. Jaroslava Vávry ve věci

žalobkyně:

J. K., narozená X

bytem X

zastoupena spolkem Evropan – ochrana práv oprávněných osob z. s., IČ 8222126, se sídlem Čs. odboje 674, 518 01 Dobruška

proti

žalovanému:

Krajský úřad Pardubického kraje,

Komenského nám. 125, 532 11 Pardubice

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2022, č. j. KrÚ 34462/2022, ve věci návrhu na přezkoumání lékařského posudku,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne 13. 7. 2022, domáhala přezkoumání výše uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo podle a , o specifických zdravotních službách, rozhodnuto o návrhu na přezkoumání lékařského posudku, vydaného dne 14. 1. 2022 pod ev. č. 202214011 společností ALFIMED s. r. o. a vystaveným lékařem MUDr. P. H.. Žalovaný rozhodl o návrhu tak, že jej zamítl a napadený lékařský posudek potvrdil.

2. Podle , (dále jen „ “) kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění nebo ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“), může se žalobce domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti.

3. Podle jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak.

4. Nejvyšší správní soud v usnesení ze dne 11. 11. 2003, č. j. -41, publikovaném pod č. NSS, dospěl k závěru, že posudkový závěr o zdravotním stavu, a tedy i o tom, zda nemoc má charakter nemoci z povolání, není rozhodnutím, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva – ve smyslu Soud proto žalobu na přezkoumání takového závěru odmítne podle ve spojení s a a d)

5. Nejvyšší správní soud dále v rozsudku ze dne 2. 8. 2006, č. j. -85, vyslovil závěr, že rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti lékařskému posudku vydanému v rámci lékařské preventivní péče, jímž byl žalobce shledán trvale nezpůsobilým výkonu určité práce, samo o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání, neboť překážkou výkonu povolání by byl až případný právní úkon zaměstnavatele (např. převedení na jinou práci, výpověď apod.) v souladu s příslušnými ustanoveními . Na žalobu proti takovému rozhodnutí proto dopadá kompetenční výluka podle a soud ji odmítne podle

6. Podobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 7. 3. 2007, č. j. -35, dospěl k závěru, že rozhodnutí o zamítnutí odvolání proti lékařskému posudku vydanému v rámci lékařské preventivní péče, jímž byl žalobce shledán trvale nezpůsobilým výkonu určité práce, je vyloučeno ze soudního přezkumu podle

7. Shora prezentované závěry Nejvyššího správního soudu aproboval i Ústavní soud, který se problematice lékařských posudků jako možné překážky výkonu povolání věnoval v nálezu ze dne 23. 9. 2008, sp. zn. . V něm uvedl, že posudek vydaný zařízením závodní preventivní péče o způsobilosti k práci určitého zaměstnance není aktem vrchnostenského orgánu nadaného právem rozhodovat o právech a povinnostech, ale jde o odborné stanovisko lékaře, který zákonem předvídaným a vyžadovaným způsobem poskytuje součinnost zaměstnavateli. Ten je pak teprve tím, kdo na podkladě zjištění a závěrů lékaře činí konkrétní úkony v rámci pracovněprávního vztahu, kterými zasahuje právní sféru zaměstnance. Podle názoru Ústavního soudu je posudek o zdravotním stavu souhrnem medicínských či biofyzikálních zjištění, k nimž dospěje posuzující lékař použitím exaktních přírodovědeckých metod. O zdravotním stavu se nerozhoduje, ten se zjišťuje, navíc je veličinou proměnnou. Tentýž závěr platí ohledně povahy přezkumu lékařského posudku, pročež přezkumný akt nezakládá, nemění, neruší ani závazně neurčuje práva či povinnosti ve smyslu (viz POTĚŠIL, L. – ŠIMÍČEK, V. et al. : Komentář [Systém ASPI]. Nakladatelství Leges [cit. 2022-8-15]. ISSN: 2336-517X).

8. Byť právě citovaná rozhodnutí reflektují starší právní úpravu (týkají se lékařských posudků vydaných podle , o péči o zdraví lidu), podle názoru krajského soudu není důvodu se od jejich závěrů odchýlit ve věcech týkajících se posudků vydaných podle zákona o specifických zdravotních službách a lze je tedy vztáhnout i na věc nyní posuzovanou. Stejný názor zastává i odborná literatura: „Nejvyšší správní soud a Ústavní soud vyslovily shora uvedené závěry v době účinnosti právní úpravy, která předcházela komentovanému zákonu, tj. v době účinnosti zákona o péči o zdraví lidu. Současná právní úprava však s těmito závěry nikterak nekoliduje. Důvodová zpráva k zákonu o specifických zdravotních službách naopak výslovně uvádí, že při tvorbě zákona o specifických zdravotních službách bylo v části upravující postup při vydávání lékařského posudku a při přezkoumání lékařského posudku přihlédnuto ke shora citovaným rozhodnutím Ústavního soudu a Nejvyšší správního soudu, v důsledku čehož například došlo ke změně terminologie opravného prostředku proti lékařskému posudku z ‚odvolání‘ na ‚návrh na přezkoumání lékařského posudku‘ a byla konstatována nemožnost dalšího přezkumu lékařského posudku poté, co o návrhu na přezkoumání lékařského posudku rozhodne krajský úřad.“ (MACH, J. et al. Zákon o specifických zdravotních službách: Praktický komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer [cit. 2022-8-23]. ISSN: 2336-517X.)

9. Ve světle právě předestřených judikaturních a doktrinálních závěrů pak krajský soud dospěl k závěru, že žalobou napadené rozhodnutí je úkonem správního orgánu, jehož vydání záviselo výlučně na posouzení zdravotního stavu osoby žalobkyně a současně tento úkon sám o sobě neznamená právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání žalobkyně. Jako takové je napadené rozhodnutí vyloučeno ze soudního přezkoumání.

10. Podle soud usnesením odmítne návrh, jestliže je podle tohoto zákona nepřípustný.

11. Krajskému soudu tak ze shora uvedených důvodů nezbylo, než žalobu odmítnout.

12. Krajský soud doplňuje, že zásahem do subjektivních práv žalobkyně by mohlo být až případné pracovněprávní jednání zaměstnavatele, které by ze závěrů sporného posudku vycházelo; k soudnímu přezkumu takového právního jednání zaměstnavatele by byl ovšem povolán civilní, nikoli správní soud.

13. O nákladech řízení rozhodl soud podle , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

Poučení:

Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 55 odst. 5 za použití § 54 odst. 5 s. ř. s).

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Pardubice 24. 8. 2022

JUDr. Jan Dvořák v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje Mgr. L. M.