Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 40/2022 - 25

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobkyně: Bc. Š. S., zastoupené advokátem JUDr. Richardem Pustějovským, Matiční 730/3, Ostrava, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, 28. října 2771/117, Ostrava, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 12. 2021, č. j. MSK 2928/2021, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022, č. j. - 24,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022, č. j. - 24, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí Městského úřadu Nový Jičín (stavební úřad) ze dne 25. 11. 2020. Tímto rozhodnutím stavební úřad podle , stavební zákon, nařídil zastavit s okamžitou platností všechny stavební práce na pozemku žalobkyně.

[2] Krajský soud žalobu odmítl, neboť dospěl k závěru, že rozhodnutím o nařízení zastavit stavební práce podle § 134 odst. 4 stavebního zákona se předběžně řeší otázka, zda je stavba prováděna bez povolení nebo v rozporu s ním, a při zjištění protizákonného stavu se jím dočasně zakazuje pokračovat v zakázaném jednání. Ve vztahu k rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo o jejím dodatečném povolení, které teprve je konečné, má rozhodnutí o nařízení zastavit stavební práce předběžnou povahu. Žaloba proti napadenému rozhodnutí je podle ve spojení s nepřípustná, neboť rozhodnutí je z přezkumu soudem vyloučeno. Krajský soud proto žalobu odmítl podle

[3] Žalobkyně (stěžovatelka) v kasační stížnosti nesouhlasí se závěrem krajského soudu o nepřípustnosti žaloby. Usnesení krajského soudu považuje také za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Dále stěžovatelka uvedla, že správní řízení bylo zatíženo vadami, které mají za následek nezákonné a nesprávné rozhodnutí ve věci samé.

[4] Žalovaný se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil s nosným důvodem rozhodnutí krajského soudu. Se závěry krajského soudu souhlasí nejen v posuzovaném případě, ale i ohledně právní povahy specifického institutu nařízení okamžitého zastavení stavebních prací obecně. Stěžovatelka navíc opakuje argumentaci, kterou uplatnila již v odvolání a následně v žalobě.

[5] Kasační stížnost je důvodná.

[6] Ačkoli stěžovatelka v kasační stížnosti formálně uplatnila také důvody podle a d) , napadáli kasační stížnost usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu, přichází z povahy věci v úvahu pouze důvod kasační stížnosti podle , spočívající v tvrzené nezákonnosti rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Je tedy třeba posoudit, zda byly v řízení před krajským soudem splněny zákonné podmínky pro odmítnutí žaloby.

[7] Nezákonnost rozhodnutí o odmítnutí návrhu ve smyslu může obecně spočívat v nesprávném posouzení právní otázky soudem, nebo v nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů, zejména skutkových, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek, že byl odmítnut návrh, a tím i soudní ochrana, ač pro takový postup nebyly splněny podmínky (rozsudek NSS ze dne 17. 2. 2016, č. j. - 128).

[8] NSS se nejprve zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného usnesení. Dospěl k závěru, že usnesení krajského soudu dostálo požadavkům kladeným na jeho přezkoumatelnost. Z odůvodnění usnesení je dostatečně patrný právní názor krajského soudu na posuzovaný případ a stejně tak jsou zřejmé důvody, pro které soud žalobu odmítl.

[9] Krajský soud vyšel ze závěrů rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2004, č. j. - 34, č. 637/2005 Sb. NSS, podle kterých „rozhodnutí, jímž stavební úřad nařídí stavebníkovi podle , stavebního zákona, zastavit práce na nepovolené stavbě, je z přezkumu ve správním soudnictví vyloučeno jakožto rozhodnutí předběžné povahy. Soud k žalobě přezkoumá až rozhodnutí o nařízení odstranění stavby nebo o jejím dodatečném povolení, které následuje a které teprve je konečné“. Tyto závěry přijal městský soud k , o územním plánování a stavebním řádu, a krajský soud dovodil jejich použitelnost i na zde projednávanou věc, která se řídila odlišnou právní úpravou (stavebním zákonem z roku 2006). Rozhodná právní úprava je totiž obdobná té předešlé a samotný postup při zjištění provádění nepovolené stavby je podle předešlé i rozhodné právní úpravy shodný.

[10] Závěry krajského soudu jsou však v rozporu s rozsudkem ze dne 20. 1. 2021, č. j. - 43, v němž se NSS podrobně zabýval možnostmi ochrany stavebníka proti výzvě stavebního úřadu k bezodkladnému zastavení prací podle stavebního zákona. Dospěl k závěru, že proti takové výzvě se nelze úspěšně bránit žalobou na ochranu před nezákonným zásahem ( ).

[11] NSS v citovaném rozsudku konstatoval, že uvedená výzva má apelativní charakter. Ten působí na stavebníky tak, aby výzvu k zastavení prací neignorovali, i když není přímo vynutitelná, a tím předešli možným problémům do budoucna. I pokud by však výzvu stavebníci ignorovali, nemohli by se úspěšně domoci vyslovení její nezákonnosti. To proto, že § 134 stavebního zákona stanoví jak v odst. 2 a 3, tak v odst. 4 dvoufázový postup stavebního úřadu při zjištění závady na stavbě či neoprávněně prováděné stavby. Teprve nereaguje-li stavebník na výzvu, vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nápravu či zastavení prací autoritativně nařídí. Až toto rozhodnutí přímo zkracuje stavebníka na právech a je možné se proti němu bránit žalobou (tedy napadnout rozhodnutí správního orgánu podle ).

[12] NSS tedy již ve své judikatuře dovodil, že žaloba proti rozhodnutí o nařízení zastavení stavebních prací podle § 134 odst. 4 stavebního zákona je přípustná, a nemá důvod se od tohoto závěru odchýlit. Konstatuje proto, že v řízení před krajským soudem nebyly splněny zákonné podmínky pro odmítnutí žaloby. Proto NSS usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, ve kterém krajský soud znovu posoudí splnění podmínek přípustnosti stěžovatelčiny žaloby. Pokud budou tyto podmínky splněny, věc posoudí meritorně.

[13] NSS tedy podle zrušil usnesení krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V souladu s je krajský soud vázán právním názorem uvedeným v tomto rozhodnutí. O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ).

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 22. července 2022

Zdeněk Kühn

předseda senátu