Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 As 246/2021 - 44

R O Z S U D E K

J M É N E M R E P U B L I K Y

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: Ing. Bc. N. T., zast. JUDr. Karlem Stejskalem, LL.M., advokátem, se sídlem Tomášská 25/6, Praha 1, proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 16, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2021, č. j. - 191,

takto:

I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2021, č. j. - 191, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

II. Ustanovenému zástupci žalobkyně advokátovi JUDr. Karlu Stejskalovi, LL.M., se přiznává odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování žalobkyně v řízení o kasační stížnosti ve výši 6.800 Kč. Tato částka bude zástupci žalobkyně vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Náklady právního zastoupení žalobkyně nese stát.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobou podanou u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2019, č. j. 10.01-000012/19-004, kterým jí nebyl určen advokát k poskytnutí právní služby podle , o advokacii, o jehož ustanovení žádala za účelem vedení řízení před Ústavním soudem ve věci sp. zn. . Důvodem pro zamítnutí této žádosti byla skutečnost, že žalobkyně nedoložila svá tvrzení důležitá pro osvobození od soudních poplatků.

[2] Městský soud rozsudkem ze dne 3. 6. 2021, č. j. - 191, žalobu zamítl. V odůvodnění rozsudku uvedl, že v každém řízení o určení advokáta je žadatel povinen osvědčit splnění zákonných podmínek. Nemůže přitom odkazovat na jiná řízení či skutečnosti, které by měly být známé žalované z její úřední činnosti. Každá žádost tak vyvolá správní řízení, v jehož průběhu žadatel musí splnění zákonných podmínek osvědčit, i když tak mohl činit již v minulosti. Z obsahu žádosti žalobkyně je přitom patrné, že uvedla dvě osoby, které tvoří společnou domácnost, a proto k výzvě žalované byla povinna osobní a majetkové poměry své a druhé osoby osvědčit.

[3] Proti tomuto rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) včasnou kasační stížnost, v níž uplatnila několik žalobních bodů. V doplnění kasační stížnosti sepsaném ustanoveným zástupcem stěžovatelka mimo jiné namítla, že rozsudek městského soudu je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost, neboť vůbec neoznačuje napadené rozhodnutí žalované, a není tak z něj zřejmé, o čem vlastně městský soud rozhodoval. Stěžovatelka proto navrhla zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení.

[4] Žalovaná se ke kasační stížnosti nevyjádřila.

II. Posouzení kasační stížnosti

[5] Nejvyšší správní soud při přezkoumání napadeného rozsudku shledal vadu uvedenou v ustanovení , podle něhož kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. K této vadě by přitom musel podle přihlédnout z úřední povinnosti, i kdyby nebyla v kasační stížnosti výslovně namítnuta.

[6] Nejvyšší správní soud již v rozsudku ze dne 10. 2. 2005, č. j. - 55, publikovaném pod č. 1070/2007 Sb. NSS, dovodil, že jsou-li v záhlaví soudního rozhodnutí jednoznačně identifikováni účastníci řízení a rovněž správní rozhodnutí, které je předmětem soudního přezkumu, nezpůsobuje obecné znění výroku (například „Žaloba se odmítá.“) nepřezkoumatelnost tohoto rozhodnutí ve smyslu V tehdy posuzovaném případě byl úkon správního orgánu, který byl předmětem soudního přezkumu, v záhlaví napadeného soudního rozhodnutí definován určitě, nezaměnitelně a srozumitelně a Nejvyšší správní soud jej shledal přezkoumatelným. Na tuto judikaturu navázal Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 7. 2012, č. j. - 134, v němž zdůraznil, že „výrok rozsudku tvoří jednotu s jeho záhlavím, ve kterém je třeba nezaměnitelně označit účastníky řízení a jeho předmět; pokud tomu tak je, pak obecně znějící výrok ‚Žaloba se zamítá‘ nemůže způsobovat nepřezkoumatelnost rozsudku“.

[7] V rozsudku ze dne 15. 2. 2012, č. j. - 64, Nejvyšší správní soud naopak zjistil, že v záhlaví usnesení krajského soudu nebylo jednoznačně individualizováno správní rozhodnutí, které bylo předmětem soudního přezkumu. Za této situace zdůraznil, že pouze při nezaměnitelné identifikaci účastníků řízení a přezkoumávaného správního rozhodnutí v záhlaví rozhodnutí krajského soudu je postaveno najisto, koho se řízení o žalobě týká a co je jeho předmětem. Pokud však krajský soud opomene napadené správní rozhodnutí takto vymezit a učiní tak až v rámci odůvodnění svého usnesení, jedná o procesní deficit zakládající nepřezkoumatelnost soudního rozhodnutí pro nesrozumitelnost. Ke stejnému závěru dospěl Nejvyšší správní soud v rozsudcích ze dne 11. 2. 2014, č. j. - 34, a ze dne 27. 1. 2016, č. j. - 29.

[8] Také v posuzované věci nebylo žalobou napadené správní rozhodnutí v záhlaví rozsudku městského soudu jednoznačně a nezaměnitelně specifikováno. Dokonce v něm nebylo identifikováno vůbec. Z výroku rozsudku i ve spojení s jeho záhlavím je totiž zřejmé pouze to, že městský soud rozhodoval ve věci stěžovatelky proti žalované a že žalobu zamítl. Nelze z nich však zjistit, že se jednalo o žalobu proti rozhodnutí správního orgánu, a tím spíše ani jaké konkrétní rozhodnutí bylo napadeno. Tato skutečnost dokonce není zjistitelná ani z odůvodnění rozsudku, neboť v něm městský soud rozhodnutí žalované označuje pouze například jako „shora uvedené správní rozhodnutí“, aniž by však kdekoliv jinde toto rozhodnutí jednoznačně a nezaměnitelně označil (např. číslem jednacím či spisovou značkou a datem vydání).

[9] Chybějící označení správního rozhodnutí ve výroku, respektive záhlaví, soudního rozhodnutí je v přímém rozporu s požadavkem právní jistoty jeho adresátů. Ve světle citované judikatury, s níž se Nejvyšší správní soud plně ztotožňuje i v posuzované věci a od níž neshledává žádný důvod se odchýlit, je tedy napadený rozsudek městského soudu nutné považovat za nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost ve smyslu

[10] Tato základní vada řízení o žalobě brání posouzení dalších kasačních námitek. Teprve až po jednoznačné a nezaměnitelné identifikaci napadeného rozhodnutí správního orgánu ho Nejvyšší správní soud bude moci přezkoumat na základě případné nové kasační stížnosti.

III. Závěr a náklady řízení

[11] S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti Nejvyšší správní soud podle věty první před středníkem napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení, v němž podle odstavce čtvrtého téhož ustanovení bude vázán právním názorem vysloveným v tomto zrušovacím rozhodnutí ( ). V dalším řízení městský soud podle věty první rozhodne i o náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti.

[12] Usnesením Nejvyššího správního soud ze dne 6. 10. 2021, č. j. - 36, byl stěžovatelce ustanoven zástupcem advokát JUDr. Karel Stejskal, LL.M., jemuž v řízení o kasační stížnosti náleží mimosmluvní odměna a hotové výdaje, které platí stát ( a ). Odměna za zastupování advokátem za řízení o kasační stížnosti byla určena podle a d) ve spojení s a vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a to za dva úkony právní služby poskytnuté stěžovatelce v řízení o kasační stížnosti (první porada s klientkou včetně převzetí a přípravy zastoupení a sepsání doplnění kasační stížnosti) ve výši 2 x 3.100 Kč, tedy celkem 6.200 Kč. Náhrada hotových výdajů za tyto dva úkony právní služby (režijní paušály) činí podle advokátního tarifu 2 x 300 Kč, tedy celkem 600 Kč. Odměna a náhrada hotových výdajů za zastupování stěžovatelky v řízení o kasační stížnosti v celkové výši 6.800 Kč bude ustanovenému zástupci vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 60 dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 29. března 2022

JUDr. Jiří Palla

předseda senátu