Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 A 91/2020 - 33

Legal thesis

Log in to see the legal thesis

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudkyně Pavly Klusáčkové a soudce Vadima Hlavatého ve věci

žalobce:

proti

žalovanému:

Ing. T. M.

bytem P.

Magistrát hlavního města Prahy

se sídlem Praha 1, Mariánské nám. 2/2

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 27. 7. 2020, č. j. MHMP 1135338/2020,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Základ sporu

1. Žalobce podáním ze dne 15. 6. 2020 požádal podle , o svobodném přístupu k informacím, (dále jen „“) o:

1. neověřenou fotokopii z matriky Německého stavovského úřadu, svazek č. 1, ročník x, stránka x, kde na řádku č. x jsou údaje o narození K.

2. obecnou informaci, zde se v této „německé“ matrice také evidovalo „vyznání dítěte, tedy náboženství“, např. katolické atd. Dále zda se v této matrice zapisovala národnost dané osoby. Pro případ, že se národnost narozeného dítěte v této matrice evidovala, pak žalobce požádal o informaci, zda na stránce č. x nebo i jiných stránkách je u nějakého dítěte uvedená národnost „česká“.

3. sdělení event. odkaz na tehdejší právní normu, předpis, který upravoval, které osoby (myšleno narozené děti) bylo možno zapsat do této matriky Německého stavovského úřadu.

2. Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2020, č. j. UMCP1 284084/2020, Úřad městské části Praha 1, podle žádost žalobce o poskytnutí informace z části odmítl, a to v části týkající se zaslání prosté fotokopie matričního zápisu narození K. zapsané v knize narození Německého stavovského úřadu svazek č. 1, ročník x, strana x, číslo řadové x. Z části bylo žádosti vyhověno tak, že žalobci bylo sděleno, že

- v knihách narození Německého stavovského úřadu u zapsaných dětí není uvedeno náboženské vyznání ani národnost.

- matriční knihy Německého stavovského úřadu se vedly v období 2. světové války, matriční zápisy byly prováděny tzv. německým stavovským úřadem. Nejednalo se o církevní matriky, ale o „úřední zápisy“ (tzv. „Stavovské matriky“). Matriky byly vedené německými civilními úřady pro všechny osoby německé příslušnosti ze spravovaného území bez ohledu na jejich vyznání.

Důvodem částečného odmítnutí žádosti žalobce byla skutečnost, že se podle uvedený zákon na žádost o vydání kopie matričního zápisu nevztahuje, neboť tuto žádost upravuje , o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen „“).

3. Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce směřující do části rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti žalobce a rozhodnutí Úřadu městské části Praha 1 ze dne 29. 6. 2020, č. j. UMCP1 284084/2020, bylo potvrzeno. Nad rámec tvrzení prvostupňového orgánu žalovaný odkázal na , podle kterého osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu, přičemž údaje obsažené v matričním zápisu jsou podle , o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů (dále jen „“), výhradně osobními údaji.

4. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí, včetně jemu předcházejícího prvostupňového rozhodnutí. Zároveň žádal, aby byla podle prvostupňovému orgánu uložena povinnost poskytnout informace požadované pod bodem 1. žádosti.

II. Obsah žaloby

5. V prvním žalobním bodě žalobce rozporoval závěr žalovaného, podle kterého je v souladu s vyloučeno z režimu tohoto zákona poskytnutí matričního zápisu, z důvodu, že upravuje postup poskytování informací obsažených v matričním zápisu. Žalobce byl toho názoru, že úprava poskytování informací podle není komplexní ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, č. j. – 78, a tudíž nenaplňuje hypotézu stanovenou v Jako obdobné případy k , a žalobce uvedl a , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), podle kterých žadatel musí prokázat právní zájem či důvod pro poskytnutí informací a pro něž byla judikaturou dovozena možnost poskytnutí informací podle

6. Ve druhém žalobním bodě rozporoval žalobce postup žalovaného spočívající ve formě vydání rozhodnutí o částečném odmítnutí jeho žádosti. Žalobce byl toho názoru, že žalovaný měl žádost odmítnout pouze neformálním přípisem o nemožnosti vyhovět žádosti podle

7. Ve třetím žalobním bodě žalobce zdůraznil, že ve své žádosti vznesl požadavek na anonymizaci osobních údajů dosud žijících osob uvedených v matričním zápisu. Tento požadavek měl být žalovaným zcela ignorován, kromě závěru napadeného rozhodnutí, kde se žalovaný vyjádřil k poskytnutí „plně anonymizovaného“ matričního zápisu. Podle judikatury představuje anonymizace jednu ze způsobů ochrany soukromí a osobních údajů, přičemž žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 3. 2015, č. j. -48, a ze dne 20. 2. 2014, č. j. -49. Žalobce se domníval, že anonymizování osobních údajů osob zemřelých by bylo projevem libovůle žalovaného, neboť na osobní údaje zemřelých osob nedopadá.

8. Ve čtvrtém žalobním bodě žalobce odkázal na , o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů (dále jen „“), podle kterého měl mít žalobce právo na poskytnutí jím žádaných informací v neanonymizované podobě. Předmětná matriční kniha měla být podle archiválií, do které měl mít žalobce podle právo nahlížet.

9. V pátém žalobním bodě žalobce namítal zmatečnost napadeného rozhodnutí, jelikož v části odůvodnění odporuje výroku rozhodnutí. Žalovaný na jednu stranu uvedl, že poskytnutí formuláře nevyplněného matričního listu nic nebrání, na druhou stranu však žádost žalobce v této části odmítl.

10. Žalobce polemizoval o úmyslně neoprávněném odmítnutí jeho žádosti za účelem odepření možnosti rozporovat potvrzení Ministerstva vnitra o československém občanství.

III. Vyjádření žalovaného k podané žalobě a související vyjádření

11. Ve vyjádření k podané žalobě žalovaný navrhl, aby soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.

12. Žalovaný nejprve stručně shrnul dosavadní průběh správního řízení. Žalobcovu žádost považoval za žádost o vydání kopie matričního zápisu, jehož vydání je upraveno . je lex specialis vůči v oblasti vydávání informací obsažených v matričních zápisech, proto nebylo možné v souladu s vyhovět žádosti žalobce v režimu podle Žalovaný upozornil, že podle jsou údaje v matričních knihách neveřejné. Postup poskytování informací z matriční knihy, včetně vyřízení žádosti, je upraven v a násl. . Okruh oprávněných žadatelů je upraven v . Pro případ odepření přístupu k údajům v matričních knihách upravuje vydání rozhodnutí, proti kterému lze možné podat odvolání podle . Na základě uvedené úpravy obsažené v žalovaný odmítl tvrzení žalobce, že neobsahuje komplexní úpravu poskytování informací z matričních knih.

13. Odkaz na úpravu považoval žalovaný za irelevantní, neboť se jedná o obecnou úpravu, přičemž poskytování informací z matričních knih je upraveno , který je vůči speciální právní úpravou.

14. Žalovaný poukázal na rozpor žádosti žalobce s , podle kterého informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje povinný subjekt poskytne jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu. Údaje obsažené v matričním zápisu je nezbytné vnímat jako osobní údaje ve smyslu a ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. 4. 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „GDPR“). Na základě uvedené úpravy došel žalovaný k závěru, že mezi osobní údaje K. patří také datum a místo jejího narození, a také údaje o jejích rodičích jakožto nepřímý identifikátor. Jestliže jsou údaje o rodičích nepřímým identifikátorem, podléhají ochraně navzdory skutečnosti, že tyto osoby již zemřely. Jestliže by měl žalovaný poskytnout anonymizovaný matriční zápis, pak by musely být anonymizovány všechny údaje.

15. Postup podle také nebylo možné použít, neboť předmětná matriční kniha není archiválií, když neuplynula doba podle matričního zákona, a tudíž není možné použít úpravu poskytování informací podle .

16. K druhému žalobnímu bodu žalovaný uvedl, že podle musí vydat povinný subjekt rozhodnutí o odmítnutí, pokud, byť jen z části, odmítne žádost s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. K podpoře svého tvrzení žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2009, č. j. – 72.

17. V replice ze dne 18. 11. 2020 žalobce zopakoval svá tvrzení uvedená v podané žalobě.

V. Posouzení žaloby Městským soudem v Praze

18. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [ věta první , (dále jen „“)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

19. Soud rozhodl v souladu s bez jednání, neboť žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez jednání a žalovaný nevyjádřil s takovým postupem nesouhlas.

20. Soud při posouzení věci vyšel z následující právní úpravy:

- Podle se zákon nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací.

- Podle povinný subjekt poskytne informace týkající se osobnosti, projevů osobní povahy, soukromí fyzické osoby a osobní údaje jen v souladu s právními předpisy, upravujícími jejich ochranu.

- Podle pokud povinný subjekt žádosti, byť i jen zčásti, nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádosti, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží.

- Podle údaje v matričních knihách jsou neveřejné, není-li dále stanoveno jinak.

- Podle matriční úřad, úřad s rozšířenou působností nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin nebo druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958 a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře nebo vydá potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin, kterou vede, nebo v druhopisu matriční knihy vedené do 31. prosince 1958

a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,

b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,

c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949, nebo

d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.

- Podle matriční úřad vydá matriční doklad, nebo povolí nahlédnout do matriční knihy a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře

a) fyzické osobě, které se zápis týká, nebo členům její rodiny, jejím sourozencům a dále zmocněncům těchto osob,

b) pro úřední potřebu státních orgánů nebo výkon přenesené působnosti orgánů územních samosprávných celků,

c) statutárním orgánům církví nebo duchovním jimi zmocněným, jde-li o matriční knihy vedené těmito církvemi do 31. prosince 1949,

d) fyzické osobě, která prokáže, že je to nezbytné pro uplatnění jejích práv před orgány státu nebo před orgány územních samosprávných celků.

- Podle pokud se žadateli podle , nebo d), nebo c), nebo 4, , 13, , , nebo d), nebo 3, , , nebo c), , , nebo 3, , 45, , , , , 3 nebo 5, , , až 71 nebo nevyhoví v plném rozsahu, vydá se o tom rozhodnutí.

21. Soud o podané žalobě uvážil následovně:

22. Předně soud uvádí, že prvostupňový orgán postupoval v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího správního soudu (např. rozsudek ze dne 26. 6. 2009, č. j. -72), když žádost žalobce podle ve spojení s z části odmítl. Ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu je založena na zásadě, podle které závěr povinného subjektu o tom, že požadovaná informace nespadá pod režim , nezbavuje tento subjekt povinnosti vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti podle tohoto zákona. Druhý žalobní bod tak neshledal soud důvodným. Nadto postupem správních orgánů v projednávaném případu se žalobci dostalo větší míry ochrany než v žalobcem navrhovaném postupu, kdy by žalobce byl pouze neformálně informován o odmítnutí své žádosti. Žalobce totiž mohl uplatnit opravný prostředek, což také učinil.

23. Podstata sporu mezi účastníky řízení je otázka, zda lze na poskytování údajů z matričních knih použít postup podle , nebo je takový postup podle tohoto zákona vyloučen. Jinými slovy, zda lze na základě žádat o informace z matričních knih.

24. Ustanovení vymezuje negativním způsobem působnost Toto ustanovení tak upravuje případy, na které se nevztahuje. Ve smyslu se nepoužije na poskytování dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytován, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Z výše uvedeného vyplývá, že aby tak mohlo dojít k vyloučení obecné úpravy obsažené v zákoně č. , musí zvláštní zákon obsahovat poměrně komplexní úpravu žádosti o informace vylučující použití obecné úpravy.

25. Žalobce v projednávaném případě pod bodem 1. žádosti o informace požádal povinný subjekt o neověřenou fotokopii konkrétní stránky a řádku matriky narození. Žalobce tak slovy požádal o doslovný výpis z matriční knihy narození. Informace z neověřené fotokopie konkrétní stránky a řádku z matriční knihy narození jsou totiž naprosto srovnatelné s informacemi vyplývajícími z doslovného výpisu z této matriční knihy (viz ).

26. Dle náhledu soudu je poskytování údajů z matriční knihy komplexním způsobem upraveno v . totiž výslovně upravuje okruh osob, kterým se vydává matriční doklad, případně potvrzení o údajích uvedených v matriční knize, a kterým náleží právo nahlížet do matriční knihy, včetně pořízení výpisu z matriční knihy (viz a násl. ). Ve vztahu k matriční knize vedené do 31. 12. 1958, respektive jejímu druhopisu, upravuje okruh osob, které jsou oprávněny nahlédnout do této knihy, pořídit si výpis nebo vydat potvrzení o údajích ve sbírce listin, . Vymezení okruhu osob oprávněných žádat o informace z matriční knihy vyplývá z principu, že údaje v matričních knihách jsou neveřejné (viz ). pak upravuje rovněž postup pro případy, kdy nesmí být údaje z matriční knihy poskytnuty (viz a 4, a 3 ). Tyto údaje jsou dostupně pouze osobám výslovně v uvedené. Specifika při nahlížení do matriční knihy, respektive při vydání potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a při vydání doslovného výpisu z matriční knihy jsou pak upravena v až 28 . Postup v případech, kdy je nahlížení do matriční knihy ze strany správních orgánů odepřeno nebo není vydán požadovaný doklad, je upraven v . Uvedené ustanovení výslovně ukládá dotčeným orgánům povinnost vydat rozhodnutí. Náležitosti tohoto rozhodnutí, včetně možnosti podat opravný prostředek pak subsidiárně upravuje (viz ).

27. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že úprava práva na poskytnutí informací z matriční knihy je v dostatečně komplexní, a tedy splňuje hypotézy Na výše uvedeném závěru nemůže nic změnit skutečnost, že připouští subsidiární použití , neboť práva žadatele, včetně možnosti podat opravný prostředek v případě neposkytnutí informací z matriční knihy a následně případně správní žalobu jsou příslušnými právními předpisy zaručena. Správní orgány tak nepochybily, když žádost žalobce v příslušné části odmítly.

28. Dle náhledu soudu jsou výše uvedené závěry plně v souladu s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 8. 2008, č. j. -78. Ostatně mezi úpravou nahlížení do spisu dle , kterou se zabývá výše uvedené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, a pořízením doslovného výpisu z matriční knihy, jak je požadováno v projednávaném případě, lze nalézt řadu paralel. Zejména je v obou případech striktně vymezen okruh osob, kterým svědčí toto právo. V obou případech jsou upravena specifika tohoto práva (viz , až ). Rovněž v obou případech je při odepření práva, respektive nevyhovění žádosti vydáváno rozhodnutí.

29. K poukazu žalobce na poznámku pod čarou obsaženou v zákoně č. soud v souladu s ustálenou judikaturou sděluje, že poznámky pod čarou nejsou součástí právního předpisu, ale jen interpretační pomůckou (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 22. 10. 1996, sp. zn. ). V projednávaném případě je v poznámce pod čarou 1b, v uveden toliko příkladmý výčet, když je výslovně poukazováno toliko na , o právu na informace o životním prostředí, a , o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon). S ohledem na charakter poznámek pod čarou a toliko demonstrativní výčet právních předpisů, ve kterých zákonodárce považuje obsaženou úpravu za komplexní, nelze dospět k jinému závěru, než že může být vztažen i na jiné právní předpisy.

30. Soud doplňuje, že využití k dosažení získání informací z matriční knihy považuje za obcházení speciální úpravy ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 11. 2018, č. j. -53. Jestliže žalobce má právo na informace z matričních knih dle pouze za splnění podmínek stanovených tímto zákonem (tj. tím, že dle , respektive prokáže, že nahlédnutí do matriční knihy, popřípadě pořízení výpisu z matriční knihy je nezbytné pro uplatnění jeho práv před orgánem státu nebo před orgánem územních samosprávních celků) nemůže se stejného výsledku domáhat prostřednictvím Žádost o informace dle totiž nemůže popřít výluku upravenou v . Jestliže žalobce žádal o neověřenou fotokopii konkrétní stránky matriky narození, tj. žádal o informace vyplývající z doslovného výpisu matriční knihy, musí postupovat podle .

31. S ohledem na shora uvedené neshledal soud tento žalobní bod důvodným.

32. Pokud jde o námitku, podle které žalobce vznesl požadavek na anonymizaci, soud uvádí, že obecně lze souhlasit s tvrzením žalobce, že anonymizace je judikaturou považována za dostatečný prostředek ochrany osobních údajů a soukromí. Nicméně v projednávaném případě nelze odhlédnou od skutečnosti, že v matriční knize narození jsou obsaženy pouze osobní údaje subjektu údajů (např. jméno, příjmení, datum narození, místo narození, pohlaví – viz ), neboť všechny informace jsou potenciálně způsobilé identifikovat subjekt údajů, byť některé nepřímo [viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)]. Na uvedeném závěru pak nemění nic, že údaje o rodičích se týkají zemřelých osob, neboť i prostřednictvím údajů rodičů lze identifikovat subjekt údajů. Soud tak přisvědčil závěru žalovaného, že poskytnutí informací brání rovněž

33. Odkaz žalobce na nepovažuje soud za relevantní, neboť dotčená matriční kniha není dosud archiválií. Tou se dle stane po uplynutí 100 let po provedení posledního zápisu, což v projednávaném případě zjevně dosud nenastalo. Není-li předmětná matriční kniha archiválií, nelze na ni vztahovat ustanovení . Čtvrtý žalobní bod je tak nedůvodný.

34. K tvrzení žalobce, že v dotčené matriční knize jsou údaje občanů nacistického Německa a že tyto údaje nepodléhají anonymizaci, soud uvádí, že žalobce požadoval údaje z matriční knihy narození, tj. údaje vztahující se k tou dobou narozenému dítěti. Je tak zcela nesmyslné, aby na dotčenou osobu bylo uplatňováno žalobcem tvrzené vyznávání ideologie nacistického Německa. V rozhodné době byla dotčená osoba dítětem, které s ohledem na věk nebylo schopno samostatně formulovat své postoje a názory.

35. Žalobcova polemika o úmyslném odmítnutí žádosti za účelem odepření možnosti rozporovat potvrzení Ministerstva vnitra o československém občanství je pro účely posouzení důvodnosti žaloby bezpředmětná a soud se jí dále nezabýval. Správní spis předložený žalovaným ani takovémuto tvrzení žalobce neskýtá žádnou oporu.

36. Nakonec se soud zabýval tvrzenou zmatečností napadeného rozhodnutí. Žalovaný se v dotčené části napadeného rozhodnutí vyjadřoval k požadavku žalobce na anonymizaci osobních údajů obsažených v matričním zápisu a dospěl k závěru, že pokud by měl vyhovět žádosti žalobce, pak by mu mohl poskytnout pouze takovou fotokopii matričního zápisu, v níž by byly anonymizovány všechny údaje. Toto konstatování nelze v kontextu napadeného rozhodnutí považovat za zmatečné, neboť žalovaný k námitce žalobce popsal důsledek, ke kterému by žalobcem požadovaná anonymizace údajů obsažená ve fotokopii z matriční knihy vedl a s tím, že to nebylo úmyslem žalobce. Zároveň upozornil, že poskytnutí nevyplněného formuláře matričního zápisu povinnému subjektu nic nebrání. Námitka pátého žalobního bodu tak není důvodná.

VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

37. Na základě výše uvedených důvodů shledal soud žalobu nedůvodnou, a proto ji podle zamítl.

38. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn , neboť žalobce nebyl ve sporu úspěšný a žalovanému správnímu orgánu žádné náklady v řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 25. ledna 2022

Mgr. Milan Tauber v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje: J. H.