Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 Azs 198/2021 - 37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobkyně: V. L., zastoupené Mgr. Ladislavem Bártou, advokátem, sídlem Purkyňova 6, Ostrava, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 3. 2021, č. j. MV-3552-5/SO-2021, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2021, č. j. - 19,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 27. 5. 2021, č. j. - 19, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem

[1] Rozhodnutím ze dne 15. 3. 2021 žalovaná zamítla odvolání proti rozhodnutí, jímž bylo zastaveno řízení o žádosti žalobkyně o zaměstnaneckou kartu, a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila.

[2] Proti rozhodnutí žalované podal dne 21. 4. 2021 žalobu jménem žalobkyně advokát, který však v krajským soudem stanovené lhůtě nedoložil oprávnění žalobkyni zastupovat. Žalobu proto krajský soud odmítl podle , (dále jen „ “), neboť nebylo zřejmé, zda je advokát skutečně zmocněným zástupcem žalobkyně.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalované

[3] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (stěžovatelka) kasační stížnost z důvodu uvedeného v

[4] V kasační stížnosti stěžovatelka odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 10. 2004, č. j. - 54, č. 648/2005 Sb. NSS, podle nějž lhůtu stanovenou podle je třeba považovat za lhůtu soudcovskou a z jejího nedodržení není možné automaticky dovozovat možnost, resp. povinnost soudu k pozdějšímu doplnění nepřihlédnout.

[5] Stěžovatelka zdůraznila, že plnou moc doložila soudu datovou zprávou dne 25. 5. 2021, usnesení krajského soudu tedy nemůže obstát.

[6] Stěžovatelka proto navrhla, aby Nejvyšší správní soud usnesení krajského soudu zrušil a věc krajskému soudu vrátil k dalšímu řízení.

[7] Žalovaná ve svém vyjádření pouze odkázala na usnesení krajského soudu.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[8] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou, a je tedy projednatelná.

[9] Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v souladu s a 4 , v mezích jejího rozsahu a přípustně uplatněných důvodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[10] Stěžovatelka ve své kasační stížnosti správně podřadila důvod jejího podání, neboť jestliže napadá rozhodnutí o odmítnutí žaloby, pak přichází v úvahu pouze kasační důvod podle spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí žaloby. Z povahy věci nelze namítat žádné jiné důvody [srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , nebo rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 1. 2006, č. j. - 65].

[11] Sporná v nyní projednávaném případě není povinnost zástupce prokázat oprávnění k zastupování ve smyslu , (dále jen „ “, použitého na základě Nedoložením oprávnění zastupovat vznikla pochybnost, zda zástupce skutečně vykonával v řízení práva osoby, za jejíhož zástupce se označil. Závěr, že doložení plné moci zástupce je nutnou podmínkou řízení i pro oblast správního soudnictví, potvrdil rozšířený senát v usnesení ze dne 16. 12. 2008, č. j. - 247, č. 1773/2009 Sb. NSS.

[12] Nedoložení plné moci zástupce účastníka řízení tedy představuje nedostatek podmínek řízení. Jde však o nedostatek, který lze odstranit (z judikatury Nejvyššího správního soudu srov. rozsudky ze dne 19. 12. 2003, č. j. - 28, č. NSS, ze dne 13. 1. 2005, č. j. - 66, či ze dne 7. 5. 2009, č. j. - 73). Zjistí-li soud existenci takového nedostatku, učiní kroky, aby se o odstranění tohoto nedostatku ve spolupráci s účastníky řízení pokusil, a vyzve osobu, která návrh jménem navrhovatele sepsala, resp. podala, aby své oprávnění zastupovat navrhovatele prokázala. Výzva soudu musí obsahovat poučení o možném následku nedoložení oprávnění k zastupování (odmítnutí návrhu). S ohledem na tento pro účastníka nepříznivý následek má mít výzva formu usnesení. Usnesení, v němž je obsažena výzva k předložení plné moci, pak má být ve smyslu rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2019, č. j. - 33, doručována zmocněnci, jenž učinil úkon jménem zmocnitele.

[13] Výzva krajského soudu uvedené požadavky splňovala. Výrokem II usnesení ze dne 6. 5. 2021, č. j. - 9, krajský soud vyzval zástupce stěžovatelky, aby doložil své oprávnění jednat za žalobkyni plnou mocí podepsanou stěžovatelkou, a to ve lhůtě jednoho týdne. Usnesení obsahovalo rovněž výslovné poučení, že nedoloží-li zástupce stěžovatelky své oprávnění za stěžovatelku jednat plnou mocí stěžovatelkou podepsanou ve lhůtě soudem stanovené, soud žalobu odmítne. Usnesení bylo doručeno do datové schránky právního zástupce v pondělí 10. 5. 2021. Týdenní lhůta stanovená krajským soudem tedy uplynula v pondělí 17. 5. 2021.

[14] Nejvyšší správní soud ve spise krajského soudu ověřil, že plnou moc datovanou dne 14. 4. 2021 a podepsanou stěžovatelkou doložil zástupce prostou e-mailovou zprávou zaslanou na e-mailovou adresu podatelny krajského soudu a rovněž datovou zprávou prostřednictvím datové schránky dne 25. 5. 2021.

[15] Usnesení o odmítnutí žaloby pro nesplnění podmínek řízení dle krajský soud vydal dne 27. 5. 2021.

[16] Nejvyšší správní soud se tedy zaměřil na spornou otázku, zda krajský soud v popsaném případě dospěl ke správnému závěru o nesplnění podmínek řízení z důvodu nepředložení plné moci udělené stěžovatelkou.

[17] Stejně jak v případě odstraňování vad podání postupem podle (srov. závěry rozsudku ze dne 6. 10. 2004, č. j. - 54, č. 648/2005 Sb. NSS, na nějž v kasační stížnosti poukázala stěžovatelka, se i v případě výzvy k doložení plné moci jedná o stanovení soudcovské, a tedy pořádkové lhůty, s jejímž marným uplynutím zákon nespojuje neúčinnost pozdějšího úkonu účastníka řízení. Navíc, splnění podmínek řízení posuzuje soud kdykoliv v průběhu řízení ( postupem dle ), tedy i ke dni vydání usnesení o odmítnutí žaloby.

[18] Jak již bylo shora uvedeno, podání obsahující plnou moc udělenou stěžovatelkou bylo krajskému soudu doručeno sice po uplynutí lhůty stanovené usnesením ze dne 6. 5. 2021, avšak ještě před vydáním napadeného usnesení o odmítnutí žaloby ze dne 27. 5. 2021. Krajský soud proto byl povinen k tomuto podání přihlédnout; výjimečné okolnosti, které by tomu bránily, Nejvyšší správní soud neshledal.

[19] Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ani v řízení o nyní projednávané kasační stížnosti stěžovatelka plnou moc k zastupování nedoložila společně s podanou kasační stížností, nýbrž až na výzvu Nejvyššího správního soudu (usnesení ze dne 20. 7. 2021, č. j. , a to až po stanovené lhůtě. V řízení o kasační stížnosti na rozdíl od řízení o žalobě je povinné zastoupení advokátem ( ). I v tomto případě však platí, že jde o nedostatek podmínek řízení odstranitelný. Nejvyšší správní soud tedy doložení plné moci stěžovatelkou po lhůtě stanovené usnesením ze dne 20. 7. 2021 v souladu s výše citovanou judikaturou rovněž akceptoval a kasační stížnost pro nedostatek podmínek řízení ve smyslu [ za použití ] neodmítl, nýbrž o ní věcně rozhodl.

IV. Závěr a náklady řízení

[20] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů napadené usnesení podle zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. V něm je krajský soud vázán právním názorem, vysloveným Nejvyšším správním soudem v tomto rozhodnutí ( ).

[21] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí, jak je stanoveno v

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 25. srpna 2022

JUDr. Filip Dienstbier, Ph.D.

předseda senátu