Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 301/2021 - 28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Petra Mikeše a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: T. Đ. N., zastoupená Mgr. Ondřejem Fialou, advokátem se sídlem Václavské náměstí 808/66, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 3. 2020, čj. OAM-951/ZA-ZA11-HA13-2019, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2021, čj. -22,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2021, čj. -22, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

[1] Žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím žalobkyni neudělil mezinárodní ochranu podle , a , o azylu, a dále rozhodl, že jí nelze udělit doplňkovou ochranu pro existenci důvodů podle téhož zákona.

[2] Žalobkyně proti tomuto rozhodnutí podala 22. 6. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Brně.

[3] Krajský soud žalobu v záhlaví označeným usnesením odmítl jako opožděnou. Uvedl, že rozhodnutí žalovaného bylo žalobkyni doručeno 25. 3. 2020 ve smyslu § 24a odst. 2 zákona o azylu. Tato skutečnost vyplývá z obsahu správního spisu. Následujícího dne tak začala běžet patnáctidenní lhůta pro podání žaloby a její poslední den připadl na 9. 4. 2020. Žaloba byla soudu doručena až dne 22. 6. 2020 a byla tedy podána zjevně opožděně.

[4] Proti usnesení krajského soudu podala žalobkyně (dále „stěžovatelka“) kasační stížnost. Přijatelnost kasační stížnosti spatřuje v tom, že krajský soud nerespektoval ustálenou judikaturu a porušil stěžovatelčino právo na spravedlivý proces. Namítá, že krajský soud nesprávně vyhodnotil žalobu jako opožděnou, přestože stěžovatelka v žalobě argumentovala tím, že rozhodnutí žalovaného nebylo doručeno v souladu s pravidly doručování podle zákona o azylu. Jak vyplývá z obsahu správního spisu, především z obálky připojené k výzvě k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, stěžovatelce nebyla tato výzva řádně doručena, neboť poštovní doručovatel písemnost neuložil v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence a nijak nevyrozuměl stěžovatelku o možnosti si ji vyzvednout. Vzhledem k tomu, že výzva k převzetí rozhodnutí nebyla stěžovatelce doručena v souladu s § 24 zákona o azylu, nemohlo dojít ani k doručení napadeného rozhodnutí podle § 24a odst. 2 téhož zákona a napadené rozhodnutí tak dosud nenabylo právní moci. Žaloba proto nebyla podána opožděně.

[5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že usnesení krajského soudu je zákonné, a navrhl, aby Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou.

[6] Nejvyšší správní soud se nejprve ve smyslu zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Institut nepřijatelnosti a jeho dopady do soudního řízení správního Nejvyšší správní soud podrobně vyložil v usnesení z 26. 4. 2006, čj. -39, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. Ačkoli se tak vyjádřil ve vztahu k předcházející právní úpravě nepřijatelnosti (tedy ve vztahu k ve znění před 1. 4. 2021), závěry z něj vyplývající jsou použitelné i na nyní posuzovanou věc (usnesení NSS z 12. 10. 2021, čj. -43, bod 6).

[7] Nejvyšší správní soud shledal v rozhodnutí krajského soudu zásadní pochybení ohledně posouzení včasnosti žaloby, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatelky. Kasační stížnost je proto přijatelná.

[8] Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná.

[9] Podle § 24 odst. 1 zákona o azylu se písemnosti doručují účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany do vlastních rukou pouze do místa jeho hlášeného pobytu nebo žadateli o udělení mezinárodní ochrany za podmínek uvedených v odstavci 2 na adresu pro doručování, nedoručuje-li ministerstvo na místě nebo prostřednictvím datové schránky.

[10] Podle § 24 odst. 3 zákona o azylu pokud nebyl účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany v místě doručení zastižen, doručovatel písemnost uloží v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo v azylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, a účastníka řízení ve věci mezinárodní ochrany o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do 10 dnů ode dne, kdy byla písemnost uložena, poslední den této lhůty je dnem doručení.

[11] Podle § 24 odst. 4 zákona o azylu se písemnost určená účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany, jehož pobyt není znám, uloží po dobu 10 dnů v azylovém zařízení, kde je účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu, nebo, je-li hlášen k pobytu mimo azylové zařízení, v ministerstvem určeném azylovém zařízení, které je nejblíže místu jeho hlášeného pobytu. Oznámení o uložení písemnosti se vyvěsí v azylovém zařízení na úřední desce. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

[12] Podle § 24a zákona o azylu se stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí účastníku řízení ve věci mezinárodní ochrany doručí v místě a čase stanoveném v písemné výzvě k převzetí rozhodnutí (odst. 1). Nedostaví-li se účastník řízení ve věci mezinárodní ochrany k převzetí rozhodnutí v den a čas ve výzvě uvedený, ač mu výzva byla doručena, je den k převzetí rozhodnutí ve výzvě uvedený považován za den, kdy je rozhodnutí doručeno (odst. 2).

[13] Předmětem sporu v projednávané věci je posouzení včasnosti žaloby. Stěžovatelka v žalobě rozsáhle argumentovala tím, že jí nebylo řádně doručeno rozhodnutí žalovaného (srov. bod [4] tohoto rozsudku). Poukazovala na nesplnění podmínek pro doručování fikcí stanovených v § 24 odst. 3 a § 24a odst. 2 zákona o azylu. Krajský soud se k této argumentaci vůbec nevyjádřil a nijak ji ve svém rozhodnutí nereflektoval, ač se jednalo o stěžejní otázku pro posouzení včasnosti žaloby. Jeho ničím neodůvodněný závěr, podle něhož bylo rozhodnutí žalovaného stěžovatelce doručeno dne 25. 3. 2020 ve smyslu § 24a odst. 2 zákona o azylu, je proto nepřezkoumatelný.

[14] S ohledem na výše uvedené je usnesení krajského soudu nezákonné ve smyslu Krajský soud se v navazujícím řízení bude s ohledem na v žalobě obsažená podrobná tvrzení ohledně včasnosti žaloby zabývat tím, kdy a jak bylo stěžovatelce doručeno předvolání k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, a v návaznosti na to, kdy bylo doručeno samotné rozhodnutí žalovaného (srov. např. rozsudek NSS z 29. 4. 2015, čj. -66.). Teprve poté opětovně posoudí včasnost žaloby.

[15] Nejvyšší správní soud z výše uvedených důvodů v souladu s rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Dle je krajský soud vázán právním názorem uvedeným v tomto rozsudku.

[16] O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí, jak je stanoveno v

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 28. dubna 2022

Jitka Zavřelová

předsedkyně senátu