Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 As 379/2021 - 39

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty a soudkyň Michaely Bejčkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobkyně: Z. Š., zast. advokátkou Mgr. et Mgr. Simonou Pavlicovou, 8. pěšího pluku 2380, Frýdek-Místek, proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, Staroměstské náměstí 932/6, Praha 1, o žalobě proti nezákonnému zásahu správního orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 8. 2021, čj. - 23,

takto:

I. Kasační stížnost se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Krajský úřad pro Moravskoslezský kraj rozhodnutím ze dne 6. 11. 2018 zastavil přezkumné řízení ve věci územního rozhodnutí Městského úřadu Frýdlant nad Ostravicí o umístění stavby vodovodní přípojky a vnitřního vodovodu. Proti rozhodnutí krajského úřadu podala žalobkyně odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 3. 2019 (právní moc 21. 3. 2019) zamítl a rozhodnutí krajského úřadu potvrdil.

[2] Žalobkyně podala dne 9. 3. 2020 podnět k provedení přezkumného řízení ve věci rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2019. Ministryně sdělením ze dne 17. 6. 2020 vyrozuměla žalobkyni o nezahájení přezkumného řízení ve smyslu . Uvedla, že zaprvé je zahájení přezkumného řízení nedůvodné (tento závěr odůvodnila) a zadruhé usnesení o zahájení přezkumného řízení mohlo být vydáno nejpozději 21. 3. 2020 a ministryně obdržela podnět velmi krátkou dobu před uplynutím lhůty k zahájení přezkumného řízení.

[3] Proti sdělení ministryně podala žalobkyně žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu správního orgánu, kterou městský soud odmítl, neboť sdělení ministryně nezasáhlo do veřejných subjektivních práv žalobkyně, a žaloba proto není přípustná.

II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného

[4] Žalobkyně (stěžovatelka) napadla usnesení městského soudu kasační stížností. Namítla, že městský soud nepřihlédl ke specifickým okolnostem případu a bez dalšího vycházel z rozsudku NSS ze dne 15. 3. 2021, čj. - 44. Podle stěžovatelky měl městský soud posoudit, zda nerespektování prekluzivní lhůty ministryní je, či není v projednávané věci pojmově zásahem ve smyslu Podle názoru stěžovatelky sdělení ministryně ze dne 17. 6. 2020 nemá žádné právní účinky nebo je nicotné, neboť bylo vydáno po uplynutí prekluzivní lhůty. Dále se stěžovatelka zabývala v kasační stížnosti otázkami, které souvisejí s územním rozhodnutím. Navrhla, aby NSS napadené usnesení městského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

[5] Žalovaný se ztotožnil s napadeným usnesením. Zopakoval průběh jednotlivých řízení a obsah vyrozumění ministryně ze dne 17. 6. 2021. Dodal, že přezkumné řízení je řízení vedené z moci úřední a jeho zahájení není v dispozici účastníků řízení. Nejedná se o mimořádný opravný prostředek. Kritériem přezkoumávání je zákonnost přezkoumávaného rozhodnutí. Žalovanému je také známo, že jeho rozhodnutí ze dne 8. 3. 2019 obstálo i v soudním přezkumu (rozsudek NSS ze dne 11. 1. 2021, čj. - 52). Vzhledem k tomu, že na zahájení přezkumného řízení není právní nárok, nemohlo sdělení ministryně zasáhnout do veřejných subjektivních práv stěžovatelky. Žalovaný navrhl, aby NSS kasační stížnost zamítl.

III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[6] Kasační stížnost není důvodná.

[7] NSS se shoduje se závěry městského soudu, že sdělení ministryně nemohlo jakkoli zasáhnout do veřejných subjektivních práv stěžovatelky, a proto byla její žaloba nepřípustná.

[8] Podle každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.

[9] Za nezákonné zásahy ve smyslu lze považovat pouze ty úkony veřejné správy, které jsou způsobilé zasáhnout do práv a povinností osoby a nejedná se pouze o úkony technického charakteru (viz např. usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 11. 2010, čj. - 98, a rozsudky NSS ze dne 4. 11. 2015, čj. - 20, či ze dne 23. 5. 2018, čj. - 37).

[10] Přezkumné řízení upravené v až 99 bývá řazeno mezi mimořádné opravné prostředky. Ve své podstatě však klasickým opravným prostředkem není, neboť účastník řízení, v němž bylo vydáno správní rozhodnutí, jež nabylo právní moci, není aktivně legitimován k podání návrhu na zahájení přezkumného řízení. K provedení přezkumného řízení může sice dát podnět ( ), který však není návrhem na zahájení správního řízení (viz Vedral, J. . Komentář. , str. 554 an.). Zahájení přezkumného řízení tedy není v dispozici účastníků řízení a správní orgán jej zahajuje vždy z moci úřední. Přezkumné řízení je tedy dozorčí prostředek a účastník řízení na něj nemá právní nárok. Neshledá-li správní orgán po posouzení podnětu důvody k zahájení přezkumného řízení, nevydává o tom žádné rozhodnutí a pouze sdělí tuto skutečnost s uvedením důvodů podateli. Proti takovému sdělení, vzhledem k jeho povaze, nepřichází v úvahu podání odvolání (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 2. 2008, čj. - 71). Podrobněji viz rozsudek NSS sp. zn. .

[11] S ohledem na uvedené nemohlo sdělení ministryně, byť bylo učiněno později, než předpokládá , jakkoli zasáhnout do práv stěžovatelky. Ani pozdější sdělení nijak nezměnilo stěžovatelčina práva. Přezkumné řízení je totiž plně v dispozici správního orgánu a stěžovatelka na něj nemá právní nárok. Nadto ministryně ve sdělení žalobkyni vysvětlila, proč shledává její podnět nedůvodným.

[12] Argumentace týkající se průběhu územního řízení není pro projednávanou věc relevantní, a proto se jí NSS nezabýval.

IV. Závěr a náklady řízení

[13] Ze všech uvedených důvodů dospěl NSS k závěru, že kasační stížnost stěžovatelky není důvodná, a proto ji v souladu s zamítl.

[14] Stěžovatelka neměla ve věci úspěch, nemá proto právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ( ve spojení s ); žalovanému nevznikly v tomto řízení náklady nad rámec jeho běžné činnosti.

Poučení: Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. prosince 2021

Ondřej Mrákota

předseda senátu