Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Vol 81/2021 - 22

pokračování - 23

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: P. Š., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) Milan Wenzl, Praha 15, týkající se návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. října 2021

takto:

I. Návrh se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Volební stížnost a vyjádření účastníků řízení

[1] Návrhem doručeným dne 20. října 2021 a doplněným podáním ze dne 23. října 2021 se navrhovatel domáhá vyslovení neplatnosti volby kandidáta Milana Wenzla zvoleného v hlavním městě Praha za politické hnutí ANO 2011. Poukazoval na to, že koalice SPOLU získala více hlasů než hnutí ANO, avšak méně mandátů, a potřebovala na zisk jednoho mandátu více hlasů, což navrhovatel považuje za flagrantní porušení zásady poměrného zastoupení a práva na rovný přístup k veřejným funkcím. Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 2. února 2021 sp. zn. , vyhlášený pod č. 49/2021 Sb. Výsledky voleb jsou navíc v rozporu s principem právní jistoty. Zásada poměrnosti se v rozporu s u uplatňuje jen na úrovni volebního kraje, nikoli na celostátní úrovni. Navrhovatel též uvedl, že , o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů (dále jen „ “), mu fakticky znemožňuje domáhat se soudní ochrany jeho práva, aby byl v Poslanecké sněmovně zastoupen politický program, který volil, poměrným způsobem. Nejvyšší správní soud by se proto měl obrátit na Ústavní soud s návrhem podle y.

[2] Státní volební komise k návrhu uvedla pouze to, že není příslušná posuzovat navrhovatelova tvrzení ohledně protiústavnosti úpravy přepočtu hlasů na mandáty.

II. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem

[3] Podle a 5 se může každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejichž kandidátní ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, domáhat ochrany u soudu podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.

[4] Navrhovatel je občanem České republiky, který má trvalý pobyt v hlavním městě Praha, kde je rovněž zapsán do stálého seznamu voličů ( ve spojení s , o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů). Je tedy aktivně legitimován k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta zvoleného v tomto volebním kraji.

[5] Tento návrh však není důvodný.

[6] Nejvyšší správní soud již v usnesení ze dne 26. června 2006 č. j. -46, č. 944/2006 Sb. NSS, konstatoval, že umožňuje v případě voleb do Poslanecké sněmovny podat pouze návrh na neplatnost volby kandidáta (či více kandidátů), nikoliv celých voleb. Může tak být napadena volba jediného kandidáta z důvodu jeho individuálního excesu ve volebním procesu (například o sobě uváděl nepravdivé informace) anebo proto, že v jeho případě došlo k pochybením při sčítání a vyhodnocování odevzdaných hlasů (například nebyly zohledněny preferenční hlasy, došlo k matematické chybě při sčítání apod.). Lze si nicméně představit i případy, kdy bude namítáno porušení v takové intenzitě a rozsahu, že to mohlo ovlivnit volbu vícera (nebo dokonce všech) kandidátů.

[7] přiznává aktivní legitimaci k podání návrhu na neplatnost volby kandidáta každému občanovi zapsanému do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každé politické straně nebo koalici, jejíž kandidátní ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována. Zatímco politická strana tak může teoreticky podat návrh ve všech krajích a zpochybnit tak zvolení kandidátů v celé republice, občan je aktivně legitimován k podání návrhu jen ve vztahu ke kandidátům, kteří byli zvoleni v kraji, kde je buď zapsán ve stálém seznamu voličů, nebo kde reálně hlasoval. V případě občana je tak soudní ochrana poskytována primárně jeho aktivnímu volebnímu právu, a je tedy nezbytné, aby argumentace jeho návrhu cílila na protizákonnosti s výkonem tohoto práva spojené.

[8] V projednávané věci navrhovatel napadá neplatnost volby kandidáta zvoleného hnutí ANO v hlavním městě Praha, kde je navrhovatel zapsán ve stálém seznamu voličů. Návrh je přípustný, protože se jím navrhovatel nedomáhá neplatnosti celých voleb, ale navrhuje pouze neplatnost volby kandidáta zvoleného v kraji, kde byl oprávněn vykonat své aktivní volební právo. Takový návrh učinit může. Důvody, o které navrhovatel návrh opírá, se však týkají voleb jako celku.

[9] Obdobnou situací se již zabýval Nejvyšší správní soud ve výše zmíněném usnesení č. j. -46. Zdůraznil, že v takovém případě vzniká nepoměr mezi procesním prostředkem občana ( ), pakliže se podstata tvrzených důvodů neplatnosti volby daných kandidátů dotýká voleb na celostátní úrovni, a mezi možnými limity pro rozhodování soudu o tomto prostředku. S možností vypsání nových voleb do Poslanecké sněmovny pouze v jednom volebním kraji (resp. v několika krajích) v důsledku rozhodnutí soudu o neplatnosti volby všech zde zvolených poslanců (včetně případných náhradníků) totiž právní řád nepočítá a zavedení této možnosti by znamenalo mj. zásadní redefinici celého volebního systému. Takovéto rozhodnutí soudu proto za stávající zákonné úpravy pojmově nepřipadá v úvahu. Důvodnost návrhu lze zvažovat pouze ve vztahu ke konkrétním kandidátům.

[10] Jestliže občan požaduje rozhodnout o neplatnosti volby konkrétních kandidátů z důvodů týkajících se voleb jako celku, pak by v případě vyhovění návrhu nebyla uspokojivým řešením výměna daných kandidátů za osoby jiné, kandidující za stejnou politickou stranu, neboť důvod neplatnosti jejich volby by se vztahoval i na tyto náhradníky. Návrh na neplatnost volby kandidáta podaný občanem podle proto může být soudem shledán důvodným pouze tehdy, pokud soud zjistí porušení , které hrubě ovlivnilo výsledek jeho volby, a zároveň se jedná o porušení řešitelné buď v rámci krajské kandidátní y jedné politické strany (tzn. např. jeden z kandidátů protizákonným způsobem poškodil jiné kandidáty na téže kandidátní ě natolik zásadním způsobem, že je namístě prohlásit jeho volbu za neplatnou a na jeho místo nastupuje v pořadí první nezvolený náhradník) anebo i napříč stranami, to však pouze tehdy, pokud se bude jednat o zásadní protizákonnost zjištěnou při hlasování a zjišťování volebních výsledků (např. byly chybně vyhodnoceny či sečteny hlasovací lístky, přičemž při jejich správném posouzení by mandát připadl odlišné straně).

[11] V případě voličem namítaných důvodů týkajících se voleb jako celku soud zásadně nemá prostor pro případné vyhovění návrhu, jelikož nedisponuje procesním nástrojem pro řešení této situace. Pouze v případě návrhu politické strany, hnutí nebo koalice, které kandidovaly ve všech volebních krajích, by soud mohl v konečném důsledku zpochybnit volbu i všech zvolených kandidátů v celé republice, a proto se může zabývat i důvody majícími celostátní charakter.

[12] Tvrzení, jimiž navrhovatel odůvodňuje svůj návrh, se týkají právě volebního systému jako celku, a s ohledem na vymezení soudního přezkumu voleb v tedy nemohou být důvodem k vyslovení neplatnosti volby konkrétního kandidáta. Ostatně sám navrhovatel v doplnění návrhu uvedl: „Považuji za neústavní způsob, jakým byly získané hlasy přepočteny na mandáty v celostátním pohledu. Označit proto jednoho kandidáta z mého volebního obvodu není přiléhavé, nicméně tuto podmínku samozřejmě respektuji. Vzhledem k tomu, že hnutí ANO 2011 získalo v celostátním měřítku více mandátů než koalice SPOLU, která získala nejvíce platných hlasů, není jiná možnost, jak výsledek voleb uvést do souladu s ústavními požadavky na poměrné zastoupení, než navrhnout neplatnost volby posledního zvoleného kandidáta hnutí ANO, v mém případě tedy Milana Wenzla.“ Byl si vědom, že důvody, o které svůj návrh opírá, nesouvisejí s volbou tohoto konkrétního kandidáta, ale fakticky jimi zpochybňuje celostátní výsledek voleb. Takto formulovaný návrh občana však s ohledem na a konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu nemůže být úspěšný.

[13] Tato situace, jakkoli se z pohledu navrhovatele může zdát nepraktická, však není protiústavní (kromě usnesení č. j. -46 srov. například usnesení ze dne 16. listopadu 2017 č. j. -20).

IV. Závěr a náklady řízení

[14] Nejvyšší správní soud tedy z výše uvedených důvodů vyhodnotil návrh jako nedůvodný, a proto ho zamítl.

[15] Nákladový výrok se opírá o , podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce Nejvyššího správního soudu ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 3. listopadu 2021

Tomáš Langášek

předseda senátu