Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 99/2022 - 53

- 54

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: V. V., zast. L. V., proti žalovaným: a) Česká národní banka, Na Příkopě 864/28, Praha 1, b) Český telekomunikační úřad, Sokolovská 58/219, Praha 9, o žalobě proti nečinnosti správního orgánu a nezákonnému zásahu správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 24. 3. 2022, čj. , o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu Mgr. Ondřeje Mrákoty, prof. JUDr. Zdeňka Kühna, Ph.D., LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavla Molka, Ph.D.,

takto:

Soudci Nejvyššího správního soudu Mgr. Ondřej Mrákota, prof. JUDr. Zdeněk Kühn, Ph.D., LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavel Molek, Ph.D. nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] V řízení vedeném u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. žalobce (dále jen „stěžovatel“) v podání ze dne 14. 6. 2022 namítl podjatost soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty, prof. JUDr. Zdeňka Kühna, Ph.D., LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavla Molka, Ph.D. s odůvodněním, že senát ve složení uvedených soudců v usnesení č. j. dospěl k závěru, že kasační stížnost nemůže být zjevně úspěšná a vyzval stěžovatele k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti. Tímto postupem podle stěžovatelova mínění dal uvedený senát najevo, že se Nejvyšší správní soud chce jako „státní instituce pouze obohatit na úkor žalobce, z politických důvodů hodlá odmítnout podanou kasační stížnost a nadále pokračovat v politické perzekuci.“

[2] K uvedené námitce se vyjádřili výše označení soudci, jimž byla věc podle rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu přidělena k projednání a rozhodnutí tak, že stěžovatele znají pouze ze své úřední činnosti a nemají žádný poměr k věci ani k účastníkům řízení.

[3] Záruka rozhodování věci nezávislými a nestrannými soudci patří mezi součásti práva na spravedlivý proces ve smyslu d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a nestrannost soudce je rovněž jedním z hlavních předpokladů spravedlivého rozhodování a důvěry občanů v právo a právní stát podle y.

[4] Nestrannost soudce je především subjektivní kategorií, vyjadřující vnitřní psychický vztah soudce k projednávané věci v širším smyslu (zahrnuje vztah k předmětu řízení, účastníkům řízení, jejich zástupcům). Kategorii nestrannosti je však třeba vnímat i v rovině objektivní. Za objektivní nelze považovat to, jak se nestrannost soudce subjektivně jeví vnějšímu pozorovateli (účastníkovi řízení), ale to, zda reálně neexistují okolnosti, které by mohly objektivně vést k legitimním pochybnostem o tom, že soudce má k věci nikoliv nezaujatý vztah. Subjektivní hledisko účastníků řízení o podjatosti může být podnětem k jejímu zkoumání; rozhodovat o této otázce se však musí na základě hlediska objektivního (viz nález Ústavního soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. ).

[5] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[6] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný; vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci je tudíž možné jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. ). proto také v vyžaduje, aby námitka podjatosti byla odůvodněna a aby byly uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je podjatost dovozována.

[7] V projednávané věci stěžovatel namítá, že podjatost spatřuje ve způsobu rozhodování senátu, tedy v tom, že z důvodu zjevné bezúspěšnosti kasační stížnosti nevyhověl stěžovatelově návrhu na osvobození od soudních poplatků a současně jej vyzval k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti. Ze stěžovatelovy námitky je tudíž zjevné, že nesouhlasí s tím, jak senát rozhodl o jeho návrhu (na osvobození od soudních poplatků) a jak posupoval v řízení o jeho kasační stížnosti.

[8] Nejvyšší správní soud však musí zdůraznit, že z výše citovaného vyplývá, že okolnosti, které spočívají v postupu soudce (senátu) v řízení o projednávané věci nebo i v jeho rozhodování v jiných věcech, nejsou (samy o sobě) důvodem k jeho vyloučení. Lze doplnit, že rozhodováním v předchozím řízení je podle tohoto ustanovení třeba rozumět podíl soudce na rozhodování stejné věci u nižšího stupně, nikoliv jiné soudní věci, i když se týká stejných účastníků řízení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2003, č. j. Nao 2/2003  18). O takový případ rozhodování se však v nynější věci ani nejedná.

[9] Tudíž stěžovatelovo tvrzení o podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu Mgr. Ondřeje Mrákoty, prof. JUDr. Zdeňka Kühna, Ph.D., LL.M., S.J.D. a doc. JUDr. Pavla Molka, Ph.D. pro jejich postup v řízení (spočívající v nepřiznání osvobození od soudních poplatků a ve výzvě k zaplacení soudního poplatku za řízení o kasační stížnosti) nemůže založit důvody pro pochybnosti o jejich nepodjatosti. Z obsahu podání, jímž stěžovatel námitku podjatosti uvedených soudců uplatnil, nelze dovodit konkrétní vztah uvedených soudců k projednávané věci či účastníkům řízení.

[10] S ohledem na výše uvedené skutečnosti tudíž dospěl čtvrtý senát Nejvyššího správního soudu k závěru, že v posuzovaném případě nejsou naplněny podmínky pro to, aby výše jmenovaní soudci byli vyloučeni z projednání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. . Z uvedených důvodů rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 14. července 2022

Mgr. Petra Weissová v. r.

předsedkyně senátu

Za správnost vyhotovení:

Petra Kopáčková