Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 89/2022 - 131

- 132

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: YOLT Services s. r. o., sídlem Sokolská 1605/66, Praha 2, zastoupená Mgr. Miroslavem Kadlecem, advokátem se sídlem Zakšín 4, Dubá, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, sídlem Masarykova 427/31, Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 7. 2017, č. j. 29653/17/520011431706871, o námitce podjatosti soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiřího Gottwalda ve věci vedené pod sp. zn. ,

takto:

Soudce Krajského soudu v Ostravě Mgr. Jiří Gottwald není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Odůvodnění:

[1] V řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného, které je specifikováno v záhlaví, namítla žalobkyně v podání ze dne 27. 5. 2022 podjatost předsedy rozhodujícího senátu Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“) Mgr. Jiřího Gottwalda.

[2] Námitku podjatosti žalobkyně zdůvodnila tak, že již dne 6. 5. 2022 podala návrh na přerušení řízení s ohledem na to, že aktuálně probíhá před rozšířeným senátem řízení ve věci sp. zn. , které se týká výkladu prekluze práva správce daně stanovit daň. Žalobkyně měla za to, že výsledek tohoto řízení může mít vliv i na posouzení její žaloby. S ohledem na to, že na den 1. 6. 2022 bylo nařízeno v její věci jednání, dotazovala se dne 26. 5. 2022 telefonicky na aktuální stav rozhodování o jejím návrhu na přerušení řízení. Dozvěděla se však, že řízení přerušeno nebude a účastníci o tom nebudou ani písemně vyrozuměni.

[3] Žalobkyně se s ohledem na to domnívá, že předseda rozhodujícího senátu Mgr. Jiří Gottwald nestandardně a tendenčně krátí její práva, neboť zřejmě za účelem co nejrychlejšího rozhodnutí věci se odmítá zabývat jejími návrhy, které naopak sledují ochranu ústavně zaručených práv (vlastnického práva a práva na spravedlivý proces). To vyplývá nejen z jeho současného postoje k návrhu na přerušení řízení, ale též k předchozím návrhům na položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru EU nebo k návrhům na odročení jednání. Jakkoliv může být snaha o včasné a co nejrychlejší rozhodování žádoucí, nelze tak činit způsobem, který by zhoršoval postavení a procesní pozici jednoho z účastníků řízení. To tím spíše v případě, v němž žalobkyni hrozí nenapravitelná (a fakticky likvidační) újma. Žalobkyně má proto za to, že je dán důvod pochybovat o nepodjatosti předsedy senátu.

[4] Žalobkyně dále poukázala na to, že Mgr. Jiří Gottwald předsedá senátu, který projednává jiný její spor, a také v tomto případě nevyhověl jejím návrhům na položení předběžné otázky či přerušení řízení z důvodu, že rozšířený senát aktuálně rozhoduje ve věci, která může mít vliv na posouzení její žaloby. Žalobkyně v této souvislosti odkázala na usnesení rozšířeného senátu ze dne 3. 2. 2021, č. j. – 119, č. 4235/2021 Sb. NSS, podle něhož „zjištěný poměr soudce k účastníkům řízení daný vedením sporu v jiné věci ( ) je indikátorem pro zkoumání dalších okolností tohoto poměru… Okolnostmi mohou být i procesní postoje, vyjádření a stanoviska soudce v jeho vlastním sporu vedeném s týmž účastníkem a v jiném sporu, o němž soudce rozhoduje a kde některý z účastníků řízení již také vznesl námitku podjatosti tohoto soudce, na niž soudce reagoval.“. Z toho dovozuje, že procesní postoje a stanoviska soudu v jiném sporu účastníka řízení vedeném před týmž senátem mohou být relevantní pro úvahy o nepodjatosti. Pokud předseda téhož senátu v jiné její věci rovněž opakovaně a bezdůvodně odmítá vyhovět návrhům žalobkyně, svědčí to o jeho podjatosti v této věci.

[5] S ohledem na to, že Mgr. Gottwald je podle zjištění žalobkyně současně „předsedou“ celého soudního oddělení, jemuž byla věc přidělena, je podle žalobkyně dán důvod pochybovat o nepodjatosti také všech ostatních členů senátu a oddělení, kteří mohou být ovlivněni stejným způsobem a mohou mít obdobný zájem v projednávané věci.

[6] K námitce podjatosti se vyjádřil předseda senátu krajského soudu, jakož i všichni jeho členové a jejich případní zástupci zařazení do jiných senátů. Všichni uvedli, že nemají žádný poměr k projednávané věci, účastníkům a jejich zástupcům a necítí se být ve věci podjatí.

[7] Krajský soud postoupil námitku podjatosti podle , (dále jen „ “), k rozhodnutí Nejvyššímu správnímu soudu, který po seznámení se s jejím obsahem dospěl k závěru, že není důvodná.

[8] Podle jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, „jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech“ (zvýrazněno Nejvyšším správním soudem).

[9] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon ( d). Postup, kterým je věc odnímána příslušnému soudci a přikázána soudci jinému, je nutno chápat jako výjimečný. Proto lze vyloučit soudce z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen z opravdu závažných důvodů, které mu skutečně brání rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2003, č. j. – 16, ze dne 18. 2. 2010, č. j. Nao 2/2010 – 91, ze dne 17. 6. 2015, Nao 135/2015 – 59, ze dne 28. 5. 2020, č. j. Nao 68/2020 – 55, ze dne 18. 2. 2021, č. j. Nao 180/2020 – 23 a řadu dalších).

[10] V projednávané věci založila žalobkyně námitku podjatosti na důvodech, které spočívají v procesním postupu předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda v projednávané věci, jakož i v řízení o její další věci. Konkrétně se jedná o to, že předseda senátu údajně odmítá vyhovět jejím procesním návrhům na přerušení řízení za účelem položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru EU, resp. za účelem vyčkání na rozhodnutí rozšířeného senátu, které může ovlivnit posouzení i její žaloby.

[11] Tento důvod je však plně podřaditelný pod okolnosti, které podle poslední věty nejsou způsobilé založit vyloučení soudců. Postup soudce v řízení o projednávané věci, jakož i v jiných věcech téhož účastníka, nemůže zpochybnit jeho nestrannost a být důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. I v případě, v němž by takovým procesním postupem soudce založil porušení ústavně zaručených základních práv, nejsou tyto skutečnosti samy o sobě důvodem pro jeho vyloučení z rozhodování. K posouzení toho, zda tento postup skutečně porušil práva účastníka řízení a odrazil se v nezákonnosti či neústavnosti konečného rozhodnutí, slouží případně opravné prostředky (kasační stížnost), nikoliv námitka podjatosti. Nejvyšší správní soud proto neshledal důvody, pro které by byl soudce Mgr. Jiří Gottwald vyloučen z rozhodování v této věci.

[12] Za nerelevantní pak soud považuje odkaz žalobkyně na usnesení rozšířeného senátu č. j. – 119. Toto usnesení se totiž týkalo posouzení důvodů pro vyloučení v případě, kdy soudce rozhoduje ve věci účastníka řízení, s nímž sám v jiné věci jakožto účastník soudního řízení vedl či vede soudní spor. Citace odůvodnění tohoto usnesení uváděná žalobkyní je vytržena z kontextu, neboť se týká zcela jiné situace, než je tomu v tomto případě. Usnesení rozšířeného senátu nic nezměnilo na tom, že postup soudce v jiném soudním řízení s týmž účastníkem sám o sobě nezakládá důvody pochybovat o jeho nepodjatosti a není důvodem pro jeho vyloučení.

[13] Pokud jde o námitku podjatosti ostatních soudců krajského soudu, zařazených do úseku správního soudnictví, založila ji žalobkyně na zcela obecné úvaze o tom, že také oni mohou mít údajně stejný zájem jako předseda senátu Mgr. Gottwald. Podle Nejvyššího správního soudu však tato ničím nepodložená spekulace žalobkyně nenaplňuje požadavky , podle něhož musí být námitka podjatosti zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. Soud se proto těmito tvrzeními žalobkyně ve vztahu k dalším soudcům krajského soudu nezabýval. Ze spisu krajského soudu však Nejvyšší správní soud zjistil, že soud doposud nepoučil účastníky řízení o složení rozhodujícího senátu (ostatně tak neučinil ani v předchozím řízení, které vyústilo ve vydání rozsudku ze dne 12. 2. 2019, č. j. , jenž kasační soud zrušil). Nejvyšší správní soud proto ukládá krajskému soudu, aby dostál této povinnosti a poučil účastníky řízení o složení rozhodujícího senátu v této věci. Bez toho může účastník řízení jen stěží namítat konkrétní důvody podjatosti soudců, již budou v souladu s rozvrhem práce rozhodovat v jeho věci.

[14] S ohledem na výše uvedené dospěl Nejvyšší správní soud k závěru, že nejsou naplněny podmínky pro to, aby byl soudce Mgr. Jiří Gottwald vyloučen z projednání a rozhodnutí věci specifikované ve výroku tohoto rozhodnutí.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 24. června 2022

JUDr. Ivo Pospíšil

předseda senátu