Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
9 Afs 54/2022 - 34.pdf
PDF · 0 B
No categories available
9 Afs 54/2022 - 34
[4] Jelikož stěžovatelce kvůli nepřiměřené délce soudního řízení a nezákonnému postupu soudů a správních orgánů hrozí závažná újma, navrhla Nejvyššímu správnímu soudu (dále též „NSS“), aby vydal následující předběžné opatření:
1. Stěžovatelka má právo výroby, vývozu, dovozu, nákupu a prodeje doplňků stravy, jak jsou definovány směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy uvedených na trh v souladu s článkem 10 v jednotkovém balení nepřesahujícím objem 150 ml s obsahem lihu vyšším než 1,2 % objemových značky Herba Vitalis® vyrobenými z lihu osvobozeného nebo z lihu se zaplacenou spotřební daní bez omezení.
2. Orgánům celní správy České republiky se zakazuje z důvodu složení doplňky stravy s obsahem lihu více než 1,2 % objemových obchodní značky Herba Vitalis® označovat za lihoviny nebo alkoholické či lihové nápoje a vybrané výrobky s povinností platby spotřební daně. Dále se orgánům celní správy České republiky zakazuje zdaňovat doplňky stravy s obsahem lihu více než 1,2 % objemových obchodní značky Herba Vitalis® spotřební daní. Orgánům celní správy České republiky se rovněž ve vztahu k doplňkům stravy s obsahem lihu více než 1,2 % objemových obchodní značky Herba Vitalis® zakazuje ukládání veškerých opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu či vývozu ve znění čl. 34 a 35 Smlouvy o fungování Evropské unie.
[5] Žalovaný k návrhu uvedl, že v dané věci není důvod vydávat předběžné opatření dle § 38 zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “). Sporná otázka nakládání s vybranými výrobky, které bez dalšího podléhají spotřební dani, byla opakovaně řešena před NSS (srov. např. rozsudek ze dne 23. 6. 2014, č. j. 8 Afs 21/2013 - 54, nebo ze dne 9. 8. 2017, č. j. 7 Afs 166/2017 - 19). Městský soud též dostatečně vysvětlil, že v dané věci nemohlo dojít k porušení unijního práva.
[6] Nejvyšší správní soud po zvážení všech předložených argumentů dospěl k závěru, že návrhu na vydání předběžného opatření nelze vyhovět.
[7] Podle § 38 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , platí, že byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
[8] Předběžné opatření je výjimečným nástrojem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků soudního řízení, hrozí-li v důsledku pokračování dosavadního stavu věcí nebo naopak v důsledku jejich změny vážná újma. K tomu, aby bylo možno návrhu na vydání předběžného opatření vyhovět, musí účastník navrhující předběžné opatření dostatečně konkrétně tvrdit hrozící vážnou újmu, resp. takovou újmu odpovídajícím způsobem osvědčit. K definici vážné újmy se NSS vyjádřil například v usnesení ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006 - 37, č. 910/2006 Sb. NSS, v němž uvedl, že „vážnou újmou je nutno zejména rozumět takový zásah do právní sféry účastníka, (…) který představuje natolik zásadní narušení této jeho sféry, že po účastníkovi nelze spravedlivě požadovat, aby jej, byť dočasně, snášel. Vážnou újmou tedy budou zejména intenzivní zásahy do intimní sféry navrhovatele, do jeho vlastnických práv či do jiných jeho subjektivních práv, zejména těch, která mají povahu práv ústavně zaručených.“
[9] Smyslem předběžného opatření není posouzení důvodnosti podaného návrhu ve věci samé. Předběžné opatření je vydáváno v zásadě bez ohledu na důvodnost návrhu ve věci samé, podmínkou pro jeho vydání je existence bezprostředně hrozící vážné újmy. Předběžným opatřením proto zpravidla nelze dosáhnout stejného výsledku, jakého se účastník domáhá ve věci samé. Tím by totiž byla popřena zmíněná povaha tohoto institutu jako dočasného, prozatímního, a naopak rozhodování o věci samé by bylo takovým předběžným opatřením předurčeno, ze své podstaty by ztratilo smysl a stalo by se pouze formálním (viz usnesení NSS ze dne 22. 4. 2021, č. j. 4 Ao 1/2021 - 56).
[10] Stěžovatelka se domáhá toho, aby NSS předběžným opatřením rozhodl, že celní orgány nesmějí označovat její výrobky za lihoviny, alkoholické či lihové nápoje, dále nesmějí její výrobky zdaňovat spotřební daní a nesmějí ohledně nich ukládat opatření s účinkem rovnocenným množstevním omezením dovozu či vývozu. Otázka označování výrobků stěžovatelky a jejich zdanění však byla součástí meritorního posouzení městského soudu a tvoří též obsah stěžovatelčiny kasační argumentace. Pokud by NSS návrhu na předběžné opatření vyhověl, došlo by k dosažení stejného výsledku, jakého se stěžovatelka domáhá ve věci samé, tj. toho, aby s jejími výrobky nebylo zacházeno jako s lihovinami. K tomu ale předběžné opatření dle výše uvedeného neslouží. Shodný závěr platí i u otázky souladnosti vnitrostátního práva a směrnice 2002/46/ES, kterou se má NSS na základě kasačních námitek zabývat až při meritorním posouzení kasační stížnosti. Ze stejného důvodu nemůže NSS rozhodnout o návrhu, že stěžovatelka smí vyrábět, vyvážet, dovážet, nakupovat a prodávat sporné zboží.
[11] Stěžovatelka též neosvědčila základní podmínku pro vydání předběžného opatření, a to existenci bezprostřední, závažné a nezvratné újmy, která jí hrozí, jelikož ve svém návrhu neuvedla konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly, že jí daná újma skutečně hrozí. Hrozící vážnou újmu by NSS shledal například v případě, kdy by bez zásahu v podobě nařízení předběžného opatření hrozilo znemožnění výkonu hospodářské činnosti stěžovatelky či jeho podstatné omezení, případně jiný postup mající na ni likvidační dopady (srov. usnesení NSS 26. 4. 2017, č. j. 6 As 113/2017 - 61). Stěžovatelka netvrdila, že by postup správních orgánů měl v jejím případě likvidační dopady či by jí znemožnil výkon hospodářské činnosti. Neuvedla ani jinou konkrétní skutečnost, kterou by bylo možné označit za bezprostřední, závažnou a nezvratnou újmu. Nejvyšší správní soud proto hrozbu vážně újmy v dané věci neshledal.
[12] S ohledem na výše uvedené Nejvyšší správní soud návrh na vydání předběžného opatření podle § 38 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. zamítl.
[13] Závěrem NSS dodává, že rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření je svou povahou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé. O návrhu stěžovatelky mohl NSS rozhodnout až poté, co provedl nezbytné procesní úkony a městský soud mu dne 28. 4. 2022 předložil soudní spis (podpůrně viz usnesení NSS ze dne 15. 4. 2021, č. j. 10 As 31/2021 - 134).
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 12. května 2022
JUDr. Pavel Molek
předseda senátu