Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

62 Az 21/2021 - 30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Hluštíkem, Ph.D. ve věci

žalobce: V. R.

státní příslušnost Ukrajina

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7

v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 4. 2021, č. j. OAM-6/LE-BA02-VL14-2021, ve věci mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 29. 4. 2021 domáhal přezkoumání shora uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým byla žalobcova žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná podle , o azylu (dále jen „ “).

2. Podle žalobce porušil žalovaný minimálně ustanovení , a , (dále jen „ “) a .

3. V případě žalobce nelze Ukrajinu považovat za bezpečnou zemi původu, když žalobce má za to, že žalovaný neshromáždil dostatek aktuálních a relevantních podkladů pro vydání rozhodnutí. Výrok o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné nemá oporu ve spisu. Podle žalobce uvedl v průběhu řízení skutečnosti relevantní pro udělení mezinárodní ochrany. V rozhodnutí nic nenasvědčuje individuálnímu posouzení žádosti. V napadeném rozhodnutí také chybí skutkové závěry v tom ohledu, zda by se právům žalobce mohlo v jeho případě dostat efektivní ochrany ze strany příslušných státních orgánů. Samotné státní orgány Ukrajiny žalobce stíhaly a 5 dní mučily. Žalovaný pochybil, když neposuzoval problémy související s možným pronásledování SBU a nezabýval se možnými důsledky.

4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout a uvedl, že popírá oprávněnost žalobních námitek. Připomněl judikaturní závěry, že ve smyslu označení určité země za bezpečnou zemi původu v podstatě zvyšuje důkazní břemeno na straně žadatelů o mezinárodní ochranu (odkázal přitom na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2008, č. j. -70, publ. ve SbNSS č. 1749/2009); bylo proto na žalobci, aby doložil a prokázal, že v jeho případě domněnka bezpečné země původu neplatí. Žalobce navíc požádal v ČR o mezinárodní ochranu až po více jak roce nelegálního pobytu v okamžiku, kdy byl zajištěn. Navíc si pro pobyt v ČR obstaral padělaný doklad totožnosti.

Zjištění z obsahu správních spisů

5. Ze správních spisů soud zjistil, že žalobce dne 20. 1. 2021 požádal o udělení mezinárodní ochrany, a to poté, co byl dne 21. 12. 2020 policií zajištěn za účelem správního vyhoštění. K zajištění žalobce došlo poté, co byl dne 21. 12. 2020 kontrolován hlídkou PČR, kdy nejprve předložil padělaný doklad – občanský průkaz Slovenské republiky na jméno J. M. Následně se spontánně doznal k předložení padělaného dokladu a uvedl svou pravou totožnost. Bylo zjištěno, že na území ČR pobývá bez platného oprávnění k pobytu. V rámci pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany dále uvedl, že do ČR utekl z Ukrajiny, rozumí česky a domluv se tu. Ve vlasti neměl problémy se státními či bezpečnostními orgány. Na Ukrajině žil naposledy v Zakarpatské oblasti. O mezinárodní ochranu žádá, protože má strach se vrátit, když SBÚ mu odebrala auto, vzali si na jeho jméno 4-5 půjček. Na státní orgány se ve vlasti neobrátil, své problémy vyřešil odjezdem. O mezinárodní ochranu požádal až v roce 2021, přestože pobýval v ČR již od roku 2019, proto, že ztratil pas, byla karanténa a kvůli pasu by se musel obrátit na orgány Ukrajiny.

6. Ve správním spise jsou založeny informace o zemi původu, konkrétně se jedná o Informaci OAMP: Hodnocení Ukrajiny jako bezpečné země původu ze dne 8. 8. 2020 a Informaci MZV ČR z 19. 8. 2019 o situaci neúspěšných žadatelů o mezinárodní ochranu po návratu do vlasti.

7. Dne 19. 2. 2021 byla žalobci dána možnost seznámit se s podklady rozhodnutí, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich využití. K podkladům rozhodnutí se žalobce nevyjádřil, nenavrhoval jejich doplnění.

8. Následně dne 13. 2021 rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím. Předně žalovaný zdůraznil, že ČR považuje podle vyhl. č. Ukrajinu, s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luganské oblasti pod kontrolou ruských separatistů, za bezpečnou zemi původu, na Ukrajině obecně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému či ponižujícímu zacházení. Pokud se jedná o tvrzení žalobce, že se obává o život stran jednání SBÚ, toto považoval žalovaný za zcela účelové a naprosto nevěrohodné, přičemž poukázal na nesrovnalosti v tvrzeních žalobce. Žalovaný rovněž poukázal na to, že žalobce požádal o mezinárodní ochranu až po uložení správního vyhoštění, když k žalobcem tvrzeným událostem mělo dojít v roce 2019, kdy následně měl žalobce přicestovat do ČR.

Posouzení věci krajským soudem

9. Krajský soud přezkoumal v mezích žalobních bodů [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “)] napadené rozhodnutí, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného ( ) a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci soud rozhodl bez jednání v souladu s

10. Krajský soud především dospěl k závěru, že žalovaný zjistil skutkový stav v potřebném rozsahu a obstaral si dostatek informací potřebných k vydání rozhodnutí. Shromážděné informace ohledně situaci na Ukrajině soud považuje za zcela dostatečné a přiměřeně aktuální k datu vydání žalobou napadeného rozhodnutí.

11. Podle , jako zjevně nedůvodná se zamítne i žádost o udělení mezinárodní ochrany, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany přichází ze státu, který Česká republika považuje za bezpečnou zemi původu, neprokáže-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany, že v jeho případě tento stát za takovou zemi považovat nelze.

12. Podle se pro účely tohoto zákona rozumí bezpečnou zemí původu stát, jehož je cizinec státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství stát posledního trvalého bydliště,

- ve kterém obecně a soustavně nedochází k pronásledování, mučení nebo nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestům a k hrozbě z důvodu svévolného násilí v případě mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu,

- který jeho občané nebo osoby bez státního občanství neopouštějí z důvodů uvedených v § 12 nebo 14a,

- který ratifikoval a dodržuje mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, včetně norem týkajících se účinných opravných prostředků, a

- který umožňuje činnost právnickým osobám, které dohlížejí nad stavem dodržování lidských práv.

13. Podle , ministerstvo vyhláškou stanoví seznam bezpečných zemí původu, bezpečných třetích zemí a evropských bezpečných třetích zemí. Seznamy zemí stanovené vyhláškou ministerstvo přezkoumá nejméně jedenkrát v kalendářním roce.

14. Podle , Česká republika považuje Ukrajina za bezpečnou zemi původu, s výjimkou poloostrova Krym a částí Doněcké a Luhanské oblasti pod kontrolou proruských separatistů.

15. Pro rozhodnutí v dané věci je zcela podstatné vyhodnocení obsahu žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze strany žalobce ve spojení s informacemi o Ukrajině jako bezpečné zemi původu. Krajský soud má za to, že žalovaný zcela správně vyhodnotil informace obsažené v ě Hodnocení Ukrajiny jako bezpečné země původu ze srpna roku 2020, s jejímž obsahem byl žalobce před vydáním rozhodnutí seznámen, přičemž nenavrhl doplnění dokazování a netvrdil další skutečnosti ke své žádosti.

16. Jelikož, jak správně připomněl žalovaný, označení určité země za bezpečnou zemi původu v podstatě zvyšuje důkazní břemeno na straně žadatelů o mezinárodní ochranu a že ze strany žalobce nebyly tvrzeny žádné skutečnosti, které by byť náznakem měly vést k závěru o tom, že v případě žalobce se o bezpečnou zemi původu jednat nemůže, nelze přiznat důvodnosti žalobních námitek.

17. Krajský soud se nadto zcela ztotožňuje se zcela vyčerpávajícím rozborem situace na Ukrajině ve vztahu k žalobcovým důvodům, pro které žádal o udělení mezinárodní ochrany. Shodně s žalovaným i krajský soud posoudil žádost žalobce o mezinárodní ochranu jako účelovou. Nelze totiž skutečně přehlédnout, že žalobce požádal o udělení mezinárodní ochrany poté, co mu bylo

uděleno správní vyhoštění; nadto je za zcela závažnou nutno považovat skutečnost, že žalobce si opatřil za účelem svého pobytu na území ČR padělaný doklad totožnosti.

Závěr a náklady řízení

18. Krajský soud tedy uzavírá, že žalobní námitky důvodnými neshledal, a proto žalobu jako nedůvodnou podle zamítl.

19. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle , neboť žalobce v řízení úspěšný nebyl a žalovanému nad rámec jeho úřední činnosti žádné náklady nevznikly. Soud tedy výrokem II. tohoto rozsudku žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu.

Ostrava 20. prosince 2021

JUDr. Petr Hluštík, Ph. D.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje