Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 92/2022 - 7

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Evy Šonkové a soudkyň JUDr. Miluše Doškové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: F. D., proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 376/1, Praha 2, v řízení o podání ze dne 14. 6. 2022,

takto:

Věc se postupuje Krajskému soudu v Praze.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 6. 2022 podání, které žalobce označuje jako „tunelování našeho důchodového systému“, ve kterém brojí proti systému vypočítávání a vyplácení důchodů představitelům komunistického režimu a obětem totality. Namítá, že nelze uplatňovat zásluhový důchodový systém za období totality, v němž byli občané diskriminování podle jejich politického názoru. Představitelé minulého režimu jsou tak podle něj zvýhodňováni. Nesouhlasí se systémem přiznávání a výpočtu důchodů představitelům komunistického režimu podle , o důchodovém pojištění. Uvádí, že dopisy, které přikládá v příloze svého podání, se v téže věci obrátil na tehdejší ministryni práce a sociálních věcí. Obdržel odpověď, kterou však nepovažuje za uspokojivou. Po Ministerstvu práce a sociálních věcí požadoval přepočtení neoprávněně přiznaných a vyplacených důchodů, načež ministerstvo reagovalo tak, že si není vědomo systematického či nesprávného přiznávání a výpočtů důchodů a vyzvalo jej, aby podal podnět České správě sociálního zabezpečení, pokud má konkrétní poznatky o tom, že dochází k porušování zákona. Žalobce uvedl, že Ústavní soud jej odkázal na ústavní stížnost spojenou s návrhem na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu. Požádal, aby bylo jeho podání postoupeno příslušnému orgánu tak, aby projednání nic nebránilo.

[2] Nejvyšší správní soud posoudil žalobcovo podání podle jeho obsahu a dospěl k závěru, že jelikož se týká důchodového pojištění podle , o důchodovém pojištění, a žalobce se vůči žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí domáhal mimo jiné přepočetní neoprávněně přiznaných a vyplacených důchodů, nelze primárně vyloučit, aby na něj bylo nazíráno jako na návrh ve věci správního soudnictví ve smyslu , (dále jen „“).

[3] Podle ve správním soudnictví jednají a rozhodují krajské soudy a Nejvyšší správní soud. Nejvyšší správní soud je vrcholným orgánem ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví a zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování tím, že rozhoduje o kasačních stížnostech v případech stanovených , a dále rozhoduje v dalších případech stanovených tímto nebo zvláštním zákonem.

[4] Věcná příslušnost soudu ve věcech důchodového pojištění je upravena v , podle něhož je k řízení příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje. Určení místní příslušnosti krajského soudu podle se vztahuje na všechny typy soudních řízení upravené v (podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2022, č. j. - 59).

[5] V návaznosti na výše uvedené a s ohledem na vymezení působnosti Nejvyššího správního soudu v není k vyřízení žalobcova podání příslušný Nejvyšší správní soud, ale krajský soud. V případě, že žalobce mínil podat žalobu proti rozhodnutí, eventuálně nezákonnému zásahu či žalobu na ochranu proti nečinnosti, je třeba při určování místní příslušnosti krajského soudu vycházet z místa, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo. To se v případě žalobce nachází v K. H. n.V. Soudem věcně a místně příslušným k projednání žalobcovy věci je tak podle , o soudech a soudcích, a jeho Přílohy 2 Krajský soud v Praze. Proto Nejvyšší správní soud rozhodl o postoupení věci tomuto soudu v souladu s

[6] Vzhledem k tomu, že z obsahu žalobcova podání nelze jednoznačně určit, zda dostatečně tvrdí dotčení na veřejných subjektivních právech, ani jakému žalobnímu typu odpovídá a co je jím navrhováno, je namístě, aby Krajský soud v Praze učinil kroky směřující k odstranění vad postupem dle

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 16. června 2022

Mgr. Eva Šonková

předsedkyně senátu