Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
64 Ad 10/2021 - 39.pdf
PDF · 0 B
No categories available
64 Ad 10/2021 - 39
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Kučerovou, ve věci
žalobkyně: P. Z., narozená dne
bytem
proti
žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
se sídlem Křížova 1292/25, Praha 5
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 14. 7. 2021, č.j. x,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaná rozhodnutím ze dne 14. 7. 2021, č.j. x odňala žalobkyni od 12. 5. 2021 invalidní důchod, neboť podle posudku lékaře Okresní správy sociálního zabezpečení České Budějovice ze dne 12. 4. 2021, již žalobkyně není invalidní, jelikož její pracovní schopnost žalobkyně poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu pouze o 20 %.
2. Námitky proti tomuto rozhodnutí žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím zamítla a napadené rozhodnutí potvrdila.
II. Shrnutí žaloby a vyjádření žalované
3. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 15. 9. 2021 žalobu ke Krajskému soudu v Brně, který ji z důvodu místní nepříslušnosti usnesením ze dne 22. 9. 2021, č.j. 34 Ad 8/2021 -4 postoupil místně příslušnému Krajskému soudu v Českých Budějovicích.
4. Žalobkyně se se závěry a odůvodněním žalované neztotožnila a dodala, že uváděné onemocnění, kterým žalobkyně trpí, je důvodem značného snížení celkové výkonnosti, tedy i výkonnosti pracovní. Žalobkyně trpí středně těžkým postižením osteoartrózou, které bylo posudkovým lékařem nesprávně vyhodnoceno jako lehké. Posudkový lékař takto rozhodl, aniž by žalobkyně byla k posouzení přizvána. Posudkový lékař nepřihlédl k významnému omezení denních aktivit žalobkyně ani k tomu, že po prodělaném úrazu není schopna vykonávat pracovní činnost jako v období před úrazem. Nebyla vzata v úvahu skutečnost, že se zdravotní stav žalobkyně od roku 2016 stále zhoršuje a dochází k bolestivému omezení hybnosti žalobkyně, která tuto bolestivost musí tlumit analgetiky a v důsledku ní dochází též ke stále častější pracovní neschopnosti. Rozhodnutí žalované tak bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, v důsledku čehož byla nesprávně posouzena hlavní příčina zdravotního omezení žalobkyně.
5. Jako důkazy žalobkyně označila lékařskou dokumentaci, kterou disponuje žalovaná, prvostupňové rozhodnutí a výslech účastníků.
6. Žalobkyně navrhla, aby krajský soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
7. Žalovaná ve vyjádření k žalobě stručně shrnula dosavadní průběh řízení a na případ aplikovanou právní úpravu.
8. Žalovaná dále uvedla, že zdravotní stav žalobkyně byl dostatečně posouzen posudkovým lékařem, který v posudku ze dne 7. 7. 2021 konstatoval dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jehož rozhodující příčinou je zdravotní postižení uvedené v kapitole XV., odd. A, položce 7a přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. , míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně byla stanovena v rozsahu 20 %. Tento posudek žalovaná shledala jako úplný, celistvý a přesvědčivý, vypořádávající se se všemi rozhodujícími skutečnostmi.
9. S ohledem na námitky žalobkyně navrhla žalovaná vyhotovení nového posudku u příslušné posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).
10. Žalovaná navrhla žalobu jakožto nedůvodnou zamítnout.
III. Podstatný obsah spisu
11. Rozhodnutí žalované ze dne19. 4. 2021, č.j. x, kterým žalovaná od 12. 5. 2021 odňala žalobkyni invalidní důchod, vychází z posudku o invaliditě ze dne 12. 4. 2021, v němž posudkový lékař uzavřel, že příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně je polyartroza nosných kloubů způsobenou jednak stavem po polytraumatu ze dne 4. 9. 2005, jednak v důsledku totální endoprotézy kyčelního kloubu vpravo z února 2011, dále díky chronickému vertebrogennímu syndromu páteře (kolísavý) a především v důsledku rozvoje a zhoršení lokomoce enormní exogenní nadváhou bez dokumentovaného pokusu o odbornou redukci hmotnosti . Toto postižení je podřaditelné pod kapitolu XV., oddíl A, položku 7a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, u nějž se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti 10 %, přičemž posudkový lékař vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvolil rozsah 20 %.
12. V řízení o námitkách proti tomuto rozhodnutí nechala žalovaná vyhotovit posudek o invaliditě ze dne 7. 7. 2021 (ve znění jeho opravy ze dne 12. 7. 2021). Posudkový lékař se se závěry posudkového lékaře v posudku ze dne 12. 4. 2021 zcela ztotožnil.
13. Krajský soud si dále vyžádal posudek posudkové komise včetně protokolu o jednání této komise (protokol o jednání, jakož i posudek ze dne 5. 1. 2022 jsou založeny na čl. 28 - 34 spisu krajského soudu). Z těchto podkladů je patrné, že se žalobkyně jednání komise dne 5. 1. 2022 zúčastnila a podrobila se vyšetření v oboru neurologie, jehož závěr je v posudku popsán. Posudková komise uzavřela, že se u žalobkyně jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož hlavní příčinou bylo v době vydání rozhodnutí žalované poúrazové postižení nosného aparátu – oboustranná gonartróza I-II st. s lehkým omezením hybnosti a artróza pravého hlezna s mírným omezením hybnosti. Tento dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav odpovídá postižení uvedenému v kapitole XV., odd. B, pol. 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity stanovující pro tyto případy rozsah ztráty pracovní schopnosti 10-15 %, přičemž s ohledem na kvalifikaci žalobkyně byla zvolena horní hranice taxace 15 %, ostatní poruchy pak dle posudkové komise lze zohlednit maximálně možným navýšením taxace na 25 %. Posudková komise pro úplnost dodala, že výše uvedené zdravotní postižení žalobkyně nelze hodnotit jako funkčně významné postižení dvou a více nosných kloubů, a to ani při zohlednění totální endoprotézy kyčle.
IV. Průběh jednání
14. Účastníci řízení byli na začátku ústního jednání ve věci konaného dne 14. 2. 2022 seznámeni se skutečností, že nebyla dodržena zákonná desetidenní lhůta pro přípravu na jednání (ta uplynula právě dne 14. 2. 2022). Obě strany řízení na základě výslovného dotazu samosoudkyně, zda i přes tuto skutečnost chtějí v jednání pokračovat a zda považují lhůtu poskytnutou jim k přípravě na jednání za dostačující, uvedly, že s touto lhůtou souhlasí a nepožadují jednání odročit do uplynutí zákonné desetidenní lhůty. Žalobkyně v průběhu řízení setrvala na svých námitkách uváděných k žalobě. Současně se vymezila proti závěrům posudkové komise a uvedla, že tyto nepovažuje za dostatečné a měly by být doplněny o vyšetření ortopeda, který by se měl vyjádřit k ostatním zdravotním obtížím žalobkyně a k jejímu celkovému zdravotnímu stavu. Žalovaná při jednání setrvala na svém procesním stanovisku. K návrhu žalobkyně na doplnění dokazování uvedla, že toto doplnění ponechává na úvaze soudu, je však přesvědčena, že posudek komise jakož i posudkové závěry lékařů jsou v tomto směru úplné a jejich doplnění není zapotřebí. Krajský soud při jednání provedl důkaz protokolem o jednání posudkové komise a samotným posudkem této komise ze dne 5. 1. 2022, z nichž učinil shora uvedená skutková zjištění (viz odstavec 13.). Důkazní návrh žalobkyně v podobě doplňujícího ortopedického vyšetření krajský soud usnesením zamítl pro nadbytečnost, neboť uvedený posudek posudkové komise je dostatečným podkladem pro rozhodnutí ve věci (veškeré listin y týkající se celkového zdravotního stavu žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí, včetně lékařských závěrů stran vertebrogenních potíží, artrózy kolenních kloubů a poškození sedacího nervu, měla posudková komise při zpracování posudku k dispozici).
V. Právní hodnocení krajského soudu
15. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Vycházel přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 s. ř. s. s. ř. s. ).
16. Žaloba není důvodná.
17. Dle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb. , o důchodovém pojištění, platí, že jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla „a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“
18. Krajský soud k tomu předně uvádí, že rozhodnutí o změně výše invalidního důchodu je závislé na lékařském odborném posouzení. Pro přezkumné soudní řízení je k takovému posouzení povolána podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato komise je oprávněna k celkovému posouzení zdravotního stavu osoby a její pracovní způsobilosti, jakož i k zaujetí posudkových závěrů o invaliditě a jejím stupni. Posudek komise pak soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad obsažených v § 77 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. Posudek posudkové komise je úplný a přesvědčivý, jestliže se posudková komise vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, s žalobcem udávanými zdravotními potížemi, obsahuje-li posudek náležité zdůvodnění posudkového závěru tak, aby ten byl přesvědčivý též pro krajský soud, který nemá odborné medicínské znalosti a ani je mít nemůže.
19. Krajský soud vyšel především ze shora uvedeného posudku posudkové komise, která přezkoumala zdravotní stav žalobkyně v řádném složení za účasti odborného lékaře z oboru neurologie. Posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, přičemž přihlédla jak k subjektivním potížím žalobkyně, tak k odborným lékařským nálezům. K tomu je pak třeba zdůraznit, že se posudková komise výslovně zabývala žalobkyní namítanými vertebrogenními potížemi, které byly dle neurologického vyšetření z dubna 2021 bez projekce a nejsou spojeny se zánikovou kořenovou symptomatologií. Posudková komise se zabývala i žalobkyní uváděnými zdravotními potížemi kolenních kloubů, k tomu komise výslovně uvedla, že jde o lehkou artrózu, která omezuje hybnost kolen pouze v krajních polohách. Vyjádřila se rovněž k žalobkyní při jednání uváděným obtížím ohledně sedacího nervu vpravo, kdy uvedla, že stran této problematiky nebylo zjištěno trvající významné funkční postižení. Žádná z uvedených a žalobkyní při jednání zmiňovaných obtíží není takového charakteru, aby zakládala důvod k invalidizaci. Na základě těchto závěrů a dostupných podkladů označila posudková komise rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, jímž je poúrazové postižení nosného aparátu – oboustranná gonartróza I-II st. s lehkým omezením hybnosti a artróza pravého hlezna s mírným omezením hybnosti. Toto zdravotní postižení podřadila kapitole XV., odd. B, pol. 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity stanovující pro tyto případy rozsah ztráty pracovní schopnosti 10 - 15 %, přičemž s ohledem na kvalifikaci žalobkyně byla zvolena horní hranice taxace 15 %, ostatní poruchy pak dle posudkové komise lze zohlednit maximálně možným navýšením taxace na 25 %, zdravotní postižení žalobkyně nelze hodnotit jako funkčně významné postižení dvou a více nosných kloubů, a to ani při zohlednění totální endoprotézy kyčle.
20. Jestliže posudková komise stanovila úplnou klinickou diagnózu, označila rozhodující zdravotní postižení způsobující dlouhodobě nepříznivý stav, to podřadila příslušné položce vyhlášky o posuzování invalidity a svůj závěr o tom odůvodnila, zabývala se dalšími zdravotními postiženími žalobkyně a možností aplikovat případně korekční faktory, pak považuje krajský soud posudek posudkové komise za úplný a přesvědčivý, činí-li závěr, dle něhož nešlo v případě žalobkyně o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %. Významná je též skutečnost, že posudek je v podstatných rysech konzistentní s posudky o invaliditě pořízenými v rámci správního řízení.
21. Dle shora citovaného § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění se proto v případě žalobkyně nejedná o invaliditu; správní orgány proto nepochybily, pokud na základě závěrů posudkových lékařů rozhodli o odnětí invalidního důchodu ode dne 12. 5. 2021.
VI. Závěr a náklady řízení
22. Na základě shora uvedeného dospěl krajský soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji podle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. zamítl.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s. s. ř. s. Žalobkyně ani žalovaná nemají právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla ve věci úspěšná a v případě žalované § 60 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. takovéto právo ve věcech důchodového pojištění, nemocenského pojištění, pomoci v hmotné nouzi a sociální péče výslovně vylučuje. Právo na náhradu nákladů řízení věci neúspěšnému účastníkovi nepřísluší ani státu, neboť žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků [§ 60 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích].
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním den lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách www.nssoud.cz.
České Budějovice 14. února 2022
JUDr. Tereza Kučerová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje G. K..