Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 As 95/2022 - 40

- 41

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: M. J., zast. JUDr. Janem Růžkem, advokátem se sídlem Moskevská 12, Most, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, zast. Mgr. Vlastimilem Škodou, advokátem se sídlem Masarykovo náměstí 193/20, Děčín, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 7. 2019, č. j. KUUK/98256/2019/UPS, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) A. B., II) R. B., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 5. 2022, č. j. - 60, o návrhu žalobce na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

Kasační stížnosti se přiznává odkladný účinek.

Odůvodnění:

[1] Městský úřad Louny (dále jen „stavební úřad“) rozhodnutím ze dne 17. 9. 2018, č. j. MULNCJ 69301/2018, nařídil A. B. a R. B. (dále jen „stavebníci“) odstranění stavby pro rodinnou rekreaci na pozemku parc. č. X, st. p. č. X, v katastrálním území X (dále jen „stavba“) dle , o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Žalovaný rozhodnutím uvedeným v záhlaví následně zamítl odvolání stavebníků a dané rozhodnutí potvrdil.

[2] Žalobce, který byl jako vlastník pozemku, na němž se stavba nachází, dotčenou osobou v řízení před stavebním úřadem, podal proti rozhodnutí žalovaného žalobu ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), který ji pro nevyčerpání opravných prostředků usnesením uvedeným v záhlaví odmítl jako nepřípustnou dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “).

[3] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl usnesení krajského soudu kasační stížností. Současně navrhl, aby Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) přiznal kasační stížnosti odkladný účinek, jelikož v projednávané věci je pravomocným rozhodnutím uložena povinnost odstranit danou stavbu osobám, které nemají hmotněprávní vztah ke stavbě ani k pozemku, na kterém se nachází, a stěžovatel je v současnosti hospitalizován v nemocnici, což doložil lékařskou zprávou (č. l. 8 spisu NSS). Stěžovateli hrozí vznik újmy na jeho majetkových právech, jelikož mu byla orgánem veřejné moci odepřena možnost bránit své vlastnické právo zaručené d. Vlastnictví stěžovatele vůči danému pozemku lze doložit náhledem do katastru nemovitostí a vzhledem k tomu, že stavba byla vystavěna za účinnosti , , ve znění pozdějších předpisů, lze dovodit, že je součástí jeho pozemku. Stavebníkům nemůže vzniknout větší újma než stěžovateli, jelikož případná demolice stavby nezasahuje do jejich majetkových práv. Újma, která hrozí stěžovateli, odůvodňuje, aby ustoupil veřejný zájem na výkonu pravomocných rozhodnutí správních orgánů.

[4] Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti nevyjádřil k návrhu na přiznání odkladného účinku a pouze odkázal na své vyjádření k žalobě.

[5] Nejvyšší správní soud vyrozuměl stavebníky o probíhajícím řízení a o možnosti uplatňovat práva osob zúčastněných na řízení ( ). K dané výzvě se stavebníci vyjádřili tak, že uplatňují práva osob zúčastněných na řízení. Dále uvedli, že povinnost odstranit stavbu byla stavebním úřadem stanovena chybně, jelikož ke stavbě nemají žádný právní vztah.

[6] Podle kasační stížnost nemá odkladný účinek. Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat. Podle , přiměřeně aplikovatelného na řízení o kasační stížnosti, se odkladný účinek přizná, 1) jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Dle usnesení NSS ze dne 16. 8. 2017, č. j. - 24, bodu 8, má odkladný účinek kasační stížnosti „charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy. Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti je prolamována právní moc soudního rozhodnutí, což je zákonem podmíněno splněním stanovených podmínek.“

[7] Nejvyšší správní soud po zhodnocení stěžovatelem uváděných důvodů dospěl k závěru, že v projednávaném případě jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku.

[8] Co se týče hrozící újmy na straně stěžovatele, povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má stěžovatel (viz např. usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, č. j. - 32, nebo výše citované usnesení č. j. - 24). Nejvyšší správní soud při zvažování přiznání odkladného účinku pomíjí, zda jsou námitky stěžovatele týkající se dané věci (zákonnosti napadeného rozhodnutí) důvodné či nikoli, neboť přezkum důvodů je vyhrazen až meritornímu posouzení věci (srov. usnesení NSS ze dne 5. 4. 2022, č. j. - 59).

[9] Ačkoliv stěžovatel v návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti tvrdil hrozící újmu, která by mu odstraněním stavby vznikla, pouze obecně, NSS dospěl k závěru, že v daném případě stěžovateli hrozí nepoměrně větší újma než jiným osobám. Existence újmy je v případech nařízení odstranění stavby zjevná bez dalšího a nejasný může být pouze její rozsah (srov. usnesení NSS ze dne 8. 2. 2022, č. j. - 36). Skutečnost, že stěžovatel je vlastníkem pozemku, na kterém stavba stojí, je uvedena v samotném rozhodnutí žalovaného. Pokud by skutečně bylo v další fázi řízení prokázáno, že postup krajského soudu byl nesprávný, a daná stavba by mezitím byla odstraněna, stěžovatel by již nemohl dosáhnout plnohodnotné ochrany svého vlastnického práva. V projednávaném případě NSS neshledal, že by přiznáním odkladného účinku došlo ke vzniku újmy třetím osobám. Stavebníci se v řízení před žalovaným domáhali stejného výsledku jako nyní stěžovatel (brojili proti odstranění stavby), a proto NSS dospěl k závěru, že do jejich práv přiznání odkladného účinku nezasáhne.

[10] Co se týče podmínky, že přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s veřejným zájmem, i ta je dle NSS naplněna. Zpochybnění přiznání odkladného účinku kasační stížnosti z důvodu rozporu s důležitým veřejným zájmem je zejména na žalovaném (srov. výše uvedené usnesení NSS č. j. - 36, bod 8). Žalovaný se k návrhu na přiznání odkladného účinku přímo nevyjádřil a ve vyjádření ke kasační stížnosti pouze odkázal na své vyjádření k žalobě. Rozpor s důležitým veřejným zájmem nevyplynul ani z podkladů, které má NSS k dispozici, jelikož z ničeho není patrné, že by stavba představovala bezprostřední ohrožení sousedních staveb, bránila jejich užívání nebo vyvolávala nějaké jiné vážné nežádoucí obtíže.

[11] Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek ( ve spojení s ). Učinil tak ve vztahu k napadenému usnesení i napadenému rozhodnutí žalovaného, v důsledku čehož až do právní moci rozhodnutí o kasační stížnosti dochází k plnému pozastavení účinků v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (k možnosti přiznat odkladný účinek i ohledně napadeného rozhodnutí viz usnesení NSS ze dne 6. 12. 2005, č. j. - 96, č. 786/2006 Sb. NSS). Tím však NSS nikterak nepředjímá budoucí rozhodnutí o věci samé, kterou se bude zabývat bezodkladně.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. června 2022

JUDr. Pavel Molek

předseda senátu