Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 364/2020 - 86

- 87

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého, v právní věci žalobce: J. D. U., zastoupený JUDr. Athanassiosem Pantazopoulosem, advokátem se sídlem Slavíkova 1510/19, Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2019, č. j. OAM201/ZA-ZA11-K03-2018, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 25. 9. 2020, č. j. - 34,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Včas podanou kasační stížností napadl žalobce v záhlaví uvedený rozsudek Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“), jímž byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 5. 2019. Tímto rozhodnutím nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana podle , , , a 14b) , o azylu.

[2] Při posouzení věci vycházel krajský soud z následujícího skutkového stavu. Žalobce poprvé požádal o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky dne 31. 8. 2006. Rozhodnutím žalovaného ze dne 4. 9. 2006 mu tato ochrana nebyla udělena, neboť žalovaný dospěl k závěru, že žalobcem tvrzené pronásledování z důvodu jeho členství v politické straně PDP není ničím podloženo a některá jeho tvrzení jsou nevěrohodná. Dne 1. 3. 2018 podal žalobce další žádost o udělení mezinárodní ochrany. V průběhu řízení uvedl, že je státním příslušníkem Nigérie z etnika Ingbo a hlásí se ke křesťanskému vyznání. Asi od roku 2010 byl členem skupiny BIAFRA, která usiluje o vytvoření vlastního státu, a od roku 2014 je členem spřízněného hnutí IPOB. Je ženatý, manželka žije v Rožnově pod Radhoštěm spolu s jeho dcerou. Žalobce byl asi 3, 5 roku ve vězení za drogovou trestnou činnost, od té doby o své rodině nic neví. Vlast navštívil naposledy na dobu asi pěti měsíců na přelomu let 2013 a 2014 za účelem návštěvy rodiny, od té doby přebývá nepřetržitě v České republice. Kvůli svému odsouzení však přišel o povolení k pobytu.

[3] Po vyhodnocení žalobcovy výpovědi i obsahu listin obsažených ve správním spisu dospěl krajský soud ve shodě s žalovaným k závěru, že údaje uváděné žalobcem jsou rozporné, zmatečné a ve výsledku nevěrohodné. Jeho pronásledování tak nebylo prokázáno.

[4] Kasační stížnost podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) formálně z důvodů uvedených v a d) Konkrétně namítal, že správní orgán a následně ani soud nepřihlédly k nejrůznějším zprávám lidsko-právních organizací, jako např. Human Right Watch anebo Amnesty International, které se problematikou dodržování lidských práv i v Biafře zabývají. Pronásledování představitelů hnutí IPOB probíhalo v minulosti a trvá dosud. Nelze tedy vyloučit, že při návratu stěžovatele do země původu dojde k jeho uvěznění, mučení, zabití nebo jiné formě nelidského zacházení. Správní orgán a následně ani soud se nezabývaly dopadem jeho nuceného návratu do země původu, v jehož důsledku by došlo k porušení Ženevské úmluvy o právním postavení uprchlíků a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, především jeho a 6. K tomu stěžovatel odkázal na příslušnou judikaturu Nejvyššího správního soudu, především na rozsudek ze dne 25. 4. 2019, č. j. - 36, a také na rozsudek ze dne 30. 9. 2013, č. j. - 34. Ohledně hodnocení věrohodnosti své výpovědi se pak dovolával usnesení ze dne 16. 6. 2020, č. j. - 41. V čem spatřuje přijatelnost své kasační stížnosti, neuvedl. Závěrem navrhl, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena krajskému soudu k dalšímu řízení.

[5] Podle ve znění účinném v době podání kasační stížnosti, jestliže kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost.

[6] V projednávané věci je kasační stížnost přípustná, avšak dříve, než mohl přistoupit k vypořádání kasačních námitek, musel Nejvyšší správní soud zodpovědět otázku její přijatelnosti.

[7] Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. – 39, přesahem vlastních zájmů stěžovatele je jen natolik zásadní a intenzivní situace, v níž je – kromě ochrany veřejného subjektivního práva jednotlivce – pro Nejvyšší správní soud též nezbytné vyslovit právní názor k určitému typu případů či právních otázek. Přesah vlastních zájmů stěžovatele je dán jen v případě rozpoznatelného dopadu řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Primárním úkolem Nejvyššího správního soudu v řízení o kasačních stížnostech ve věcech azylu je proto nejen ochrana individuálních veřejných subjektivních práv, nýbrž také výklad právního řádu a sjednocování rozhodovací činnosti krajských soudů. V zájmu stěžovatele v řízení o kasační stížnosti ve věcech azylu je pak nejenom splnit podmínky přípustnosti kasační stížnosti a svoji stížnost opřít o některý z důvodů kasační stížnosti, stanovených v , nýbrž též uvést, v čem stěžovatel spatřuje – v mezích kritérií přijatelnosti – v konkrétním případě přesah svých vlastních zájmů, a z jakého důvodu by tedy měl Nejvyšší správní soud předloženou kasační stížnost věcně projednat.

[8] Jak bylo již uvedeno výše, stěžovatel sám v kasační stížnosti za účelem věcného projednání svého návrhu neuvedl žádné důvody, v nichž by spatřoval podstatný přesah vlastních zájmů, skutečnosti patřičného významu pak z úřední povinnosti nezjistil ani Nejvyšší správní soud. Otázka hodnocení věrohodnosti výpovědi žadatele o mezinárodní ochranu byla již judikaturou Nejvyššího správního soudu řešena (k věci nejblíže v rozsudku ze dne 6. 2. 2008, č. j. - 55, ale též ve stěžovatelem zmiňovaném rozsudku ze dne 16. 6. 2020, č. j. - 41, s jehož základními tezemi je napadený rozsudek krajského soudu v souladu) a projednávaná věc žádný prostor k dalším zobecňujícím závěrům a ke sjednocování judikatury neposkytuje. Nejvyšší správní soud pak nezjistil ani excesivní vybočení krajského soudu při jeho postupu v řízení či při zjišťování skutkového stavu, ani extrémní nesoulad mezi skutkovými zjištěními a právními závěry, které na jejich základě soud učinil. Z výše uvedených důvodů proto kasační stížnost podle výše citovaného ustanovení jako nepřijatelnou odmítl.

[9] Kasační stížnost byla odmítnuta, Nejvyšší správní soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 14. června 2022

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu