Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 17/2021 - 10

-11

pokračování

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Tomáše Rychlého, JUDr. Pavla Simona, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Jitky Zavřelové a Mgr. Víta Bičáka, rozhodl o návrhu Úřadu městyse Budišov, se sídlem Budišov 360, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Okresním soudem v Třebíči, a dalších účastníků sporu vedeného u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o odstranění stavby: žalobce M. S., zastoupený Mgr. Jaroslavem Mišingerem, advokátem se sídlem Brno, Minská 3173/38, a žalovaní Ing. J. M. a R. M., oba zastoupení JUDr. Ing. Pavlem Schreiberem, advokátem se sídlem Brno, Jakubská 121/1,

takto:

Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o odstranění stavby, je správní orgán.

Odůvodnění:

[1] Návrhem doručeným dne 9. 8. 2021 zvláštnímu senátu zřízenému podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů (dále jen „“), se Úřad městyse Budišov jako úřad stavební (dále jen „“) domáhal, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc podle citovaného zákona. Spor vznikl mezi ním a Okresním soudem v Třebíči (dále jen „okresní soud“) ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , o odstranění stavby.

[2] Z předloženého spisu vyplynuly následující skutečnosti.

[3] Žalobce se žalobou domáhal, aby okresní soud uložil žalovaným povinnost do 30 dnů od právní moci rozsudku odstranit „nepovolenou stavbu plotu na pozemku p. č. X v k. ú. V.“ (dále jen „stavba plotu“) a zdržet se „budování dalších jeho částí, když se jedná o zakázanou stavbu v rozporu s územním plánem oblasti“. Žalovaní ve vyjádření k žalobě ze dne 22. 2. 2021 uvedli, že žalobní návrh kombinuje čtyři různé nároky, z nichž u dvou (požadavek na určení, že jde o stavbu nepovolenou a požadavek na určení, že jde o stavbu v rozporu s územním plánem) není dána pravomoc soudu.

[4] Okresní soud na jednání dne 4. 5. 2021 připustil změnu žalobního návrhu tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně do 30 dnů od právní moci rozsudku odstranit stavbu plotu jako nepovolenou stavbu. Následně usnesením ze dne 4. 5. 2021, čj. , řízení zastavil (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení (výrok II.). Usnesením ze dne 23. 6. 2021, čj. , doplnil předchozí usnesení o výrok III., jímž rozhodl o postoupení věci navrhovateli. V odůvodnění prvně uvedeného usnesení okresní soud odkázal na , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), jenž vymezuje působnost zákona a zahrnuje (mimo jiné) i odstraňování staveb. Dále odkázal na téhož zákona, podle něhož stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby, která nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení stavby, ale je prováděna nebo byla provedena v rozporu s právními předpisy, nebo vlastníkovi pozemku, na kterém byla provedena, neníli vlastník stavby znám. Poté okresní soud konstatoval, že ačkoli daná stavba plotu nevyžaduje územní rozhodnutí, stavební povolení ani ohlášení (jak uvedl ve svém vyjádření soudu), i tak je dána pravomoc stavebního úřadu (tj. navrhovatele) k rozhodnutí o odstranění stavby.

[5] s postupem okresního soudu nesouhlasil a podal zvláštnímu senátu návrh na řešení negativního kompetenčního sporu. V něm nejprve rekapituluje obsah odůvodnění usnesení okresního soudu čj. a uvádí, že odmítá svou „kompetenci“ k vydání rozhodnutí o odstranění stavby plotu podle stavebního zákona. Poté cituje toto ustanovení spolu s dalšími ustanoveními stavebního zákona a též ustanoveními [ a a 5 stavebního zákona a a ]. Z těchto ustanovení plyne, že stavba oplocení do výšky 2 m za splnění dalších podmínek nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, že územní plán je závazný pro vydávání územních rozhodnutí, a vydává se ve formě opatření obecné povahy, které není právním předpisem ani rozhodnutím. uzavírá, že z „výše uvedeného vymezení pojmů“ je zjevné, že není dána jeho pravomoc ve věci rozhodnout.

[6] Podle je negativním kompetenčním sporem spor, ve kterém jeho strany popírají svou pravomoc vydat rozhodnutí v totožné věci individuálně určených účastníků. V nyní rozhodované věci popřeli svou pravomoc okresní soud i , jedná se proto o negativní kompetenční spor, k jehož projednání je příslušný zvláštní senát podle O věci přitom uvážil následovně.

[7] Jak plyne z rekapitulace v odstavci [5] výše, v návrhu na rozhodnutí kompetenčního sporu není de facto obsaženo žádné vysvětlení, které by osvětlilo myšlenkový postup navrhovatele, jenž ho vedl k popření jeho pravomoci. Sám zmiňuje ve shodě s citovaným usnesením okresního soudu stěžejní ustanovení stavebního zákona  . Z tohoto ustanovení jasně plyne, že kromě staveb podléhajících režimu územního rozhodnutí a/nebo stavebního povolení či ohlášení [ a c) stavebního zákona] stavební úřad též rozhoduje o odstranění stavby, která sice nepodléhá režimu územního rozhodnutí, stavebního povolení či ohlášení, avšak byla provedena v rozporu s právními předpisy (byť pochopitelně z jiných důvodů, než je například absence stavebního povolení). Je přitom nesporné, že stavba plotu je právě takovým druhem stavby. Pravomoc navrhovatele je tedy dána přímo výslovným zněním ustanovení stavebního zákona, na něž správně poukázal okresní soud. Naopak civilní soudy mohou posuzovat (pouze) oprávněnost stavby ve smyslu občanskoprávním (např. , nebo ), ne ve smyslu veřejnoprávním, kde se tradičně hovoří o stavbě nepovolené (případně zde jinak odporující právním předpisům). Z obsahu žaloby je přitom patrné, že žalobce tvrdí rozpor stavby s předpisy veřejného práva.

[8] Zvláštní senát proto uzavírá, že pravomoc navrhovatele pro rozhodování sporu je dána bezrozporným věcným vymezením této v pravomoci v odkazovaných ustanoveních stavebního zákona.

[9] Nad rámec výše uvedeného je navrhovateli třeba vytknout, že kromě prostého výčtu vybraných zákonných ustanovení nenabídl žádnou konkurující argumentaci, která by podpořila jeho stanovisko, že je zde dána pravomoc civilního soudu. Není také zřejmé, proč cituje ustanovení stavebního zákona, týkající se závaznosti územního plánu.

[10] Co se týče povahy řízení o odstranění stavby, zvláštní senát pro úplnost uvádí, že se jedná o řízení z moci úřední ( ). Stavební úřad (zde ), který podnět k zahájení řízení obdrží, s ním musí zacházet jako s jakýmkoli jiným podnětem k zahájení řízení z moci úřední podle , a má povinnost takový podnět přijmout. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popřípadě že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu.

[11] V rozsudku ze dne 26. 3. 2021, čj. , č. 4178/2021 Sb. NSS, ve věci ŽAVES a. s., dospěl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k závěru, že ten, kdo tvrdí, že je dotčen na svém hmotném právu faktickou nečinností stavebního úřadu, který v rozporu s ustanoveními stavebního zákona nezahájil řízení o odstranění stavby, se může bránit proti takové faktické nečinnosti správního orgánu žalobou na ochranu před nezákonným zásahem podanou správnímu soudu ( a násl. ). Vyhovíli soud takové žalobě, určí, že nezahájení řízení z moci úřední je nezákonným zásahem a současně přikáže stavebnímu úřadu zahájit řízení. V judikované věci se sice jednalo o jiný typ „černé stavby“ a o zahájení řízení o jejím odstranění podle stavebního zákona [nikoli písm. d) jako v nyní projednávané věci], nicméně to nebrání přiměřenému užití uvedených judikaturních závěrů i na věc žalobce; to však by již záleželo na jeho další procesní aktivitě.

[12] S ohledem na skutečnosti výše uvedené zvláštní senát vyslovil, že k rozhodnutí v předmětné věci je příslušný správní orgán ( ).

[13] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány [ ] i soudy. O nárocích uplatněných žalobcem tedy rozhodne stavební úřad .

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 22. února 2022

Mgr. Radovan Havelec

předseda zvláštního senátu