Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

2 As 196/2022 - 23

- 24

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Karla Šimky a soudkyň Mgr. Sylvy Šiškeové a Mgr. Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Mgr. Z. K., DiS., proti žalovanému: Nejvyšší státní zastupitelství, se sídlem Jezuitská 585/4, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 7. 2020, č. j. 1 SIN 313/2020 - 5, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2022, č. j. - 66, o návrhu žalovaného na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se ve vztahu k rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2022, č. j. - 66, přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se v bodě 2 žádosti podané podle , o svobodném přístupu k informacím, Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze (dále jen „“), domáhala informace „jaký je přesný počet státních zástupců z Vašeho Vrchního státního zastupitelství, kteří jsou držiteli oznámení pro stupeň utajení Vyhrazené, kteří jsou držiteli osvědčení pro stupeň utajení Důvěrné, osvědčení pro stupeň utajení Tajné a osvědčení pro stupeň utajení Přísně tajné“. odmítl žádost žalobkyně podle ve spojení s a zákona o svobodném přístupu k informacím. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně. Konstatoval, že požadované informace jsou výsledkem vnitřních aktů řízení (organizačně-personálních opatření povinného subjektu). V případě zveřejnění by mohla mít důvěrnost těchto informací o vnitřních organizačně-personálních poměrech povinného subjektu negativní dopad na hájení veřejného zájmu .

[2] Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného bránila žalobou, které Městský soud v Praze vyhověl a výrokem I. napadené rozhodnutí v části, jíž byla odmítnuta žádost žalobkyně o poskytnutí informace, zrušil. Výrokem II. městský soud uložil, aby žalobkyni ve lhůtě 15 dnů požadovanou informaci poskytl.

[3] Žalovaný (stěžovatel) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost, s níž spojil návrh na přiznání odkladného účinku. Stěžovatel se domnívá, že zveřejnění požadované informace by mohlo mít negativní dopad na průběh trestního řízení v konkrétních věcech i na schopnost povinného subjektu hájit veřejný zájem v rámci zákonem vymezené působnosti. Stěžovatel zdůraznil, že poskytnutí informace je nevratný úkon. I pokud by Nejvyšší správní soud vyhověl stěžovatelově kasační stížnosti a napadený rozsudek zrušil, nebylo by možné již poskytnutou informaci nijak chránit ani odvrátit případný negativní dopad jejího zveřejnění na výkon působnosti povinného subjektu. Případné vyhovění žádosti o přiznání odkladného účinku způsobí žalobkyni újmu spočívající v tom, že bude muset vyčkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Jde však o újmu pouze dočasnou a újma hrozící v důsledku zveřejnění požadovaných informací je oproti ní nepoměrně větší.

[4] Žalobkyně ve vyjádření k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedla, že jí Vrchní státní zastupitelství v Olomouci před dvěma roky požadovanou informaci sdělilo, přičemž si není vědoma toho, že by tím vznikla nenahraditelná újma. Dodala, že bude-li muset vyčkat na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, újmu jí to nezpůsobí.

[5] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Při rozhodování o odkladném účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud zjišťuje splnění zákonných předpokladů [ Sv., (dále jen „“)], tj. 1. výrazného nepoměru újmy způsobené stěžovateli v případě, že účinky napadeného rozhodnutí nebudou odloženy, ve vztahu k újmě způsobené jiným osobám, pokud by účinky rozhodnutí odloženy byly, a 2. chybějícího rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Z návrhu je zjevné, že se stěžovatel obává zveřejnění informací o vnitřních organizačně-personálních poměrech povinného subjektu, které jsou podle jeho názoru důvěrné a citlivé a které poskytuje zásadně jen těm orgánům veřejné moci, jež tuto informaci nutně potřebují k výkonu své působnosti. Nejvyšší správní soud nemůže bez věcného projednání věci vyloučit, že by postupem povinného subjektu v návaznosti na závěry napadeného rozsudku opravdu mohl nastat důsledek tvrzený stěžovatelem. Proto považuje stěžovatelovy důvody za dostatečně závažné pro přiznání odkladného účinku. V případě, že by kasační stížnosti nebyl přiznán odkladný účinek a Nejvyšší správní soud by následně kasační stížnosti vyhověl, nebyla by žádná možnost jak případný chybný důsledek zvrátit, a předmět sporu by tím fakticky odpadl. Kasační přezkum by se tím dostal toliko do roviny akademické úvahy, neboť účelu zákona o ochraně utajovaných informací by již nebylo možné dosáhnout. Důvodem přiznání odkladného účinku je tak především snaha zabránit nevratným krokům povinného subjektu, po nichž by již nebylo rozhodování kasačního soudu dostatečně účinné. Nejvyšší správní soud setrvale judikuje, že ve věcech svobodného přístupu k informacím by v případě vyhovění kasační stížnosti stěžovatele – povinného subjektu, za současného nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti, přezkum zákonnosti napadeného rozsudku kasačním soudem v podstatě ztratil smysl a jeho význam by byl pouze akademický. Ani zrušujícím rozsudkem Nejvyššího správního soudu by již nebylo možné zvrátit skutečnost, že informaci podle závazného pokynu soudu poskytl (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2020, č. j. - 32, či ze dne 22. 10. 2014, č j. - 27, nebo ze dne 14. 7. 2021, č. j. ).

[7] Nejvyšší správní soud současně připouští, že žalobkyni vznikne přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti určitá újma spočívající v tom, že bude muset vyčkat na rozhodnutí o kasační stížnosti. Tato újma má však jen dočasný charakter do doby, než bude rozhodnuto, zda je poskytnutí požadovaných informací v souladu se zákonem. Nebude-li kasační stížnost důvodná, bude muset postupovat podle napadeného rozsudku městského soudu. Žalobkyni proto nevznikne větší újma, než by vznikla , pokud by byl nucen plnit na základě rozsudku městského soudu, který by byl posléze shledán nezákonným. Nepřiznáním odkladného účinku v případě úspěšnosti kasační stížnosti přitom může vzniknout újma. Nejvyšší správní soud v přiznání odkladného účinku neshledal ani rozpor s veřejným zájmem. Protože obě zákonné podmínky pro přiznání odkladného účinku podle ve spojení s byly splněny, Nejvyšší správní soud stěžovateli vyhověl a přiznal kasační stížnosti odkladný účinek ve vztahu k rozsudku městského soudu.

[8] Usnesení o přiznání odkladného účinku může soud i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly ( ve spojení s ). Rozhodnutí o přiznání odkladného účinku je rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat rozhodnutí o věci samé.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 31. srpna 2022

JUDr. Karel Šimka

předseda senátu