Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 Ad 15/2021 - 55

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Helenou Nutilovou ve věci

žalobce: V.S., narozený dne X

bytem X

zastoupen obecnou zmocněnkyní J.Z.

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, IČO 00006963

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žaloba proti rozhodnutí proti žalované ze dne 28. 6. 2021 č. j. X

takto:

I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení v Praze ze dne 28. 6. 2021 č. j. X se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

1. Žalobou doručenou dne 23. 8. 2021 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované shora uvedeného jednacího čísla, kterým byly zamítnuty jeho námitky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č. j. X ze dne 3. 5. 2021, jímž byl žalobci snížen od 6. 6. 2021 invalidní důchod pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu II. stupně, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %.

2. Žalobce v žalobě poukázal na svůj zdravotní stav a na zdravotní obtíže, kterými trpí. Zhodnocení poklesu jeho pracovní schopnosti považuje za nesprávné, proto požadoval, aby jeho zdravotní stav byl opětovně posouzen.

3. Posudková komise MPSV ČR v Českých Budějovicích dne 3. 11. 2021 učinila posudkový závěr, že jde u žalobce o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti žalobce a má vliv na pokles jeho pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po léčbě pro zhoubný nádor distálního jícnu, onkologická léčba ukončena dne 27. 12. 2019, nutriční jejunostomie zanořena 02.2020 (dle odebrané anamnézy).

4. Komise nehodnotí žalobce identickým posudkovým kritériem, kterým byl hodnocen lékařem LPS OSSZ i lékařem LPS ČSSZ, tělesná dysfunkce žalobce není na úrovni více než poloviny stupnice úplné poruchy funkčních schopností, nejde o stav na úrovni indikací uvedených v kapitole II, odd. A, položka 1c. Komise hodnotí žalobce posudkovým kritériem určeným pro zhoubné novotvary s trvajícím středně těžkým postižením v kapitole II, odd. A, položka 1d. Toto posudkové kritérium zahrnuje stavy v kompletní remisi, zpravidla po 6 měsících po ukončení aktivní onkologické léčby, stabilizované, kde poruchy mají rozsah do poloviny stupnice úplné poruchy funkčních schopností. Použitá položka zahrnuje mimo jiné stavy, kde žalobce má stomii (tato u žalobce byla již zrušena), jsou po kolektomii nebo po parciální laryngektomii (odstranění části jícnu uvedenému vcelku odpovídá), výkon některých denních aktivit je u žalobce omezen vzhledem k úbytku hmotnosti a svalové hmoty, což bylo primárně následkem aplikované léčby a trvá v rámci změny jídelníčku žalobce. Komise volí s ohledem na uvedený úbytek svalové hmoty i s ohledem na ostatní poruchy zdravotního stavu (to zejména vzhledem k páteřové dysfunkci) z taxačního rozmezí MPPS 35-45 % horní hranici, zohledňuje tím i nejistou prognózu, pracovní kvalifikaci pak komise zohledňuje maximálně možným taxačním navýšením MPPS na 55 %.

5. S ohledem na lékařskou zprávou, kterou žalobce předložil při jednání soudu dne 29. 11. 2021, ohledně jeho zdravotního stavu z Fakultní nemocnice v Motole od MUDr. J.W. soud vyžádal doplňující posudek o invaliditě, přičemž v doplňujícím posudku posudková komise dospěla k závěru, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl žalobce invalidní podle , ve znění , kdy se jednalo o invaliditu III. stupně podle , kdy se jednalo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.

6. Posudková komise ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích učinila v posudku ze dne 16. 12. 2021 závěr, že u žalobce se jedná o adenokarcinom distálního jícnu T3N3M0. Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí po prostudování podkladové dokumentace a na základě vlastního zjištění při jednání dospěla k závěru, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje fyzické schopnosti žalobce a má vliv na pokles jeho pracovní schopnosti. Rozhodující příčinnou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je stav po léčbě pro zhoubný nádor distálního jícnu, nově je doložena nádorová generalizace, zřejmě tumoru původního. Komise nově hodnotí žalobce posudkovým kritériem určeným pro zhoubné novotvary s trvajícím zvláště těžkým postižením v kapitole II, odd. A, položka 1e. Toto posudkové kritérium je určeno mimo jiné pro maligní nádory generalizované. S ohledem na operační nález je indikováno z taxačního rozmezí MPPS 70 – 80 % použití horní hranice.

7. K objektivizaci generalizace došlo až po napadených rozhodnutích (a také až po prvním jednání PK MPSV, kdy byly nově doloženy pouze eroze v oblasti anastamózy, které neměly nádorový charakter). Nicméně komise vztahuje své nové hodnocení již k rozhodnutím, kdy žalobce byl hodnocen pouze invalidní ve II. stupni. Medicínsky lze zpětně, a to podle nově doplněné dokumentace konstatovat, že ke generaci v zjištěném rozsahu jistě nedošlo až v posledních dnech, onemocnění jistě progredovalo postupně, generalizace se pouze klinicky nijak výrazně neprojevovala a nebyla diagnostikována. Zpětně lze z doplněné dokumentace vyvodit, že zdravotní stav nebyl k datům napadených rozhodnutí dostatečně stabilizován.

8. V dané záležitosti soud postupoval podle , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ), při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Napadené výroky rozhodnutí soud přezkoumal podle odstavce druhého téhož ustanovení v mezích žalobních bodů a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

9. Podle , ve znění platném od 1. 1. 2010 je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle odstavce 2, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. Podle odstavce 3 pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a k předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Podle odstavce 4 při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnost než dosud vykonával, schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce 69 % a v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též o to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Za zdravotní postižení pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti podle odstavce 5 téhož ustanovení, se považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. Podle odstavce 6 je stabilizovaný zdravotní stav takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení, jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, kterému mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti.

10. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti a stanovení dne vzniku invalidity je otázkou odbornou, tudíž medicínskou, neboť důchod je podmíněn dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a rozhodnutí soudu z toho důvodu závisí na odborném lékařském posouzení. Správní soudy nemohou učinit úsudek o této otázce samy. To vyplývá z , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, kdy posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí. To za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Ty jsou vybaveny oprávněním k posuzování poklesu pracovní schopnosti a k zaujmutí posudkových závěrů o invaliditě (vznik, trvání, zánik). Posudkové řízení proto představuje specifickou formu správní činnosti spočívající v posouzení zdravotního stavu občana a některých důsledků z něj vyplývajících pro oblast sociálního zabezpečení a důchodového pojištění. Posudková činnost vyžaduje vedle odborných lékařských znalostí zároveň znalosti z oboru posudkového lékařství. Soud tyto posudky hodnotí jako každý jiný důkaz ve smyslu a u posudku se zabývá otázkou úplnosti, přesvědčivosti posudku, který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi a bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení správnosti a zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí. Posudkový závěr musí být zdůvodněn, avšak nemůže být soudem měněn v důsledku toho, že soud nemá potřebné odborné lékařské znalosti, na nichž posouzení invalidity závisí.

11. Soud tedy zdravotní stav žadatele o invalidní důchod neposuzuje a nepřezkoumává. Ověřuje pouze, zda je posudek úplný a přesvědčivý. Zároveň se zabývá správností posudku a případně otázkou řádného složení komise. Bere přitom v úvahu, že úloha posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí se opírá o stanovenou zákonnou úpravu. Komise jednají ve složení předseda, tajemník a vždy ještě alespoň jeden přísedící odborný lékař klinického oboru. Posudkový závěr se přijímá komisionálně. Požadavek úplnosti, přesvědčivosti a správnosti posudku spočívá v tom, že posudková komise se musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, zvláště pak s těmi, které posuzovaná osoba namítá a musí své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnit. Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl posouzen komplexně na základě úplné zdravotnické dokumentace a s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy.

12. Podle doplnění posudku posudkové komise představuje pokles pracovní schopnosti žalobce 70%, proto se u žalobce jedná o invaliditu III. stupně dle o důchodovém pojištění, když dle závěru posudkové komise žalobci nadále náleží invalidita III. stupně. Krajský soud při rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného ze správních spisů žalované a zejména z posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích, z něhož vyplývá, že pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu představuje u žalobce nejméně 70 %. Krajský soud vyhodnotil tento posudek v kontextu skutečností zjištěných ze správního spisu a podkladové dokumentace a shledal uvedený posudek za stěžejní důkaz vypovídající o míře poklesu pracovní schopnosti žalobce k datu vydání napadeného rozhodnutí.

13. Soud dospěl k závěru, že je nesprávný závěr žalované, že se u žalobce nejedná o invaliditu, jestliže komise učinila závěr, že zdravotní stav žalobce představuje pokles pracovní schopnosti 70%. U žalobce se proto nadále jednalo o invaliditu III. stupně. Napadené rozhodnutí proto bylo vydáno v rozporu s § 39 odst. 1, 2 zákona o důchodovém pojištění.

14. Soud proto uzavřel, že žaloba žalobce byla důvodná, a proto podle napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení Česká správa sociálního zabezpečení v Praze rozhodne znovu o námitkách žalobce a bude vycházet ze závěru, který postavila na jisto Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Českých Budějovicích ve svém posudku ze dne 16. 12. 2021.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení a vychází ze skutečnosti, že žalobce byl v řízení úspěšný, a proto by měl právo na náhradu nákladů řízení. V souvislosti s tímto řízením žalobci žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

České Budějovice 29. prosince 2021

Mgr. Helena Nutilová v. r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje J.M.