Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 118/2022 - 131

- 132

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Josefa Baxy a JUDr. Ivo Pospíšila v právní věci žalobkyně: Mgr. D. J., proti žalovanému: Magistrát města Brna, se sídlem Malinovského nám. 3, Brno, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 4. 2022, č. j. MMB/0206808/2022, o námitce podjatosti vznesené žalobkyní vůči soudci senátu 31 A Krajského soudu v Brně, Mgr. Petru Sedlákovi, Ph.D., ve věci vedené pod sp. zn. ,

takto:

Soudce Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se žalobou domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí žalovaného. V návaznosti na poučení Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“) o složení senátu a o možnosti namítat podjatost podle , namítla podjatost soudce spolurozhodujícího ve věci, a to Mgr. Petra Sedláka, Ph.D.

[2] Námitku podjatosti zdůvodnila tak, že soudce je „subjektivně nestranný“ (žalobkyně tím zjevně myslela, že je podjatý, ačkoliv námitku slovně vyjádřila přesně naopak); a to z důvodu postupu v řízení vedeném u krajského soudu pod sp. zn. . Aniž by soudce vyčkal avizovaného doplnění žaloby, vyžádal si emailem napadené rozhodnutí od JUDr. E. Ř. (vedoucí Odboru územního a stavebního řízení Magistrátu města Brna, která zároveň podepsala napadené rozhodnutí). Email následně potvrdil datovou zprávou k rukám zmíněné vedoucí. Soudce po doručení vyžádaného rozhodnutí nevyčkal ani vypršení zákonné lhůty, ani k avizovanému doplnění žaloby a vydal rozhodnutí ve věci. Dále je dle žalobkyně soudce podjatý také z důvodu netransparentnosti přidělování jejích věcí témuž soudci.

[3] K námitce podjatosti se vyjádřil soudce Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., který uvedl, že nemá žádný poměr k projednávané věci ani k žalobkyni. Uvedl, že si zcela transparentně vyžádal pouze dokumenty potřebné k posouzení přípustnosti žaloby, namísto vyžadování celého správního spisu. Správnost jeho rozhodnutí ve věci sp. zn. pak potvrdil Nejvyšší správní soud rozsudkem ve věci sp. zn. . K námitce netransparentnosti přidělování věcí uvedl, že věci žalobkyně napadají dle rozvrhu práce senátu 31 A; a to až do naplnění počtu věcí stanoveného pravidly rozvrhu práce. O přidělení věcí v rámci senátu pak rozhoduje jeho předsedkyně; není tedy schopen ovlivnit, která věc mu bude přidělena. Nadto jsou jednotlivé věci rozhodovány senátem, ve kterém má jako soudce pouze jeden hlas.

[4] Námitka podjatosti byla dle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí prvnímu senátu Nejvyššího správního soudu, který po nezbytných procesních úkonech a seznámení se s jejím obsahem dospěl k závěru, že není důvodná.

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, „jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).

[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).

[7] V projednávané věci je zjevné, že žalobkyně spatřuje důvod podjatosti soudce Mgr. Petra Sedláka, Ph.D., v nyní souzené věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. , zejména v postupu a rozhodování v jiné věci vedené u krajského soudu pod sp. zn. .

[8] Uváděné důvody lze plně podřadit pod okolnosti, které podle poslední věty nejsou způsobilé založit vyloučení soudce z rozhodování o věci. Podjatost soudce nemůže být dovozována jen z pouhého (byť odůvodněného) nesouhlasu s jeho rozhodováním v jiné věci (viz rozsudek ze dne 19. 3. 2008, č. j. ). I v případě, že by soudce rozhodoval nesprávně, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda je rozhodování nesprávné či důsledkem omylu, slouží případně opravné prostředky, nikoliv námitka podjatosti (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2017, č. j. – 31); možnosti podat opravný prostředek (kasační stížnost) ostatně žalobkyně využila, byť bez úspěchu. Kasační soud pak na postupu krajského soudu neshledal nic nestandardního.

[9] Pokud jde o námitku přidělování žalobkyniných věcí témuž soudci, založila ji na zcela obecné úvaze. Podle Nejvyššího správního soudu však tato ničím nepodložená spekulace žalobkyně nenaplňuje požadavky , podle něhož musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Soud se proto těmito tvrzeními žalobkyně nezabýval. Z rozvrhu práce krajského soudu však Nejvyšší správní soud zjistil, že soudce Mgr Petr Sedlák, Ph.D. není předsedou senátu 31 A, nemůže proto rozhodovat o tom, která věc je mu v rámci věcí napadených senátu jako soudci zpravodaji přidělena.

[10] Žalobkyní uvedené skutečnosti nemohou být ve smyslu důvodem pro vyloučení soudce z rozhodování o věci, Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že soudce Mgr. Petr Sedlák, Ph.D., není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2022

JUDr. Lenka Kaniová

předsedkyně senátu