Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Konf 22/2021 - 16

- 18

pokračování

USNESENÍ

Zvláštní senát zřízený podle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, složený z předsedy JUDr. Michala Mazance a soudců Mgr. Radovana Havelce, JUDr. Tomáše Rychlého, JUDr. Romana Fialy, Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Pavla Simona, rozhodl o návrhu Českého telekomunikačního úřadu, se sídlem v Praze 9, Sokolovská 219, na rozhodnutí kompetenčního sporu mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 1, a dalších účastníků sporu vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , ve věci žaloby o zaplacení 19 943,- Kč s příslušenstvím: žalobkyně IFIS investiční fond, a. s., se sídlem Brno, Čechyňská 14a, IČO 24316717, zastoupené Mgr. Markem Indrou, advokátem se sídlem Brno, Čechyňská 16, a žalovaného M. L.,

takto:

I. Příslušný vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , pokud jde o částku 12 570 Kč s příslušenstvím, je soud.

II. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 2. 2021, čj. - 35, se v rozsahu, kterým bylo rozhodnuto o zastavení řízení a postoupení věci Českému telekomunikačnímu úřadu, pokud jde o částku 12 570,- Kč s příslušenstvím, zrušuje.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Návrhem doručeným dne 23. 9. 2021 zvláštnímu senátu zřízenému dle , o rozhodování některých kompetenčních sporů, (dále jen „ “), se Český telekomunikační úřad (dále též jen „ČTÚ“) domáhá, aby zvláštní senát rozhodl spor o pravomoc vzniklý ve smyslu ustanovení , mezi ním a Obvodním soudem pro Prahu 1 ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. , týkající se zaplacení částky 12 570,- Kč s příslušenstvím.

[2] Z předloženého soudního spisu se podává, že se žalobkyně návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, podaným u Okresního soudu v Liberci dne 20. 8. 2020, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 19 943,- Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedla, že společnost T-Mobile Czech Republic a. s. („dále jen „T-Mobile“), od níž smluvně převzala pohledávku za žalovaným, uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Na jejím základě byly žalovanému, kromě služeb elektronických komunikací, poskytovány i další služby, které službami elektronických komunikací ve smyslu ustanovení , o elektronických komunikacích (dále jen „ “) nejsou. Právě neuhrazené pohledávky za tyto služby jsou předmětem nároku uplatněného u soudu. Okresní soud v Liberci usnesením ze dne 30. 9. 2020, sp. zn. , vyslovil ve věci svou místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1, jako soudu místně příslušnému. Obvodní soud pro Prahu 1 (kterému byla věc postoupena), usnesením ze dne 1. 2. 2020, č. j - 35, řízení ve věci zastavil (výrok I.) a věc postoupil ČTÚ (výrok II.); současně rozhodl o nákladech soudního řízení (výrok III.). Svůj postup odůvodnil tím, že plnění poskytnutá společností T-Mobile žalovanému mají původ v jejich uzavřené účastnické smlouvě o poskytování elektronických komunikací. Podle zákona o elektronických komunikacích spory vzniklé mezi osobami poskytujícími telekomunikační činnosti a účastníky telekomunikačního provozu, rozhoduje ČTÚ, a to i v případě, že došlo k postoupení pohledávky. Z žalobkyní předložených listin nevyplývá, že by se předmět sporu vymykal rozhodovací pravomoci ČTÚ. S odkazem na ustanovení proto řízení ve věci zastavil a věc postoupil ČTÚ, neboť řízení před soudem brání nedostatek podmínek řízení.

[3] Z příloh založených v soudním spisu se podává, že společnost T-Mobile uzavřela s žalovaným dne 18. 6. 2014 účastnickou smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací. Jejími dodatky ze dne 14. 1. 2015 a ze dne 17. 7. 2015, žalovaný, mimo jiné, zakoupil od společnosti T-Mobile dvě telekomunikační zařízení („za zvýhodněných podmínek“); kupní cena byla (kromě první splátky uhrazené při předání zařízení) stanovena v obou případech na 400,- Kč měsíčně. Z vyúčtování služeb se dále podává, že Společnost T-Mobile vyúčtovala pod č. 13751431115 žalovanému (mimo jiné) splátku zařízení 9515019903/004 ve výši 400,- Kč a pojištění T-Mobile Pro jistotu ve výši 99,- Kč, pod č. 07565932115 splátku zařízení 9515019903/005 ve výši 400,- Kč, pojištění T-Mobile Pro jistotu ve výši 31,94 Kč a SMS na speciálně zpoplatněná čísla (např. 90xxx) ve výši 39,- Kč, pod č. 074118315 splátky zařízení 9515019903/006 a 9515095813/001, pod č. 1384313415 splátky zařízení 9515019903/007 a 9515095813/002 a pod č. 9316050562 Nesplacenou kupní cenu za zařízení 9515019903 a 9515095813. Součástí spisu ČTÚ je konečně vyjádření žalobce ze dne 19. 5. 2021, kterým žalobce ČTÚ informoval, že žalovaná částka 19 943,-Kč se skládá z částky 6 687,60 Kč za žalovaným přijaté služby elektronických komunikací a částky 13 225, 40 Kč, která představuje především neuhrazené splátky kupních cen koncových zařízení a poplatky za pojištění, o nichž by měl rozhodovat soud.

[4] ČTÚ nesouhlasí s právním názorem vysloveným ve shora uvedeném usnesení obvodního soudu, podle kterého soudy v občanském soudním řízení nemají pravomoc spor o žalované částce rozhodnout. Podal proto zvláštnímu senátu návrh k rozhodnutí kompetenčního sporu. Uvedl, že část pohledávky žalobce nemá svůj původ v poskytnuté službě elektronických komunikací, ve smyslu vymezení tohoto pojmu, uvedeného v § 2 zákona o elektronických komunikacích. Rozhodovací pravomoc ČTÚ [§ 108 odst. 1 písm. g) a § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích] je založena pouze v případě sporu o otázkách souvisejících se samotným poskytováním služeb elektronických komunikací, eventuálně o ujednáváních na ně úzce navazujících. S odkazem na judikaturu zvláštního senátu namítá, že pro založení rozhodovací pravomoci ČTÚ musí být kumulativně splněny osobní i věcné předpoklady; právě věcný předpoklad, tj. že spor se týká povinností uložených zákonem o elektronických komunikacích nebo na jeho základě, není splněna u některých částí žalované pohledávky v celkové výši 12 570 Kč s příslušenstvím. Pokud jde o splátky (telekomunikačního) zařízení (6 x 400,- Kč) a nesplacenou kupní cenu za takové zařízení (10 000,- Kč), jde o spor z občanskoprávního vztahu, tj. spor z kupní smlouvy. V případě pojištění (T-Mobile pro jistotu), jde o službu spojenou s opravou telefonního přístroje v případě jeho poškození; i zde jde tedy o ryze soukromoprávní vztah, nikoli o službu spočívající v přenosu signálů prostřednictvím sítí elektronických komunikací. Konečně i služba „SMS na speciálně zpoplatněná čísla (např. 90xxx)“ je podle judikatury zvláštního senátu služba, kterou neposkytuje telekomunikační operátor, ale jeho partneři; operátor tuto službu pouze zprostředkovává. Z těchto důvodů proto ČTÚ navrhuje, aby zvláštní senát usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 1. 2. 2021, č. j. - 35 v odpovídajícím rozsahu zrušil a zároveň rozhodl, že příslušným vydat rozhodnutí v tomto rozsahu je soud. Závěrem ČTÚ dodal, že s ohledem na dynamický vývoj v oblasti elektronických komunikací je připraven do budoucna akceptovat i případnou změnu rozhodovací praxe zvláštního senátu v těchto otázkách.

[5] Zvláštní senát o vzniklém kompetenčním sporu uvážil následovně:

[6] Obvodní soud pro Prahu 1 v předcházejícím soudním řízení popřel svou pravomoc věc rozhodnout a rovněž navrhovatel (ČTÚ) popírá částečně svou pravomoc ve věci rozhodnout poté, co mu byla postoupena. Zvláštní senát tedy shledal, že se jedná o negativní (záporný) kompetenční spor, ve smyslu ustanovení věty druhé , k jehož projednání a rozhodnutí je tímto zákonem povolán.

[7] Podle ustanovení v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměru soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

[8] Podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první zákona o elektronických komunikacích ČTÚ rozhoduje spory mezi osobou vykonávající komunikační činnost (§ 7) na straně jedné, a účastníkem, popřípadě uživatelem na straně druhé, na základě návrhu kterékoliv ze stran sporu, pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem nebo na jeho základě.

[9] Zvláštní senát se k otázce rozhodovací pravomoci ve věci splátek, respektive úhrady, za poskytnuté (příjemci komunikačních služeb odprodané) telekomunikační zařízení v minulosti již opakovaně vyjádřil. Například v usnesení ze dne 24. 6. 2015, čj. Konf 20/2014- 12 (na které ČTÚ přiléhavě odkazuje), uvedl, že „při prodeji movité věci nejde o poskytování služby elektronických komunikací ve smyslu zákona o elektronických komunikacích, ale o běžný soukromoprávní vztah z kupní smlouvy. Rozhodování v této věci zákon českému telekomunikačnímu úřadu nesvěřuje; je tu založena obecná pravomoc soudu ve věci rozhodnout ( ). Proto zvláštní senát rozhodl, že věc, týkající se zaplacení ceny výše uvedených technických zařízení, projedná a rozhodne soud ( o. s. ř)." (shodně viz též například usnesení zvláštního senátu ze dne 15. 3. 2004, č. j. Konf 124/2003-5, publikované pod č. NSS).

[10] Co se týče služeb „SMS na speciálně zpoplatněná čísla“ i zde ČTÚ správně poukazuje na konstantní judikaturu zvláštního senátu, která tyto služby, označované jako „služby třetích stran“, chápe jako služby, které poskytovatel telekomunikačních služeb neposkytuje, pouze uživateli umožňuje jejich využití u svých smluvních partnerů. Například v usnesení ze dne 24. 6. 2015, č. j. Konf 7/2015-14. uvedl, že službou elektronických komunikací „nelze rozumět každou službu, která bude přístupná účastníkovi osobou vykonávající komunikační činnost prostřednictvím její sítě a služeb elektronických komunikací. Do této kategorie nebudou spadat služby, jejichž užívání, respektive přístup k jejich obsahu, poskytovatel (osoba vykonávající komunikační činnost) sice zprostředkuje svou sítí a prostřednictvím služeb elektronických komunikací, nicméně obsah samotné služby závisí na poskytovateli takové služby.“ Proto „[s]por o zaplacení ceny za takové služby pak není sporem o plnění povinností uložených na základě zákona o elektronických komunikacích. Tento závěr je stěžejní pro úvahu zvláštního senátu o rozhodovací pravomoci navrhovatele, neboť vzhledem k charakteru služby nemohou být ve vzájemném vztahu poskytovatele telekomunikačních služeb (respektive žalobce), žalovaného a poskytovatele služby obsahu splněny podmínky stanovené větou první, případně též druhou § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích.“ (srov. též například usnesení zvláštního senátu ze dne 20. 4. 2011, č. j. Konf 4/2011-12).

[11] S ČTÚ lze konečně souhlasit i v jeho náhledu na povahu služby pojištění T-Mobile pro jistotu. Obdobně, jako je tomu u prodeje komunikačních zařízení (viz například usnesení citovaná pod bodem [9] a též usnesení zvláštního senátu ze dne 3. 7. 2003, č. j. Konf 19/2003-19), jejich pronájmu (viz například usnesení zvláštního senátu ze dne 29. 5. 2012, čj. Konf 30/2012 – 14), či poskytovaných servisních služeb (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 29. 4. 2016, č. j. Konf 4/2015-29), i v případě služby spočívající v pojištění pro případ poškození telefonního přístroje nejde z podstaty věci o službu elektronických komunikací, definovanou v § 2 písm. n) zákona o elektronických komunikacích jako „služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací“. Pojištění pro případ nutné opravy telekomunikačního zařízení je opět čistě soukromoprávním vztahem, jehož předmět leží zcela mimo shora definovanou službu elektronických komunikací a není vázán na osobu poskytovatele těchto služeb (tzv. osobní předpoklad pravomoci ČTÚ).

[12] S ohledem na uvedené skutečnosti lze uzavřít, že dle konstantní judikatury zvláštního senátu rozhodování ve věcech uvedených pod body [9] až [11] výše není zákonem svěřeno ČTÚ, ale je zde založena obecná pravomoc soudů dle Jelikož zvláštní senát neshledal v nyní posuzované věci žádný důvod k odchýlení se od své dosavadní judikatury, rozhodl, že příslušným vydat rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , pokud jde o dílčí pohledávky žalobce v celkové výši 12 570 Kč s příslušenstvím, je soud.

[13] Podle ustanovení , zvláštní senát zrušil v odpovídajícím rozsahu rozhodnutí, kterým strana kompetenčního sporu popřela svou pravomoc o věci rozhodovat, ačkoliv podle rozhodnutí zvláštního senátu je vydání rozhodnutí ve věci uvedené v návrhu na zahájení řízení v její pravomoci. Zvláštní senát proto zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne ze dne 1. 2. 2021, čj. - 35, v části, kterou bylo rozhodnuto o zastavení řízení a postoupení věci Českému telekomunikačnímu úřadu, pokud jde o částku 12 570,- Kč s příslušenstvím, neboť odporuje výroku, jímž byla pravomoc tohoto soudu ve věci rozhodnout zvláštním senátem určena.

[14] Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je dle ustanovení , závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány i soudy. Dále bude tedy v řízení o této věci ve stanoveném rozsahu pokračovat Obvodní soud pro Prahu 1.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí n e j s o u opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně 4. listopadu 2021

JUDr. Michal Mazanec

předseda zvláštního senátu