Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nad 45/2022 - 15

- 16

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Veroniky Juřičkové a soudců Tomáše Langáška a Filipa Dienstbiera v právní věci žalobkyně: Ing. L P. zastoupená JUDr. Ing. D. N., Ph. D., proti žalovanému: Krajský soud v Praze, sídlem náměstí Kinských 5, Praha, v řízení o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o návrhu žalobkyně na přikázání věci jinému krajskému soudu z důvodu vhodnosti,

takto:

Návrh na přikázání věci jinému krajskému soudu z důvodu vhodnosti se zamítá.

Odůvodnění:

[1] Žalobkyně podala u Nejvyššího správního soudu návrh na přikázání věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. jinému krajskému soudu podle , (dále jen „“).

[2] V návrhu uvedla, že nečinným správním orgánem (povinným rozhodnout ve správním řízení) je Krajský soud v Praze, který je zároveň soudem věcně a místně příslušným k projednání žaloby na ochranu proti nečinnosti. Dle žalobkyně by vzhledem k dosavadní nečinnosti krajského soudu bylo vhodné přikázání věci jinému krajskému soudu z důvodu rychlosti a hospodárnosti řízení. Žalobkyně měla taktéž za to, že přikázání věci jinému krajskému soudu je na místě i s ohledem na zachování nezávislosti a objektivity soudního přezkumu. V této souvislosti poukázala na skutečnost, že o žalobě na ochranu proti nečinnosti by totiž (jako členka senátu) rozhodovala místopředsedkyně pro úsek správního soudnictví, proti které (jako osobě pověřené rozhodovat ve správním řízení) žaloba de facto směřuje, či jiný soudce úseku správního soudnictví, podřízený místopředsedkyni.

[3] Ve vztahu k návrhu na delegaci vhodnou dle Krajský soud v Praze ve vyjádření uvedl, že důvody pro vyhovění tomuto návrhu nejsou v daném případě naplněny. Žalobkyně neuvedla žádnou relevantní skutečnost, z níž by bylo možné dovodit, že by u jiného krajského soudu byla věc rozhodnuta rychleji či hospodárněji.

[4] Návrh žalobkyně na přikázání věci jinému krajskému soudu není důvodný.

[5] Základní pravidlo pro určení místní příslušnosti soudů k projednávání žalob ve správním soudnictví obsahuje , podle kterého nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Máli tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti.

[6] Podle může Nejvyšší správní soud věc přikázat jinému než místně příslušnému krajskému soudu, jeli to pro rychlost nebo hospodárnost řízení nebo z jiného důležitého důvodu vhodné.

[7] K podmínkám pro změnu místní příslušnosti podle výše citovaného ustanovení se vyjádřil rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 22. 4. 2004, č. j. , č. NSS. Zdůraznil, že místní příslušnost soudu určenou procesními předpisy je zapotřebí vnímat jako základní pravidlo, které je promítnutím dělby činnosti uvnitř soudní soustavy mezi jejími jednotlivými články stanovené tak, aby věci byly projednávány tam, kde jsou nejlepší předpoklady pro jejich náležité projednání a rozhodnutí. Přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu (tzv. delegace vhodná) představuje výjimku z ústavní zásady zákonného soudu a soudce a také ze zásady trvání místní příslušnosti. K delegaci vhodné lze proto přistoupit pouze v ojedinělých a odůvodněných případech.

[8] Předpokladem postupu podle je existence takových okolností, které umožní po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější posouzení věci jiným, než podle zákona místně příslušným soudem, a to včetně požadavku procesní ekonomie. Důvody delegace vhodné mohou spočívat v povaze a předmětu řízení nebo mohou vycházet od účastníků a jejich poměrů či jiných skutečností. Pojem hospodárnost řízení přitom nelze vztahovat pouze k nákladům řízení, které vznikají účastníkům řízení, ale je zapotřebí na něj nahlížet v kontextu celého řízení, především jej vykládat v úzké souvislosti s rychlostí řízení, jakož i jinými důležitými důvody pro delegaci vhodnou (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2013, č. j. , nebo ze dne 8. 7. 2020, č. j. Nad 79/2020  39).

[9] Nejvyšší správní soud připomíná, že delegace věci jinému než místně příslušnému soudu představuje průlom do ústavního principu zákonného soudce, vyjádřeného v článku 38 odst. 1d tak, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci, přičemž příslušnost soudu a soudce stanoví zákon. Důvody pro odnětí věci místně příslušnému soudu musí být s ohledem na výjimečnost použití tohoto institutu tak závažné a natolik významné, aby odůvodňovaly průlom do zmíněného ústavního principu.

[10] Po posouzení okolností dané věci a důvodů podaného návrhu Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že podmínky pro výjimečnou změnu místní příslušnosti z důvodu vhodnosti dle nejsou v posuzovaném případě naplněny. Nejvyšší správní soud vycházel z toho, že žalobkyně neuvedla žádné konkrétní skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by u jiného krajského soudu byla věc rozhodnuta rychleji či hospodárněji. Žalobkyně netvrdila ani jiné závažné okolnosti, které by jí případně znemožňovaly osobní účast v řízení u Krajského soudu v Praze či které by měly za následek vznik neúměrných nákladů v souvislosti s řízením vedeným u tohoto krajského soudu.

[11] S ohledem na výše uvedené proto Nejvyšší správní soud neshledal naplnění podmínek pro přikázání věci jinému než místně příslušnému soudu z důvodu vhodnosti dle

[12] Nejvyšší správní soud zároveň doplňuje, že ačkoli žalobkyně v podaném návrhu odkázala toliko na , obsahuje její podání též návrh na přikázání věci jinému než místně příslušnému krajskému soudu dle odst. 1 téhož ustanovení zákona (tzv. delegaci nutnou). O tomto návrhu bude rozhodovat desátý senát Nejvyššího správního soudu, u kterého je věc vedena pod sp. zn. .

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 26. dubna 2022

Mgr. Ing. Veronika Juřičková

předsedkyně senátu