Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Na 251/2021 - 18

- 19

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Jitky Zavřelové a Milana Podhrázkého v právní věci žalobkyně: K. S., o žalobě na ochranu před diskriminací,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Nejvyšší správní soud obdržel dne 22. 11. 2021 podání žalobkyně označené jako žaloba proti diskriminaci, jíž podatelka namítá diskriminační povahu mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví z 22. 11. 2021, čj. -28/MIN/KAN, kterým se stanovuje omezení maloobchodního prodeje zboží a poskytování služeb. Dle žalobkyně opatření ministerstva diskriminuje skupinu obyvatel, která se nenechala dobrovolně očkovat vakcínou proti nemoci covid-19. Podáním se dovolávala svého práva na rovný přístup dle , o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ad, nezávisle na jejím svobodném rozhodnutí neočkovat se. Zmínila i vzniklou majetkovou újmu.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o nejasné podání ( ), vyzval Nejvyšší správní soud usnesením z 30. 11. 2021, čj. -11, podle žalobkyni k odstranění nedostatků jejího podání. Konkrétně aby uvedla, zda je její podání návrhem na zahájení řízení o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části podle a násl. s. ř. s, nebo návrhem na zahájení jiného typu řízení. V případě, že se mělo jednat o návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části, vyzval ji dále, aby uvedla, proti komu návrh směřuje a doplnila petit.

Podáním z 2. 12. 2021 žalobkyně výslovně uvedla, že se svým původním podáním domáhala svého práva dle § 10 antidiskriminačního zákona, tj. aby bylo upuštěno od diskriminace a aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu. Konkrétně požaduje, aby její svobodné rozhodnutí nenechat si aplikovat nepovinnou vakcínu proti nemoci covid-19 nevedlo k její přímé diskriminaci, omezení jejích práv a svobod a vyčleňování ze společnosti. Podáním ze 4. 12. 2021 žalobkyně doplnila, že upuštěním od diskriminace chce docílit toho, aby mohla sportovat a využívat běžné služby stejně jako očkované osoby.

Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval otázkou, zda se může věcí zabývat meritorně, přičemž dospěl k závěru, že v daném případě je namístě postup podle , dle něhož soud návrh odmítne také tehdy, domáhá-li se navrhovatel rozhodnutí ve sporu nebo v jiné právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení.

Podle § 10 odst. 1 antidiskriminačního zákona dojde-li k porušení práv a povinností vyplývajících z práva na rovné zacházení nebo k diskriminaci, má ten, kdo byl tímto jednáním dotčen, právo se u soudu zejména domáhat, aby bylo upuštěno od diskriminace, aby byly odstraněny následky diskriminačního zásahu a aby mu bylo dáno přiměřené zadostiučinění.

Správní soudy, vč. Nejvyššího správního soudu, poskytují dle ochranu veřejným subjektivním právům fyzických i právnických osob způsobem stanoveným tímto zákonem a za podmínek stanovených tímto zákonem nebo zvláštním zákonem. Správní soudy rozhodují zejména o žalobách proti rozhodnutím vydaným v oblasti veřejné správy správním orgánem, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu a rovněž o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem (dále viz ). Správní soudy dle platných právních předpisů nemají pravomoc rozhodovat ve věcech svěřených zákonem do pravomoci soudů v občanském soudním řízení.

Soudy v občanském soudním řízení naproti tomu projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány ( ). Ochrana před diskriminací je upravena v antidiskriminačním zákoně.

Na základě upřesnění není pochyb o tom, že žalobkyně podala k Nejvyššímu správnímu soudu žalobu na ochranu před diskriminací podle § 10 antidiskriminačního zákona. I z textu žaloby a jejího upřesnění plyne, že se žalobkyně domáhá ochrany před diskriminací, která byla založena vydáním mimořádného opatření, v jehož důsledku je dle tvrzení žalobkyně v určitých oblastech rozdílně přistupováno k osobám očkovaným a neočkovaným. Nadto, zmínila i vznik majetkové újmy. Naopak, žalobkyně nepožadovala zrušení dotčeného mimořádného opatření, ani nebrojila proti zásahu do svých veřejných subjektivních práv ve smyslu

V podstatě totožnou věcí se nedávno zabýval zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, jenž v usnesení ze 4. 11. 2021, čj. Konf 18/2020-12, dospěl k závěru, že o žalobě na ochranu před diskriminací podle antidiskriminačního zákona přísluší jednat a rozhodnout soudu v občanském soudním řízení.

Nejvyšší správní soud proto podle žalobu odmítl, neboť se žalobkyně podanou žalobou domáhá rozhodnutí v právní věci, o které má jednat a rozhodnout soud v občanském soudním řízení. Důsledkem odmítnutí návrhu podle je zachování časových účinků žaloby doručené Nejvyššímu správnímu soudu, podá-li žalobkyně v souladu s poučením žalobu u příslušného soudu v občanském soudním řízení ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení ( ).

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Žalobkyně může do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení podat v této věci žalobu k místně příslušnému okresnímu (obvodnímu) soudu jako soudu v občanském soudním řízení ( a ). Bude-li žaloba v této věci podána k příslušnému soudu v uvedené lhůtě, platí, že řízení o ní je u soudu zahájeno dnem, kdy Nejvyššímu správnímu soudu došla odmítnutá žaloba ( ).

V Brně 9. prosince 2021

Petr Mikeš

předseda senátu