Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 Ad 3/2022 - 17

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr Helenou Nutilovou ve věci

žalobce: X.X., nar.

bytem

proti

žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí

se sídlem Na Poříčním právu 1, 128 01 Praha 2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022 č. j. MPSV-2022/21179-913

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci a shrnutí žaloby

1. Žalobce podal dne 27. 10. 2021 u Úřadu práce České republiky – krajská pobočka v Českých Budějovicích (dále jen „správní orgán prvního stupně“) žádost o dávku státní sociální podpory - příspěvek na bydlení. Správní orgán prvního stupně svým rozhodnutím

ze dne 8. 12. 2021, č. j. 162997/21/JH (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) rozhodl o žádosti žalobce tak, že žalobci příspěvek na bydlení nepřiznal, neboť žalobcem užívaný byt na adrese V. X, Č. V., nesplňuje definici bytu dle , zákona o státní sociální podpoře (dále jen „“). Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce dne 16. 12. 2021 odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 2. 2022, č. j. MPSV-2022/21179-913 (dále jen „napadené rozhodnutí“), podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalobce podal dne 16. 2. 2022 u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu, kterou se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí.

2. Žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné, neboť správní orgán dle při zjištění, že žádost nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, které by mohly vést k nepřiznání dávky státní sociální podpory – příspěvku na bydlení, měl dle žalobce vyzvat k odstranění nedostatků a poučit ho o následcích neodstranění nedostatků. Jelikož tak správní orgán prvního neučinil, zkrátil žalobce na právech. V důsledku zamítnutí odvolání zatížil žalovaný napadené rozhodnutí vadou nezákonnosti.

II. Shrnutí vyjádření žalovaného

3. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobcem namítané ustanovení se týká formálních vad podané žádosti, pro které správní orgán řízení zastavuje. V této souvislosti žalovaný odkázal na . O takovouto situaci ve správním řízení před správním orgánem prvního stupně se dle žalovaného nejednalo, neboť bylo rozhodováno meritorně. Důvody nevyhovění žádosti žalobce nespočívaly ve formálních nedostatcích, nýbrž v nesplnění podmínek nároku na žalobcem požadovanou dávku státní sociální podpory, přičemž konkrétní důvody nevyhovění žádosti byly rozvedeny v napadeném rozhodnutí a plynou též z rozhodnutí prvostupňového.

4. Vzhledem k uvedenému žalovaný navrhl, aby krajský soud žalobu zamítl.

III. Replika žalobce

5. Žalobce v replice uvedl, že vyjádření žalovaného potvrzuje nezákonnost jeho postupu, když nedošlo ke zrušení prvostupňového rozhodnutí, ačkoli správní orgán prvního stupně postupoval v rozporu s právními předpisy. Žalobce konstatoval, že správní orgány nepostupovaly v souladu se zákonem a ostatními právními předpisy, když nebylo přistoupeno k výzvě dle .

IV. Právní hodnocení krajského soudu

6. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( , , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „“). Krajský soud ve věci rozhodl bez jednání dle , neboť pro takový postup byly splněny zákonné podmínky

7. Žaloba není důvodná.

8. Žalobce v žalobě namítá, že správní orgán prvního stupně pochybil, když žalobce po zjištění, že žádost o přiznání příspěvku na bydlení nemá předepsané náležitosti nebo trpí jinými vadami, které by mohly vést k nepřiznání dávky, nepostupoval dle , nevyzval ho k odstranění vad a nepoučil ho o následcích neodstranění.

9. Uvedené námitce nelze přisvědčit. Krajský soud připomíná, že poučovací povinnost ukládá správnímu orgánu, aby účastníkům poskytl poučení o jejich procesních právech a povinnostech. Dle správní orgán v souvislosti se svým úkonem poskytne účastníku přiměřené poučení o jeho právech a povinnostech, je-li to vzhledem k povaze úkonu a osobním poměrům potřebné. Takto obecně vyjádřená poučovací zásada nachází odraz v dalších ustanoveních , přičemž jedním z nich je právě i již zmiňovaný . Dle tohoto ustanovení platí, že nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit. Dikce daného odstavce navazuje na věty první , která stanovuje, že žádost musí mít náležitosti uvedené v a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Dle musí být z podání patrno, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Dané ustanovení dodává, že, činí-li podání fyzická osoba, uvede v podání jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování. Podání musí obsahovat označení správního orgánu, jemuž je určeno, další náležitosti, které stanoví zákon, a podpis osoby, která je činí.

10. V případě žádosti o dávku – příspěvku na bydlení jsou další náležitosti stanoveny v § 68 odst. 1 zákona o státní sociální podpoře, který mj. pod písm. e) stanoví jako další náležitost žádosti o příspěvek na bydlení doklad o tom, že byt je užíván na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy k celému bytu, služebnosti užívání celého bytu nebo na základě vlastnictví k nemovitosti, doklad o výši nájemného, nákladů za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nákladů uvedených v § 25 odst. 1 písm. c) téhož zákona.

11. Ze shora uvedeného je zcela zřejmé, že náležitostmi, které musí žádost obsahovat, nelze rozumět skutečnosti, jejichž uvedení povede k požadovanému výsledku, pro který žadatel žádost podává. Takový výklad by vedl k deformaci poučovací zásady, ze které v žádném případě nevyplývá, že by správní orgány měly účastníky poučovat o otázkách hmotného práva (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2010, č. j. - 214, č. 2235/2011 Sb. NSS). Správní orgán prostřednictvím výzvy dle proto nemá poučovat žadatele o tom, jaké skutečnosti je třeba uvést pro to, aby mohlo

být žádosti vyhověno. Smyslem výzvy je zajistit doplnění všech náležitostí žádosti nezbytných k tomu, aby správní orgán mohl žádost žadatele věcně projednat.

12. V souvislosti s tím, soud odkazuje na ustálenou rozhodovací praxí správních soudů. Nejvyšší správní soud v obdobné záležitosti dovodil, že „[z] poučovací povinnosti, vyplývající z , nevyplývá povinnost správního orgánu předem upozornit žadatele, že ze skutečností, které tvrdí, nevyplývá nárok na požadovanou dávku“, jakož i to, že správní orgán „nemá dávat žadateli návod, co by měl nebo mohl učinit, aby dosáhl žádaného výsledku, může pouze poskytnout pomoc k tomu, aby mohl zákonným způsobem dát najevo, co hodlá v řízení učinit“

(srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2021, č. j. - 28). V dalším rozsudku pak Nejvyšší správní soud uvedl, že správní orgán žadateli v případě potřeby s vyplněním příslušných standardizovaných formulářů „pomáhá na místě, popř. je-li to účelné, vyzve k odstranění konkrétních vad a poskytne lhůtu ( ). Zde však tato poučovací povinnost končí, neboť správní orgán nemůže dávat žadateli návod, co by měl nebo mohl učinit,

aby dosáhl žádaného výsledku“ (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 3. 2015,

č. j. – 31). K týmž závěrům dospěl Nejvyšší správní soud též v rozsudku

ze dne 14. 10. 2010, č. j. – 76.

13. Správní orgán prvního stupně proto nepochybil, když žalobce nevyzval k odstranění vad žádosti, neboť v této věci nebylo namístě k výzvě dle přistupovat, jestliže dle správního orgánu byla žádost úplná a přistoupil k meritornímu rozhodnutí ve věci žádosti o dávku sociální podpory. Institut výzvy k odstranění vad žádosti není koncipován tak, aby sloužil k odstraňování vad, které by mohly vést k nepřiznání dávky státní sociální podpory. Uvedené platí obdobně i pro žalobcem dovolávanou pomoc s odstraněním nedostatků na místě, pro jejíž uplatnění jsou vyžadovány tytéž předpoklady, pouze s tím rozdílem, že k ní má být přispěno (na rozdíl od výzvy k odstranění vad) tehdy, lze-li příslušné formální nedostatky odstranit snadno a rychle při osobním jednání s žadatelem (srov. POTĚŠIL, Lukáš a kol. : komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2020. ISBN 978-80-7400-804-7. s. 275 – 280.) Předmětná námitka žalobce je proto nedůvodná.

14. K odkazu žalobce na nespecifikované porušení právních předpisů krajský soud uvádí, že není povinen ani oprávněn domýšlet za žalobce argumenty. Takovým postupem by soud přestal být nestranným arbitrem sporu, a naopak nepřípustně přebíral postavení advokáta jedné ze stran soudního sporu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. – 78 a rozsudek téhož soudu ze dne 1. 4. 2022, č. j. – 31).

15. Soudu není zřejmé, z jakého důvodu měla být vydána výzva k odstranění vad, které by mohla vést k přiznání příslušné dávky státní sociální podpory, když vzhledem k předchozím správním a soudním řízením je žalobci známo, z jakých důvodů nesplňuje kritéria pro přiznání příspěvku na bydlení. Krajský soud v této souvislosti odkazuje na rozsudky ze dne 1. 8. 2017, č. j. -41 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 26. 8. 2018, č. j. -26 zamítl), ze dne 14. 3. 2019, č. j. -31, ze dne 20. 3. 2019, č. j. , ze dne 4. 3. 2019 č. j. -22, ze dne 8. 4. 2019, č. j. -25 (kasační stížnost Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 19. 6. 2019, č. j. odmítl), ze dne 23. 4. 2020, č. j. (kasační stížnost Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 23. 7. 2020, č. j. -21 zamítl), rozsudek krajského soudu ze dne 26. 11. 2020, č. j. , rozsudek ze dne 24. 9. 2021, č. j. – 18, či rozsudek krajského soudu ze dne 4. 1. 2022, č. j. – 19. V těchto věcech bylo rozhodnuto o žalobách žalobce (příp. žalobkyně K. G.), které se také týkaly neúspěšných žádostí žalobce o přiznání příspěvku na bydlení.

V. Závěr a náklady řízení

16. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto

ji podle zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle věty první Žalobkyně neměla v řízení úspěch, a proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalovaného, v jeho případě nebylo prokázáno, že by mu v souvislosti s tímto řízením před soudem vznikly nezbytné náklady důvodně vynaložené nad rámec běžné úřední činnosti. Z toho důvodu mu krajský soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 20. dubna 2022

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.