Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
64 Ad 8/2021 - 48.pdf
PDF · 0 B
No categories available
64 Ad 8/2021 - 48
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou ve věci
žalobce: X
bytem X
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2021, č.j. X,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 13. 9. 2021, č.j. X, se ruší a věc se žalované vrací k dalšímu řízení.
II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
III. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobce podal dne 14. 4. 2021 žádost invalidní důchod. Na základě posudku o invaliditě ze dne 11. 5. 2021, č.j. LPS/2021/684-CK_CSSZ byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek § 38 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o důchodovém pojištění “). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla pracovní schopnost žalobce pouze o 30 %. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 2. 7. 2021 námitky. Na základě těchto námitek bylo dne 31. 8. 2021 provedeno posouzení invalidity žalobce. Z posudku vydaném pod č.j. LPS/2021/389-NR-JIC_CSSZ vyplývá, že žalobce není invalidní, jedná se o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, v důsledku kterého poklesla pracovní schopnost žalobce o 20 %. Na základě tohoto lékařského posudku bylo dne 13. 9. 2021, pod č.j. X vydáno žalobou napadené rozhodnutí, kterým byly námitky žalobce zamítnuty a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 19. 5. 2021, č.j. X, kterým byla žádost žalobce o invalidní důchod zamítnuta, bylo potvrzeno.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
2. Proti rozhodnutí žalované podal žalobce dne 13. 10. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).
3. Žalobce v žalobě shrnuje průběh zdravotních obtíží, které vrcholily v roce 2019, kdy nebyl schopen vykonávat své zaměstnání. Žalobce z důvodu svého zdravotního stavu není schopen delší dobu sedět, stát a déle chodit, pročež jej nikdo nechce zaměstnat a je proto veden na úřadu práce. Namítán je nesprávný procesní postup posudkových lékařů, kteří jej osobně nevyšetřili.
4. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě shrnula skutkový stav věci i právní úpravu dopadající na otázku posouzení nároku na dávku důchodového pojištění. Uvedla, že v projednávané věci považuje proběhlé řízení za správné, posudkové řízení za objektivní, vypracovaný posudek posudkového lékaře ČSSZ považuje žalovaná za úplný, celistvý a přesvědčivý, neboť se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na obsah žaloby navrhla žalovaná důkaz posudkem Posudkové komise MPSV ČR (dále jen „posudková komise“)
III. Podstatný obsah spisu
5. V rozhodnutí ze dne 19. 5. 2021, č.j. X žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 11. 5. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je stav způsobený m. Bechtěrev stadia II b-c s pozitivním HLA B 27 a negativitou zánětlivých parametrů. Krční páteř s tendencí k anteflexi, hrudní hyperkyfoza, chůze v mírném předklonu. Zvažuje se biologická léčba. Základní sazba navýšena pro postscheuermanské změny dolní Th a L páteře s klinickými projevy VBS o 10 %. Toto postižení bylo podřazeno pod kapitolu XIII., odd. E, položku 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %. Posudkový lékař stanovil s ohledem k dalšímu zdravotnímu postižení zdravotního stavu žalobce podle § 3 odst. 1 vyhlášky a zvýšil uvedenou hodnotu o 10 % na celkových 30 %. Na základě tohoto posudkového závěru žalovaná žádost žalobce o přiznání invalidního důchodu zamítla.
6. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 31. 8. 2021. Posudkový lékař, v něm dospěl k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je lehká forma m. Bechtěrev st. II b-c, pozitivita HLA B 27, sakroileitida II.-III. st., do 5/2021 bez protizánětlivé léčby, tedy bez možnosti navození stabilizace onemocnění, dále chronický VBS hrudní a bederní páteře na podkladě postscheuermanských změn, bez neurodeficitu. Recentně diagnostikovaná a léčená (bez péče psychiatra) středně těžká depresivní fáze, dg. v 4/2021, později zavedena léčba SSRI, nemá dosud charakter DNZS. Ostatní poruchy zdravotního stavu žalobce jeho pracovní potenciál podstatně nelimitují a na DNZS se podílí jen v malé, funkčně nevýznamné míře. Tuto příčinu podřadil pod kapitolu XIII., odd. E, položku 3b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , o posuzování invalidity, pro které stanovil míru poklesu pracovní schopnosti v horní hranici poklesu pracovní schopnosti 20 %, s ohledem na komorbidity byla tato sazba navýšena o 10 %, celkem byl tedy pokles stanoven na 30 %. Nejedná se o invaliditu. Žádná z komorbidit nemá takový funkční dopad, aby sama o sobě zdůvodnila použití takového PK, které odpovídá invaliditě vyššího stupně. Procentuální taxace u jednotlivých onemocnění se nedá dle zákona sčítat, zvolen je takový PK, jímž je posuzovaná osoba nejvíce limitována.
7. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 29. 3. 2022 jsou založeny na č. l. 30-43 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobce zúčastnil jednání komise dne 8. 12. 2021, jednání bylo následně odročeno za účelem objektivizace zdravotního stavu žalobce v rámci plánovaného revmatologického vyšetření. Dne 29. 3. 2022 proběhlo další jednání posudkové komise v nepřítomnosti žalobce. Posudková komise na základě dostupné zdravotní dokumentace žalobce včetně rehabilitačního vyšetření ze dne 25. 2. 2022 a výstupů z hospitalizace žalobce v revmatologickém ústav u ze dne 3. 3. 2022 uzavřela, že se u žalobce jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované Bechtěrevova choroba při pozitivitě HLA B27 st. II (dle rtg), Jednalo se o funkční postižení st. b-c. Dle laboratorních nálezů bez známek aktivity zánětu, dále bez protizánětlivé léčby. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zařadila pod postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (na rozdíl od posudkových lékařů, kteří zvolili položku 3b). K datu vydání napadeného rozhodnutí poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce o 35 %. Tento stav odpovídal prvnímu stupni invalidity.
IV. Průběh jednání
8. Žalobce při jednání konaném dne 25. 4. 2022 setrval na svém procesním stanovisku. Žalovaná uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 29. 3. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 7.). K dotazu soudu účastníci řízení shodně uvedli, že žádné návrhy na doplnění dokazování nevznáší. Krajský soud k tomu doplňuje, že důkazy obsažené v přílohové části žaloby, jakož i žalobou odkazovaná zdravotní dokumentace žalobce, jsou obsahem správního spisu a posudková komise měla veškeré tyto podklady pro své posouzení k dispozici.
V. Právní hodnocení krajského soudu
9. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů, dále jen „s. ř. s. “).
10. Žaloba je důvodná.
11. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
12. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
13. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobce v řádném složení za účasti odborného lékaře z oblasti interního lékařství. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobce, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla v době vydání rozhodnutí žalované Bechtěrevova choroba při pozitivitě HLA B27 st. II (dle rtg), Jednalo se o funkční postižení st. b-c. Dle laboratorních nálezů bez známek aktivity zánětu, dále bez protizánětlivé léčby. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav zařadila posudková komise pod postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E, položce 3c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity (na rozdíl od posudkových lékařů, kteří zvolili položku 3b). K datu vydání napadeného rozhodnutí poklesla pracovní schopnost žalobce z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce o 35 %. Tento stav odpovídal prvnímu stupni invalidity. Závěry posudkových lékařů stran neuznání invalidity žalobce tak dle posudkové komise potvrdit nelze.
14. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobce a možností aplikovat předpis o korekčních faktorech, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobce je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35 % pokles jeho pracovní schopnosti.
15. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce v důsledku Bechtěrevovy choroby a tíže tohoto zdravotního postižení činí 35 %. Za této situace nebyl důvod k zamítnutí žádosti žalobce o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
VI. Závěr a náklady řízení
16. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. ). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s. s. ř. s. ).
17. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud jde o procesně úspěšného žalobce, v jeho případě žádné náklady v souvislosti s vedeným soudním řízením nevznikly a jejich přiznání ani nepožadoval.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
České Budějovice 25. dubna 2022
JUDr. Tereza Kučerová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje: B. S.