Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 32/2022 - 42

- 43

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Sylvy Šiškeové a soudce Ondřeje Mrákoty v právní věci žalobce: Mgr. V. V., proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, U Jezu 642/2a, Liberec, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2021, čj. OD 390/21-2/67.1/21069/Li, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 13. 1. 2022, čj. - 19,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalobce byl uznán vinným z přestupku podle bodu 1 , o silničním provozu, jehož se dopustil porušením téhož zákona; dále z přestupku podle zákona o silničním provozu pro porušení téhož zákona a konečně z přestupku podle , o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, pro porušení tohoto zákona. Přestupků se žalobce dopustil zjednodušeně řečeno tím, že jako řidič motorového vozidla držel při jízdě v ruce nebo jiným způsobem mobilní telefon. Při policejní kontrole pak nepředložil osvědčení o registraci vozidla a platný doklad o pojištění (tzv. zelenou kartu). Za přestupky mu správní orgány (po korekci provedené žalovaným) uložily pokutu ve výši 1 500 Kč.

[2] Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobou, kterou krajský soud zamítl. NSS v podrobnostech odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

[3] Žalobce (stěžovatel) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítá, že krajský soud ve věci prováděl dokazování, aniž nařídil jednání. Stěžovatel si navíc není jistý, jestli jej soud vyzval k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Dále tvrdí, že obou přestupků se dopustil úmyslně a nikoli z nedbalosti. Výrok o úmyslném nebo nedbalostním spáchání přestupku je povinnou náležitostí rozhodnutí, která musí přesně odpovídat skutečnosti a jejíž význam nelze bagatelizovat. Stěžovatel dále zdůraznil, že za jízdy netelefonoval, ale díval se do navigace. Nemůže být potrestán za nekonkretizované jednání, popsané pouze odkazem na zákonné znění skutkové podstaty. Závěrem stěžovatel namítl, že policejní hlídka, která jej kontrolovala, nebyla oděna v kompletním stejnokroji. Dva členové hlídky neměli vyhláškou předepsanou pokrývku hlavy člena příslušníka Policie ČR, a nemohli proto stěžovatele zastavit a kontrolovat.

[4] Žalovaný ve vyjádření navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.

[5] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti NSS zabývá podle otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele. Není-li tomu tak, NSS kasační stížnost odmítne jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, čj. -39, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. -28, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 10 až 12).

[6] Kasační stížnost je nepřijatelná, neboť sporné otázky již byly dostatečně vyřešeny judikaturou, z níž správně vyšel též krajský soud.

[7] K otázce souhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání lze odkázat na rozsudek NSS ze dne 26. 2. 2004, čj. - 50, č. 641/2005 Sb. NSS. Doručí-li soud účastníku řízení výzvu k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání (jak se stalo i v posuzované věci, srov. výzvu na č. l. 18 spisu krajského soudu), a účastník řízení ve lhůtě dvou týdnů od doručení této výzvy nevyjádří svůj nesouhlas, má se za to, že s takovým postupem souhlasí. Pokud jde o námitku, že krajský soud prováděl dokazování, aniž nařídil jednání, lze uvést, že vychází-li soud ve správním soudnictví z údajů a listin obsažených ve správním spisu, nejedná se o dokazování ve smyslu (rozsudky NSS ze dne 29. 1. 2009, čj. - 117, č. 2383/2011 Sb. NSS, ze dne 29. 6. 2011, čj. - 75, nebo ze dne 22. 5. 2019, čj. - 25).

[8] Ohledně formy zavinění odkazuje NSS na své rozsudky ze dne 15. 4. 2021, čj. - 38, nebo ze dne 1. 11. 2018, čj. - 42. Pokud správní orgány nepřičítají pachateli přestupku k tíži závažnější formu zavinění, není třeba trvat na podrobnějším odůvodňování kvalifikace zavinění. V obdobných případech navíc není zřejmé, jakým způsobem se nepřesná kvalifikace zavinění ve prospěch žalobce dotýká jeho veřejných subjektivních práv. NSS dodává, že není kontrolní normou, která by umožňovala vyvolat kontrolu libovolného úkonu veřejné správy bez ohledu na dotčení práv žalobce. Soudní kontrole v soudním řízení správním nepodléhá veškerá činnost a veškerá pochybení veřejné správy, nýbrž jen ta, kdy činnost veřejné správy přesáhne do veřejných subjektivních práv osoby (usnesení rozšířeného senátu ze dne 21. 10. 2008, čj. - 86, č. 1764/2009 Sb. NSS).

[9] Stěžovatel dále namítá, že nemůže být potrestán za nekonkretizované jednání. Vzhledem ke znění zákona však již pouhé držení telefonního přístroje při řízení vozidla naplňuje znaky skutkové podstaty tohoto přestupku. K naplnění skutkové podstaty daného přestupku totiž dojde v každém případě držení (v ruce nebo jiným způsobem) určitého zařízení (telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení). Jen prostý odkaz na § 7 odst. 1 písm. c) zákona o silničním provozu, i bez uvedení slovního popisu skutku, proto lze považovat za dostatečný k jeho individualizaci tak, aby ve výsledku nebyl zaměnitelný se skutkem jiným [rozsudek NSS ze dne 29. 4. 2022, čj. - 25; ve vztahu k obdobné skutkově podstatě podle , o přestupcích, ve znění do 31. 7. 2011, srov. např. rozsudek NSS ze dne 22. 7. 2011, čj. - 86].

[10] Pro účely zákona o silničním provozu se policistou rozumí příslušník policie ve stejnokroji. Zákon ukládá řidiči povinnost předložit doklady ke kontrole policistovi, vojenskému policistovi, strážníkovi obecní policie ve stejnokroji nebo celníkovi ve stejnokroji (rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2019, čj. - 51, nebo ze dne 23. 10. 2019, čj. - 33). Jak plyne ze správního spisu a jak podotýká i stěžovatel, členové hlídky neměli kompletní stejnokroj (postrádali pokrývku hlavy). I v tomto případě je třeba zdůraznit, že soudy nejsou povolány k nápravě každého sebenepatrnějšího nedostatku v činnosti veřejné správy (srov. např. již citované usnesení čj. - 86). To platí tím spíše vzhledem ke skutečnosti, že v rámci kategorie přijatelnosti NSS není povolán přezkoumávat jakékoliv tvrzené pochybení krajského soudu, ale pouze pochybení tak výrazné intenzity, o němž se lze důvodně domnívat, že pokud by k němu nedošlo, věcné rozhodnutí krajského soudu by bylo odlišné. Nevýrazná pochybení především procesní povahy zpravidla nebudou dosahovat takové intenzity, aby způsobila přijatelnost kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 8. 1. 2007, čj. - 86). Stěžovatelem namítaný formální nedostatek je bez jakéhokoliv myslitelného vlivu na zákonnost provedené kontroly.

[11] NSS proto kasační stížnost podle odmítl pro nepřijatelnost.

[12] O náhradě nákladů řízení rozhodl NSS podle za použití (usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, čj. - 33, č. 4170/2021 Sb. NSS, body 51-53). Stěžovatel nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť ve věci neměl úspěch; žalovanému pak žádné náklady řízení nad rámec jeho úřední činnosti nevznikly.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 28. června 2022

Zdeněk Kühn

předseda senátu