Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 80/2022 - 31

-32

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: R. R., zastoupený Mgr. Ing. Lucií Rolníkovou, advokátkou sídlem Jánské náměstí 266/6, Cheb, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj, pobočka Cheb, sídlem Evropská 1605/8, Cheb, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci,

takto:

K projednání a rozhodnutí věci je místně příslušný Krajský soud v Plzni.

Odůvodnění:

[1] Žalobce byl účastníkem řízení o komplexních pozemkových úpravách. Žalovaný vydal 24. 5. 2017 rozhodnutí čj. SPU 135854/2017 o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v k. ú. J. u T. (dále „rozhodnutí o schválení návrhu“). Na podkladě tohoto rozhodnutí bylo vydáno rozhodnutí z 22. 11. 2017, čj. SPU 510478/2017, o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle , o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále „“). Ke dni právní moci rozhodnutí, 7. 12. 2017, došlo na podkladě výsledků komplexních pozemkových úprav k obnově katastrálního operátu.

[2] Dne 1. 7. 2021 žalobce požádal žalovaného podle o opravu zřejmé nesprávnosti v písemném vyhotovení rozhodnutí o schválení návrhu, neboť v soupisu nových pozemků, jenž je přílohou rozhodnutí, je u pozemku parc. č. X, k. ú. J. u T., uveden druh pozemku ostatní plocha, jiná plocha, ač se ve skutečnosti jedná o trvalý travní porost. Žádost zopakoval 23. 8. 2021 prostřednictvím zástupkyně. Žalovaný dopisem ze 7. 10. 2021 sdělil žalobci, že požadovanou opravu nelze provést, jelikož nejde o zřejmou nesprávnost, nýbrž o věcnou změnu ve výroku rozhodnutí. Své stanovisko žalovaný zopakoval i v odpovědi z 24. 11. 2021 na opakovanou žádost žalobce o opravu. Žalobce proto požádal ústředí Státního pozemkového úřadu jako nadřízený správní orgán o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného, kterému mělo být přikázáno, aby o žádosti žalobce o opravu zřejmé nesprávnosti v rozhodnutí o schválení návrhu rozhodl. Nadřízený správní orgán žalobci dopisem z 22. 12. 2021 sdělil, že postup žalovaného byl správný, neboť žádosti nebylo možné vyhovět.

[3] Žalobce podal u Krajského soudu v Plzni žalobu, jíž se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, za nějž v záhlaví označil Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Karlovarský kraj, pobočku Cheb. Navrhl, aby krajský soud uložil žalovanému povinnost vydat rozhodnutí o žádosti žalobce o provedení opravy zřejmé nesprávnosti v rozhodnutí o schválení návrhu.

[4] Krajský soud v Plzni žalobu podle věty první postoupil usnesením z 29. 4. 2022, čj. , Městskému soudu v Praze, neboť žalobce se domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného, jehož sídlo je v Praze. Vyšel z rozsudku NSS z 23. 1. 2020, čj. , jenž v bodě 22 podotkl, že Státní pozemkový úřad má bez ohledu na vnitřní uspořádání jeho územních organizačních složek sídlo v Praze. Tento rozsudek odkázal na dřívější rozsudek NSS z 27. 5. 2014, čj. , podle nějž Státní pozemkový úřad představuje koncentrovaný správní úřad s celostátní působností, jehož sídlem je Praha. Krajské pozemkové úřady nepředstavují samostatné správní úřady, nýbrž pouze dekoncentrované organizační složky s územní působností vymezenou územím krajů jako vyšších územních samosprávných celků.

[5] Městský soud vyjádřil s postoupením věci nesouhlas a podle věty druhé předložil Nejvyššímu správnímu soudu spis k rozhodnutí o příslušnosti. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že k řízení o žalobě ve shora označené věci je místně příslušný Krajský soud v Plzni. Podle městského soudu při určení místní příslušnosti soudu v nyní projednávaném případě nelze vycházet z rozsudků NSS čj. a čj. . Při posuzování místní příslušnosti je totiž nutné vycházet ze závěrů vyslovených v usnesení rozšířeného senátu NSS z 5. 5. 2015, čj. Nad 288/201458, č. 3257/2015 Sb. NSS, že pobočky krajských pozemkových úřadů, podle zákonné úpravy účinné od 1. 1. 2013, jsou v případech, kdy rozhodují jako správní orgány prvního stupně v řízeních o pozemkových úpravách, správními orgány v kompetenčním smyslu s územní působností vymezenou organizačním řádem Státního pozemkového úřadu. Pobočku krajského pozemkového úřadu je proto třeba v takových případech považovat za správní orgán prvního stupně, jehož sídlo je určující pro místní příslušnost krajského soudu podle

[6] Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci je Krajský soud v Plzni.

[7] Podle , o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů (dále „“) je Státní pozemkový úřad tvořen ústředím Státního pozemkového úřadu (dále jen „ústředí“) a krajskými pozemkovými úřady, které vykonávají činnost v rámci vyšších územních samosprávných celků (dále jen „krajský pozemkový úřad“).

[8] Podle § 2 odst. 4 uvedeného zákona rozhoduje jako orgán prvního stupně ve správním řízení krajský pozemkový úřad jakožto vnitřní organizační jednotka Státního pozemkového úřadu podle územní působnosti; o odvolání proti jeho rozhodnutí rozhoduje ústředí, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

[9] Podle téhož zákona pak Státní pozemkový úřad zřizuje pro výkon své působnosti pobočky krajských pozemkových úřadů, jejichž územní působnost odpovídá území jednoho nebo více okresů. Tyto pobočky rozhodují v řízení o pozemkových úpravách podle , ve znění pozdějších předpisů, jako orgány prvního stupně. O odvolání proti rozhodnutí pobočky rozhoduje ústředí.

[10] Podle nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Máli tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. Nejvyšší správní soud k tomu uvádí, že ani zvláštní zákon jinak nestanoví.

[11] V nyní projednávané věci je splněna i podmínka stanovená v § 2 odst. 6 zákona o SPÚ, neboť žalovaný v původním řízení rozhodl o pozemkových úpravách podle zákona o pozemkových úpravách. Nejvyšší správní soud se proto plně ztotožnil s názorem městského soudu, že otázku místní příslušnosti soudu je třeba posoudit s ohledem na závěry přijaté rozšířeným senátem v usnesení čj. Nad 288/201458. Městský soud správně poukázal rovněž na skutečnost, že rozsudek NSS čj. , na který rozsudek čj. odkázal, byl vydán 27. 5. 2014, tedy dříve, než byla sporná otázka postoupena k rozhodnutí rozšířenému senátu (7. 8. 2014) a než o ní bylo rozhodnuto usnesením rozšířeného senátu NSS (5. 5. 2015). Rozsudek čj. zároveň nijak nezpochybnil správnost závěrů vyplývajících z usnesení rozšířeného senátu čj. Nad 288/201458.

[12] Závěr vyjádřený v rozsudku NSS čj. tak byl překonán sjednocujícím závěrem rozšířeného senátu NSS přijatým postupem podle Rozsudek NSS vyslovil názor na místní příslušnost soudu v tehdy projednávaném případě pouze nad rámec tehdejších rozhodovacích důvodů, tedy jako nikoli závazný právní názor. Především však jde o názor, který nebere v úvahu právní závěr rozšířeného senátu dopadající na rozhodování v dané věci, a jedná se tak o exces proti povinnosti respektovat rozhodnutí rozšířeného senátu. Ani to však bez dalšího nezakládá rozpor v judikatuře Nejvyššího správního soudu, a tím pádem ani povinnost nyní rozhodujícího senátu předložit věc k posouzení rozšířenému senátu, aplikujeli právní závěr vyjádřený v rozhodnutí rozšířeného senátu (srov. usnesení rozšířeného senátu NSS z 21. 2. 2017, čj. , č. 3539/2017 Sb. NSS, body 20 a násl.).

[13] Nejvyšší správní soud tedy uzavírá, že pobočku krajského pozemkového úřadu je třeba v případech, kdy rozhoduje jako správní orgán prvního stupně v řízeních o pozemkových úpravách ( zákona o SPÚ), považovat za správní orgán prvního stupně, jehož sídlo je určující pro místní příslušnost krajského soudu podle Z toho logicky plyne, že pobočka krajského pozemkového úřadu vystupuje v takových řízeních jako samostatný správní orgán. Pro účely řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který dle žalobního tvrzení jinak zasáhl do práv žalobce tím, že rozhodnutí či osvědčení nevydal.

[14] V nyní projednávané věci žalovaný v původním řízení o pozemkových úpravách rozhodoval jako správní orgán prvního stupně, a logicky proto jako samostatný správní orgán vystupuje i ve věci žádosti o opravu zřejmé nesprávnosti. Žalovaný má sídlo v Chebu, tedy jak vyplývá z přílohy č. 3 bodu 16 , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v obvodu Okresního soudu v Chebu. Ten dle přílohy č. 2 bodu 4 téhož zákona patří do obvodu Krajského soudu v Plzni. Sídlo žalovaného, proti jehož nečinnosti se žalobce domáhá ochrany podanou žalobou, se tak nachází v obvodu Krajského soudu v Plzni. Tento soud je proto místně příslušným k projednání a rozhodnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti vedené původně u něj pod sp. zn. , následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. .

[15] Vzhledem k uvedenému shledal Nejvyšší správní soud nesouhlas Městského soudu v Praze s postoupením věci důvodným, a proto podle rozhodl tak, že k projednání a rozhodnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti vedené původně u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , je místně příslušný Krajský soud v Plzni. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 30. června 2022

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu