Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Az 40/2021 - 46

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobce: B. C.

státní příslušnost Turecká republika

zastoupen Mgr. Martinou Šamlotovou, advokátkou sídlem 602 00 Brno, Příkop 8

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2021 č. j. OAM-261/ZA-ZA12-ZA03-2021, o udělení mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobou podanou v zákonné lhůtě se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 9. 2021 č. j. OAM-261/ZA-ZA12-ZA03-2021, jímž bylo rozhodnuto, že jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle zákona o azylu zastaveno. Žalobce konstatoval, že v posuzované žádosti o mezinárodní ochranu uváděl totožné důvody pro podání žádosti jako v předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kterou odůvodňoval svou kurdskou příslušností a tím, že Kurdové si nejsou ve svých právech rovni s Turky a jsou ponižováni. Dále zmínil své zadržení z důvodu prokurdských aktivit z doby studií. Popsal také politickou situaci v Turecku, konkrétně zatčení poslanců strany HDP, se kterou sympatizuje. Žalobce uvedl, že ačkoliv není členem politické strany HDP, lze z článků, na které v žalobě odkázal vypozorovat zcela jasnou „náladu“ v Turecku ve vztahu ke kurdským příslušníkům. Od konce roku 2020 probíhají trestní restrikce ve vztahu k členům prokurdské politické strany, které hrozí zákaz. Žalobce rovněž zmínil usnesení Evropského parlamentu o potlačování opozice v Turecku, zejména Lidově demokratické strany (HDP) ze dne 7. 7. 2021, ve kterém je Turecko kritizováno z nedodržování rozsudku ESLP a také se v něm zdůrazňuje nutnost znovu zahájit kurdský mírový proces. Žalobce namítal, že žalovaný nezjistil relevantní aktuální informace ohledně situace týkající se strany HDP. Žalovaný dle jeho názoru vycházel z několika informací vesměs z roku 2020. Žalobce uvedl, že od doby podání první žádosti o mezinárodní ochranu se politická situace v Turecku významně změnila. Proti politické prokurdské straně HDP je od roku 2021 vedeno řízení o jejím zrušení. Postavení Kurdů v turecké společnosti dokresluje jednak popsaná situace, jednak zatýkání členů strany HDP a dále řízení o zrušení politické strany. Jestliže tedy žalovaný uvádí v napadeném rozhodnutí, že situace v Turecku se v podstatě za dva roky nezměnila, není tento závěr pravdivý. Žalobce žalovanému vytkl, že nezajistil žádné podklady mapující politickou situaci v Turecku v roce 2021 a její dopady na kurdské obyvatelstvo. Uvedl, že zprávy, z nichž v napadeném rozhodnutí vycházel, jsou z roku 2019, 2020 a nyní na konci roku 2021 jsou již neaktuální.

2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na relevantní judikaturu, konkrétně např. na rozsudek NSS č. j. , z něhož citoval a uvedl, že zastaralost zpráv nelze posuzovat pouze na základě faktu, že od vypracování, resp. vydání takové informace uplynul určitý čas; zastaralá je taková zpráva, která obsahuje informace, které v důsledku změny okolností v období mezi vypracováním zprávy a jejím použitím již nejsou aktuální, neboť situace, již zpráva popisuje, je zcela jiná. Pokud se podstatně změní situace, může být zastaralá i zpráva stará pouhý týden a pokud je situace stabilní, může být použitelná i zpráva stará několik let. Žalovaný konstatoval, že zvážil přípustnost opakované žádosti a zjistil, že se neobjevily nové skutečnosti nebo zjištění ve smyslu zákona o azylu, které nebyly bez vlastního zavinění žalobce předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že jim hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Institut opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neslouží k upřesňování či skutkovému doplňování předchozí žádosti. Jeho hlavním smyslem a účelem je postihnout případy, kdy se objeví takové závažné skutečnosti, které by mohly ovlivnit postavení žadatele a které nemohl uplatnit vlastní vinou během předchozího řízení. Zpravidla se přitom může jednat o takové skutečnosti, ke kterým došlo během času a jako takové lze připomenout zejména změnu situace v zemi původu nebo změnu poměrů ve vztahu k osobě žadatele. Nic takového v případě žalobce nenastalo. Žalovaný vyslovil názor, že bezpečnostní situaci v Turecku a postavení kurdské menšiny posoudil na podkladě aktuálních informací a jeho závěry mají oporu ve spisovém materiálu. Zdůraznil, že v souladu s ust. byla dne 16. 8. 2021 žalobci dána možnost se v rámci seznámení s podklady rozhodnutí, které ve vyjádření specifikoval, seznámit, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Totéž bylo umožněno i jeho právní zástupkyni. Ani žalobce, a ani jeho právní zástupkyně této možnosti nevyužili a k danému úkonu se nedostavili.

3. Krajský soud o žalobě rozhodl v souladu s ust. věty druhé , (dále jen ), bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobce se na výzvu soudu dle ve stanovené lhůtě nevyjádřil a nesouhlas s projednáním věci bez nařízení jednání nesdělil. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal podle , ve znění pozdějších předpisů, v mezích žalobních bodů a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

4. Ze správního spisu vyplývá, že dne 20. 4. 2021 podal žalobce opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. V rámci údajů k podané žádosti žalobce sdělil, že jeho státní příslušnost je turecká, etnická příslušnost kurdská. Hovoří turecky a kurdsky, nemá žádné náboženské přesvědčení. Sympatizuje se stranou HDP, avšak není jejím členem. Je svobodný, bezdětný. Jeho posledním místem bydliště ve vlasti bylo město Bozova v oblasti Sanliurfa. Do ČR přijel poprvé 26. 10. 2018 na základě víza. Z Prahy po měsíci vycestoval do Německa, kde kvůli zdravotním obtížím vyhledal lékaře. Tam rovněž požádal o azyl, ale v srpnu 2019 ho transferovali do ČR. Žádné jiné, než české vízum nikdy neobdržel. O mezinárodní ochranu v ČR již jednou žádal, nyní se jedná o jeho druhou žádost. Jeho zdravotní stav je dobrý, nemá žádná omezení a ani zvláštní potřeby. O mezinárodní ochranu žádá proto, že jako student vysoké školy v Turecku chtěl pomáhat lidem. V politice se neangažoval, ale byl sympatizantem strany HDP. To vzbuzovalo u vládních složek negativní myšlení a on se v Turecku přestal cítit svobodně. Nedělal nic nelegálního, ale jeho psychika začala uvadat. Jelikož je Kurd, nebyl brán za rovnoprávného občana a byl ponižován. V době, kdy bylo v Turecku vyhlášeno stanné právo, byl zatčen. Neměl možnost se obhajovat, tři dny byl držen na policii, kde nebyl sepsán žádný oficiální protokol o výpovědi, pouze ho tam drželi, aby zlomili jeho psychiku. Měl rovněž problémy kvůli vojenské službě, kterou v Turecku odmítl absolvovat na základě svých osobních důvodů. Všechny tyto skutečnosti uváděl i v předchozí žádosti o mezinárodní ochranu. Dodal, že se již trochu naučil mluvit česky, za pomoci financí z Turecka začal v ČR podnikat, otevřel si kebab restauraci. Jeho restaurace posílá jídlo i potřebným. Nemá žádné špatné úmysly. V případě možnosti bude v ČR žít spořádaný život. V Turecku podle něj není možné žít, je tam špatná ekonomická situace a několik poslanců strany HDP je ve vězení.

5. Součástí správního spisu je i dokumentace ohledně předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, kterou podal 5. 8. 2019. Správní řízení bylo vedeno pod č. j. OAM-697/ZA-ZA11-2019. Předchozí žádost o udělení mezinárodní ochrany žalobce odůvodnil problémy ve vlasti, které souvisely s tím, že je Kurd. Nemohl si najít zaměstnání, rovněž byl jednou zadržen policií. Dalším důvodem byla povinná vojenská služba. Této službě se chtěl vyhnout z důvodu, že je Kurd bez náboženského přesvědčení a s těmito lidmi je podle jeho slov na vojně špatně zacházeno. Správní orgán vydal 31. 7. 2020 rozhodnutí o neudělení mezinárodní ochrany, které nabylo právní moci 26. 8. 2020. Proti rozhodnutí správního orgánu podal žalobce 8. 9. 2020 žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě, který ji rozsudkem č. j. -9 ze dne 21. 12. 2020 zamítl. Rozsudek nabyl právní moci 13. 1. 2021. Proti rozsudku podal žalobce kasační stížnost. Nejvyšší správní soud usnesením č. j. -25 ze dne 6. 4. 2021 kasační stížnost odmítl.

6. Součástí správního spisu jsou i další podklady, z nichž žalovaný vycházel, a to Informace Ministerstva vnitra, Bezpečnostní a politická situace v zemi, z května 2021, dokument Mezinárodní organizace pro migraci s názvem Turecko: Přehled údajů o zemi za rok 2020, ze dne 25. 3. 2021, Informace Ministerstva vnitra s názvem Turecko: Turečtí občané kurdského původu, ze dne 25. 11. 2020, Informace Rakouského centra pro výzkum a dokumentaci o zemích původu a azylu - Turecko: Kompletní informace o zemi, ze dne 22. 9. 2020, Informace MV Velké Británie - Turecko – Lidová demokratická strana HDP, ze dne 15. 3. 2021, Informace MV Velké Británie - Turecko: Zjišťovací mise říjen 2019 (Kurdové), z března 2020, Informace MZV Nizozemska - Turecko: Základní vojenská služba, z července 2019 a Zpráva ČTK s názvem Turecko se stává klíčovým hráčem v Afghánistánu, ze dne 19. 7. 2021 a článek Velký obrat: Polsko se pragmaticky sbližuje s Tureckem, ze dne 19. 7. 2021.

7. Ze správního spisu se dále podává, že žalobci a jeho zástupkyni byla dána možnost v rámci seznámení se s podklady rozhodnutí výše uvedenými, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady, či vyjádřit námitky proti zdrojům informací a způsobu jejich získání. Ani žalobce, ani jeho zástupkyně této možnosti nevyužili.

8. Podle ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

9. Podle ust. § 25 písm. i) téhož zákona, řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

10. Z citovaného § 10a odst. 1 písm. e) ve spojení s § 11a odst. 1 zákona o azylu plyne, že opakovaná žádost o mezinárodní ochranu je nepřípustná, pokud žadatel neuvedl nebo se neobjevily nové skutečnosti nebo zjištění, které a) nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a b) svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a téhož zákona. Pro posuzovanou věc je podstatné, že rozhodnutí žalovaného musí obsahovat úvahu o tom, zda nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany (viz usnesení NSS č. j. -118). V řízení o udělení mezinárodní ochrany je povinností správního orgánu shromáždit dostatečné, aktuální a věrohodné informace o zemi původu žadatele tak, aby na jejich základě mohla být posouzena otázka naplnění podmínek pro udělení mezinárodní ochrany (viz rozsudek NSS č. j. -71). Obdobně musí být tyto podklady shromážděny a pečlivě vyhodnoceny při posuzování přípustnosti opakované žádosti, jak uvedl NSS v rozsudku č. j. -26. Účelem tohoto řízení je mimo jiné ověřit, zda v zemi původu nedošlo k takovému vývoji situace, že by se dříve zamítnutá žádost o mezinárodní ochranu stala důvodnou. Relevantní jsou jen taková nová zjištění a skutečnosti, které by prima facie mohly mít dopad do hmotně-právního postavení žadatele (viz rozsudek NSS č. j. -65). Krajský soud činí závěr, že žalovaný v souladu se zákonem shromáždil podklady s informacemi o zemi původu, aktuální v době rozhodování o žádosti, a vyhodnotil je tak, že relevantní nové skutečnosti nepřinášejí. Nejedná se jen o informace z roku 2020, jak nepravdivě uvádí žalobce, ale také o informace z roku 2021. Podklady jsou součástí správního spisu a žalobce měl možnost se s nimi seznámit, při seznámení s podklady pro vydání rozhodnutí a vznést proti nim konkrétní námitky. Neučinil tak a neučinila tak ani jeho zástupkyně. Dle názoru soudu žalovaný povinnost posoudit možné změny situace v zemi splnil a promítl ji i do odůvodnění rozhodnutí. Při posuzování přípustnosti opakované žádosti není cílem, aby správní orgán znovu komplexně vyhodnotil situaci v zemi původu. Zaměřuje se na to, zda se objevily nové skutečnosti, jež by měl vzít v potaz. Tomu plně odpovídá závěr žalovaného, že z jím shromážděných informací takové skutečnosti neplynou. Navíc Nejvyšší správní soud kasační stížnost žalobce týkající se jeho první žádosti o mezinárodní ochranu odmítl pro nepřijatelnost usnesením č. j. -25 ze dne 6. 4. 2021, tedy v témže měsíci, kdy žalobce požádal dne 20. 4. 2021 znovu o mezinárodní ochranu. Soud tedy zastává názor, že skutkový stav byl žalovaným zjištěn dostatečně, proto soud z důvodu nadbytečnosti neprovedl žalobcem navržené důkazy. Žalovaný si opatřil dostatek podkladů, umožnil žalobci uvést veškeré důvody, které jej vedly k podání opakované žádosti. Všechny získané podklady žalovaný v napadeném rozhodnutí zohlednil a z odůvodnění je zřejmé, z čeho žalovaný vycházel, jakými úvahami se řídil při posuzování podkladů pro vydání rozhodnutí a k jakým závěrům dospěl. Tyto úvahy jsou přezkoumatelným způsobem uvedeny v napadeném rozhodnutí. Soud souhlasí se závěrem žalovaného, že v posuzované věci nebyly zjištěny žádné nové skutečnosti ve smyslu zákona o azylu, které by odůvodňovaly opětovné hodnocení žádosti žalobce o udělení mezinárodní ochrany a jeho obav z návratu do země původu a které by vyžadovaly nutnost vydání nového meritorního rozhodnutí v jeho věci. V posuzované žádosti o mezinárodní ochranu žalobce výslovně uvedl, že ji podává ze stejných důvodů jako předchozí žádost, přičemž nad rámec stručně popsal i současnou situaci v Turecku a tvrdil, že někteří poslanci strany HDP, se kterou sympatizuje, byli zatčeni. Zmínil též špatnou ekonomickou situaci v Turecku. Soud souhlasí s názorem žalovaného, že zatčení členů HDP nijak nesouvisí s osobou žalobce. On sám nebyl členem žádné politické strany, a ani nebyl politicky aktivní. V souvislosti s politikou žádným adresným problémům nečelil. Strana HDP, jak rovněž správně uvedl žalovaný, je v Turecku legální a má své zastoupení na všech úrovních turecké politiky, o čemž vypovídá Informace Rakouského centra pro výzkum a dokumentaci o zemích původu a azylu s názvem Turecko: Kompletní informace o zemi, ze dne 22. 9. 2020. Soud rovněž zastává shodný názor jako žalovaný, totiž že žalobcem uvedené nové skutečnosti o vývoji v Turecku se netýkají nějaké zásadní změny situace v zemi původu. Situace v Turecku se za poslední dva roky podstatným způsobem nezměnila. Současně neexistují důvody, pro něž by měl mít žalobce jakékoliv obavy v případě návratu do země, tím méně svědčících o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 zákona o azylu nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a zákona o azylu. Stejně tak se žádným způsobem nezměnila ani situace tureckých občanů kurdské národnosti. V podrobnostech soud odkazuje na závěry žalovaného na str. 3 – 4 napadeného rozhodnutí, neboť se s nimi zcela ztotožňuje.

11. V posuzované věci byly naplněny zákonné podmínky ust. § 10a odst. 1 písm. e) zákona o azylu, neboť žalobce neuvedl, a ani žalovaný nezjistil ve vztahu k situaci v zemi původu žádnou novou skutečnost, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná žalobcem na území ČR byla tak správně shledána nepřípustnou. Za daného stavu bylo dle § 25 písm. i) zákona o azylu řízení zastaveno.

12. Krajský soud žalobu jako nedůvodnou v souladu s ust. zamítl.

13. Podle soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce ve věci úspěch neměl a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 20.12.2021

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje