Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
64 Ad 7/2021 - 47.pdf
PDF · 0 B
No categories available
64 Ad 7/2021 - 47
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci
žalobkyně: J.B., narozena dne X
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 15. 7. 2020, č.j. X
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 7. 4. 2020, č.j. X odňala žalobkyni od 10. 5. 2020 invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení Pelhřimov ze dne 19. 3. 2020, již žalobkyně není invalidní, jelikož její pracovní schopnost poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze o 20 %.
2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 18. 9. 2020 (na poštu předáno dne 16. 9. 2020) žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji z důvodu místní nepříslušnosti usnesením ze dne 30. 9. 2021, č.j. 32 Ad 18/2020 - 11 postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“).
4. Žalobkyně považuje závěry napadeného rozhodnutí za nesprávné. Zdravotní postižení, které blíže rozvedla v podání doručeném krajskému soudu dne 23. 11. 2021, a které omezuje její pracovní schopnost v rozsahu odpovídající invalidizaci, považuje za trvalé a neměnné.
5. Jako důkazy žalobkyně označila blíže neurčené lékařské zprávy.
6. Žalovaná ve vyjádření k žalobě stručně uvedla, že s ohledem na námitky žalobkyně navrhuje vyhotovení nového zdravotního posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Rozhodnutí soudu žalovaná ponechává na výsledku dokazování a úvaze soudu
III. Podstatný obsah spisu
7. Rozhodnutí žalované ze dne 7. 4. 2020, č.j. X, kterým žalovaná od 10. 5. 2020 odňala žalobkyni invalidní důchod, vychází z posudku o invaliditě ze dne 19. 3. 2020 (jedná se o opravný posudek k posudku ze dne 5. 3. 2020), v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je dlouhodobé postižení páteře – bolestivý páteřní syndrom krčního a bederního úseku, klinicky cervikobrachiální syndrom vpravo a iritační radikulopathie kořene C5, dle MRI vyšetření v 4/2016 beze změny – atypický hemagiom v krčním obratli C4 a degenerativní změny úseku C5-C6, dle RTG vyšetření bederního úseku v 9/2016 s lehkými degenerativními změnami. Toto postižení je podřaditelné pod kapitolu XIII., oddíl E, položku 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 20 %, přičemž posudkový lékař neshledal potřebu tuto míru poklesu pracovní schopnosti dle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity dále měnit.
8. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 18. 6. 2020. Posudkový lékař se se závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 19. 3. 2020 zcela ztotožnil.
9. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 18. 1. 2022 jsou založeny na čl. 38 - 42 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně jednání komise dne 18. 1. 2021 zúčastnila a podrobila se vyšetření v oboru neurologie (odborná lékařka MUDr. J.A.), jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované lehké funkční postižení krční a hrudní páteře, tedy více úseků, s omezením pohyblivosti krčního úseku, svalovou dysbalancí, s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem (senzitivní zánikový syndrom), bez známek poškození nervu, hemangiom těla obratle C4 bez funkčního dopadu, bez nutnosti intervence, jen sledování. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise stanovila shodně s posudkovými lékaři I. a II. stupně v rozsahu 20 % s tím, že navýšení této hranice není zdůvodnitelné ani komorbiditami ani náročností povolání. Posouzení dle položky 1c – středně těžké postižení – nelze dle posudkové komise zdůvodnit, neboť žalobkyně nesplňuje kritéria závažného postižení jednoho či více úseků páteře, není závažná porucha statiky či dynamiky, ani funkčně významný neurologický nález s poškozením nervu. Žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní.
IV. Průběh jednání
10. Žalobkyně se k ústnímu jednání konanému dne 7. 3. 2022 bez omluvy nedostavila. Žalovaná při jednání setrvala na svém procesním stanovisku. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 18. 1. 2022 (veškeré lékařské zprávy měla posudková komise při zpracování posudku k dispozici), z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 9).
V. Právní hodnocení krajského soudu
11. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s. ř. s.“).
12. Žaloba není důvodná.
13. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
14. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
15. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborné lékařky z oboru neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům, jež jsou součástí spisové dokumentace žalobkyně. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jímž je funkční postižení krční a hrudní páteře, tedy více úseků, s omezením pohyblivosti krčního úseku, svalovou dysbalancí, s občasnými projevy kořenového dráždění, s recidivujícím lehkým neurologickým nálezem (senzitivní zánikový syndrom), bez známek poškození nervu. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XIII., odd. E, pol. 1b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Pokles pracovní schopnosti žalobkyně posudková komise stanovila shodně s posudkovými lékaři I. a II. stupně v rozsahu 20 % s tím, že navýšení této hranice není zdůvodnitelné ani komorbiditami ani náročností povolání. Posouzení dle položky 1c – středně těžké postižení – nelze dle posudkové komise zdůvodnit, neboť žalobkyně nesplňuje kritéria závažného postižení jednoho či více úseků páteře, není závažná porucha statiky či dynamiky, ani funkčně významný neurologický nález s poškozením nervu. Žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí nebyla invalidní.
16. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Podstatná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení.
17. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů rozhodli o odnětí invalidního důchodu ode dne 19. 3. 2020.
VI. Závěr a náklady řízení
18. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
19. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. Žalobkyni ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích].
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
České Budějovice 7. března 2022
JUDr. Tereza Kučerová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.