Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Azs 268/2021 - 25

III.

[3] Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Namítl, že v jeho případě nelze Moldavsko považovat za bezpečnou zemi původu. Má za to, že prokázal, že veřejně projevuje svou podporu spolupráce Moldavska s Rumunskem a svůj odpor ke spolupráci s Ruskem. Přestože v současnosti směřuje Moldavsko v souladu s jeho politickým přesvědčením, cítí se ohrožen na konkrétním území, kde žije se svou rodinou. V Moldavsku totiž existuje pnutí mezi občany přiklánějícími se k Rumunsku a těmi, kteří se přiklánějí k Rusku. Stěžovatel přitom žije blízko oblasti s prorusky smýšlejícími spoluobčany. Obává se ohrožování z jejich strany, a to i vůči své rodině. Když není ve svém bydlišti, tak spoluobčané jeho blízké neohrožují. Když se tam však nachází, bylo mu i jeho rodině několikrát vyhrožováno a on sám byl i fyzicky napaden. Na státní orgány se sice může obrátit, ale to až poté, co mu bude způsobena nějaká újma. Závěrem krajskému soudu vytkl, že se nezabýval tím, zda lze Moldavsko považovat za bezpečnou zemi původu vzhledem k místu, kde stěžovatel žije. Poukázal na to, že požádal o rumunské státní občanství a chce svou bezpečnostní situaci řešit přesídlením do Rumunska. Tam ovšem nemůže požádat o azyl, neboť to není první země, do které přicestoval. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k novému posouzení.

IV.

[4] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti konstatoval, že jeho rozhodnutí je dostatečně a logicky odůvodněné, individualizované a netrpí nepřezkoumatelností či jinými vadami. Odkázal na spisový materiál, odůvodnění svého rozhodnutí a své vyjádření k žalobě. Zdůraznil, že bylo na stěžovateli, aby tvrdil a doložil, že Moldavsko není v jeho případě bezpečnou zemí původu. K tomu však v projednávané věci nedošlo. Napadený rozsudek označil za srozumitelný a řádně odůvodněný. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost pro nepřijatelnost odmítl, případně ji zamítl pro její nedůvodnost.

V.

[5] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti ( a 4 , , ve znění pozdějších předpisů (dále též „“).

[6] Jednou z podmínek věcného přezkumu kasační stížnosti ve věci mezinárodní ochrany je její přijatelnost. Kasační stížnost je podle přijatelná, pokud svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Výkladem institutu přijatelnosti se Nejvyšší správní soud zabýval například v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. , publ. pod č. 933/2006 Sb. NSS, na které pro stručnost odkazuje.

[7] Nejvyšší správní soud neshledal v posuzované věci přesah vlastních zájmů stěžovatele ani zásadní pochybení krajského soudu, které by mohlo mít dopad do jeho hmotněprávního postavení. Ustálená a vnitřně jednotná judikatura Nejvyššího správního soudu poskytuje dostatečnou odpověď na uplatněné kasační námitky a stěžovatel ve své argumentaci nevyložil žádné důvody, které by svědčily pro odklon.

[8] Krajský soud postupoval plně v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu. Z ní plyne, že pocházíli žadatel o udělení mezinárodní ochrany z bezpečné země původu, leží hlavní odpovědnost za prokázání toho, že se o bezpečnou zemi původu nejedná, právě na žadateli (viz např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 10. 2020, č. j. , ze dne 23. 9. 2020, č. j. , ze dne 24. 9. 2020, č. j. , ze dne 30. 9. 2020, č. j. , ze dne 24. 11. 2020, č. j. , ze dne 4. 12. 2020, č. j. , ze dne 11. 11. 2020, č. j. , či ze dne 17. 2. 2021, č. j. ). Pokud se tedy udělení mezinárodní ochrany domáhá žadatel ze země patřící mezi bezpečné země původu, je jeho úkolem přesvědčit žalovaného, že žádost nelze zamítnout podle § 16 odst. 2 zákona o azylu, ale že jeho mimořádný příběh odůvodňuje věcné posouzení žádosti podle zákona o azylu. Nedoložíli žadatel, že v jeho případě tuto zemi nelze za bezpečnou považovat, nedochází ze strany žalovaného k hodnocení, zda žadatel splňuje podmínky pro udělení mezinárodní ochrany dle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona o azylu, resp. k posuzování jeho rodinných a jiných vazeb.

[9] V souladu s zákona o azylu a bodu 15 , kterou se provádí zákon o azylu a zákon o dočasné ochraně cizinců, považuje Česká republika Moldavsko s výjimkou Podněstří za bezpečnou zemi původu (viz též usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2021, č. j. , ze dne 9. 8. 2021, č. j. či ze dne 28. 1. 2021, č. j. ). Stěžovatel bydlel před svým odchodem z Moldavska mimo oblast Podněstří. Stěžejní tak je, že navzdory svému tvrzení neprokázal, že v jeho případě nelze Moldavsko považovat za bezpečnou zemi původu. Krajský soud přiléhavě shrnul relevantní skutečnosti. Stěžovatel opakovaně zmiňoval ekonomické důvody svých opětovných pobytů v České republice. Žádost o azyl podal dne 6. 2. 2021 z důvodu, že byl zadržen Policií ČR, přičemž připustil, že zkouší všechny možnosti, aby v České republice mohl zůstat a nemusel odjet. Rovněž opakovaně tvrdil, že mu v zemi původu nic nehrozí (viz protokol o výslechu účastníka řízení o správním vyhoštění ze dne 9. 2. 2020 a protokol o podání vysvětlení ze dne 31. 1. 2021). Lze plně souhlasit s krajským soudem, že za této situace nepostačovalo prosté obecné tvrzení stěžovatele o potenciálních problémech souvisejících s jeho politickým přesvědčením k prokázání toho, že Moldavsko není v jeho případě možné považovat za bezpečnou zemi původu. Ostatně, sám stěžovatel uvedl, že má informace o mítincích na podporu sjednocení země s Rumunskem a o výhružkách prorusky smýšlejících spoluobčanů pouze z internetu.

[10] Co se týče obavy stěžovatele z ohrožení ze strany prorusky smýšlejících spoluobčanů, Nejvyšší správní soud se k působení soukromých osob opakovaně vyjádřil. Například v rozsudku ze dne 13. 9. 2004, č. j. , uvedl, že „[z]a pronásledování by mohlo být v souvislosti s ohrožením soukromými osobami pokládáno leda odmítnutí veřejné moci poskytnout ochranu před tímto ohrožením, pokud by toto odmítnutí mělo typicky povahu šikany ze strany veřejné moci pro některý z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu.“ Obdobně viz rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2018, č. j. , ze dne 25. 7. 2013, č. j. či ze dne 5. 12. 2019, č. j. . V projednávaném případě stěžovatel nepřednesl důvody, dle nichž by mu nemohly pomoci státní orgány (tím méně v intenzitě související s tím, že přichází z bezpečné země původu).

[11] Nutno dodat, že stěžovatel dovozuje svou obavu z prorusky smýšlejících spoluobčanů především z toho důvodu, že žije v jejich blízkosti. Uvedené tvrzení samo o sobě implikuje, že stěžovatel může své případné problémy řešit (případně jim předejít) vnitrostátním přesídlením. To má z pohledu azylového práva preferenci před udělováním mezinárodní ochrany v případě, že je proveditelné a účinné (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2006, č. j. , ze dne 23. 5. 2006, č. j. , ze dne 3. 8. 2006, č. j. , č. 978/2006 Sb. NSS, rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 1. 2008, č. j. , č. 1551/2008 Sb. NSS). Z ničeho pak nevyplývá, že by vnitrostátní přesídlení pro stěžovatele možné a účinné nebylo.

[12] Vzhledem k okolnostem a tvrzením samotného stěžovatele, který obrátil svou rétoriku stran bezpečnosti návratu do země původu v řádu týdnů, tak Nejvyšší správní soud přisvědčuje krajskému soudu, že se žádost stěžovatele o udělení mezinárodní ochrany jeví jako čistě účelová (srov. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2006, č. j. , a ze dne 29. 6. 2005, č. j. , a usnesení téhož soudu ze dne 9. 8. 2017, č. j. ). Za účelové shledává Nejvyšší správní soud rovněž až v kasační stížnosti uvedené tvrzení o tom, že stěžovateli a jeho rodině bylo vyhrožováno, resp. že byl ze strany spoluobčanů fyzicky napaden. Tyto skutečnosti nevyplývají z žádných dřívějších tvrzení stěžovatele. Z pohledu projednávané žádosti je pak irelevantní, že by se stěžovatel v případě obdržení rumunského občanství snažil přesídlit do Rumunska, a že v Rumunsku nemůže požádat o azyl, neboť to není první země, do níž přicestoval.

[13] Za těchto okolností Nejvyšší správní soud neshledal žádný důvod pro přijetí kasační stížnosti k věcnému projednání a konstatuje, že kasační stížnost svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, a proto ji dle shledal nepřijatelnou a odmítl ji.

[14] Výrok o nákladech řízení o kasační stížnosti se opírá o větu první ve spojení s , podle nichž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta (obdobně viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2021, č. j. , ze dne 7. 6. 2021, č. j. , ze dne 8. 6. 2021, , ze dne 23. 6. 2021, č. j. atp.).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 20. ledna 2022

JUDr. Tomáš Foltas

předseda senátu