Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 119/2022 - 49

- 50

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobce: I. E., proti žalovanému: Exekutorský úřad pro Prahu 3 – JUDr. Ingrid Švecová, soudní exekutor, se sídlem Vinohradská 174, Praha 3, o žalobě proti všem úkonům žalovaného ve věci č. j. 091 EX 16470/14 a proti povolení exekuce vydané Okresním soudem ve Zlíně č. j. 091 EX 16470/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 5. 2022, č. j. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu JUDr. Petra Mikeše, Ph.D., JUDr. Milana Podhrázkého, Ph.D. a Mgr. Jitky Zavřelové ve věci vedené pod sp. zn. ,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. a Mgr. Jitka Zavřelová nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal kasační stížnost proti výše uvedenému usnesení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), jímž byla odmítnuta žaloba proti blíže specifikovaným postupům žalovaného. Krajský soud dospěl k závěru, že k projednání žaloby není dána pravomoc soudů ve správním soudnictví. Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 20. 7. 2022, č. j. , zamítl žádost stěžovatele o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti a vyzval jej k doložení plné moci a zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost.

[2] Stěžovatel na toto usnesení reagoval podáním ze dne 27. 7. 2022, v němž (ovšem na samé hranici srozumitelnosti) brojí proti neosvobození od soudních poplatků a neustanovení zástupce (namítá, že je v „tristní“ ekonomické a sociální situaci a že výroky usnesení kasačního soudu jsou „irelevantní“ z důvodu nepochopení merita věci a „nekalého“ úsudku rozhodujícího senátu, zjevně ovlivněném „pletichami“). V tomto podání pak stěžovatel výslovně uplatnil i námitku podjatosti rozhodujícího senátu, kterou zdůvodnil tak, že jeho soudci byli uvedeni v omyl a „podprahově“ byli ovlivněni i dehonestací jeho osoby v masmédiích. Výzvu k zaplacení soudního poplatku a doložení plné moci proto vydal podjatý a vůči osobě stěžovatele zaujatý senát, který nesplňuje podmínku nestrannosti. Navrhl proto, aby bylo řízení předáno jinému senátu Nejvyššího správního soudu.

[3] K námitce podjatosti se vyjádřili soudci osmého senátu Nejvyššího správního soudu, kteří uvedli, že nemají žádný poměr k projednávané věci ani účastníkům řízení a nejsou si vědomi ani jiných okolností, pro které by byl dán důvod zakládající pochybnosti o jejich nepodjatosti. Výslovně pak odkázali na , (dále jen „“), podle něhož k vyloučení soudce nemohou vést okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[4] Námitka podjatosti byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu Nejvyššího správního soudu, který po nezbytných procesních úkonech a seznámení se s jejím obsahem dospěl k závěru, že není důvodná.

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, „jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).

[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).

[7] V projednávané věci založil stěžovatel námitku podjatosti na důvodech, které spočívají v usnesení kasačního soudu, jímž byly zamítnuty žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na ustanovení zástupce a stěžovatel byl vyzván k doložení plné moci a zaplacení soudního poplatku. Stěžovatel z toho vyvozuje, že rozhodující soudci byli uvedeni v omyl a jsou vůči němu „zaujatí“.

[8] Uváděné důvody jsou však plně podřaditelné pod okolnosti, které podle poslední věty nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup a rozhodování soudce v řízení o projednávané věci nemůže zpochybnit jeho nestrannost a být důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. I v případě, že by soudce rozhodoval nesprávně či v důsledku jeho „uvedení v omyl“, jak konkrétně namítá stěžovatel, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda je rozhodování nesprávné či důsledkem omylu, slouží případně opravné prostředky (byť v dané věci případně uplatněné až vůči konečnému rozhodnutí kasačního soudu), nikoliv námitka podjatosti.

[9] Stěžovatelova námitka, že rozhodující soudci byli ovlivněni blíže neupřesněnými dehonestačními informacemi v masmédiích, je pak čistě spekulativní a nepodložená žádným konkrétním tvrzením, natož důkazem. Ani z této námitky proto nelze dovozovat podjatost rozhodujících soudců.

[10] S ohledem na to dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby byli soudci osmého senátu JUDr. Petr Mikeš, Ph.D., JUDr. Milan Podhrázký, Ph.D. a Mgr. Jitka Zavřelová vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. srpna 2022

JUDr. Ivo Pospíšil

předseda senátu