Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 As 71/2022 - 16

- 17

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudce Filipa Dienstbiera a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci žalobce: P. K., zastoupený Mgr. Zdeňkem Burdou, advokátem, sídlem Leknínová 3033/7, Praha 10, proti žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České Budějovice, týkající se žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. května 2021 č. j. KUJCK 55191/2021, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 23. února 2022 č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost žalobce se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Rozhodnutím označeným v návětí žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu v Jindřichově Hradci (dále jen „městský úřad“) ze dne 26. února 2021 č. j. DOP 11173/21/Ja, jímž městský úřad zamítl námitky žalobce proti provedení záznamů bodů v registru řidičů jako nedůvodné a potvrdil záznam dvanácti bodů v bodovém hodnocení řidiče provedený ke dni 7. ledna 2021.

[2] Proti rozhodnutí krajského úřadu podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“), který ji rozsudkem označeným v návětí jako nedůvodnou zamítl. Podle krajského soudu se správní orgány v souladu s judikaturou správních soudů řádným a dostatečným způsobem zabývaly způsobilostí jednotlivých příkazových bloků, jež sloužily jako podklad pro záznam bodů do registru řidičů. Správní orgány zvlášť podrobně vyhodnotily předmětné příkazové bloky, zhodnotily správnost počtu zaznamenaných bodů a ověřily, že byly bloky řádně, úplně a srozumitelně vyplněny. Ke konkrétně zpochybněným příkazovým blokům č. E 2203577 a B 0883036 krajský soud konstatoval, že požadavky žalobce na jejich obsahovou stránku přesahují požadavky vymezené judikaturou Nejvyššího správního soudu (rozsudek ze dne 4. září 2012 č. j. ). Podle krajského soudu jsou rozporované přestupky dostatečně konkrétně vymezeny a vyhovují požadavkům na individualizaci přestupkového jednání, přičemž je zřejmé komu, kdy, kde a za jaký přestupek byla konkrétní pokuta v pokutovém bloku či příkazovém bloku na místě uložena.

[3] Rozsudek krajského soudu napadl žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

[4] Nejvyšší správní soud shledal, že kasační stížnost není přípustná.

[5] Podle , (dále jen „“), je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, jímž se účastník řízení, z něhož toto rozhodnutí vzešlo, nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení soudního rozhodnutí. Kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, neníli dále stanoveno jinak.

[6] Jelikož je kasační stížnost opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu, má právě na toto rozhodnutí reagovat a vést s ním právně kvalifikovanou polemiku. Proto také zákonodárce požaduje, aby byl stěžovatel buď právně zastoupen, nebo měl právnické vzdělání ( ). Pouhé doslovné opakování žalobních námitek tudíž nepostačuje k tomu, aby byla kasační stížnost způsobilá k projednání. Odmítnutí kasační stížnosti, jež je pouhou reprodukcí žaloby, je nutným důsledkem plně odpovídajícím zákonné úpravě institutu kasační stížnosti, jejímu účelu i dosavadní rozhodovací praxi Nejvyššího správního soudu.

[7] Jak vyplývá z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. června 2020 č. j. , č. 4051/2020 Sb. NSS, kasační stížnost, která beze změny opakuje žalobní tvrzení a nijak nereaguje na argumentaci krajského soudu, neobsahuje důvody podle , a bude proto jako nepřípustná odmítnuta ( ). Vyzývat stěžovatele k odstranění této vady ( ) není v takové situaci namístě. Dále Nejvyšší správní soud v citovaném usnesení uvedl, že „v kasačním řízení je stanoveno povinné zastoupení advokátem především proto, aby kasační stížnosti byly sepsány právním profesionálem a byly argumentačně na úrovni. (…) smyslem bylo umožnit v kasačním řízení pokud možno kvalifikovanou polemiku s argumentací krajského soudu. Tato polemika může být méně nebo více zdařilá; vždy však musí být z textu kasační stížnosti patrná alespoň nějaká snaha o to, reagovat na konkrétní závěry krajského soudu, zdůraznit přiléhavou judikaturu a přesvědčivě prezentovat ty žalobní argumenty, které žalobce pokládá za nejpádnější.“ Obdobně postupoval Nejvyšší správní soud např. v usneseních ze dne 24. března 2021 č. j. nebo ze dne 5. listopadu 2020 č. j. a . V posledních dvou uvedených věcech dokonce stěžovatelku zastupoval stejný právní zástupce jako ten, který zastupuje nynějšího stěžovatele, takže již v minulosti byl s touto judikaturou a v ní uvedených požadavcích na kasační stížnost obeznámen. V obou usneseních sedmý senát rovněž poukázal na extrémní shodu textu kasační stížnosti se žalobou s tím, že pouhé „kosmetické úpravy“ z takového podání přípustnou kasační stížnost neučiní.

[8] Z judikatury Nejvyššího správního soudu dále plyne, že pouhá citace zákonného ustanovení není důvodem kasační stížnosti ve smyslu a že stěžovatel je povinen namítané důvody nezákonnosti rozhodnutí krajského soudu v kasační stížnosti uvést explicitně, čímž vymezí rozsah přezkumu. Konkrétní kasační námitky přitom nelze nahradit zopakováním námitek z odvolání či žaloby, neboť ty směřovaly proti jiným rozhodnutím, než které přezkoumává Nejvyšší správní soud (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. listopadu 2004 č. j. , ze dne 22. ledna 2007 č. j. a ze dne 26. října 2007 č. j. ).

[9] V nyní projednávané věci stěžovatel (resp. jeho právní zástupce) doslovně přepsal argumentaci obsaženou již v žalobě, kterou doplnil pouze o to, že podává proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů dle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), d) a e), a o shrnutí své žaloby, jež slovo od slova okopíroval z rozsudku krajského soudu (konkrétně z jeho bodů 1 až 4). Zákonné důvody přitom stěžovatel nijak nerozvedl a ve výčtu uvedl též důvod dle písm. e), který však dopadá toliko na rozhodnutí o odmítnutí návrhu nebo o zastavení řízení, a proto jej nelze vůbec uplatnit (totožně postupoval právní zástupce též v citovaných věcech sedmého senátu). Kasační stížnost tedy nijak nereaguje na právní posouzení provedené krajským soudem, který se ke všem žalobnímu bodům srozumitelně a komplexně vyjádřil, přičemž je z jeho rozsudku zřejmé, jaké důvody jej vedly k zamítnutí žaloby. Výše popsané závěry plynoucí ze zákona a judikatury jsou tudíž plně aplikovatelné i v tomto případě.

[10] Nad rámec uvedeného poukazuje Nejvyšší správní soud na to, že v kasační stížnosti není ani řádně označený žalovaný správní orgán, neboť v její rubrice je jako žalovaný uveden Městský úřad Sokolov, ač je zjevné, že žaloba i stížnost stěžovatele směřují vůči rozhodnutí Krajského úřadu Jihočeského kraje a v první instanci o věci rozhodoval Městský úřad v Jindřichově Hradci. S ohledem na by proto Městský úřad Sokolov účastníkem řízení být ani nemohl.

[11] Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že se kasační stížnost opírá jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v , a proto ji odmítl pro nepřípustnost podle ve spojení s a

[12] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud podle ve spojení s Kasační stížnost byla odmítnuta, žádný z účastníků tudíž nemá právo na náhradu nákladů.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 2. května 2022

JUDr. Tomáš Langášek, LL.M.

předseda senátu