Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Azs 47/2022 - 33

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: O. R., zastoupeného advokátem Mgr. Ladislavem Bártou, Purkyňova 787/6, Ostrava, proti žalované: Policie České republiky, Ředitelství služby cizinecké policie, Olšanská 2, Praha 3, proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 10. 2021, čj. CPR248963/ČJ2021930310V237, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022, čj. ,

takto:

I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 1. 2022, čj. , se ruší ve výrocích I a II.

II. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 10. 2021, čj. CPR248963/ČJ2021930310V237, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti.

IV. Ustanovenému zástupci žalobce, advokátu Mgr. Ladislavu Bártovi, se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů v celkové výši 3 400 Kč, která bude proplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

[1] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, rozhodla v červenci 2021 o tom, že žalobce (stěžovatel) bude vyhoštěn a nebude mu umožněno vstoupit na území členských států EU po dobu osmi měsíců, neboť byl na území ČR neoprávněně zaměstnán od 31. 5. do 3. 6. 2021 bez platného povolení k zaměstnání [ , o pobytu cizinců na území České republiky]. Proti rozhodnutí podal stěžovatel odvolání, policie však odvolání zamítla. Proti tomuto rozhodnutí se stěžovatel bránil žalobou, kterou krajský soud zamítl.

[2] Proti rozsudku krajského soudu podal stěžovatel kasační stížnost. V ní namítá, že v ČR nebyl zaměstnán. Prováděná činnost (odvoz dělníků na stavbu a zpět) totiž nesplňovala znaky závislé práce, ale znaky smlouvy o dílo či smlouvy příkazní.

[3] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, se NSS po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabývá otázkou, zda podaná kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje zájmy stěžovatele, a je tak přijatelná podle (usnesení ze dne 26. 4. 2006, čj. , č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, čj. , č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11–12).

[4] Po vydání rozsudku krajského soudu se významně změnily poměry ve stěžovatelově zemi původu: na Ukrajinu dne 24. 2. 2022 zaútočila vojska Ruské federace a vypukla válka, která zasahuje celé její území. Z Ukrajiny proudí do Evropy milióny uprchlíků. Jde o válečný konflikt dvou států, který nemá v Evropě po roce 1945 obdobu. Tyto skutečnosti jsou v době rozhodování NSS všeobecně známy, avšak neexistovaly v době rozhodnutí krajského soudu. Probíhající ruská invaze na Ukrajinu je přitom notorietou, kterou není třeba dokazovat.

[5] NSS k těmto novým skutečnostem musí přihlédnout (bez ohledu na pravidlo stanovené v ), pokud by jinak nebyly dodrženy přímo použitelné normy, z nichž plyne především právo na život, zákaz mučení ( a 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod) a zásada nonrefoulement. Soud vezme nové skutečnosti v úvahu buď při hodnocení přijatelnosti, nebo shledá přijatelnost kasační stížnosti a této otázce se bude věnovat při přezkumu věci samé (obdobně srov. usnesení NSS ze dne 1. 6. 2017, čj. , bod 22; rozsudek NSS ze dne 9. 2. 2021, čj. , body 8 a 9).

[6] V této věci NSS shledal, že je nezbytné k ruské invazi na Ukrajinu přihlédnout, i když nastala až po vydání napadeného rozsudku. Kasační stížnost je tak přijatelná a v části, v níž směřuje proti výrokům I a II, také důvodná. NSS se k povinnosti vzít v úvahu válku na Ukrajině podrobně vyjádřil již v rozsudku ze dne 10. 3. 2022, čj. , jehož závěry (i když se vážou k udělení mezinárodní ochrany) platí obdobně i v řízení o vyhoštění.

[7] Správní soudy při přezkumu správních rozhodnutí obvykle vycházejí ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ). Ovšem ve věcech cizineckých lze nalézt výjimky, při nichž soudy tento retrospektivní princip neuplatní.

[8] Takovou výjimkou je i přímé použití článků 2 a 3 Úmluvy. Ty jsou projevem mezinárodněprávní zásady nonrefoulement a představují závazek ČR nevystavit žádnou osobu v její jurisdikci újmě, která by spočívala v ohrožení života, vystavení mučení, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání – například tím, že tato osoba bude vyhoštěna do země, kde by jí taková újma hrozila (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2016, čj. , č. 3528/2017 Sb. NSS, bod 22). Vyžadujeli to tedy zásada nonrefoulement, přihlédne soud k novým skutečnostem, a to i v řízení o kasační stížnosti (například nedávné rozsudky NSS ze dne 12. 2. 2021, čj. , bod 31; ze dne 29. 4. 2021, čj. , bod 27; ze dne 14. 4. 2022, čj. , body 20 a 23; nebo také nález Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. , body 3447).

[9] NSS proto při posouzení stěžovatelovy kasační stížnosti vzal z úřední povinnosti v úvahu ruskou invazi na Ukrajině. Změna poměrů na Ukrajině je totiž natolik závažná a vyvolává takové pochyby o stěžovatelově bezpečnosti v případě vyhoštění, že od ní soud nemohl odhlédnout.

[10] NSS tedy nemohl ani přisvědčit policii, podle které bylo možné, aby stěžovatel vycestoval, neboť Ukrajina je bezpečnou zemí s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti a stěžovateli tam nehrozí skutečné nebezpečí. Tyto závěry totiž nadále neobstojí právě vzhledem k válečnému konfliktu. Je proto nezbytné, aby si policie vyžádala aktuální závazné stanovisko ministerstva, zda je stěžovatelovo vycestování možné i za probíhajícího válečného střetu (§ 120a odst. 1 zákona o pobytu cizinců). Na jeho základě policie doplní své rozhodnutí o nové posouzení, zda by stěžovateli nehrozilo skutečné nebezpečí, pokud by byl vrácen do země původu, a tedy zda by jeho návrat neodporoval zásadě nonrefoulement (§ 179 zákona o pobytu cizinců). NSS v této souvislosti upozorňuje na předběžnou otázku položenou Soudnímu dvoru EU (usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 2. 2022, čj. ). Předmětem otázky je neslučitelnost konceptu bezpečné země v českém právním řádu s unijním právem. Závěry Soudního dvora tak mohou mít dopad i na nové posouzení v nynější věci.

[11] Vzhledem k této vadě řízení, ke které soud musel přihlédnout ex offo, se dále nezabýval jedinou kasační námitkou (podle níž stěžovatel pracoval podle smlouvy o dílo a nevykonával závislou práci).

[12] NSS zrušil napadený rozsudek krajského soudu i rozhodnutí policie a věc vrátil policii k dalšímu řízení. Policie je vázána právním názorem vysloveným v tomto rozsudku. Doplní tedy své rozhodnutí o nové posouzení, zda je vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu možné, aby stěžovatel vycestoval zpět na Ukrajinu.

[13] Při zrušení nejen soudního, ale i správního rozhodnutí je NSS povinen rozhodnout kromě nákladů řízení o kasační stížnosti i o nákladech řízení, které předcházelo zrušenému rozhodnutí krajského soudu ( a věta druhá ). Stěžovateli však nevznikly v řízení o kasační stížnosti ani v řízení o žalobě žádné důvodně vynaložené náklady, neboť v řízení ve věcech správního vyhoštění je od soudního poplatku osvobozen [ , o soudních poplatcích] a hotové výdaje a odměnu ustanoveného advokáta platí stát ( a ). Policie pak v této věci úspěšná nebyla, proto jí žádné náklady nenáleží ( a ).

[14] NSS ponechal v platnosti výrok III napadeného rozsudku, kterým krajský soud přiznal zástupci odměnu v celkové výši 6 800 Kč za úkony provedené v řízení o žalobě. Tato částka byla zástupci vyplacena 7. 2. 2022 (platební poukaz na č. l. 35 soudního spisu).

[15] NSS dále přiznal zástupci odměnu za jeden úkon právní služby, a to za písemné podání soudu ve věci samé – kasační stížnost [ (advokátní tarif)]. Za jeden úkon právní služby náleží odměna ve výši 3 100 Kč [ a advokátního tarifu]. Dále zástupci náleží 300 Kč paušální náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ( advokátního tarifu). Celkem odměna činí 3 400 Kč. Tato částka bude zástupci vyplacena z účtu NSS do 30 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 21. dubna 2022

Ondřej Mrákota

předseda senátu