Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
60 Ad 18/2021 - 41.pdf
PDF · 0 B
No categories available
60 Ad 18/2021 - 41
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Michalem Hájkem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: E.Š., Dipl. – Kff., narozená dne X
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 9. 2021, čj. X,
takto:
I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 9. 2021, čj. X, se ruší a věc se jí vrací k dalšímu řízení.
II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalobkyně podala dne 22. 2. 2021 žádost o invalidní důchod. Žalovaná tuto žádost rozhodnutím ze dne 19. 5. 2021, čj. X, pro nesplnění podmínek dle § 38 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění zamítla, neboť na základě lékařského posudku ze dne 19. 4. 2021 nebyla žalobkyně invalidní (její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %).
2. Na základě námitek žalobkyně uplatněných dne 11. 6. 2021 nechala žalovaná vypracovat nový lékařský posudek ze dne 13. 8. 2021, na jehož podkladě rozhodla žalovaná žalobou napadeným rozhodnutím tak, že námitky žalobkyně zamítla a rozhodnutí ze dne 19. 5. 2021 potvrdila.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
3. Proti rozhodnutí žalované podala žalobkyně dne 11. 11. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
4. Dle žalobkyně žalovaná zcela pominula skutečnosti týkající se okolností její hospitalizace na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice, která trvala od 29. 12. 2020 do 2. 3. 2021, a na kterou navázala hospitalizace v Psychiatrické nemocnici v Písku do 2. 4. 2021. Do nemocnice byla žalobkyně přivezena ve stavu ovlivněném silnými bludy a v masivně psychotickém stavu. Žalobkyni přivezli na lehátku v kurtech za asistence Policie České republiky. Za důkaz žalobkyně označila propouštěcí zprávu z psychiatrického oddělení ze dne 2. 3. 2021.
5. Žalobkyně dále uvedla, že je samoživitelkou a stará se o dvanáctiletou dceru.
6. Dle žalobkyně posudek o invaliditě ze dne 13. 8. 2021 a na něj navazující žalobou napadené rozhodnutí úplně pomíjejí okolnosti hospitalizace. Posudek ani rozhodnutí dále neuvádějí, jak byly tyto skutečnosti zohledněny při hodnocení žalobčina zdravotního stavu a jeho dopadu na pracovní schopnost. Obdobně se posudek ani rozhodnutí nikterak nevyjadřují ke skutečnosti, že propouštěcí zpráva ze dne 2. 3. 2021 obsahuje výslovné doporučení „pracovní potenciál snížený – doporučuji invalidní důchod“.
7. Žalobkyně o posudku ze dne 13. 8. 2021 a k žalobou napadenému rozhodnutí dodala, že oba tyto dokumenty podřazují žalobčin zdravotní stav pod kapitolu V položku 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb. , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity). Žalobkyně se domnívá, že zařazení jejího postižení pod položku 4b (lehké postižení) je podhodnocené, a že přiměřené by bylo zařazení pod položku 4c vyhlášky, tj. středně těžké postižení.
8. Za důkazy žalobkyně označila posudek o invaliditě ze dne 16. 8. 2021 a žalobou napadené rozhodnutí.
9. Dle žalobkyně vydala žalovaná žalobou napadené rozhodnutí na základě nedostatečně vyhodnoceného zdravotního stavu a nedostatečného či chybějícího zhodnocení skutečností uvedených v žalobčině zdravotní dokumentaci.
10. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
11. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě nejprve stručně shrnula dosavadní průběh řízení a připomněla zákonný rámec posuzování invalidity. Dále žalovaná zhodnotila lékařský posudek a posouzení zdravotního stavu žalobkyně. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná provést důkaz posudkem posudkové komise. Závěrem žalovaná dodala, že i nadále trvá na závěrech obsažených v žalobou napadeném rozhodnutí a navrhla žalobu zamítnout.
III. Podstatný obsah spisu
12. V rozhodnutí ze dne 19. 5. 2021 žalovaná vycházela z posudku o invaliditě ze dne 19. 4. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je bipolární afektivní porucha dekompenzovaná od 12/2020, nyní již kompenzace stavu, přičemž toto postižení je podřaditelné pod kapitolu V položku 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity), pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 1520 %; posudkový lékař zvolil horní hranici procentuálního rozpětí, tj. 20 %. K aplikaci korekčních faktorů posudkový lékař nepřistoupil. Na základě uvedeného posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 19. 5. 2021 žádost žalobkyně o přiznání invalidního důchodu zamítla.
13. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 13. 8. 2021. Posudkový lékař, v něm dospěl ke stejnému závěru jako posudkový lékař v rámci posudku ze dne 19. 4. 2021, tj. k závěru, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je postižení podřaditelné pod kapitolu V položku 4b přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a snížení pracovní schopnosti žalobkyně stanovil shodně s posudkovým lékařem v horní výši rozmezí, tj. na 20 %. Posudkový lékař nepřistoupil k aplikaci korekčních faktorů.
14. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 25. 1. 2022 jsou založeny na č. l. 2836 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně zúčastnila jednání komise dne 25. 1. 2022 a podrobila se vyšetření z oboru psychiatrie. Závěry vyšetření jsou v posudku popsány. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou byla bipolární afektivní porucha, kdy v prosinci roku 2020 došlo k dekompenzaci stavu ve smyslu zvlášť těžké manické epizody s masivní paranoidně persekuční a extrapotenční symptomatologií. Po krátkém období dosažení relativní remise. Na jaře 2021 došlo u žalobkyně opět zhruba od konce května 2021 k postupnému propadu až do hlubší depresivity. Toto postižení posudková komise podřadila pod kapitolu V položku 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u které je míra poklesu pracovní schopnosti stanovena na 3045 %, přičemž posudková komise s ohledem na tíži uvedeného zdravotního postižení zvolila výslednou míru ve výši 35 %. Posudková komise se vyjádřila i nemožnosti aplikovat položky 4d či 4e, neboť u žalobkyně nebyla pro uvedené položky splněna posudková kritéria. Žalobkyně tak byla schopna vykonávat po vzniku invalidity prvního stupně výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti a v podstatně menším rozsahu a intenzitě.
IV. Průběh jednání
15. Žalovaná se při jednání konaném dne 7. 3. 2022 k věci nikterak nevyjádřila a pouze uvedla, že ponechává rozhodnutí na úvaze soudu. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila.
16. Krajský soud provedl důkaz protokolem o jednání a posudkem posudkové komise ze dne 25. 1. 2022, z nichž učinil shora popsané závěry (viz odstavec 14). Zbylé důkazní návrhy krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost. Žalobkyně předně navrhla provést důkaz listinami, které jsou již součástí správního spisu, jímž se však v soudním řízení správním dokazování zpravidla neprovádí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. 9 Afs 8/2008 -117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Propouštěcí zprávu ze dne 2. 3. 2021 pak měla k dispozici i samotná posudková komise, která jej zahrnula do svých zjištění.
V. Právní hodnocení krajského soudu
17. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s. s. ř. s. ).
18. Žaloba je důvodná.
19. Dle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
20. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o přiznání či změně výše invalidního důchodu je závislé na odborném lékařském posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak krajský soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobkyní udávanými zdravotními potížemi, obsahujeli posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a samostatné hodnocení medicínských otázek mu ani nepřísluší.
21. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborné lékařky z oblasti psychiatrie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům. Na základě těchto podkladů označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou je bipolární afektivní porucha. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole V položce 4c přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a rozsah ztráty pracovní schopnosti žalobkyně ve výši 35 % odůvodnila tíží uvedeného zdravotního postižení.
22. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky a svůj závěr o tom odůvodnila a zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně, pak považuje soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož zdravotní stav žalobkyně je dlouhodobě nepříznivý a způsobuje 35 % pokles její pracovní schopnosti.
23. Krajský soud má proto za prokázané, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně v důsledku bipolární afektivní poruchy činí 35 %. Za této situace nebyl důvod k zamítnutí žádosti žalobkyně o přiznání invalidního důchodu. Žalovaná proto napadeným rozhodnutím rozhodla v rozporu s § 39 odst. 2 a § 56 odst. 1 písm. a) zákona o důchodovém pojištění.
VI. Závěr a náklady řízení
24. S ohledem na konstatovanou vadu napadeného rozhodnutí krajský soud rozhodnutí žalované zrušil (§ 78 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ) a věc vrátil žalované k dalšímu řízení (§ 78 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. ). Žalovaná je v dalším řízení právním názorem krajského soudu vázána (§ 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ); důkazy provedené v řízení před soudem přitom žalovaná zahrne mezi podklady pro nové rozhodnutí (§ 78 odst. 6 s. ř. s. s. ř. s. ).
25. O náhradě nákladů řízení krajský soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož nestanoví-li tento zákon jinak, má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která neměla v soudním řízení úspěch, nemá právo na náhradu nákladů řízení. V případě úspěšné žalobkyně pak ze soudního spisu neplyne, že by jí nějaké uznatelné náklady řízení vznikly; z toho důvodu jí krajský soud jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Českých Budějovicích 7. března 2022
JUDr. Michal Hájek, Ph.D. v. r.
samosoudce
Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.