Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 As 34/2022 - 16

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: M. B., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 15. 10. 2021, č. j. RN-X, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 6. 1. 2022, č. j. – 10,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žalobkyni s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.

Odůvodnění:

[1] Včas podanou kasační stížností napadla žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v rozsahu výroku II. v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Ostravě, kterým byl zamítnut její návrh na ustanovení zástupce pro řízení o žalobě.

[2] Krajský soud při posuzování návrhu dospěl k závěru, že stěžovatelka pro ustanovení zástupce sice splňuje podmínku nemajetnosti, takové opatření však není nezbytně nutné k ochraně jejích práv. Stěžovatelka se bez problémů orientuje v právních předpisech, zná svá práva a byla schopna samostatně sepsat dostatečně odborné podání k soudu. O tom dle krajského soudu svědčí i bezvadnost její žaloby. Předmětem řízení zde navíc není právně složitá otázka, ale posouzení jejího zdravotního stavu, k němuž je příslušná posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Ustanovení zástupce (advokáta), který z povahy věci není odborníkem v oblasti zdravotnictví, by stěžovatelce při formulaci námitek, týkajících se medicínských otázek, nepomohlo.

[3] Ve své kasační stížnosti vyslovila stěžovatelka se závěry krajského soudu nesouhlas. Uvedla, že se domáhá přiznání invalidního důchodu pro svůj dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a to pro problémy duševního rázu (duševní poruchy, poruchy chování a poruchy osobnosti). Sama by proto nebyla schopna bez pomoci blízkých osob sepsat a podat žalobu v této ani v jiné věci. Osoba, která jí byla nápomocna při sepisu žádosti o dávku a žaloby, má sice určité právní vědomosti, ale není advokátem, není obeznámena s řízením ve správním soudnictví a nemůže ji tedy v uvedené věci kompetentně zastupovat. Řízení ve věci invalidního důchodu je pro stěžovatelku složité samo o sobě, natož pak z právního hlediska. Navrhla proto, aby bylo její kasační stížnosti vyhověno a aby jí byl zástupce ustanoven.

[4] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadené usnesení v rozsahu uplatněného stížnostního bodu a po posouzení věci dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Stěžovatelka sice neoznačila explicitně důvod své kasační stížnosti, z obsahu jejího podání lze však dovodit, že má na mysli nesprávné posouzení procesní právní otázky podmínek pro ustanovení zástupce pro řízení, tedy důvod podřaditelný

[5] Úvodem Nejvyšší správní soud konstatuje, že podle ustálené judikatury tohoto soudu se pro řízení o kasační stížnosti proti procesnímu usnesení krajského soudu nevyžaduje zaplacení soudního poplatku, ani povinné zastoupení advokátem. Kasační stížnost je projednatelná a nebylo třeba odstraňovat její nedostatky.

[6] K věci samé pak uvádí následující: Stěžovatelka ve své kasační stížnosti s poukazem na své duševní onemocnění zpochybňuje svoji schopnost samostatně hájit své zájmy v řízení a upozorňuje na skutečnost, že se sepisem žaloby jí pomáhala jiná osoba. Podle Nejvyššího správního soudu však rozhodovací důvody, na nichž krajský soud svoje rozhodnutí postavil, nevyvrátila a zdejší soud se s nimi plně ztotožňuje.

[7] Podle věty první před středníkem, navrhovateli, u něhož jsou předpoklady, aby byl osvobozen od soudních poplatků, a je-li to nezbytně třeba k ochraně jeho práv, může předseda senátu na návrh ustanovit usnesením zástupce, jímž může být i advokát.

[8] Jak bylo již uvedeno výše, žaloba podaná stěžovatelkou netrpí formálními nedostatky, lze ji bez dalšího projednat a vzhledem k uplynutí lhůty pro podání žaloby nelze její důvody dále rozšiřovat. V tomto směru již tedy žádná právní pomoc není nutná.

[9] Posouzení zákonnosti napadeného správního rozhodnutí pak není závislé na zodpovězení složitých právních otázek, ale stojí na odborném lékařském posouzení zdravotního stavu a dochované pracovní schopnosti stěžovatelky, tedy na otázkách převážně skutkových. Lze proto souhlasit s krajským soudem, že zastoupení stěžovatelky advokátem by jí v hájení jejích práv nemohlo výrazně pomoci, neboť o svém zdravotním stavu je informována sama nejlépe a sama také dobře ví, jaké lékařské nálezy a z jakých klinických oborů bude vhodné a účelné k podpoře jejích důchodových nároků doložit. Dokazování v řízení před krajským soudem v oblasti dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem přitom probíhá zákonem stanoveným způsobem, především je v těchto případech jako tzv. povinný důkaz zpracováván posudek posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí, s nímž bude stěžovatelka seznámena a k jehož závěrům se bude moci v průběhu řízení před krajským soudem vyjádřit, případně navrhnout jeho doplnění. Jiné důkazy zpravidla prováděny nejsou. Možnost újmy na právech z důvodu neznalosti právních předpisů je tak v tomto typu řízení minimální.

[10] Nejvyšší správní soud proto shodně s krajským soudem uzavírá, že ustanovení zástupce pro řízení o žalobě není k hájení práv stěžovatelky nezbytně třeba, její kasační stížnost proto podle § 110 odst. 1, in fine, jako nedůvodnou zamítl.

[11] Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, Nejvyšší správní soud jí proto náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznal ( ve spojení s ). Žalovaná nebyla účastníkem řízení o této kasační stížnosti (napadené usnesení řešilo pouze otázku procesních práv stěžovatelky), soud proto o jejích nákladech řízení nerozhodoval.

Poučení: Proti tomuto rozsudku n e j s o u přípustné opravné prostředky ( ). Žalované se rozsudek doručuje pouze na vědomí.

V Brně dne 20. dubna 2022

JUDr. Jaroslav Vlašín

předseda senátu